Hypersonické střely a letouny
Napsal: 18/4/2017, 13:25
Hypersonické střely a letouny
"Vývoj mezikontinentální hypersonické zbraně je zvláště zneklidňující. Mnoho ruských důstojníků a expertů například věří, že americké hypersonické zbraně výrazně zvýší účinnost konceptu globálního úderu (CPGS) a dají Washingtonu schopnost vyřadit konvenčním útokem ruské strategické jaderné síly." - Vladimír Dvorkin, spolupracovník moskevského think-tanku a výzkumného centra Carnegie Moscow Center
Vývojáři amerického letectva předpovídají, že ve 40. letech 21. století již budou na vojenských misích běžně operovat extrémně rychlé hypersonické drony, které budou plnit řadu úkolů – od stealth průzkumných misí až po přesné a smrtící údery na kritická místa protivníkovi obrany. K tomuto cíli směřuje vývoj pohonných systémů a také nezbytných autonomních inteligencí, které budou takové stroje pilotovat. Co se týče průzkumných strojů, tak již v říjnu 2013, byly zveřejněny informace o novém hypersonickém bombardéru SR-72 od společnosti Lockheed Martin. Nový letoun by nahradil legendární průzkumný letoun SR-71 Blackbird. Není známo, jak dlouho se na projektu pracuje, ale výroba demonstrátoru by měla začít v roce 2018. Letové zkoušky jsou plánovány na rok 2023 a operačního nasazení má být dosaženo kolem roku 2030. Tento bezpilotní letoun má být schopen dosáhnout rychlosti mach 6, což je dvojnásobek rychlosti letounu SR-71, vyvinutého v 60. letech 20.století. Prioritou je průzkum nepřátelského území, ale zvažována je integrace výzbroje. V úvahu je brán i fakt, že případné střely, mohou být lehčí o velkou část paliva, které by bylo nutné k jejich pohonu. Potřebnou rychlost by získaly již samotnou rychlostí letu SR-72 a palivo nutné k manévrování, by se využilo až v po přiblížení se k cíli. Nejspíš ani nebudou vybaveny výbušninami nebo budou mít jen menší bojové hlavice, protože cíl může zlikvidovat samotná energie nárazu.
US Air Force plánuje hypersonické zbraně, které se budou pohybovat rychlostmi Mach 5 až Mach 10. Při rychlosti Mach 5 kluzák každou sekundu uletí cca 2 km, během deseti sekund 20 km, atd. Soudobé řízené střely s plochou dráhou letu, jako je například americký BGM-109 Tomahawk, létají podzvukovými rychlostmi kolem 900 km/h (méně než Mach 1). Obrana proti hypersonickým střelám a hypersonickým kluzákům je velmi obtížná i kvůli tomu, že je jen velmi málo času na objevení, rozpoznání, přesné určení a zaměření hypersonické zbraně. Problém jsou také malé rozměry kluzáku, a tudíž nízká schopnost radarů je objevit na dlouhé vzdálenosti. Hypersonické drony bude možné využít k testování protivzdušné obrany protivníka, k průzkumným misím ve vzdálených oblastech, a také umožní přesným nečekaným úderem zlikvidovat vybraný cíl. Pilotované stroje po celou dobu zůstanou v bezpečné vzdálenosti od protivníkových zbraní. Hypersonické lety jsou náročné na konstrukci strojů, a také na vyspělost umělých inteligencí, které musí uvažovat fyziku takového letu, a ještě přitom splnit úkoly dané mise. Pokud se ale podaří takové drony zavést do letectva, přinese to celou řadu výhod. Hypersonické útočné zbraně budou mít velkou kinetickou energii, která zvýší jejich ničivou sílu proti budovám, lodím, protiletecké obraně, dronům i letounům. V případě hypersonických kluzáků lze volit profil letu tak, aby se maximálně snížila možnost zničit kluzák PVO. Jako příklad lze uvést, že kluzák dokáže doletět nad cíl ve výškách 40 až 60 km, a poté prakticky kolmým letem zasáhnout cíl. Ve velkých výškách je řídká atmosféra, proto v takovém případě kluzák výrazně snižuje své tepelné vyzařování (díky nižšímu tření o řídkou atmosféru) a navíc díky nižšímu odporu déle udrží svou rychlost. První hypersonické drony můžeme očekávat již ale mnohem dříve. Specialista US Air Force, Geoffrey Zacharias, očekává příchod prvních hypersonických zbraní již v polovině 20. let.
Hypersonická střela HSSW a kluzák AHW
Hypersonické zbraně jsou již na obzoru, ale otázkou je, která země bude na špici jejich vývoje. Nejdále jsou ve vývoji kluzáků Spojené státy. V rámci programu CPGS (Conventional Prompt Global Strike) - konvenčního okamžitého globálního úderu, vyvíjí Pentagon zbraň, která v rámci jedné hodiny zasáhne jakékoliv místo na Zemi. Finální podoba CPGS není ještě jasná, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou, půjde o upravenou ICBM raketu s hypersonickým kluzákem. US Air Force a agentura DARPA již v roce 2010 otestovali hypersonické návratové těleso HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2). Po dvou nezdařených pokusech, nakonec v roce 2013, uspěli s hypersonickým testem stroje X-51 WaveRider. Na základě zkušeností získaných z programu v budoucnu vznikne hypersonická střela HSSW (High-Speed Strike Weapon), nyní ale o HSSW nejsou prakticky žádné informace a neexistuje ani žádný časový rámec vývoje. Kromě toho US Army paralelně vyvíjí a úspěšně testuje vlastní hypersonický kluzák AHW (Advanced Hypersonic Weapon). Oficiálně AHW představuje technologickou zálohu pro HTV-2. ICBM s kluzáky lze vypouštět z pozemních základen i ponorek. CPGS dokáže údajně zničit až 30 % cílů, na které bylo dříve nutno zaměřit jaderné zbraně.
Vývoj v zahraničí
Kromě Spojených států totiž na vývoji těchto zbraní pracuje i Čína, Rusko a Indie. Nyní si něco řekneme o Čínském programu. V roce 2014 provedla první test hypersonického kluzáku WU-14/DF-ZF. Čína se tradičně k vývoji nových zbraní nevyjadřuje. Podle expertů chce Čína ve WU-14/DF-ZF získat především protilodní zbraň pro případný boj s americkým námořnictvem v Pacifiku. Pentagon v dubnu 2016 oznámil, že Američané monitorovali úspěšný test čínského experimentálního hypersonického nosiče jaderných hlavic DF-ZF.
Také Rusko již od 80. let pracuje, v rámci programu Projekt 4202 "Albatros", na vlastním hypersonickém kluzáku. Ostré testy probíhají postupně již od 90. let 20.století, kdy Sovětský svaz plánoval získat zbraň schopnou porazit v 80.letech nově vznikající americký protiraketový systém budovaný v rámci strategické obranné iniciativy SDI (Strategic Defense Initiative). Sověti původně chtěli hypersonický kluzák vybavit jadernou hlavicí. Test ruského kluzáku údajně proběhl na začátku roku 2016 - nosným prostředkem byla balistická raketa RS-18A. V případě potřeby však lze kluzák umístit například na mobilní raketové systémy Topol-M. Rusko také vidí v Americkém programu CPGS nástroj narušující jadernou rovnováhu mezi Spojenými státy a Ruskem. Vývoj se nyní soustředí především na protilodní střely. Podle ruských zpráv z roku 2017, dosáhla nová hypersonická protilodní řízená střela Zirkon, při prováděných letových testech, rychlosti Mach 8. Protilodní střely Zirkon se budou pravděpodobně dát odpalovat z univerzálních odpalovacích zařízení s označením 3S14, které se používají i pro střely Kalibr a Onyx. Státní zkoušky Zirkonů by měly proběhnout v roce 2017 a následně by měly být přijaty do výzbroje. Vyvíjená hypersonická indicko-ruská protilodní střela BrahMos II vychází pravděpodobně přímo z ruské střely Zirkon. BrahMos II dosahuje údajně maximální rychlost až Mach 7 při doletu 300 km. Zirkon i BrahMos II pohání náporový motory typu scramjet. Zdá se tedy, že se pomalu rozbíhají nové závody ve zbrojení a je jen otázkou času, kdy se více rozšíří hypersonické zbraňové prostředky a letouny.
Zdroj:
http://palba.cz/viewtopic.php?f=341&t=7323
http://www.armadninoviny.cz/hypersonick ... e-zde.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Prompt_Global_Strike
http://www.army-technology.com/projects ... eapon-ahw/
https://vtm.zive.cz/clanky/blizi-se-val ... fault.aspx
http://www.ibtimes.co.uk/did-china-actu ... ht-1521861
https://spaceflightnow.com/news/n1005/16waverider/
http://www.defenseindustrydaily.com/hyp ... long-0194/
http://www.21stcentech.com/transportati ... d-success/
http://www.militarybox.cz/news/zirkon-osm-machu/