PALBA.CZ

Modernizace Rumunské armády

Rumunsko během jediného roku zvedlo obranné výdaje z 1,4 % HDP (2,5 mld.dolarů) v roce 2016 na 2 % HDP v roce 2017. Armáda tak bude disponovat 3,08 miliardami dolarů. Dodám, že Ukrajina vydává 2,4 mld.dolarů, Česká republika 1,8 mld.dolarů a Maďarsko 1,1 mld.dolarů. Rumunsko navyšuje rozpočet armády především v reakci na ruskou anexi Krymu a na aktivity ruské armády v oblasti Černého moře. Rumunský ministr obrany Mihnea Motoc na konci roku 2016 poukázal na to, že ruské vojenské kapacity v Černém moři podstatně zesílily. Rumunsko je rovněž politicky angažováno v Moldavsku, od kterého se de facto odtrhlo Podněstří. Rusko přitom Podněstří podporuje ekonomicky, politicky i vojensky. Například v roce 1992 ruská armáda vojensky podpořila podněsterskou armádu v boji proti moldavské armádě, podporovanou Rumunskem. Obranyschopnost každého státu není jen otázkou síly armády, ale mimo jiné i vyspělosti průmyslu. Rumunsko, stejně jako Polsko, se proto nákupem nové moderní techniky nesnaží jen posílit schopnosti své armády, ale především svého zbrojního průmyslu. Otázkou ale je, zda Rumunsko všechny peníze dokáže smysluplně utratit již během takto krátké doby. Modernizační plán Nejvyšší bezpečnostní rada Rumunska (CSAT), za podpory prezidenta Klause Iohannisa, schválila na roky 2017 až 2026 několik klíčových zbrojních projektů, na které Rumunsko vynaloží 9,6 miliardy euro (250 miliard Kč). Díky vyšším výdajům rumunské ministerstvo obrany plánuje nákup špičkových zbraní - jde především o systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot, raketomety HIMARS, čtyři víceúčelové korvety, obrněná vozidla 8×8 a další stíhačky F-16. Mimo tyto velké zbrojní projekty Rumunsko chystá nákup střel země-vzduch velmi krátkého dosahu a značný počet protitankových řízených střel Spike. Na začátku roku 2017 bylo objednáno dalších 14 obrněných transportérů Piranha, armáda provozuje celkem 31 obrněných transportérů Piranha IIIC. Ne příliš bohaté Rumunsko sice v minulosti kladlo důraz na udržení/zvyšování schopnosti své armády, ale mohlo si dovolit modernizovat jen sovětskou techniku (TR-85M1, MiG-21 Lancer) nebo nakupovat starší vojenskou techniku (Gepard, fregaty Type 22). Avšak díky nárůstu výdajů na obranu a nákupu špičkových zbraňových systémů čeká rumunskou armádu obří kvalitativní skok směrem nahoru.

Systémy Patriot a těžké raketomety HIMARS

V roce 2017 projevilo Rumunsko záměr koupit americké protiletadlové raketové systémy Patriot a těžké raketomety HIMARS. V současné době rumunská armáda disponuje jako hlavním a nejvýkonnějším prvkem PVO systémy Hawk v provedení PIP 3R získanými z přebytků nizozemských ozbrojených sil. Dosah raket těchto starších systémů nepřesahuje 50 km a Rumunsko proto uvažovalo o modernizaci na provedení Hawk XXI. Nyní však přichází s ambicióznějším plánem. Rumunsko plánuje za nákup sedmi baterií Patriotů vydat 4 miliardy euro a za prostředky PVO krátkého dosahu 2 miliardy euro. Kromě kompletů Hawk má Rumunsko také zastaralé sovětské raketové systémy S-75M zařazené u letectva. Systémy Osa-AKM a Kub u pozemního vojska, které disponuje také kanónovými protiletadlovými prostředky Gepard a GDF-003. Jako velmi ambiciózní se v případě Rumunska jeví také nákup raketometů HIMARS. Těmi v současné době v Evropě disponuje pouze Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Řecko, Finsko a Turecko. Armády Dánska, Nizozemska a Norska se jich zbavily pro finanční náročnost. Rumunské pozemní vojsko momentálně v oblasti raketometů vsází především na domácí typ LAROM využívající rakety v ráži 122 nebo 160 mm. Rumunská armáda díky HIMARS získá schopnost ničit cíle na vzdálenost mnoha desítek kilometrů. V budoucnu, díky současnému vývojovému úsilí americké armády, bude možné využít raketomety HIMARS i k ničení lodí protivníka u pobřeží.

Vrtulníky H215M a Airbus Helicopters Romania

Airbus Helicopters podepsal s rumunskou společností IAR (Industria Aeronautică Română) obecnou dohodu o exkluzivní spolupráci týkající se těžkých víceúčelových vrtulníků H215M. Podle této všeobecné dohody se IAR stane dodavatelem jakékoli budoucí objednávky na H215M ze strany rumunského ministerstva obrany. "Na podpis této dohody, která je vyústěním téměř padesátileté spolupráce mezi IAR a Airbus Helicopters, jsme hrdí. Díky tomuto partnerství společnost IAR sestavila pod licencí již zhruba 360 vrtulníků a těšíme se na podporu H215M a jejich úpravy individuálním požadavkům" komentuje Neculai Banea, generální ředitel IAR. "Tato dohoda je důležitým milníkem v budování evropského obranného partnerství. Jsme přesvědčeni, že naše spolupráce oslaví dalších padesát let a že vrtulníky H215M plně uspokojí potřeby rumunské armády," řekl Olivier Michalo, Senior Vice President, který vede evropský region ‎Airbus Helicopters. Airbus Helicopters Romania operuje v Rumunsku již více než 15 let. Její obrat přitom stojí ze 75 procent na vývozu. V roce 2016 pak byla v Brašově otevřena továrna Airbus Helicopters Industries, která bude vyrábět právě vrtulníky řady H215

Nové víceúčelové korvety

Rumunské loďstvo tvoří námořní složku ozbrojených sil Rumunska. Dělí se na námořnictvo a dunajskou flotilu. Slouží zde cca 6900 osob a velení námořnictva sídlí v přístavu Constanta, který je zároveň základnou říční flotily. Hlavní síly námořnictva tvoří tři fregaty, 7 korvet, 5 minolovek a řada hlídkových plavidel. Dunajská flotila provozuje monitory, dělové a hlídkové čluny. Nově se ministerstvo obrany snaží, uzavřít podobnou dohodu jako s Rheinmetallem i s jinými výrobci vojenské techniky. Týká se to především nákupu čtyř moderních víceúčelových korvet pro rumunské námořnictvo. V hledáčku Bukurešti jsou čtyři víceúčelové korvety Sigma 10514 od nizozemské společnosti Damen - korvety postaví rumunské loděnice Galati vlastněné právě firmou Damen. První korvetu rumunské námořnictvo získá do roku 2020. Celková cena zakázky dosahuje 1,6 miliardy euro. Nizozemskou korvetu lze vyzbrojit např. protilodními střelami Exocet MM40 Block 3 s doletem až 180 km.

Obrněné vozidlo Agillis

V roce 2016 přinesla rumunská média informace o vývoji nového rumunského OT, který měl využívat klíčové mechanické systémy a uzly z německého vozidla Boxer od společnosti Rheinmetall. V červnu rumunská společnost Moreni (UAM) založila s Rheinmetallem společný podnik a dohodla se na vývoji nového OT Agilis 8×8. Generální ředitel společnosti Rheinmetall - Thorsten Heinzen dodává, že projekt Agilis je v poměrně pokročilé fázi vývoje a i nadále se s ním počítá. Prototyp má vzniknout v roce 2020. Rheinmetall plánuje vozidla Agilis zařadit do vlastní nabídky, mezi transportéry Fuchs 6×6 a Boxer 8×8. Zdá se tedy, že rumunsko-německé vozidlo Agillis bude nabízeno především pro export. Obrněné transportéry od Rheinmetallu by tak doplnilo levné vozidlo pro chudší státy - přeci jen výrobní náklady by byly velice příznivé a mnohem levnější než v Německu. Společnost Automecanica Moreni je největší výrobce obrněných vozidel v Rumunsku, má rozsáhlé zkušenosti s licenční výrobou sovětských kolových transportérů řady BTR-60, BTR-70 a BTR-80. Rumunské verze sovětských transportérů mají navíc některá unikátní technická řešení a vylepšení. Rumunská armáda pro transport vojáků používá především 401 obrněných transportérů 4×4 TABC-79. Jedná se v podstatě o jednoduší verzí rumunského transportéru 8×8 TAB-71 - ten je odvozen od sovětského BTR-60. V rumunské armádě slouží na 387 vozidel TAB-71. Třetím nejpočetnějším obrněným transportérem je TAB-77 (161 ks) konstrukčně vycházející ze sovětského BTR-70. V rumunské armádě slouží i 69 relativně moderních kolových transportérů TAB B33 Zimbru (BTR-80). Nejmodernějším kolovým transportérem ve výzbroji je ale švýcarská Piranha IIIC (31 ks). Rumunská armáda tak má značnou paletu obrněných vozidel, které jsou však nejen zastaralá, ale kladou i velké nároky na logistiku, servis a údržbu. Rumunská armáda proto plánuje nakoupit na 1500 nových kolových obrněných vozidel - ty nahradí nejen transportéry řady TAB, ale i pásové transportéry MTLB a částečně možná i pásová bojová vozidla pěchoty MLVM a MLI-84. Otázkou je, jak bude nové německo-rumunské vozidlo vypadat. Rumunská strana pravděpodobně dodá korbu a pancéřování, Němci pak přispějí motorem, pohonnou soustavou, podvozkem a zřejmě i elektronickou výzbroji. S největší pravděpodobností půjde o komponenty z německého vozidla Boxer. Na rozdíl od vozidla Boxer bude ale rumunsko-německý obrněnec obojživelný - to znamená nutnost vyvinout stroj lehčí hmotností kategorie. Důležitý je i fakt, že Boxer pochází od německo-holandské společnosti ARTEC GmbH, Rheinmetall a KMW, tak je otázkou, zda má samotný Rheinmetall schopnosti dodat technologie k výrobě samotné korby. Společnost dělá skvělé věže, hlavně, elektroniku, ale samotné korby jen modernizuje nebo repasuje (viz Lynx a tendr v Indii). Ani bych se tedy nedivil, pokud by ono nové vozidlo mělo základ v nějakém z nejnovějších rumunských prototypů (viz Saur 2) a Rheinmetall by dodal jen elektroniku a zbraňový systém (věž Lance) i samotný motor by mohl být Německý, ten ale může nakoupit ROMARM přímo u výrobce. Jisté je, že vozidlo "Saur 3" by mohlo být velice zajímavé.

Obrněné transportéry Piranha V

Rumunské ministerstvo hospodářství a americká firma General Dynamics European Land Systems (GDELS) podepsali v roce 2017 memorandum o porozumění. Memorandum upravuje podmínky o budoucí spolupráci, v rámci které budou v Rumunsku vyráběny obrněné transportéry Piranha V. V první fázi bude nakoupeno 227 transportérů Piranha. Vozidla budou vyráběny ve Strojírenských závodech UMB v Bukurešti. Prvních 30 vozidel bude vyrobeno ve Švýcarsku, ale se zapojením rumunských zaměstnanců, kteří zde projdou školením. Výrobní linka bude následně vybudována v Rumunsku. V rámci podepsané dohody rumunská společnost UMB pošle do švýcarského podniku MOWAG, celkem 25 vedoucích pracovníků kvůli získání znalosti výroby vozidel. UMB se stane subdodavatelem GDELS, převezme část výroby a montáže vozidel. Základními verzemi je OT s dálkově ovládanou věžičkou s kulometem nebo granátometem. Bojová verze KBVP bude nejspíš osazena německou věží Lance vyzbrojenou 30 mm rychlopalným kanónem. Rumunská armáda v první fázi dostane pouze OT s kulomety nebo granátomety. Vozidla se stanou páteři rumunské armády. Celkem 94 bude určeno pro elitní 2. pěší brigádu "Škorpion" (2. pěší divize) z města Craiov. Brigáda již provozuje 31 obrněných transportérů Piranha IIIC. Rumunská armáda výhledově poptává 1 500 nových kolových obrněných vozidel. Ty nahradí jak kolové transportéry TAB, ale i pásové transportéry MTLB a potenciálně i MLVM a MLI-84. Jedná se tedy o gigantickou zakázku a je poměrně logické, že většina vozidel by byla pouze očesaná vozidla ve zmíněné verzi OT.

Zdroj:
http://romarm.ro/product/vehicul-blindat-8x8-saur-2/
http://www.armadninoviny.cz/stihacky-ko ... iluje.html
http://www.armadninoviny.cz/vychodni-kr ... imars.html
http://www.militarybox.cz/news/rumunsko ... -a-himars/
http://www.militarybox.cz/news/dohoda-a ... ich-h215m/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumunsk%C ... 5%99nictvo




obrněné vozidlo Agilis


Saur 1 v roce 2011

Spolupráce s Bundeswehrem

Další paralelou je i vztah mezi rumunskou armádou a Bundeswehrem. I zde je snaha o vyšší schopnost vzájemné spolupráce německých jednotek s českými a rumunskými partnery i posílení role Německa jako páteřního státu evropské části aliance. Vojáci všech tří zemí by se měli společně vzdělávat a účastnit se společných cvičení, aby se zvýšila jejich společná bojová síla a možnost společného nasazení rozdílné vojenské techniky jednotlivých států.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299&t=7394

Bitevní vrtulníky Viper

Ještě dodám, že obdobně jako jsou snahy udat u AČR vrtulníky Venom, probíhají snahy udat v Rumunsku bitevní vrtulníky Viper.
Koncem roku 2016 podepsala společnost Bell Helicopter memorandum o porozumění s rumunskou firmou IAR Ghimbav - Brašov o potencionálním vytvoření skupiny podpory bitevních vrtulníků typu AH-1Z Viper. Memorandum o porozumění zahrnuje budoucí možnou pravidelnou údržbu, opravy i generální opravy strojů AH-1Z, které by mohly být zakoupeny rumunskou vládou pro potřeby rumunských ozbrojených sil. V roce 2017, podepsal Rumunský státní podnik Romarm Corporation s americkou společností Bell Helicopter, memorandum o založení společného podniku pro montáž vrtulníků AH-1Z Viper. Podle rumunského ministerstva obrany, společnost Bell Helicopter Corporation souhlasí s převodem veškerých technologií potřebných k výrobě vrtulníků AH-1Z Viper v Rumunsku. Rumunské vojenské letectvo má v současné době 37 víceúčelových vrtulníků IAR-330 Puma, z nichž asi 20 je ve verzi shopné nosit 20mm rychlopalné kanóny a protitankové řízené střely Spike. Rumunsko sice ještě musí vyhlásit formální výzvu k jejich nahrazení, ale výrobci vrtulníků již podnikají akce ke svému prosazení. Společnost Airbus Helicopters za tímto účelem otevřela novou továrnu v Brašově na výrobu vrtulníků typu H215. Rumunsko je jednou ze zemí východní Evropy, které společnost Bell Helicopter vidí jako potenciální budoucí zákazníky strojů AH-1Z Viper a platformy UH-1Y (Venom).

http://www.militarybox.cz/news/bell-se- ... -rumunska/
http://www.militarybox.cz/news/rumunsko ... abet-doma/

Ještě se trochu pozastavím u zmíněného nového obrněného transportéru:

Rase píše: ...otázkou je, jak bude nové německo-rumunské vozidlo vypadat. Rumunská strana pravděpodobně dodá korbu a pancéřování, Němci pak přispějí motorem, pohonnou soustavou, podvozkem a zřejmě i elektronickou výzbroji. S největší pravděpodobností půjde o komponenty z německého vozidla Boxer. Na rozdíl od vozidla Boxer bude ale rumunsko-německý obrněnec obojživelný - to znamená nutnost vyvinout stroj lehčí hmotností kategorie. Důležitý je i fakt, že Boxer pochází od německo-holandské společnosti ARTEC GmbH, Rheinmetall a KMW, tak je otázkou, zda má samotný Rheinmetall schopnosti dodat technologie k výrobě samotné korby. Společnost dělá skvělé věže, hlavně, elektroniku, ale samotné korby jen modernizuje nebo repasuje (viz Lynx a tendr v Indii). Ani bych se tedy nedivil, pokud by ono nové vozidlo mělo základ v nějakém z nejnovějších rumunských prototypů (viz Saur 2) a Rheinmetall by dodal jen elektroniku a zbraňový systém (věž Lance) i samotný motor by mohl být Německý, ten ale může nakoupit ROMARM přímo u výrobce. Jisté je, že vozidlo "Saur 3" by mohlo být velice zajímavé.

Dle mého by vzhled mohl připomínat, spíš než Boxer, turecké KBVP od Otokaru. Konkrétně ARMA 8x8 osazené věží MIZRAK-30. Přeci jen korba je hodně podobná stylu vozidel SAUR (Saur 3). Tedy pokud nebudou chtít nějaký futuristický tvar korby, viz poslední obrázek (i s odkazem na stránky).


ARMA 8x8 s věží Mizrak-30


nějaká maketa (1:1) vozidla SAUR III

Havárie Rumunského letounu MiG-21 LanceR

V pondělí 12. června 2017 havaroval MiG-21 LanceR Rumunského letectva, v Constantském kraji, na Jihovýchodě země. Pilot poručík Adrian Stancu se stihl katapultovat. Po převozu do nemocnice je jeho stav stabilizovaný. Letoun se zřítil na neobydlenou oblast. Zničený MiG-21 je z letecké základny 86 v Nazarcea, které velí Gheorghe Mociorniță. Co způsobilo nehodu, musí být teprve prošetřeno. MiG-21 LanceR byl navržen rumunskou společností Aerostar ve spolupráci s izraelskou firmou Elbit Systems. Tato verze (MiG-21 LanceR A) je navržena speciálně pro útoky na pozemní cíle s použitím naváděných raket a jiné řízené munice. Existuje v dalších dvou verzích, a to: k vybojování vzdušné nadvlády (MiG-21 LanceR C) nebo v cvičně-bojové verzi (MiG-21 LanceR B). Hlavní změnou je nový radar Elta EL/M-2032, přilbový zaměřovač Elbit DASH, a možnost nesení střel Rafael Python III a Mica II. V současnosti jsou všechny tři verze MiGu-21 Lancer ve službě v počtu 26 kusů (nyní o jeden méně). Dá se očekávat, že tato nehoda jen urychlí přechod na modernější typ letounu.

http://defence-blog.com/news/mig-21-fig ... mania.html

Rumunsko nakoupí sedm baterií Patriot PAC-3+

V dubnu 2017 požádalo Rumunsko americké úřady o schválení nákupu kompletů Patriot. Ten schválilo americké ministerstvo zahraničí, ale schválení kontraktu však dosud není pravomocné a do 30 dnů se proti němu může Kongres ohradit. Nákup ale musí ještě schválit rumunský parlament. V Rumunsku se nákup bude řešit na podzim 2017 (září až říjen), kdy premiér Mihai Tudose předloží nákup k odsouhlasení parlamentu. Časová osa zavádění Patriotů do rumunské armády však není známa - celý proces (vzhledem ke složitosti) ale může trvat i jednu dekádu. Celkem se jedná o nákup až sedmi baterií protiletadlového a protiraketového kompletu Patriot (verze Patriot 3+), cena zakázky se může pohybovat až k částce 3,9 miliardy dolarů (90 miliard korun). Spojené státy pro sedm baterií schválily prodej sedmi víceúčelových radiolokátorů AN/MPQ-65, sedmi stanic řízení palby AN/MSQ-132, 13 mobilních sestav anténních stožárů, 28 odpalovacích vozidel (čtyři na baterii) M903, 56 střel Patriot MIM-104E GEM-T a 168 střel Patriot PAC-3 MSE. Každá baterie získá také vozidlo s generátorem elektrické energie o výkonu 150 kW. Součástí balíku jsou i komunikační prostředky, nástroje, testovací zařízení, generátory, náhradní díly, publikace a technická dokumentace, výcvikové vybavení, školení, podpora provozu a výcviku, logistické systémy atd. V tiskové zprávě na stránkách americké Agentury pro spolupráci v oblasti obrany DSCA (Defense Security Cooperation Agency) se doslova píše: "Navrhovaný prodej kompletů Patriot, posílí cíle zahraniční politiky a národní bezpečnost Spojených států tím, že pomůže zlepšit bezpečnost spojence NATO, který byl a stále je důležitou silou pro politickou stabilitu a hospodářský vývoj v Evropě.Rumunsko použije raketový systém Patriot k posílení obrany své země a odvrácení regionálních hrozeb. Navrhovaný prodej zvýší obranné schopnosti rumunské armády, aby se chránila před agresí a chránila spojence NATO, kteří často trénují a operují v rámci hranic Rumunska. Rumunsko by nemělo mít žádné potíže s tím, aby tento systém zavedlo do svých ozbrojených sil." Nákup kompletů Patriot je součástí nákupu velkého balíčku moderních zbraní (vrtulníky a HIMARS), který byl předmětem návštěvy rumunského prezidenta Klause Iohannise v Bílém domě, v červnu 2017. Prezident Iohannis navštívil Donalda Trumpa, jako vůbec první prezident ze střední a východní Evropy, což podtrhuje význam Rumunska pro Spojené státy. V rozpočtu na rok 2017 rovněž Rumunsko vyčlenilo na obranu požadovaných 2 % HDP, tedy o 0,6 % více oproti roku 2016. Pokud ale jde o protiraketový a PVO deštník, tak tyto rakety nebudou v Rumunsku osamoceny, ale součástí mnohem širšího spektra zařízení. Na rumunské základně poblíž Deveselu, nedaleko bulharské hranice, funguje od dubna 2017 americká radiolokační stanice. Ta bude součástí budovaného protiraketového deštníku NATO. Od roku 2018 budou v Rumunsku rozmístěny také antirakety SM-3.

http://www.armadninoviny.cz/o-krok-bliz ... triot.html

Stíhačky F-16 Rumunského letectva

Rumunské letectvo je budováno v souladu se standardy NATO, v roce 2003 byly z výzbroje vyřazeny stíhací letouny MiG-29 v důsledku zastavení programu jejich modernizace. Ve spolupráci s Izraelem však prošly modernizací letouny MiG-21, které jsou v Rumunsku označovány jako MiG-21 LanceR. Tyto zastaralé sovětské stíhačky má v letech 2016–2017 nahradit celkem 12 použitých a modernizovaných letounů F-16 Fighting Falcon (9 jednomístných F-16AM a 3 dvoumístné F-16BM), odkoupených z přebytků portugalského letectva. Prvních šest bylo převzato 28. září a do služby zařazeno 7. října 2016. Zásadním modernizačním projektem na roky 2017 až 2026, je pořízení dalších stíhaček F-16, přesněji 36 dalších stíhaček do roku 2022. S největší pravděpodobností půjde o starší, cenově dostupnější stroje. Nové F-16 v rumunském letectvu nahradí letouny MiGy-21.

Musím říci, že Rumuni do toho pořádně šlapou. A to mají HDP zhruba na naší úrovni. Tvrzení jak nemáme na to zvednou financování armády v tomto světle neobstojí. Je to jen vidět, že stále jak česká společnost tak i politici nechápou budování armády jako snahu o zajištění naší bezpečnost, ale jako něco zbytečného.

Osobně to beru hlavně jako důkaz, že když se chce, funguje i skokové zvýšení výdajů z minima na 2 % HDP a stíhá se nakupovat. Jen to nejde způsobem jaký předvádí naše MO, kdy nakupujeme techniku dlouho, po malých várkách a nikdy ne v balíčku. Rumuni zvládají formulovat co chtějí, za kolik, dohodnout se s vládou druhé strany a všechno řešit v jednom velkém balíku (nebo víc menších). Uznávám, je to trochu extrém ale dá se tak získat hodně techniky a výzbroje velice rychle

Do čeho šlapou? A jak?
Tím že přebírají od Portugalska pár víc jak 30 let starých F-16???
Jejich zbrojní rozpočet na hlavu zhruba odpovídá tomu našemu, přičemž se Rumunsko nachází v mnohem problematičtějším regionu než ČR a brání 3x větší území než AČR.

Skeptik:
Dzin nemyslí jen ty F-16, ale rumusnké zbrojení jako celek, kdy skokově výšili výdaje o pěkný ranec. Nakupují špičkové zbraně, jako systémy Patriot PAC 3+, raketomety HIMARS, čtyři víceúčelové korvety, obrněná vozidla 8×8 a další stíhačky F-16. Mimo tyto velké zbrojní projekty Rumunsko chystá nákup střel země-vzduch velmi krátkého dosahu a značný počet protitankových řízených střel Spike. Na začátku roku 2017 bylo objednáno dalších 14 obrněných transportérů Piranha a řeší s němci vývoj nového KBVP. Mě to přijde taky jako slušný nářez

Rase, mnoho z toho jsou jen záměry.
A ani koupit ještě neznamená efektivně využít ... a úroveň korupce v Rumunsku je ještě o level vyšší než u nás.

Ale stále je to daleko nad tím, co deklarujeme my. Hlavně s ohledem financování, kdy Rumunsko jednoznačně deklarovalo navýšení obraného rozpočtu, zatímco u nás je to jako v Limonádovém Joe, pal/nepal/pal/nepal, jednou se navyšuje, potom ne, pak zase ano...

A to narozdíl od nás se Rumuni musí soustředit i na válečné lodě.

Rumuni dávají na jednoho občana na obranu cca stejně jako ČR.
Chrání 3x tak velké území plus pobřežní vody.
Mají 4x tolik vojáků = výdaje na jednoho vojáka jsou v porovnání s ČR poloviční.

I pokud by byla korupce v Rumunsku stejná jako u nás, měla by být jejich armáda sice početnější (4 : 1), ale hůře vybavená (poloviční výdaje na 1 vojáka).
Samozřejmě je otázkou, zda je lepší mít více hůře vybavených vojáků, nebo méně lépe vybavených.

Rase píše:Skeptik:
Nakupují špičkové zbraně, jako systémy Patriot PAC 3+, raketomety HIMARS, čtyři víceúčelové korvety, obrněná vozidla 8×8 a další stíhačky F-16. Mimo tyto velké zbrojní projekty Rumunsko chystá nákup střel země-vzduch velmi krátkého dosahu a značný počet protitankových řízených střel Spike. Na začátku roku 2017 bylo objednáno dalších 14 obrněných transportérů Piranha a řeší s němci vývoj nového KBVP. Mě to přijde taky jako slušný nářez

Mne to pripadá ako plytvanie zdrojov. Patriot Pac 3+, Himars, F 16 sú všetko možné iba nie "špičkové zbrane". Skôr také šrotovisko NATO. Dávať peniaze na obranu je pekné, ale pokiaľ to má byť tymto štýlom, tak v podstate bezúčelné. Či sa jedná o korupciu alebo iba "hlúposť", nechám už na Rumunov.

Himars je šrot?

Skelete to zavysi od uhla pohladu rozhodne stoji dost dolarov, mna jeho obstaranie zo stran Rumunov dost prekvapilo, kedze maju zavedeny ekvivalentny system Larom schopny pouzivat 122 a 160 od IMI, takze integracia dalsich rakiet by nemal byt problem...

Aj ked ma na MLRS/Himarse vzdy fascinovalo riesenie nakladania kontajnerov...

Himars se dá využít jako jeden z prvků PVO, společně s Patrioty a výhledově ničit zdroje EM záření až na vzdálenost 160 km (v budoucnu až na 500 km). Zkrátka jako jeden z prvků moderního "propojeného bojiště". O podobném konceptu se mluví u Poláků a jejich raketometu Homar (což je vlastně Himars na kolech). Polsko plánuje raketomety Homar začlenit do revolučního systému velení a řízení IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System) protivzdušné obrany (PVO) od americké firmy Northrop Grumman. IBCS v podstatě slučuje pod jediné velení/řízení celou plejádu různorodých námořních/pozemních/leteckých senzorů, zbraňových systémů a prostředků radioelektronického boje. Výhledově je to tedy pořád velice top zbraň a záleží jen na tom, jak to prokoumou. Vzhledem k tomu, že tohle nakupují v balíku kompletně od Američanů, tak to mají promyšlené a fungovat to bude. Pokud to všechno propojí do systému IBCS, bude to nářez (!)

http://www.armadninoviny.cz/polska-arma ... ometu.html
http://www.armadninoviny.cz/polsko-chce ... unici.html

Cele je to pekne na papiery, az na par zadrhelov, clovek nemusi byt planovac nato aby, si spocital, co bude cielom hypotickeho prveho uderu Iskanderov na Polsko samozrejme za pouzitia specialnej hlavice
1.system PVO, system velenia a riadenia

ano LRPF je pekna hracka az nato, ze aby sa Poliaci dostali k LRPF museli by vypovedat zmluvu MTCR, resp. okresat dolet pod 300km

Cize znova klasicky PR clanok, o vynimocnom systeme, ktory tak vynimocny nieje

Mimochod to co popisuje dany koncept dokaze vacsina modernych systemov velenia a riadenia, to jest v realnom case prenasat udaje s jednotlivych podsystemov (PVOS) do inych v tomto pripade (delostrelectvo)

klingy mě by právě zajímal ten úhel pohledu. JInak být Rumunama, tak jdu spíše po izraelském systému Lynx.
Rase: je to jen klasické zjištění nebezpečného cíle a o následné volbě vhodného prostředku k jeho ničení.

skelet píše:Himars je šrot?

Nie je to šrot klasický, ale doba kedy bol skutočné "špičkový" je už dávno preč. Ako základ "špičkovej" techniky by som odporúčal niečo iné. Rozhodne by som ako Rumun nejasal pri zavedení pri je ho zavedení s výhľadom, že to ma byť "základ" na ďalších 20-50 rokov.