PALBA.CZ

Dnes se v Prostějově koná pietní akt. Je určen památce prostějovských občanů- židů, kteří byli v létě 1942 naloženi do vlaků a odesláni k likvidaci. Naše město se díky velké a dlouhá staletí fungující židovské komunitě nazývalo " Hanácké Jeruzalém" Mělo to své opodstatnění nejen v počtu našich židovských spoluobčanů ale i z pohledu víry a vzdělanosti:

Zde je výběr významných osobností zaniklé komunity:

Meir Eisenstadt, rabín
Juda Lejb Prossnitz, sabatiánský mystik
Cvi Jehošua ha-Levi Horowitz, rabín
Jonathan Eybeshutz, rabín
Nehemias Trebitsch, rabín
Gideon Brecher, lékař a spisovatel
Adolf Brecher, lékař, spisovatel, básník a překladatel
Menachem Katz Prustitz, rabín
Moritz Steinschneider, bibliograf a orientalista
Max Fleischer, architekt
Ignaz Brüll, hudební skladatel
Nathan Porges, rabín, vysokoškolský pedagog
Edmund Husserl, filozof, zakladatel fenomenologie
Max Zweig, dramatik
Maud Michal Beerová, autorka a sionistka

Někteří z nich dosáhli ve své době Evropské či světové proslulosti a význam některých nezmizel ani dnes.

V noci ze 14. na 15. června 1939 se pokusilo několik fašistů zapálit synagogu. Aby se zabránilo podobným pokusům, byla budova dána do správy města Prostějova. V červnu a červenci roku 1942 bylo z Prostějova transportováno přes 1600 židů. Transporty směřovaly do Terezína, odkud pak převážně byly posílány do likvidačních táborů v Osvětimi, Baronovičích nebo Malém Torostěnci. Památku obětí rasové perzekuce dodnes připomíná 1370 jmen vytesaných na žulové desce v obřadní síni židovského hřbitova



Čtyři lidé z této komunity bojovali u Sokolova. Další z nich se do války zapojili jindy a jinde. Na to setkání půjdu. Musím. Pokud najdete čas a můžete, přijďtě také.

Dnes se bohužel naše město pyšní tím, že zde probíhá nelítostný boj a podobu pietní úpravy zaniklého židovského hřbitova, kdy se naše město dostalo i titulní stránky významných evropských i světových deníků jako město zabedněných nácků v čele s vedením naší radnice.

Já jsem odvedl obrovskou práci abych tomu zabránil, ale proti větrným mlýnům se neprosadil ani don Quijote de la mancha.

Buď zdráv Pátrači,

sice se netýká Prostějova, ale dokresluje podobně smutný příběh dřívějších obyvatel Olomouce. Těm aspoň na památku udělali tyto destičky na chodník

P.S. Díky Jarl.





Obrázky vložil Jarl.

Ano, to znám, Jmenuje se to

Stolpersteine, česky též Kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ či zavadit pohledem. Jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem a pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.

V Prostějově není ani jeden ale v Olomouci je jich už hodně a další přibývají. Je to zvláštní projekt, má své příznivce i odpůrce. Já mu fandím, ale tvrdím a tím židovskou obec štvu, že by to mělo být nejen pro oběti holocaustu, i když třeba ty v podmínkých naší země nad jinými obětmi výrazně převažují. Je to složitá otázka.

Jenže na druhou stranu židovské obce to komletně financují a jiné organizace jen kecají a nedělají pro věc samotnou nic.

Přesně tak se to stalo mně, klopýtl jsem o ní!

Já ne-já když se o tomto projektu dověděl tak jsem je začal cíleně hledat.

V Prostějově je to ale nemožné uskutečnit, tady se vášně vybičovali tak daleko, že se zde objevují neskutečné anonymy, na FB výkřiky typu židům leda koncentrák a podobně.

Zrovna včera se nám věnovalo BBC a tak se to sype stále více.

Ten projekt vítám ale měl by být pro všechny oběti bez rozdílu. Takto je to neúplné a opět to vyděluje a rozděluje.

Jinak to proběhlo klidně, důstojně a bylo to lidsky velmi působivé.