Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

[Julesak]

..inzerce schopností f. Rafaele(?) ...

schopnosti čoho?

[Mirek58]

že umí pasivně detekovat torpédo na 5 km, aktivně na 8km

[Julesak]

Ale čo je f. Rafaele?

[Mirek58]

To právě hledám, včera jsem si adresu nepoznamenal. Co si vybavuji, tak tam byly zmíněné pon. Dolphin a Izrael.
Ale o to nejde.
Jde o skutečnost že
/Torpédo je cca o 10 - 15% hlučnější než ponorka
/Vzdálenost detekce ponorky je tedy cca na polovině dostřelu "škvalu"
EDIT:
Tak jsem článek zase našel.
Je tam jen

В рекламных материалах фирмы Rafael

( v reklamních materiálech firmy Rafael)

[Alchymista]

kto nepřilže, neprodá...

Aký veľký problém predstavuje možnosť diaľkového riadenia torpéda Škval napríklad pomocou drôtov ako u PTRS? U niektorých "klasických" torpéd taká možnosť existuje....

[Dzin]

Řekněme, že v roce 1980 míní jadernou ponorku tř. Akula. Pokud ta má hlučnost 14 dB, potom vylepšená Los Angeles by měla hlučnost cca 7 dB a Seawolf či Virginina by byla na 1-2 dB, což je na prahu slyšitelnosti. Chci tím říci, je vůbec možné mít takhle tichou ponorku a z toho odvozeno, jestli tedy ony údaje nejsou moc nízké.

[Polarfox]

No vidíš, a mne je známo inak - oba typy niesli výzbroj inak dostupnú len jadrovým typom (Proj. 641B napr. aj RPK-2, čo bola vec inak určená len pre atómové ponorky).

Silně pochybuji o tom, že Projekt 641B kdy nesl nebo měl nést RPK-2 (ev. RPK-6, viz. dále). Aneb jak sem tam uvádějí sami Rusové "západní zdroje udávají, že projekt 641B mohl nést RPK-6" Západní zdroje jsou například, když už jsme u toho, na anglické (nejen) wiki schopny na 5ti řádcích smíchat dohromady 5 protiponorkových raketových systémů Ano, to co říkáš je mi povědomé, ale viděl jsem to přesně tam, kde bych se být tebou tomu obloukem vyhnul. Jeden čas to hrozně jelo i v českých knížkách, které to zas přebraly ze západních knížek, které si to díky nedostatku informací z hloubi Studené války a nebo těsně po jejím skončení v 90tých letech často napůl vycucaly z prstu. Vem si už jen systém označování ruských zbraní na Západě...připárovat to k ruským systémům a hlavně verzím je vyloženě porod a někdy to ani nejde. A tak je to se spoustou věcí.

A to že něco nese část technologií dostupných jaderným typům pouze značí to, že se snažíš vytvořit moderní ponorku jdoucí s dobou. Nemá to jakoukoli logickou souvztažnost k tomu, čím jí vyzbrojíš, protože je to jiná kategorie, s jinými úkoly a jinými prioritami.

Veď ja nehovorím, že sa tam lietadlová loď či iný cieľ sám od seba potopí... ale že si ju tam ponorka môže počkať, práve tam kde bude v jej dosahu. A napr. diesel ležiaci na dne bude veľmi tichý... až kým nebude neskoro.

Opakuji - kdokoli s IQ nad úroveň houpacího koně bude ty ponorky v určitých prostorech očekávat. Což znamená, že:
1) Pokud tam opravdu ale opravdu nebude muset, tak tam nepoleze.
2) Pokud tam z nějakého důvodu bude muset nebo bude chtít, tak udělá vše pro to, aby tuto ponorku aktivním způsobem nalezl a nebo jí co nejvíce znepříjemnil příležitost k útoku.

Takže to v žádném případě tak jednoduché a nebude to rozhodně o tom, že si nic netušící a nic nedělající skupina lodí vpluje někam jak na výlet mezi čekající natěšené piraně. A tichý diesel čekající na přesném výhodném místě někde na dně je jen finální výsledek celého řetězce událostí, který není nijak zohledňován.

Závěr:
V 50. a 60. letech Sovětský svaz testoval pro námořnictvo taktické jaderné zbraně, které měly stejnou sílu jako jejich americké námořní protějšky.

Síla jaderné bojové hlavice 150kt pro torpéda Škval, tedy o řád silnější než, co měla US NAVY a co Sověti testovali na Nové zemi, může být skutečně šotek daný sovětskou/ruskou mánií po utajování, která se násobila u jaderných zbraní. Je tu ale jedno ale.

Zhruba ve stejné době jako probíhá vývoj Škvalu jsou zaváděny pro bombardéry řady Tu-22 a Tu-95 protilodní/protizemní řízené střely řady Ch-22 (US/NATO: AS-4 Kitchen), včetně variant s jadernou bojovou hlavicí. Stejně jako u Škvalu se různé prameny ohledně velkosti jaderné bojové liší (v rozsahu 200 kt až 1 Mt). Nejspolehlivější prameny zpravidla uvádí hodnotu 200 kt. Takto velmi silná jaderná nálož by ale nebyla určena k likvidace jediné lodě, ale celého svazu. Nebo byla síla hlavice dána primárně plošnými pozemními cíli?

Je možné, že to je i případ jaderného Škvalu? Tedy, že jim nešlo o to zničit jen jednu loď, ale jednou ranou rovnou celý svaz letadlové lodě?

Takto nejako si to predstavujem aj ja...

1) Nikdo neví se ti nezaručí za přesné údaje o jaderných zbraních. Stále je okolo toho příliš mnoho nejasností a utajení a člověk ani neví, kde se to přesně vzalo. Vezmi si Subroc - obvykle se udává do 5 kt, ale lze najít i okrajové zmínky o více jak 200 kt. Nikdo u jaderných hlavic pořádně neví, jak se to počítá, co se přesně zohledňuje, zdali je to reálná hodnota a nebo odvozenina od typu jaderné hlavice použité i jinde/použité jako základu, zdali je výkonově retardovaná z nějakého vyššího základu, je to jen výkon v úvodní fázi, atd. atd. A problém s dost širokým rozpětím údajů není ojedinělý...např. u ruského systému RPK-6 najdeš v jaderné verzi 5 kt i 200 kt (kdyby to byla pravda, tak mi doufám nikdo nebude tvrdit, že ten systém byl vymyšlen na ničení letadlových lodí jako své absolutní priority, jen kvůli vysoké ráži).
2) Ale můžeme to vzít trochu oklikou. Pokud budeme brát za bernou minci, že ruské zdroje přičítají vlastní 5 kt hlavici u protiponorkových systémů destrukční radius 1 500m a že nerealizovaný americký systém Sea lance měl zničit nepřátelské ponorky v okruhu asi 10 km hlavicí odvozenou od 200 kt typu (ale patrně se sníženým účinkem) (což by Subroc, s někdy udávaným radiem 8 km, pokud ho akceptujeme, posouvalo spíše na výrazně vyšší hodnotu než těch 5 kt)
, tak eventuální 150 kt hlavice posouvá nasazení jaderným Škvalem na úroveň sebevražedné mise nebo velice blízko tomu. A jsem nakloněn tomu myslet si, že to je nějaký nešťastně vyložený šotek, byť třeba na nějakém reálném základu (jen se to zkomolilo, špatně vyložilo). Předpokládám, že reálně by mohl mít jaderný Škval tak 5-30 kt max, zcela v rámci hodnot pro běžná jaderná torpéda a protiponorkové střely/nálože.

Nemluvě o tom, že pokud by měl jaderný Škvala takovouto vyloženě strategickou a významnou úlohu, tak by byl v současnosti mnohem známější, mnohem detailněji probíraný a vůbec by se o tom vědělo. Ten informační bordel okolo Škvalu je ale způsoben naopak tím, že je to tak okrajová záležitost, že to málokomu stojí za korekce a zásadní popis. Takže je dán prostor čistě senzacím a spekulacím.

Technický dotaz - ví někdo něco o způsobu iniciace alespoň konvenčního Škvalu – nárazový, magnetický, časovací zapalovač, apod.? V případě 150kt jaderné verze by se ani nemuseli trefit do nějaké konkrétní lodi - stačilo natočil loď/torpédomet, zadat torpédu korekční kurz, zapalovači odpočet času a vystřelit z co největší vzdálenosti do středu svazu lodí protivníka.

Kombinovaný kontaktní a distanční. U původní (protiponorkové nebo primárně protiponorkové) verze to bude v nastavené vzdálenosti šup dolů a v nastavené hloubce bum (vše vloženo před startem).

Narazil jsem na zajímavý článeček v ruštině, který možná osvětluje okolnosti zavedení "škvalu" i s omezením dostřelu -7km.
/ Je tam tabulka srovnání hlučnosti jaderné ponorky a torpéda, ponorka hlučnost při 11u - 14dB, torpédo při 28u - 16dB
/ dále tam je zmíněná inzerce schopností f. Rafaele(?) že umí pasivně detekovat torpédo na 5 km, aktivně na 8km ( vše k r.1980)
Tedy v dané době, dostřel "škvalu" s jadernou hlavicí plně vyhovoval, při zachování bezpečného postavení střílející ponorky. A následné zvyšování dosahu "škvalu" bylo reakcí na zlepšené výkony detekce.
( podle mě to má hlavu a patu)

A co v tom nehledat všelijaké vopentličky a pomyslet třeba i na to, že to mohl být tehdejší limit nové technologie, ev. to bylo požadováno z jiných důvodů? Mimochodem jak se popasoval exportní Škval na přelomu tisíciletí (a prakticky až dodnes) s tehdejšími (a dnešními) novějšími systémy detekce? "Kupte si zbraň, kde o vás nepřítel bude vědět dříve, než se došinete tam, kde ji budete moci odpálit (a i pak vám nikdo nezaručí, že tou neřízenou mrchou něco trefíte)"...to by mohl být reklamní slogan tohoto výrobku.

[nine_mike]

Alchy, myslím že tá možnosť je pre škval pripadajúca do úvahy, už som to sem písal, riadenie po kábly by umožnilo pridať tichý elektrický pohon, predĺžilo by to dostrel a odstránilo problém s detekovaním ponorky pri vypustení škvalu (pri aktivácii raketového pohonu mimo ponorky). Na druhe strane, je otázka či by niečo také Rusom stálo za zdroje, keď VMF už má k dispozícii ťažké torpéda ako Fyzik-2 s parametrami zrejme podobnými Mk-48 ADCAP.

[Julesak]

Silně pochybuji o tom, že Projekt 641B kdy nesl nebo měl nést RPK-2 (ev. RPK-6, viz. dále). Aneb jak sem tam uvádějí sami Rusové "západní zdroje udávají, že projekt 641B mohl nést RPK-6" Západní zdroje jsou například, když už jsme u toho, na anglické (nejen) wiki schopny na 5ti řádcích smíchat dohromady 5 protiponorkových raketových systémů Ano, to co říkáš je mi povědomé, ale viděl jsem to přesně tam, kde bych se být tebou tomu obloukem vyhnul. Jeden čas to hrozně jelo i v českých knížkách, které to zas přebraly ze západních knížek, které si to díky nedostatku informací z hloubi Studené války a nebo těsně po jejím skončení v 90tých letech často napůl vycucaly z prstu. Vem si už jen systém označování ruských zbraní na Západě...připárovat to k ruským systémům a hlavně verzím je vyloženě porod a někdy to ani nejde. A tak je to se spoustou věcí.

A to že něco nese část technologií dostupných jaderným typům pouze značí to, že se snažíš vytvořit moderní ponorku jdoucí s dobou. Nemá to jakoukoli logickou souvztažnost k tomu, čím jí vyzbrojíš, protože je to jiná kategorie, s jinými úkoly a jinými prioritami.

Pokojne pochybuj o čomkoľvek chceš.

Čo sa týka používania západných označení pre sovietske/ruské systémy, dôrazne odporúčam vyhýbať sa tomu a používať originálne označenie, dnes sa to naozaj dá - nie ja som tu písal o "Tajfúnoch" a pod

Opakuji - kdokoli s IQ nad úroveň houpacího koně bude ty ponorky v určitých prostorech očekávat. Což znamená, že:
1) Pokud tam opravdu ale opravdu nebude muset, tak tam nepoleze.
2) Pokud tam z nějakého důvodu bude muset nebo bude chtít, tak udělá vše pro to, aby tuto ponorku aktivním způsobem nalezl a nebo jí co nejvíce znepříjemnil příležitost k útoku.

Takže to v žádném případě tak jednoduché a nebude to rozhodně o tom, že si nic netušící a nic nedělající skupina lodí vpluje někam jak na výlet mezi čekající natěšené piraně. A tichý diesel čekající na přesném výhodném místě někde na dně je jen finální výsledek celého řetězce událostí, který není nijak zohledňován.

A kým nie je zohľadňovaný? Tebou?

Ja hovorím o miestach ktorým sa vyhnúť nedá - viď napr. vstupy do Stredomoria vyššie a pod.
A áno, jednoduché ani ľahké to nebude, a pôjde pri tom o krk.

Nemluvě o tom, že pokud by měl jaderný Škvala takovouto vyloženě strategickou a významnou úlohu, tak by byl v současnosti mnohem známější, mnohem detailněji probíraný a vůbec by se o tom vědělo. Ten informační bordel okolo Škvalu je ale způsoben naopak tím, že je to tak okrajová záležitost, že to málokomu stojí za korekce a zásadní popis. Takže je dán prostor čistě senzacím a spekulacím.

Presne, čím významnejší systém, tým viac je o ňom známo. Preto o takom RVSN je známe asi všetko

... to bude v nastavené vzdálenosti šup dolů a v nastavené hloubce bum (vše vloženo před startem).

Podľa Polarfoxa.... inak je to vyložene protilodná zbraň .

[Mirek58]

Tak to je hezký posun v názoru, když ještě před pár dny Polarfox tvrdil, že "škval" je protiponorková zbraň.
Ale dobrá, změna názoru je taky názor.

A k hledání - vopentliček.
Otázky:
Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)
Kdy se na scéně objevily nové tiché ponorky provenience SSSR?

K navádění "škvalu" po vodiči.
Tam byl a jistě ještě je problém v navijáku vodiče.

[Polarfox]

Pokojne pochybuj o čomkoľvek chceš.

Promiň, ale to jsou kecy, Julesaku. Tak mě zasponzoruj nějakým materiálem, který to tvé vybavování Projektu 641B RPK-2 a spol., ev. Projektů 641B a 877 Škvaly, trochu podkládá. Do té doby to budou jen kecy.

Čo sa týka používania západných označení pre sovietske/ruské systémy, dôrazne odporúčam vyhýbať sa tomu a používať originálne označenie, dnes sa to naozaj dá - nie ja som tu písal o "Tajfúnoch" a pod

Na používání systému NATO není zhola nic rozporuplného, pokud se to týká systémů jako celku, zvláště těch profláklejších. Problém nastává pouze ve verzích. Takže tenhle argument je zcela lichý. To jestli je člověk primárně nastaven v hlavě na ruštinu nebo angličtinu a tudíž mu dříve doklepne to či ono asi nebude úhelný kámen celého snažení, ne?

A kým nie je zohľadňovaný? Tebou?

Tebou? Ty už máš jen finální produkt...ponorka je na místě, útočí a potápí. Co k tomu vše musí podniknout a jestli se k tomu kdy dostane je ti celkem šumák. Ty to sliješ maximálně do větičky "půjde při tom o krk" (ale vlastně to v pohodě určitě vyjde, jen to bude žůžo dobrodrůžo).

Neboli ty předpokládáš, že v místech jako je přístup do Středomoří, tj. strategicky významném a do očí bijícím hrdle láhve (a navíc u domácích břehů), se to protivník nebude snažit převrátit vzhůru nohama a nonstop? A že je dost pravděpodobné, že většina medvědů slézajících se na med, bude postupem času rozmáznuta nebo vytlačena?

Presne, čím významnejší systém, tým viac je o ňom známo. Preto o takom RVSN je známe asi všetko

Promiň, ale něco, na co nacpeš extrémně velkou nálož a zadáš tomu strategický úkol, se zapíše do análů poněkud jinak. Zvláště když je to tak velká nálož, že to v kombinaci s vlastním pididosahem možná vypaří samo sebe. Je možné, že opravdu neznáme všechno a někde v archivu se najdou záběry, jak ruští důstojníci před plavbou popíjejí saké a těší se, až to sebevražedně naperou do prvního svazu, který v případě vypuknutí války potkají

Podľa Polarfoxa.... inak je to vyložene protilodná zbraň

Což se zakládá jedině na síle hlavice, která může být blbě ...trošku vratké "vyloženě".

Tak to je hezký posun v názoru, když ještě před pár dny Polarfox tvrdil, že "škval" je protiponorková zbraň.
Ale dobrá, změna názoru je taky názor.

Dnes je před pár dny? Rozlišuj prosím exportní a původní verzi.

Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)
Kdy se na scéně objevily nové tiché ponorky provenience SSSR?

Tak to je hezký posun v názoru, když ještě před pár dny Polarfox tvrdil, že "škval" je protiponorková zbraň.
Ale dobrá, změna názoru je taky názor.

A k hledání - vopentliček.
Otázky:
Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)
Kdy se na scéně objevily nové tiché ponorky provenience SSSR?

Jasně. A byly tak skokově supertiché, že si Sověti řekli "no co, kašleme na dosah, teď jim budeme se vším lízt až pod nohy"...a zatímco byly ve výrobě masivní protilodní střely s dostřelem stovek kilometrů, těžká torpéda s dostřelem přinejmenším vysokých desítek kilometrů, protiponorkové/duální střely s dosahem desítek kilometrů a u všeho se dostřel spíše natahoval, tak najednou nějaká chytrá ruská hlava vymyslela převratný zabijácký systém na letadlové lodě, s kterým musí námořník nejdřív přijít a pomalu zaklepat na bok lodi nepřítele. To už samo o sobě je dle mého trochu na šišku. A samozřejmě dle tebe by sice mohli mít větší dosah, protože dle tebe tomu technicky nic nebránilo, ale protože oni byli drsňáci a věřili, že se nová supertichá ponorka probublá až na dotek, tak proč by to dělali, že jo?

[Mirek58]

Ehm, ehm,
tohle hlásal polarfox 12.7.2017:

1) Škval verze M-5, zaveden 1977, ponorková protiponorková střela se 150kt jadernou hlavicí

No, kdyby nebyly ty nové ponorky skokově tiché, nebyl by kolem zakoupené obráběcí technologie poprask na mezinárodní úrovni.
A není nic divného, když nová raketonosná ponorka dostala "těžkou brokovnici" pro boj z blízka.
Všechno to svědčí o systematickém vývoji celého zbraňového systému.
Nová ponorka s novými parametry
Nová zbraň pro boj zblízka
Nová těžká torpéda
( do strategických střel se nepletu)

[Polarfox]

Ehm, ehm,
tohle hlásal polarfox 12.7.2017:

1) Škval verze M-5, zaveden 1977, ponorková protiponorková střela se 150kt jadernou hlavicí

Nechápu, vše zůstává při starém. Jen se tu přeme o to, jestli je 150kt hlavice to pravé ořechové a jestli to nakonec není nějaký šotek a nemělo to ve skutečnosti slabší hlavici. Dokud jsem si neuvědomil, co je 150kt v tomto kontextu s prominutím za hovado, tak jsem s tím byl tak nějak happy a neřešil to. Teď už ne. Ale to by jsi věděl, kdyby jsi sledoval diskuzi...

[Mirek58]

No, tak to neví nikdo, protože i podle rusů všechen poprask kolem škvalu začal tragédií Kurska a informace pocházejí odjednoho! novináře a samozřejmě se spousta věcí odvozuje od verze E.
A podle mne se i nějaké informace zrodily ze spojení torpédové fabriky Dastan, která byla propojena s Ukrajinou

[Alchymista]

Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)

Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

K navádění "škvalu" po vodiči.
Tam byl a jistě ještě je problém v navijáku vodiče.

Pre iné, východné i západné, torpéda to normálne funguje. Cievky sú dve, jedna ziostáva na lodi, druhá je v torpede a medzi nimi je plavák/závažie, ktorý zostáva na mieste odpalu. Problém vzniká viacmenej len u ponoriek, s umiestnením torpédometov, vrtúľ a obtekaním trupu - u ostatných lodí sa je to dobre vyriešené bočným vystrelením torpéda "do dostatočnej vzdialenosti" od lode.
Podobný trik bol neskôr skúšaný aj pre povelové navádzanie striel AGM-65 Maverick

Polarfox - s ohľadom na obranyschopnosť zväzu okolo LL a s ohľadom na veľkosť a odolnosť samotnej LL potrebuješ na jej aspoň trochu spoľahlivé ničenie nálož minimálne 50kt, ktorá zabezpečuje jej zničenie vo vzdialenosti ~200-300 metrov od epicentra (teda zhruba jednu dlžku lode!), takže tých "150kt" vôbec nie je veľa, skôr na spodnej hranici.
U "zasiahnuteľných" nosičov jadrových zbraní ako sú predovšetkým riadené strely s plochou dráhou letu a torpeda sa uplatňuje tzv. "zásada nezničiteľnosti" - od istej medznej vzdialenosti k cieľu (predpokladá sa že už je v nepriateľskom teritóriu) je akákoľvek porucha či odklon od predpokladanej dráhy znemožňujúci dosiahnutie cieľa považovaná za nepriateľský zásah a je vydaný povel k odpáleniu bojovej nálože.

[Aaron Goldstein]

Kdy SSSR koupil od Japonců ta obráběcí centra pro výrobu lodních šroubů? (byl kolem toho docela virvál, matně si vzpomínám, že to bylo před r. 1980?)

Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

Je pravda, že k takovému skandálu opravdu došlo... Jednalo se o Toshibu... viz https://en.wikipedia.org/wiki/Toshiba-Kongsberg_scandal

Kromě toho, že tři republikánští kongresmani demonstrativně rozbily rádio značky Toshiba, tak tam došlo i k nějakému omezení pro americký trh pro tuto značku a výrobky Toshiba (televize, rádia, magnetofony) se objevily najednou u nás v běžných obchodech... Do té doby byla Toshiba k mání jen v Tuzexu...

[Polarfox]

A není nic divného, když nová raketonosná ponorka dostala "těžkou brokovnici" pro boj z blízka.

Je na tom sakra spousta věcí divných.
1) Je to úplný opak probíhajícího trendu co se týká vzdáleností.
2) Ta ponorka se zcela zbytečně vydává výrazně zvýšenému riziku.
3) Hlavice je tak silná, že reálně hrozí, že ponorka je vlastně při odpálení v dosahu ničivého účinku své vlastní zbraně.

Všechno to svědčí o systematickém vývoji celého zbraňového systému. Nová ponorka s novými parametry Nová zbraň pro boj zblízka Nová těžká torpéda( do strategických střel se nepletu)

Nesvědčí o tom celkem nic zvláštního. Ty pouze problém obracíš na hlavu a hledáš zdůvodnění odzadu. Tj. je potřeba nějak zakomponovat ideu jaderného Škvalu jako protilodního prostředku a na to se vše váže a zpětně láme přes koleno.

No, kdyby nebyly ty nové ponorky skokově tiché, nebyl by kolem zakoupené obráběcí technologie poprask na mezinárodní úrovni.

Poprask v polovině 80tých let. Škval začal být vyvíjen v 60tých letech a do služby byl přijat na konci roku 1977. Takže Sověti dle tvé teorie vlastnili velice výkonnou křišťálovou kouli, díky níž v 60tých letech zjistili, že jim v 80tých letech Japonci a Norové prodají obráběcí stroje/potřebné technologie. Na základě toho pak začali vyvíjet zbraňový systém určený pro své budoucí tiché ponorky. Ano, jak říkáš, je to velice systematicky vyvíjený zbraňový systém, o tom není pochyb.

No, tak to neví nikdo, protože i podle rusů všechen poprask kolem škvalu začal tragédií Kurska a informace pocházejí odjednoho! novináře a samozřejmě se spousta věcí odvozuje od verze E.A podle mne se i nějaké informace zrodily ze spojení torpédové fabriky Dastan, která byla propojena s Ukrajinou

Vůbec nerozumím řeči tvého kmene. Co tím chtěl básník říci?

Mimochodem exportní Škval je veřejně znám přinejmenším od roku 1995, vč. přesných parametrů. Některé práce na téma starší sovětské verze mají dataci přinejmenším kolem roku 1999. Tedy v tu dobu už je něco známo, byť je toho málo. Jak do toho zapadá Kursk, který se potopil v roce 2000, jako ústřední bod, nechápu. Pouze jedna z mnoha vyvrácených/nepotvrzených teorií zmiňovala jako příčinu Škval, takže ten vešel trochu více v populární známost (nebo naopak díky vzrůstající populární známosti se stal jednou verzí), ale že by to bylo něco zase tak zásadního... Dohady a zmatek tu byl předtím a dohady a zmatek tu jsou i potom.

Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

A přestože byl pilník tak úžasný nástroj, tak se Sověti jali kupovat velice přesné obráběcí technologie, které jsou antitezí toho pilníku. I když víš, jak má šroub vypadat, tak ho musíš vyrobit sofistikovaně a velice přesně, jinak je to jen hrubý kus s vrozenými vadami. To byl sovětský problém a to byl důvod pro zajištění těchto technologií. A samozřejmě aplikace byla mnohem širší než šrouby pro ponorky.

Polarfox - s ohľadom na obranyschopnosť zväzu okolo LL a s ohľadom na veľkosť a odolnosť samotnej LL potrebuješ na jej aspoň trochu spoľahlivé ničenie nálož minimálne 50kt, ktorá zabezpečuje jej zničenie vo vzdialenosti ~200-300 metrov od epicentra (teda zhruba jednu dlžku lode!), takže tých "150kt" vôbec nie je veľa, skôr na spodnej hranici. U "zasiahnuteľných" nosičov jadrových zbraní ako sú predovšetkým riadené strely s plochou dráhou letu a torpeda sa uplatňuje tzv. "zásada nezničiteľnosti" - od istej medznej vzdialenosti k cieľu (predpokladá sa že už je v nepriateľskom teritóriu) je akákoľvek porucha či odklon od predpokladanej dráhy znemožňujúci dosiahnutie cieľa považovaná za nepriateľský zásah a je vydaný povel k odpáleniu bojovej nálože.

My se asi nechápeme - to není moc pro účel útoku na svaz (klidně by to skouslo, jak píšeš, i více), ale je to eventuálně moc na to, aby to rozdýchal samotný nosič systému. Pokud je 5kt schopno vyprodukovat pro ponorku smrtelný okruh 1,5km a 200kt (a možná dokonce o dost méně) baj voko nejméně 10km, tak kam spadá 150kt? Co to udělá s nosičem, když ten je schopen odpálit ve vzdálenosti cca 7-10km? Něco jiného je, když něco tak monstrózního nacpeš na raketovou střelu s doletem/dosahem desítek až stovek km (v případě Sea lance), kde jsi před účinky chráněn a kde navíc potřebuješ tuto vzdálenost a tím i odchylky kompenzovat (ev. si prostě chceš být jist, že to tu ponorku/cíl na 100% vypaří), než když to potřebuješ doručit tak, že by jsi pomalu kamenem dohodil. Přičemž to k tomu všemu budeš dopravovat s výrazně zvýšeným rizikem vůči jiným zavedeným systémům.

[Dzin]

Jaderná hlavice 150 kt je opravdu velmi velká a to nejen v kontextu jaderných torpéd. Puma na Hirošimu měla 20 kt, jaderné hlavice pro námořní raketu Polaris měli 200 kt. Ráže 150 kt se tedy dá označit klidně jako strategická než taktická zbraň. Neříkám, že by to nebylo možné, ale přijde mi to spíše jako nepravděpodobné.

Slovami jedného britského profesora: Keď viete, ako má tichá vrtuľa vyzerať, vyrobíte ju aj pílnikom.

Něco podobného tvrdili i komunističtí autoři, ale reálně je to pitomost, protože nestačí jen vědět, jak to máš udělat, ale musíš i mít kvalitní nástroj, kterým to uděláš. Proto kolem toho byl takoví poprask, protože díky zmíněným firmám se SSSR dostal k technologii, kterou nevlastnil. Kdyby měl zmíněný profesor pravdu, tak by se transféry technologií nesnažil nikdo dělat, protože by vše šlo udělat "pilníkem".

[Julesak]

Polarfox - z mojej strany už v tejto diskusii nebudem pokračovať, nemá to význam... protiponorková zbraň s max. hĺbkou odpalu 30m, žúžo dobrodrúžo, "akuly" (či už Proj. 941 alebo 971) v roku 1980 a pod - svoj čas viem zabiť aj príjemnejšie.

[zenith0009]

Celkem se do dnešních dní uskutečnilo 9 podvodních testů – 5 amerických (videa ze čtyřech testů jsem sem už dával, pátý test byla jaderná hlubinné nálože Mk 90 „Betty“), 3 ruské (viz dále, plus dva těsně nad hladinou) a jeden britský (těsně pod hladinou).

Ještě doplním video dokument k testu jaderné hlubinné nálože Mk 90 - Operace Wigwam

A článeček o operaci (eng)
http://warisboring.com/how-to-nuke-a-submarine/

The Wigwam test certainly proved the effectiveness of nuclear anti-submarine weapons. The closest tub a mile from the explosion sank within a second. The next tub out survived the blast but sank on the way back to San Diego.

The Navy found that a nuclear depth charge exploding in deep water could kill a modern sub more than a mile away — and older subs at twice that distance.

Mk 90 (30 kilotun) potopila terčové objekty na vzdálenost větší než jednu míli.