PALBA.CZ

Americká občanská válka 1861-1865

Pokusím se o průlom do vzdálenější vojenské historie. O občanské válce v USA snad slyšeli všichni, mnozí viděli více či méně povedené filmy. Pokusím se podat nějaký přehled o této první moderní válce (alespoň já jí tak vidím).

USA byly v polovině 19. století v podstatě hospodářsky rozděleným státem. Existoval zde průmyslovější Sever, který pohltil většinu nově příchozích emigrantů z Evropy, hlavně kvalifikované dělníku. Oproti tomu zemědělský Jih prosperoval na práci černošských otroků. kteří představovali nejlevnější, nekvalifikovanou pracovní sílu.

Vše začalo 6. listopadu 1860 kdy byl zvolen za presidenta USA republikám Abraham Lincoln, odpůrce otrokářství. To vyvolalo reakci některých států. 20. prosince se od Unie odtrhla Jižní Karolína, kterou začátkem roku 1861 následovaly státy Mississippi, Florida, Alabama, Geogia, Louisiana, Texas. Tyto státy založily Konfederované státy americké, sepsaly svou ústavu a vznikla prozatímní vláda. Presidentem Konfederace byl zvolen 9. února Jefferson Davis, bývalý generál za války proti Mexiku. Ten 6. března povolal 100.000 dobrovolníků do roční prezenční služby, v polovině dubna měla Konfederace ve zbrani dvakrát více vojáků než měla celá tehdejší federální armáda.

Lincoln, který neměl žádné vojenské zkušenosti, vyzval 15. dubna loajální státy Unie, aby dodaly 75.000 příslušníků domobrany. 19. dubna vyhlásil blokádu přístavů Konfederace, což bylo pokládáno za vyhlášení války. Ke Konfederaci se připojily státy Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína. Začala občanská válka

V dnešní době převládá názor, že státy Konfederace prostě proti průmyslovému Severu nemohly uspět. To však není úplně pravda. Na začátku války měla Konfederace více profesionálních důstojníků v poli a její armáda byla zkušenější. Na počátku měla armáda Severu necelých 16.500 důstojníků a vojáků, kteří většinou zůstali v pevnostech na západě a na pobřeží. Měla taky nedostatek důstojníků pro výcvik rekrutů a dobrovolníků.

V tomto článku nebudu popisovat jednotlivé bitvy a vojevůdce (snad někdy příště nebo se možná najde nějaký jiný blázen....), zaměřím se na to, co jsem napsal v úvodu – první moderní válka. Občanská válka byla asi první moderní válkou, jak svým rozsahem, tak použitím moderních zbraní, rychlostí střelby, používáním zákopů, moderním dělostřelectvem, drátěnými zátarasy... Válka to byla neosobní, vytratily se bodákové útoky (až na vyjímky), bojovníci se v mnoha bitvách ani nestali na dohled. Byla strašní co do ztrát na lidských životech – zemřelo více než 630.000 lidí. Je to strašné číslo, většina těžce zraněných nepřežila, řádila sněť a na 50.000 vojáků se vrátilo s amputovanou končetinou.

Tato válka přinesla také nové typy zbraní, hlavně rychlopalné opakovačky a revolvery se začaly používat ve větší míře. Obě strany využívaly revolvery různých značek, z pušek se objevila opakovačka Spencer ráže 0,56“ se zásobníkem na devět nábojů v pažbě. Mnohem známější byla puška Henry 1860, používající náboj s olověnou střelou a okrajovým zápalem. Později byla tato puška zdokonalena a nesla název Winchester, podle majitele továrny, kde dělal Henry konstruktéra. Puška prý dokázala vystřelit 120 střel za 340 vteřin....

Také na moři se objevil nový fenomén –Monitor. Tato plně pancéřovaná loď, ne jen opancéřovaná, s otočnou věží, udala tón další generaci válečných lodí (alespoň použitou výzbrojí a jejím umístěním, plavební schopnosti měl monitor špatné).

První bitvou této občanské války byla 21.7.1861 bitva na řece Bull Run, poslední 6-7.4.1865 bitva u Saylor´s Creek. 9.4.1865 se generál Lee sešell s generálem Grantem v Appomattox Courthouse, kde se v 15:45 vzad. Za pět dní poté byla president Lincoln zastřelen v divadlem přívržencem Konfederace J.W. Boothem.....


Abraham Lincoln


jediný president Konfederace Jefferson Davis


rozdělení státu za občanské války

zbraně občanské války

Colt 1860

karabina Spencer

Henry 1860

Když se novináři ptali náčelníka pruského štábu hraběte Helmuta von Moltke, co si myslí o způsobu boje v obč. válce (zákopy atd...) odpověděl, že ho tento barbarský způsob boje nezajímá a že v Evropě nemá budoucnost.

Pokusím se podat nějaký přehled o této první moderní válce (alespoň já jí tak vidím).

Někteří historikové označují za první moderní válku až Válku prusko-francouzskou, tak nevím, asi záleží na pohledu, každý to vidí trochu jinak

Za zmienku stojí aj to, že sa prvýkrát začali robiť fotografie padlých vojakov na bitevnom poli.

Souhlasím s autorem článku, že tato válka nese již všechny prvky moderního válčení.

Jednou z moderních zbraní použitou v občasné válce byl i Gatlingův kulomet.
Jednalo se o zbraň konstruktéra Richarda Jordana Gatlinga, kterou sestrojil v roce 1861 a o rok později získal na tuto zbraň patent.
Princip tohoto kulometu spočíval v tom, že byl tvořen několika hlavněmi s valstní nábojovou komorou. Všechny hlavně byly uspořádány kolem středové hřídele. Náboje se podávaly zhora trychtýřem nebo byly již připraveny v zásobnících. Při pootočení celého svazku hlavní se náboj zasunul do prázdné komory a poté se vystřelil. Prázdná nábojnice se vytáhla a vyhodila. Střelec pouze otáček ručně klikou a dva pomocníci doplňovali střelivo. Kadence kulometu bylo více jak 300 ran za minutu. To záleželo na rychlosti otáčení klikou. Teoretická maximální kadence mohla být až 1000 ran za minutu. Nevýhodou byla velká složitost pro obsluhu s doplňovaním střeliva a i z části i mobilita. Nicméně na svou dobu do byla průlomová zbraň jejiž znovuobjevené formy v současné době nalézáme na bojových vrtulnících atd. (jako tzv. rotační kulomet či kanón).

Gatlingův rotační kulomet z roku 1883

Neměly by se ubírat zásluhy zbrani zvané "Union Repeating Gun" nebo též "Coffee grindler" Wilsona Agera. Byla sestrojena po roce 1850 a účastnila se bojů po celou americkou občanskou válku. V principu to byl revolverový kulomet (to zní divně, člověk je zvyklý na revolverový kanón, jenže kanón střílí většinou explozivní střely), tedy předchůdce MG 213 C, amerického M39 atd., poháněný jako Gatling klikou. Náboje padaly z nabíjecího trychtýře do drážek válce, který je přisunul k hlavni, zajistil odpálení a odstranění vystřelené nábojnice. Praktická kadence byla 120 ran/min. Právě asi náboje způsobily, že byl "Coffee grindler" vytlačen Gatlingem. Byly to vlastně nábojové komory, při ráži .58 měly vnější průměr 1" a byly ocelové. Snesly vícenásobné znovunabití. A Gatling "zpracovával" běžné střelivo.

Jo, ještě něco. Vybavilo se mi to při četbě Nankingského masakru. Nepamatuji se, na které straně fronty se to stalo. Mužstvo některého útvaru se hádalo, která puška má větší výkon. Nepamatuji se, jaké to byly zbraně, padesátka Sharpska, šestapadesátka Ballardka, nevím. Vím jen to, že vzali zajatce, posadili je na voj vozu, svázali je provazem, aby se nehýbali, a stříleli tak, aby střely prošly břichy ...

Fuuuuj....dost brutální způsob jak dokázat, která zbraň má nejničivější účinek. Mno ale pokud by jsme to vzali i u současných zbraní, tak bych možná i sázel na náš SA vz. 58. Když si vzpomenu, co vše jsme s ním na vojně dokázali prostřelit. Ehmm...ale to jsem odbočil od tématu.

Jinak si myslím, že americká občanská válka byl celkově hodně "tvůrčí" po technické stránce. Když si vezmu, dala nám prakticky první kulomet, objevily se lodě které byly bez plachet a celé pancéřované, také pozorovací balóny a draky (jedním z průkopníků byl jistý William F.Cody, jinak též znám jako Buffalo Bill)...atd.

Souhlasím s autorem článku, že tato válka nese již všechny prvky moderního válčení.

Jo k těm moderním prvkům bych rozhodně taky připočítal nejen zbraně a počty vojáků v bitvách ale taky bitvy samotné, dříve se vždy bojovalo jeden den (u Nap. válek první vyjímka) tady už trvaly bje déle, třeba u Gettysburgu se válčilo 3 dny.

Možná jako další prvkem moderní války by se v tomto případě mohlo počítat hospodářské zázemí. Prakticky se vše točilo o tom, kdo vyprodukuje více bojových prostředků, lepších, ničivějších atd.

Myslím, že nejen bojových prostředků. Armáda potřebuje jídlo, oblečení, přikrývky ... Souček, Rakve útočí, citace: " ... vždyť již roku 1855 bylo na území Unie 200 000 McCormickových žacích strojů, číslo úžasné a imponující, jež - mimochodem řečeno - pomohlo Severu vyřešit prvotní zásobovací obtíže při povolání většiny mužů na frontu ... "

Prakticky se vše točilo o tom, kdo vyprodukuje více bojových prostředků, lepších, ničivějších atd.

Tak se sice točilo, ale prakticky se dá říct, že zemědělský jih neměl proti průmyslovému severu a jeho hospodářskému potenciálu příliš mnoho šancí. Dá se to přirovnat k WW2, kdy Japonsko a i německo museli vyhrát rychle, protože na dlouhotrvající konflikt neměli hospodářské kapacity.

Těžko říct jestli měl nebo neměl.....jih šanci proti severu. Všechna čísla o hospodářství, počtu obyvatel atd. hovoří vcelku jasně pro sever, nicméně tak jednoznačný průběh ta válka neměla. Jak někdo psal, jižani měli daleko profesionálnější armádu a zásobování jídlem bylo asi tak z jihu lepší. Podle mě byl až rozhodujícím krokem, zrušení otroctví, což podnítilo velké množství američanů černošského původu vstoupit do vojsk Unie. Protože vše můžete nahradit, jenom ne lidi....

kacermiroslav píše:Těžko říct jestli měl nebo neměl.....jih šanci proti severu. Všechna čísla o hospodářství, počtu obyvatel atd. hovoří vcelku jasně pro sever, nicméně tak jednoznačný průběh ta válka neměla. Jak někdo psal, jižani měli daleko profesionálnější armádu a 1)zásobování jídlem bylo asi tak z jihu lepší. 2)Podle mě byl až rozhodujícím krokem, zrušení otroctví, což podnítilo velké množství američanů černošského původu vstoupit do vojsk Unie. Protože vše můžete nahradit, jenom ne lidi....

1)Zásobování jídlem bylo na větší úrovni pravidelně u jednotek Unie a s postupem času se to stále více stupňovalo.
2)Jen mizivé procento černošských vojáků bylo nasazeno v první linii u jednotek Unie. Ani u Konfederace nebyla vojenská služba černochů vyjímečná, dost často majitelé sebou vzali své oblíbené černochy, kteří pak sloužili jako pomocné složky ve vojsku. Koncem války, byla i u Konfederace slíbena svoboda otrokům sloužícím v armádě a i další zákony výrazně upravovali postoj černého obyvatelstva ke zbytku Konfederace. Každopádně i takto "převratný" změny v otrockým systému, která udělala Konfederace od roku 1961 do konce války, již na výsledku nemohlo nic změnit.

Přinesla také první masové využití Telegrafu.
Tzv. černošská karta byla pouze propagandou, aby se nepřidala na stranu Konfederace Británie a Španělsko.
Unie měla lepší a početnější loďstvo, takže mohla praktikovat vcelku účinnou námořní blokádu.
I když Konfederace měla lepší generály, tak generál Lee zvrzal bitvu u Gettysburgu, kdy úplně nesmyslně nařídil čelní útok přes kilometr dlouhou louku - Pickettův útok.
Je jen taková shoda náhod, že podobný útok si Američané zopakují o 81 let později, kdy se snaží překonat již jen 300 metrů pláže - také nařízené jinak pozitivně hodnoceným generálem - Omar Bradley - teprve po utopení 27 z 29 obojživelných tanků, a masakru vyloďujících jednotek přikáže torpédoborcům dělostřeleckou podporu na hranici ponoru. Má však štěstí - ztráty jsou desetinové, je ve vítězné armádě, tak je k němu historie milostivá.

Moje doměnka o zrušení otrokářství v USA:
průmyslový sever potřeboval někde sehnat relativně levnou pracovní sílu do rychle rostoucích továren, těmito dělníky měli být černoši, ketří si tak mohli vydělat aspoň trochu peněz a zlepšit si životní úroveň. To se ale nelíbilo zemědělcům na jihu, kde na svých plantážích měli zadarmo dostatek pracovní síly, a následně by museli tyto dělníky buď lépe zaplatit, nebo by oně přišli, protože by se zdekovali za lepším do továren.

Dal jsem to sem jen tak pro zajímavost, kvůli paralele v českých zemích-zákládání manufaktur, nedostatek dělníků, následovalo nucené zrušení nevolnictví k nelibosti šlechty, která na svých pozemcích už nemohla využívat robotních povinností lidí, ale musela platit.

Na straně Konfederace se objevila zajímavá zbraň-Williamsovo jednolibrové rychlopalné dělo. Vzniklo na základě požadavku náčelníka zbrojní služby Konfederace generála Josiaha Gorgase na plány zbraní, které pro Konfederaci vyhrají válku. Pro vyrobení a vyzkoušení byl vybrán slibný návrh rychlopalného děla R. S. Williamse z Kentucky. První dělo bylo vyrobeno v září 1861 v Tredegar Iron Works v Richmondu. Williamsovo zadem nabíjené rychlopalné dělo bylo poprvé užito 31. května 1862 v bitvě, v níž bylo protivníkem unionistickým „kávovým mlýnkům“. Williams fungoval tak dobře, že jich ministerstvo války objednalo 20. Celkem bylo Williamsových rychlopalných děl vyrobeno asi 39.
Williamsovo dělo byla vlastně klikou poháněná, velmi lehká dělostřelecká zbraň, která střílela jednoliberní projektily ráže 1.57“ s dosahem 2000 yardů. Pro ovládání zbraně byla potřeba obsluha tří mužů, která byla prý schopna vystřelit 65 ran za minutu. Muž za dělem zaměřoval zbraň a odpaloval ji otáčením kliky, která uzavřela závěr a automaticky uvolnila kohout. Muž na pravé straně děla vkládal papírové náboje do závěru a muž na levé straně děla nasazoval kapsle.
Williams měl dlouhou vačku, která se pohybovala otáčením kliky na pravé straně děla ve směru hodinových ruček. Tato vačka posouvala blok závěru zpět a vpřed. Na stejné ose jako vačka závěru byla jiná vačka, která natáhla kohout a uvolnila jej ve chvíli, kdy byl blok závěru uzavřen. Když byla klika v zadní poloze, byl blok závěru uzavřen a uzamčen. Vačka závěru uzamkla blok závěru od asi 10° před odpálením do asi 10° po odpálení. Originální zbraně měly pojistku, která patrně chránila závěr před náhodným otevřením. Pojistka by měla být užita v případě selhání.
Uživatelé měli ke zbrani dvě kritické připomínky. Za prvé byl malý účinek projektilu na opevnění i proti živé síle-byly úvahy o užití kartáčového náboje, ale ten byl smrtelný v malém dosahu. Za druhé když se zbraň rozpálila při střelbě, zablokoval se závěrový mechanismus.

Zajímavá zbraň, nemáš k ní někde nějaký obrázek? Možná by si tyto technické věci, jako Gattling, Williamsovo jednoliberní dělo, ponorka Hunley, Colt atd. zasloužili vlastní téma. Jsou to na svou dobu převratné zbraně, které v různých obměnách můžeme najít i dnes.
Co vy na to?

Ještě pár čísel k Občanské válce pro upřesnění.

Trvání: 12.dubna 1861 - 9.dubna 1865

UNIE
velitelé: Abraham Lincoln, Ulysses Simpson Grant
armáda: 2.200.000 mužů
Ztráty:
360.000 mrtvých (z toho 110.000 padlo v boji)
275.200 raněných

KONFEDERACE
velitelé: Jefferson Davis, Robert Edward Lee
armáda: 1.064.000 mužů
Ztráty:
258.000 mrtvých (z toho 93.000 padlo v boji)
137.000 raněných

Válka přinesla celkem na 970.000 obětí (vojáci i civilové), což bylo více jak 3% populace. Z toho více jak 600.000 bylo mrtvých vojáků, což převyšovalo ztráty amerických vojsk ve všech ostatních budoucích konfliktech dohromady.

Zdroj:
www.wikipedia.org

Obrázky jsou třeba na
www.floridareenactorsonline.com/machinegun.htm
Je to výsledek shánění dalších informací o "coffee grindleru".

Úprava webové adresy 22. 5. 18:30