PALBA.CZ

Sturmpanzerwagen Oberschlesien

Patrně překvapí, že před válkou se i němečtí konstruktéři zaobírali myšlenkou sestrojení pancéřového vozidla. V roce 1914 navrhl Frederich Goebel šestinohé kráčející vozidlo. Byl postaven i zmenšený model, ale po vypuknutí války práce na projektu ustaly. Obnoveny byly až v roce 1915, kdy byla uvolněna dotace na stavbu prototypu. Celkem se jednalo o 50 000 marek a práce byly dokončeny v lednu 1916. Při prvním pokusu o vykročení, se ale stroji zlámaly nohy a výzbrojní úřad další práce zastavil. Lépe nedopadl ani pokus Huga Bremera, nahradit všechna čtyři kola obrněného automobilu pásy. Základem bylo vozidlo Daimler Marienwagen, přičemž zadní pár pásů byl poháněný a přední se jen volně otáčel. Ministerstvo války rovnou objednalo 20 vozidel. Výsledkem ale bylo vysoké vozidlo se značně poddimenzovaným motorem. Bremerovo vozidlo mělo problémy i v únosném terénu a jakmile se dostalo na měkčí podklad, hrozilo poškození hnacího nebo pojezdového ústrojí, případně i převrácení vozidla. Zástupci císařské armády dlouho neprojevovali vážnější zájem o tanky. Přístup se změnil, až když Britové nasadili tanky v září 1916 u Flers. Mezi vojáky se začala šířit panika a zvýšil se tlak na vlastní vývoj obdobného vozidla.
Dne 30. října byla svolána Verkehrstechnische Prüfungs-Kommision, pod vedením generála Friedricha. Komise se skládala ze zástupců automobilového průmyslu a měla sdělit svůj názor na konstrukci podobného vozidla, jakým disponovali Angličané. V listopadu komise stanovila základní požadavky na terénní obrněný vůz - Geländepanzerwagen. Zvítězil návrh automobilového konstruktéra, kapitána Josepha Vollmera (1871–1955), který byl inspirován tanky francouzskými a využíval jako podvozku pásového traktoru Holt. Na tento podvozek byla usazena masivní korba, do které se muselo vejít 18 členů obsluhy vozidla. Výsledkem byl tank s masivní výzbrojí a pancéřováním - Sturmpanzerwagen A7V. Jelikož byl německý průmysl značně vytížený válečnou výrobou, probíhala výroba jen pomalu. Celkem bylo vyrobeno pouze 21 těchto, né příliš praktických vozidel a koncem války měly být nahrazeny levnější konstrukcí, kterou by bylo možno sériově vyrábět. O tento tendr se ucházelo celkem třináct společností a nejzajímavější je projekt tanku Sturmpanzerwagen Oberschlesien z poloviny roku 1918. Název pochází od továrny Oberschlesischen Hüttenwerke ze městě Gleiwitz v Horním Slezsku. Tank navrhl kapitán Müller. Výhodou tohoto tanku byla především mnohem menší počet mužů osádky oproti jeho předchůdci - pouze pět vojáků. Rozměry byly: délka 6,7 m, šířka 2,34 m a výška 2,97 m. Pancéřování dosahovalo tloušťky 14 mm. Tank o hmotnosti 19 tun poháněl motor Argus petrol o výkonu 180 hp (132 kW). Rychlost činila 16 km/h na silnici a 9 km/h v terénu, dojezd 60 km. Pokročilým prvkem bylo oddělení motorové části od bojového prostoru. Hlavní výzbroj v podobě rychlopalného kanónu ráže 3,7 cm nebo 5,7 cm se nacházela v horní otočné věžičce. Sekundární výzbroj tvořily dva kulomety MG 08 ráže 7,92×57 mm. Později vznikl i návrh vylepšeného vozidla zvané Oberschlesien II. Do října 1918 ale nebyly dokončeny ani dva rozestavěné prototypy určené pro vojskové zkoušky. Po válce byly patrně sešrotovány. Ještě dodám, že zmíněný kapitán Joseph Vollmer, navrhl v období první světové války, krom tanku A7V i těžký tank K-Wagen a lehké tanky LK I a II - k nim se ale vrátíme až jindy.

Technické parametry:
Název: Sturmpanzerwagen Oberschlesien
Výrobce: Oberschlesischen Hüttenwerke
Vyrobeno: nedokončené dva prototypy
Délka: 6,7 m
Výška: 2,9 m
Šířka: 2,34 m
Váha: 19 t
Posádka: 5 mužů
Pancíř: 14 mm
Motor: Argus petrol
Výkon: 180 HP, 132 kW
Dojezd: 60 km
Rychlost: 16 km/h na silnici, 9 km/h v terénu
Výzbroj: 57 mm nebo 37 mm dělo, 2x kulomet

Zdroje:
https://www.valka.cz/clanek_14699.html
http://www.panzernet.net/php/index.php/ ... 670.0.html
http://www.achtungpanzer.com/first-panz ... 7-1918.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Sturmpanz ... rschlesien
https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Vollmer

Když jsem u těch divných tanků, tak 21. října 1916 vyšel v německém týdeníku Die Wochenschau, skvělý obrázek souboje "Megatanků" s podtitulem:
"Bojové stroje budoucnosti: bitva mezi obrovským Schützengrabenzerstörerem se silným, elektricky řízeným kolovým křižníkem"... rozhodně to nebyli žádní troškaři, co říkáte ?
Dodejme, že poprvé byly tanky nasazeny v bitvě na Sommě 15. září téhož roku, reakce novinářů tak byla opravdu rychlá (!)

Zůstal bych u toho Oberschlesienu, vskutku pokroková konstrukce. Na tom přiloženém řezu ta dvojka, co to jako má být?

Hnací kolo, přístup k němu byl očividně i z vnějšku (za kruhovým deklem)

1 - poklopy
2 - hnací kolo
3 - motor
4 - převodovka
5 - brzda
6 - kanón ráže 57 mm
7 - kulomety MG 08

Tak to vypadá, že Vickers se svým více věžovým tankem měl dobrou inspiraci

Mirek58 píše:Tak to vypadá, že Vickers se svým více věžovým tankem měl dobrou inspiraci

Já bych řekl, že ta inspirace v řadě případů zohledňovala konstrukci válečných lodí. Byly s ní zkušenosti... na rozdíl od "pozemních křižníků". Typický příklad myšlenky, která se mohla vylíhnout souběžně na více místech, nezávisle na sobě.
Ale tahle věc vypadá na svou dobu dost moderně. Když to srovnám třeba s britskými Mk. I... Jen u toho hnacího kola (pokud to JE hnací kolo) si nejsem jist, jestli by to fungovalo. Úhel opásání je u něj velmi malý, odhadem 25 st. Při alespoň nějaké vůli by pás asi přeskakoval přes zuby - a pokud by byl napjatý tak, aby nepřeskakoval, tipuji že by praskl. Naprostá většina tankových podvozků má úhel opásání u hnacích kol větší než 100 st.

Když se podíváš na ten náčrt shora tak je vidět že jde o hnací kolo a máš pravdu to opásání je malé. Zabírá jen pár zubů, což znamená velké opotřebení a velkou náchylnost na dostatečné napnutí pásu, naprosto nevhodné do terénu.

Z "dálky" ten wagen vypadá jako parník Primátor Dittrich
Ale co se týká takhle umístěného hnaného kola, dost se v meziválečném období zkoušelo i u nás doma.
A nejtěžší buldozery tuhle koncepci užívají bez problému

Ano, znám buldozery Caterpillar a Komatsu s centálně umístěnými hnacími koly. Jenže právě kvůli popsaným problémům je hnací kolo umístěno výrazně výše, než je celý zbytek podvozku. Což se pro tank nehodí, všimni si, jak mají právě tyhle buldozery vysokou siluetu.

Výhoda je zřejmá, hnací kolo může být takto umístěno co nejblíže převodovce a motoru, takže odpadnou dlouhé převodové hřídele nebo ovládací systém řazení. U buldozeru navíc sedí řidič vysoko a víceméně ulrostřed vozidla. To vše ale u tanku neplatí. Nemluvě o tom, že motorové a převodové soustavy buldozeru jsou sice také vysoce namáhané, ale zpravidla se s nimi slušněji zachází a případná porucha většinou nemá přímý vliv na náhlé úmrtí posádky

Všimni si ale, že opásání hnacího kola je 90-100°...