Financování armády

[Dzin]

skelet
To, že vládnutí ODS destruovalo AČR se primárně neodráží v akvizicích nové techniky, ale v tom nejdůležitějším, na lidech. Konkrétně v neustálém snižování zabezpečení vojáků a jejich počtů.

Ohledně zabezpečení vojáků. ODS nejprve zdanila jejich příspěvky na bydlení, přičem nebyly zcela vykompenzovány. To se stalo až přijetím nového zákona o služebním poměru v roce 2015. Stejně tak byla vojákům zrušena nemocenská v plné výši platu po celou dobu nemoci (resp. první měsíc). To se opět vrátilo až v době nedávné. A v neposlední řadě byl omezen příspěvek na léky, kdy si vojáci nemuseli platit spoluúčast. To se opět vrátilo, ikdyž ne v takové míře, jako předtím. Vše tohle byly dlouhodobě proklamované cíle ODS, když byla v opozici, takže se nedá říci, že by to byla rozhodnutí ad hoc.

Za vlády ODS došlo také k výraznému snížení výstrojního zabezpečení vojáků. Za Nečesova kabinetu do propadlo nejníže za celou dobu AČR. Navíc byly maximálně omezena platnost výstrojních bodů. Netvrdím, že se to týká jen vlád ODS, ale za Nečasovi to bylo nejmarkantnější.



Nakonec, z mého pohledu největší problém, propouštění vojáků. Od roku 1993 se nedá mluvit o nějaké transformaci ČSLA, ta proběhla v letech předchozích. Máme zde primárně transformaci na profesionální armádu. To šlo z počátku dobře, Topolánkově vládě se podařilo i pokračovat v trendu předchozí vlády ČSSD a navýšit počty profesionálních vojáků. Jenže díky snížení rozpočtu, který jsem tu už uváděl, tím podminovala další rozvoj. To byl ten hlavní problém, protože většinu rozpočtu AČR začaly pohlcovat madatorní výdaje a z nich stále větší kus spotřebovávalo zabezpečení vojáků. Nečasova vláda, ve chvíli, kdy rozpočet AČR klesal na nejnižší míru, se to rozhodla řešit jejich propouštěním. Do roku 2008 AČR postupně narostla na cca 24 000 vojáků, ale ještě za Topolánkovy vlády byl nastartován její pokles (v roce 2009 na 23 000) a za působení Nečasovi vlády počet poklesl na 21 000 v roce 2013 (v roce 2010 22 000).

To by možná samo o sobě nevadilo, kdyby se dodržel Vondrou deklarovaný princip, že ořeže "sádlo" a nechá "svaly". Mužstvo pokleslo z 1118 vojáků (2010) na 787 (2013), poddůstojníci 7637 - 6894, praporčíci 6082 - 5875, nižší důstojníci stoupli z 3255 - 3315, vyšší důstojníci 2258 - 1981, generálové 22 - 20. Armáda za sledované období přišla o 1250 vojáků a z toho poddůstojníci a mužstvo tvořily 1074 a trochu to kompenzovaly mladší důstojníci s nárůstem o 60 vojáků. Celkový pokles "svalů" byl o 1014 vojáků, což tvořilo 81% z celkového poklesu. Pokud to vyjádříme procentně, potom "svaly" poklesly z 12010 na 10996, tedy o 8,4%, zatímco "sádlo" z 8362 na 7876, 6%. Celkový pokles byl z 20 372 na 18 872 tedy 7,3% (rozdíl oproti celkovým stavům činí vojáci v dispozici a v přípravě). Je vidět, že celkový pokles se udál na úkor "svalů" a ne "sádla".

Tohle ořezání "svalů" nastolilo navíc další negativní trend do budoucna, se kterým se AČR potýká dodnes. Je to zestárnutí vojáků AČR. Na začátku profesionalizace, v roce 2005, byl průměrný věk vojáka 32 let, v roce 2010 34,2 roku (za rok průměrné zestárnutí o 0,44 roku). V roce 2013 to už bylo 35,6 let (0,47 od roku 2010) a v roce 2014 dokonce na 36,4 (0,55 od roku 2010). Potom se situace mírně stabilizovala, ale i tak se do roku 2019 zvedl průměrný věk na 37,1 rok. Snad se tento trend podařilo už zvrátit, v roce 2020 měl klesnou průměrný věk vojáků zase pod 37 let, za rok 2021 statistika ještě není zveřejněna.

Takže se nediv, že přistupuji k vládnutí ODS s určitou skepsí. Klausova vláda je v tom nevině a její hodnocení nebylo přiměřené, ale poslední dvě, jak Topolánkova, tak Nečasova zasekly sekeru do AČR hodně hluboko. Ale jak jsme psal dříve, doufám, že tyto negativní trendy vládnutí ODS jsou překonané resp. chci tomu věřit.

U Klause byl spíše problém v celkovém nastavení. Jeho vláda rozjela zmíněné modernizace, jenže ty vycházely ze zcela jiného zatížení rozpočtu, než který vzniknul s nástupem profesionalizace. Ta přinesla vyšší mandatorní výdaje, než se předpokládalo a MO ČR přestalo mít finance na zmíněné projekty. Proto také následně, když už se profesionalizace armády začala dostávat na pořad dne, vyvstala nutnost omezit nákup techniky ve prospěch lidského potenciálu.

Scotty87
Ano, ale nebylo to zase nic hrozného. V roce 2001 byl rozpočet MO 2,1%, 2002 2,23% a 2003 2,21%. V roce 2004 poklesl na 1,9%, aby se v roce 2005 vrátil na 2%. V roce 2006 byl 1,96% a potom začal sešup v roce 2007 na 1,74% a v roce 2008 na 1,44%. V roce 2009 sice narostl na 1,65%, ale v roce 210 už zase klesl na 1,38% a potom už jen vytrvale klesal.

Tvrdík sice rezignoval, z důvodů, že nebude možno udržet rozpočet nad 2% a tím i splnit stanovené úkoly, ale spíše to byla jen příhodná výmluva. Hlavní problém Tvrdíka bylo, že jeho rozvoj AČR byl příliš ambiciozní a nedal by se realizovat nejspíše ani s rozpočtem nad těmi 2%.

[skelet]

AČR až donedávna nebyla pro mladé lidi atraktivní. V kde jaké fabrice si vydělali více. Zbytek popisuješ to co jsem napsal já, kde zcela opomíjíš i tehdejší zahraniční trendy. Hlavně, aby ti to nějak vyšlo.

[Dzin]

To není aby mi to "nějak vyšlo", takhle to prostě bylo. Pokud by to bylo relevantní, mám i osobní zkušenost ze své služby, která potvrzuje přesně vývoj celkového trendu v AČR, jak plyne z výše napsaného.

Co se týká atraktivnosti AČR pro mladé, naopak dříve to bylo z hlediska platů velmi atraktivní, právě proto, že si vydělali daleko víc, než v kdejaké fabrice. Stačí se podívat, v roce 2012 byla mediánová mzda člověka bez maturity necelých 19 000 korun, zatímco plat svobodníka (nejnižší reálná hodnost v AČR) bez osobního příplatku byl přes 23 000 kč. Maturant měl tehdy mediánový plat lehce přes 23 000, zatímco rotmistr si přišel opět bez osobního příplatku na 29 - 31 tisíc (dle toho zda velel či nikoliv). To co v tomto píšeš tedy neodpovídalo realitě. Teprve až postupem času se to změnilo, jak rostly platy v civilním sektoru.

[skelet]

nj, zhrzený zaměstnanec

[Scotty87]

Dzin
Dnes jsou pořád platy v armádě více než dobré. Minimálně u základních funkcí.

Je také potřeba si říct že běhen hospodářské krize s škrtalo téměř ve všech armádách NATO. Tehdy se nevěřilo na další velkou válku a likvidovali se schopnosti potřebné pro její vedení. Nechci to omlouvat, ale tehdy to byl trend zdaleka ne jen u nás.

[Dzin]

Scotty87
To je sice pravda, ale je znát, že už to není, jako ještě před cca 10 léty. Tehdy byl zájem díky platům opravdu velmi vysoký, dokonce to umožňovalo mít relativně tvrdé přijímací podmínky, hlavně co se zdraví týká. Dnes je to proti tomu jen pramínek. Covid tomu trochu napomohl s tím, jak se zhoršila ekonomická situace opět vzrostl zájem.

Samozřejmě, ale v případě AČR opravdu vidím problém v jisté nekoncepčnosti vlády v prosazování úsporných opatření.

skelet
Sice vím, že máš ještě větší problémy než já přiznat omyl, ale nelámu nad tebou hůl, protože z jiných témat vím, že si schopen pracovat racionálně s fakty.

[skelet]

protože s fakty umím pracovat, tak tvou obsesi ODS nechápu.

[Dzin]

Já zase nechápu tvojí adoraci zmíněné strany.

[skelet]

Omyl, já ji neadoruju, jen jasně vidím, že její činnost nevystupuje z davu a trendů napříč politiky, přičemž nebyla ani nejhorší a ani nejlepší.

[Dzin]

A já k ní zase nemám obscesi. ODS je strana, jako každá jiná resp. jako většina stran na české politické scéně, ale to nijak nemírní fakt, že její kroky vůči AČR byly historicky horší, než kroky jiných stran. Možná by na jejím místě jiné strany dělali totéž, nebo ještě horší, ale to je ono "kdyby".

[skelet]

[Dzin]

[Scotty87]

Černochová dnes novinářům také řekla, že kvůli situaci na Ukrajině bude ministerstvo obrany pravděpodobně potřebovat vyšší rozpočet než navrhovaných 88,1 miliardy korun, a to například kvůli některým darům. Protože je ale současný návrh rozpočtu již schvalován v Poslanecké sněmovně, chce návrh s možným navýšením předložit až po odsouhlasení státního rozpočtu, a to při plánovaných jednáních o podobě obranných výdajů na další roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že pokud se ukáže, že obrana potřebuje na konkrétní projekty další peníze, vláda je najde.

Černochová zároveň poznamenala, že nechává prověřit zásoby klíčových státních podniků nebo firem z obranného průmyslu a zda by mohly případně dodat některé produkty armádě už letos nebo v příštím roce. Označila to za přípravu na to, že by některé uzavřené rámcové smlouvy byly uplatněny dříve, než se původně předpokládalo.

Armáda může vyslat kamkoli v rámci NATO pohotovostní síly

[skelet]

takže co u nás můžou najít - optiku? munici? Breny? pistole? náklaďáky? Pandury?

[Scotty87]

Tak velké rámcové smlouvy jsou na zbraně CZUB, Minimi, pěchotní munici, boty a maskáče pro vojáky. V nějaké stádiu vyjednávání je smlouva na 155 mm munici.

[Scotty87]

Obrana a vnitro dostanou miliardy navíc. Kvůli zajištění bezpečnosti či přílivu migrantů

[Rase]

Pevně věřím, že když teď máme ten výjimečný stav, tak se rozjedou zběsilé nákupy zbraní a techniky. Ona miliarda na pušky je pěkná, ale to je jenom čerpání rámcové smlouvy. Tedy cesta nejmenšího odporu, bez nutnosti tvořit kupní smlouvy. Pokud se totiž MO nerozhoupe k přímému nákupu stíhaček, tanků, BVP, PTŘS, maskovacích uniforem, dronů atd. tak už další šanci nedostanou. Až totiž válka skončí, a že to nebude trvat dlouho, tak se zase vrátíme do stavu škudlení.

Pro představu, tak Poláci před pár dny urychleně pořídili bojové drony Reaper, přičemž obratem obdrželi první kusy od americké armády. Teď je zkrátka tendence rychle řešit krizi s tím, že se smlouvy dořeší až dodatečně. Státy si zkrátka uvědomily, že je potřeba se začít urychleně přezbrojovat.

[Dzin]

Doufám, že tyto tendence tak rychle neopadnou, přeci jen je to docela jiná situace, než anexe Krymu a okupace části Ukrajiny. Tehdy to Evropa a hlavně veřejné mínění nevnímalo jako hrozbu tak silně. Ano, sice se opět rozjíždí "proruská" propaganda a v médiích opět sílí její hlasy, ale zatím to vypadá, že nebude mít takoví záběr, jako před 8 léty. Tedy i podpora pro navyšování rozpočtu MO by mohla být trvalejšího charakteru.

[Scotty87]

Třeba poradce premiéra pro bezpečnost se o nutnosti navyšování obraných výdajů vyjádřil zcela jednoznačně.

[Juraj Tichý]

U nas som už zachytil hlasy, ze 2% budu v tejto situácií málo. Dokonca od človeka co kedysi armáde peniaze bral.

Ale!
Všetko záleží ako to skončí. Ak Rus z Ukrajiny odtiahne tak najviac budú kričať ti, co bude chcieť armádne rozpočty škrtať s tvrdením, ze RF sa najbližších 20 rokov o nič nepokúsi.