Stealth letoun MBB Lampyridae
Málo známý je německý stealth letoun, vyvíjený od počátku 80.let, ale představen veřejnosti byl až v roce 1995. Na vrcholu studené války bylo vládě v Bonnu jasné, že v konfrontaci s letectvem Východního bloku, by Luftwaffe utrpěla obrovské ztráty. Již v roce 1981 byli vyzvání přední němečtí vědci, aby vytvořili letoun, který by se mohl postavit převaze sovětských Migů a byl by neviditelným pro radary nepřítele. Základem této schopnosti je teorie elektromagnetického pole, tedy soustava Maxwellových rovnic. Z ní lze složitými výpočty určit, jak se bude kterýkoli útvar chovat při zásahu radiovými vlnami. Již v první polovině 80.let byl u společnosti MBB postaven tříčtvrtinový model stíhacího letounu kategorie stealth. Samotná společnost MBB sdružovala letecké závody Messerschmitt, Bölkow a Blohm. Původně byl projekt veden pod názvem Medium Range Missile Fighter, ale záhy obdržel kódové jméno Lampyridae (latinsky "Světluška"). Jeho vývoj a stavba probíhaly v přísně střežené výrobní hale v Ottobrunnu v Bavorsku. Upoutaný model pak prošel testy v aerodynamickém tunelu. Testy byly tak úspěšné, že bonnská vláda pověřila MBB vývojem tentokrát už plnohodnotného přepadového stíhacího letounu. V roce 1987 navštívila zkušební halu v Bavorsku skupina amerických vědců, kteří byli pozváni vedením MBB "na konzultace". Podle očitých svědků byli Američané velice překvapení tím co spatřili. Vzhledem k tomu jak fungují zákony stealth bylo jasné, že jakýkoliv výrobce musí dojít k velice podobnému tvaru jako u F-117. Povrch se skládá z plochých panelů, které nesvírají pravý úhel a dokáží tak odklánět dopadající radarové paprsky. V případě Lampyridae šli konstruktéři tak daleko, že se žádný úhel na stroji neopakoval.Tehdejší výpočetní technika neoplývala oproti dnešní době excelentními výkony, proto jsou první stealth stoje takto hranaté. Tehdejší programy dokázaly optimalizovat trup letadla tak, aby byl pro radary neviditelný jen pomocí soustavy ploch a přechodových úhlů. Zlom přišel až v devadesátých letech, s nástupem výkonných počítačů, kdy byla tato konstrukce překonanou. Dalšími shodnými rysy stealth letounů z 80.let, jsou krátká zkosená křídla, úzké a stíněné výstupní trysky motorů a výzbroj ukrytá ve vnitřních prostorách. Brzy ale skončila studená válka a německá vláda ztratila zájem o stealth stíhací letoun. Program tedy přestal být financován a v roce 1995 byl odtajněn. Celkem se do projektu nainvestovalo 8 993 000 západoněmeckých marek. Výzkumy technologií stealth v Německu ale pokračovaly. Společnost DaimlerChrysler Aerospace (DASA), nástupce MBB a člen evropského konsorcia EADS, zahájila práce na projektu zvaném TDEFS (Technology Demonstrator for Enhancement and Future Systems). Jeho cílem bylo vytvořit univerzální bojový letoun pro specificky evropské podmínky, a to jak v pilotované, tak v bezpilotní verzi. Ve střediscích v Manchingu a Brémách pravděpodobně vznikly zkušební zmenšené makety, ale žádný z evropských států neměl o stealth letoun zájem a tak byl i tento program odložen na neurčito. Poněkud překvapivé je, že tento projekt byl patrně obnoven kolem roku 2016, kdy německo zahájilo práce na vývoji nového letounu 6.generace. Projekt dostal název FCAS (Future Combat Air System) a vývoj probíhá u evropské společnosti AirbusDS (Airbus Defence and Space). Letoun by měl mít dva motory, klasický ocas a dvojčlennou osádku. Tak jako u ostatních letounů této generace, by mělo být možné, aby letoun mohl létat jak s osádkou, tak i autonomně (UCAV), v rámci společné jednotky. Ať již tento projekt dopadne jakkoliv, je jisté že i v Evropě probíhají velice zajímavé projekty, které jsou na velmi vysoké úrovni. Uvidíme, s čím příjdou v blízké budoucnost.
Zdroj:
http://www.hitechweb.genezis.eu/stealth4e.htm
https://www.vojsko.net/index.php/leteck ... ky-stealth
http://www.military.cz/german/air/lampy ... yridae.htm
https://www.flightglobal.com/pdfarchive ... h+aircraft
http://sistemasdearmas.com.br/ge/furt21projetos1.html
