PALBA.CZ

Marie Curie-Skłodowská

"Marie Curie-Skłodowská byla snad jedinou osobou, kterou nezkorumpovala sláva." - Albert Einstein

Maria Salomea Skłodowska (1867-1934) se narodila ve Varšavě dne 7. listopadu roku 1867. Byla nejmladší z pěti dětí učitelského páru pocházející z nižší polské šlechty. Otec Władysław Skłodowský byl učitelem matematiky a fyziky. Matka Bronisława Boguská byla žákyní jediné soukromé dívčí školy ve Varšavě a později zde vyučovala. V roce 1891 složila Marie jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. V roce 1895 se vdala za Pierra Curie a o dva roky později se jim narodila dcera Irène. Nyní přeskočíme vědeckou kariéru a přeneseme se do období těsně před první světovou válkou. V srpnu 1914 byl dostavěn Institut radia ale jeho vývoj byl přerušen nastupující válkou, jelikož většina vědců narukovala do francouzské armády. V dalším výzkumu nemohla pokračovat, a tak se rozhodla, že bude pomáhat bojujícím vojákům. Jejím cílem bylo využít objevu Wilhelma Roentgena z roku 1895 k rychlému vyhledání projektilů a kovových předmětů v tělech zraněných vojáků. Ty pak bylo možno rychle podrobit operativnímu zákroku polních chirurgů. Po chvatném studiu radiologie, anatomie a mechaniky navrhla první mobilní radiografické jednotky známé jako "petites Curies". Jednalo se v podstatě o nákladní automobil, v němž se nacházelo rentgenové a další potřebné vybavení, který se mohl pohybovat za postupujícími jednotkami nebo pendlovat mezi různými jednotkami. Pohon zajišťoval malý elektrický generátor. Svůj návrh předložila francouzské armádě, ale vzhledem k průtahům oslovila francouzskou filantropickou organizaci Unii žen, která jí potřebné finanční prostředky poskytla. První mobilní rentgenová jednotka byla poprvé nasazena během září 1914 v bitvě na Marně. Jelikož se zařízení osvědčilo, bylo nutno nasadit více obdobných vozidel. Sklodowská se tedy obrátila s žádostí o finance na vysoce postavené ženy a brzy se tak podařilo vybrat potřebné prostředky. Stala se ředitelkou Radiologického servisu Červeného kříže a zároveň založila první francouzské vojenské radiologické centrum, které bylo v provozu již od konce roku 1914. Během prvního roku války se jí podařilo zorganizovat praktické zavedení zmíněných 20 mobilních radiologických automobilů a instalaci 200 radiologických jednotek v polních nemocnicích. Později začala osobně trénovat a školit radiologické asistentky, mezi nimi i vlastní sedmnáctiletou dceru. Po absolvovaném kurzu tak bylo připraveno 150 dobrovolnic. V roce 1915 se jí podařilo vyprodukovat duté jehly obsahující radon, bezbarvý radioaktivní plyn vzniklý z radia, ke sterilizaci infikovaných tkání. Odhaduje se, že celkem přes 1 milion zraněných vojáků bylo během války léčeno za pomoci rentgenových jednotek její konstrukce. Během války byla plně zaměstnána důležitou humanitárně zaměřenou prací a tak ve svém vytížení téměř nepostoupila v jiném výzkumu. Jejímu přínosu ve válce se nikdy nedostalo žádného formálního uznání od francouzské vlády. Po válce shrnula své válečné zážitky a zkušenosti v knize Radiologie ve válce (1919). V roce 1921 byla navíc triumfálně přivítána ve Spojených státech a prezident Warren G. Harding ji oficiálně přijal v Bílém domě. Před tímto avizovaným významným setkáním jí francouzská vláda, zahanbená množstvím zahraničních poct, nabídla Řád čestné legie, který však odmítla. Marie Curie-Skłodowská zemřela dne 4. července 1934 v sanatoriu Sancellemoz v Passy, Haute-Savoie na aplastickou anémii. Pohřbena byla na hřbitově v Sceaux po boku svého manžela Pierra a roku 1995 byly jejich ostatky převezeny a uloženy do Panthéonu v Paříži.

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Cur ... owsk%C3%A1
https://en.wikipedia.org/wiki/Marie_Curie
http://buclermont.hypotheses.org/1932
http://www.securitymagazin.cz/historie/ ... 57758.html

Takhle ta vozidla vypadala v průřezu:

Röengenove prístroje boli tiež používane na kontrolu tovaru. 15.2.1915 bol v New Yorku zachytený kontraband gumy ukrytý v balíkoch tovaru, ktoré mali byť prepašované do Nemecka. Prístroj obsluhoval Richard Muller z Columbia University.

Wolf píše:Röengenove prístroje boli tiež používane na kontrolu tovaru. 15.2.1915 bol v New Yorku zachytený kontraband gumy ukrytý v balíkoch tovaru, ktoré mali byť prepašované do Nemecka. Prístroj obsluhoval Richard Muller z Columbia University.

To je pravda, ale nevlezly se do náklaďáčku ani velikostí, ani hmotností. M. Curie navrhla takové uspořádání, vč. karoserie, že to bylo použitelné. Takže první tuning v dějinách
Plus to nejdůležitější, co M. Curie dokázala - někdo to musel zacálovat. Její jméno moc pomáhalo, při oslovování sponzorů.
Mch sám bych asi nejvíc vypíchl ty radonové injekce - ty sice způsobovaly poškození (často nenávratné) nohou a rukou - ale spolehlivě zlikvidovaly i probíhající sněť. Voják tak sice přišel o končetinu, ale zachránilo mu to život. Těchto případů byl cca milion... to už je pěkné číslo.

To je pravda, ale nevlezly se do náklaďáčku ani velikostí, ani hmotností.

To si nejsem jistý, s tou velikostí.
Někde jsem viděl na snímku r. přístroj při kontrole lodního nákladu a že by to byla nějaká obluda se nejevil ( cca, podle postavy na snímku, výška do 2m a šíře 1m, hloubka 1m)

Rentgenů je spousta, velikost se více méně liší podle potřeby co rentgenovat. Je to asi sedm let zpatky co jsem byl v Hamburku v tehdejšim svobodnym přístavu tam byl rentgen na kontejnery o velikosti letištního úlu plus velína a zázemí.

Jo, rengenů je spousta.
Jenže řeč šla o době Velké války.
V té době kontejnery nebyly, zboží se převážnou většinou balilo do balíků o váze tuším co unesl jeden man.

Aha, tak nějak jsem si to spojil s tím lodním nákladem. Pro mne je to naprostá novinka, že již onehdy se takto kontrolovalo cargo.

Pro mě to taky bylo překvápko, jak flexibilní byli americký celníci.
Mrzí mě, že jsem si nezapamatoval kde jsem ten snímek viděl.

Mirek58 píše:

To je pravda, ale nevlezly se do náklaďáčku ani velikostí, ani hmotností.

To si nejsem jistý, s tou velikostí.
Někde jsem viděl na snímku r. přístroj při kontrole lodního nákladu a že by to byla nějaká obluda se nejevil ( cca, podle postavy na snímku, výška do 2m a šíře 1m, hloubka 1m)

Aha, tak to jsem nevěděl, nic podobného jsem neviděl (ale já samozřejmě nekoukám zrovna na fotky rentgenů ). Také je ale možné, že M. C. to nevěděla také a tudíž mohla své řešení vyvíjet zcela samostatně a souběžně s těmi celníky.
A kromě toho, my se bavíme o přístroji jednak humanitárním (žádné vybírání cla, pomoc raněným) a jednak sestrojeným tak, aby byl sériový, a vydržel převážení po cestách - necestách rozrytých dělostřeleckou palbou. Vlastně byly novinkou už i ty auta, schopná provozu v terénu...
Mch, Marie Curie se také zasloužila o "gram radia" pro nemálo pracovišť po celém světě (vč. toho českého) - sháněla sponzory aby si různé výzkumné pracoviště a univerzity mohly dovolit výzkum na tomto poli.

A jedna ťafka na závěr, věděli jste, že M. C. byla oslavována za objev rádia, ale ten kov co dostala z Jáchymovského smolince, byla směs v níž bylo více než 95% uranu, rádia byly asi jen 2%... ovšem v dalším výzkumu na to sama přišla a dokázala dokonce i izolovat uran a rádium od sebe. Právě v průb. těchto prací obevila i některé produkty rozpadu, např. výše zmiň. radon

Niekde som čítal, že práve činnosť M. C. vo Veľkej vojne mala výrazný ak nie rozhodujúci podiel na neskoršom ochorení a smrti. Autor toho textu ju pokladal tiež za vojnovú obeť.

díky všem za rozšíření zajímavých informací. Chtěl jsem se ale zeptat, používaly se rentgeny, nebo ony radonové injekce, i na druhé straně fronty ?
V prvním případě chápu že asi nebyly mobilní, ale zda byly alespoň v nemocnicích

Vzhledem k tomu, že rentgen ( přístroj na snímkování) je datovaný do roku 1896 (G. Kemering Holandsko) je jisté, že se rentgeny používaly na obou stranách.
Např první přístroj v Japonsku rok 1899 ( Siemens)

Rase píše:díky všem za rozšíření zajímavých informací. Chtěl jsem se ale zeptat, používaly se rentgeny, nebo ony radonové injekce, i na druhé straně fronty ?
V prvním případě chápu že asi nebyly mobilní, ale zda byly alespoň v nemocnicích

Našiel som obrázok s popisom, podľa ktorého by sa malo jednať o koňom tahaný voz s roengenovým vybavením používaný Nemeckou armádou


zdroj: http://fromthehandsofquacks.tumblr.com/ ... rmany-army

Tu sú aj podrobnejšie fotky: http://www.bungartz.nl/siemmotor-vroeg_d.html Stránka uvádza, že pred vojnou boli predávané aj do Ruska.


Nemecká nemocnica na Západnom fronte blízko Sedanu
Zdroj: https://www.akg-images.de/archive/-2UMDHUMHO9SC.html

Fotky zachovaných nemeckých snímkov http://www.t-online.de/nachrichten/pano ... nnen-.html

Podľa tohto zdroja (http://www.wehrmed.de/article/2590-neue ... ieges.html) mali Nemci na začiatku vojny iba 12 mobilných röntgenových vozidiel. V priebehu septembra 1914 zaobstarali ďalších 20 zariadení (mobilných a poľných- statických). Na začiatku vojny pripadal jeden prístroj na cca 65 000 nemeckých vojakov. V auguste 1918 mali nemci už viac ako 270 zaradení, čo je jedno na cca 40 000 vojakov. Z toho 35 mobilných a 16 statických prístrojov bolo koristných.
Zdroj ďalej uvádza, že za posledné 2 roky vojny vykonali Francúzi cca 1,1 milióna vyšetrení Roengnénom na asi 900 000 pacientoch.

Rase: "Tlačila" to přes Červený kříž, takže je velmi pravděpodobné, že snad s výjimkou Turecka (to se pokud vím připojilo až po válce a s tím, že Č.k. si změní pro ně jméno na Červený půlměsíc) se tyto vozy nebo nějaké jejich klony objevily všude.

Wolfe: No, oni byli oba manželé tak trochu "jiní ". Tak například si brali vzorky domů a sedávali u nich večer místo při svíčkách, a pozorovali jejich luminiscenci... přičemž Pierre od samého začátku dělal pokusy právě s účinky záření. Napřed si nalepil kousek smolince na předloktí náplastí, a po týdnu utrpěl popáleniny které vedly k nevratnému poškození svalu a jizvě. Pak na zákl. tohoto pokračoval v pokusech na zvířatech, a např. na psech prokázal naprosto fatální následky ozáření. No a deset let poté si brali domů vzorky k večerní selance? Pokud by jej nesrazil fiakr, pravděp. by zemřel na stejná poškození jako M. C.
A mch, o M. C. se mj. traduje, že v začátcích kariéry bydlela v nevytopeném pokoji. Pravda ovšem je taková, že v té jizbě kamna byly, ale ona si prostě nezatopila - musela přece číst a neměla na to čas a kromě toho, na kamnech byly knihy - přece by je musela někam uklidit, do knihovny nebo do bedny, a pak je zase vytahovat... tak raději mrzla.

Alfík:
vzhledem k tomu, že na Palestinské frontě působily Rakousko-uherské polní nemocnice, tak je klidně možné že s sebou měli i polní rentgen .))
opravdu to byl tak nějak "jiný" pár

Snímek je z nemocnice Cochin v Paříži roku 1914 a lékař je Dr. Maxime Menard. Doktor Menard začal s rentgenováním roku 1914, ale již roku 1916 mu z častého vystavování rentgenovým paprskům uhnily prsty na rukou. I přes tento hendikep však rentgenoval celou válku a zachránil tak život stovkám zraněných.

Röntgen - moderní lékař ve válce (1914)

"Raněným vojínům věnuje se dnes všeobecná pozornost. Novinkou našich nemocnic, vyzbrojených všemi moderními pomůckami lékařskými, jest hojné používání Röntgenových aparátů. Také rakouský Červený kříž nešetřil nákladu a ve svých nemocnicích zřídil Röntgenovy kabinety, které značnou měrou usnadňují práci operujícím lékařům. Na obrázcích viděti jejich použití, zobrazeno již na hotových skiagramech". Příspěvek dal Pavel Slaby na stránku:

Jak se žilo za Rakouska-Uherska

Zhotovování snímku poraněného předloktí Röntgenovými paprsky

Zraněná pravá ruka vojína postřeleného v Srbsku kulí z pušky.
Projektil rozbil článek ukazováčku a uvázl na kůstkách v zápěstí

Zde je viděti ruskou kuli, která roztříštila kost ramenní a otočivsi se, uvázla ve svalstvu hrudním

Daleko horší a nebezpečnější jsou poranění šrapnelová. Zde zříme šrapnelovou ránu v předloktí