Obeidská kultura

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Obeidská kultura

Příspěvek od Rase »

Obeid.png

Obeidská kultura

Před příchodem Sumerů, nacházela se mezi řekami Eufrat a Tigris, tajemná tzv. obeidská kultura nám dnes neznámého národa, který do této země dorazil ještě o tisíc let dříve, než Sumerové - tedy 5 000 př.n.l. (od počátku chalkolitu). Obeidská kultura je obecný název pro prehistorické období v Mezopotámii, vyznačující se poprvé v této oblasti velice blízkými znaky materiální kultury na značně rozlehlém území při obou řekách, sahají do hor na severozápadě, severu i na okraj Íránské vysočiny. Kultura je nazvána podle naleziště Tell al-Ubajd (též Obeid, el-Obejd, Ubaid), které leží poblíž zřícenin sumerských měst Uru a Eridu. Zahrnuje celkem čtyři vývojové stupně - kulturu eridskou (starší chalkolit), hádží-muhammadskou (střední chalkolit) a vlastní obeidskou kulturu (mladší chalkolit), dělící se na dvě fáze.

Sumerský seznam králů začíná slovy: "Když království sestoupilo z nebes, sestoupilo do Eridu" (v originále: "[nam]-lugal an-ta èd-dè-a-ba [eri]duki nam-lugal-la"). Eridu patří spolu s Urukem (biblický Erech) k nejstarším městům světa. Sumerové je ale nezaložili - založena byla údajně kolem 6 500 př.n.l. První známou kulturou spadající pod tzv. obeidskou kulturu je zmíněná eridská kultura. Eridská kultura spadá přibližně do období 5000 - 4750 př.n.l. a již v tomto období se dají dohledat samotné počátky města Erid. Další dvě a půl století (asi 4750 - 4500 př.n.l.) náleží kultuře hádží-muhammadské, nyní označované jako Obeid 2. V Eridu (vrstvy XIV-XII) je centrem města nadále chrám, nyní zvětšený. Vzhledem k odlišnosti keramických nálezů se zdá, že se již jedná o nově příchozí obyvatelstvo, patrně z oblasti Iránu - tito lidé chovají hlavně tura domácího. Další tisíciletí (4500 - 3500 př.n.l.) náleží stupni Obeid 3 a 4, označovanou také jako vlastní obeidská kultura. V této době stojí Mezopotámie na prahu vytváření prvních státních útvarů a jsou budovány mohutné chrámové komplexy, kolem niž probíhá hlavní hospodářská aktivita. Chrám v Eridu měl poschodí a postupným přistavováním vzniká první známý mezopotamský zikkurat - stupňovitý chrám. Typické jsou hlavně výrobky z hlíny, keramika je jednoduchá a zdá se být nepečlivá, z tvrdé hlíny se vyrábějí i předměty denní potřeby - srpy, sekerky a sekeromlaty, což pro zpracování palmového dřeva a rákosí postačovalo. Modely loděk svědčí o rybolovu, pěstují se datle a obilí, tyto produkty jsou současně i předměty dálkové směny za dřevo, měď a kámen. Hlavními lokalitami této kultury jsou Tell al-Ubajd, Eridu, Ur, Uruk, Girsu a Tell Ukajr.

Obeidská kultura se šíří především do severní Mezopotámie, v Sýrii se obeidská kultura projevila v období Amuk D a Amuk E, nalézáme zde malovanou obeidskou keramiku. Na pobřeží Sýrie je obdobnou smíšenou kulturou Ras Šamra IV A. V maloasijské Kilikii známe obeidskou kulturu z Mersinu. Mersin byl opevněným městem, hradba byla 1,5 m tlustá, ze sušených cihel na kamenném základu. Na hradby byly zvnitřku přilepeny domky se spojenými střechami, pravděpodobně tu žili obránci města. Jižněji, v Libanonu a v Palestině známe obeidský vliv z Byblu a z ghassúlsko-beerševské kultury. Variantou obeidské kultury na severu Íránu byla pisdelijská kultura, v Luristánu kultura města Tepe Giyanu, kde vidíme vliv obeidské kultury hlavně na pečetích se zoomorfními náměty. Sumerové přicházejí do Mezopotámie kolem roku 4 000 př.n.l. a opět nedochází k žádnému vraždění, ničení nebo zotročování. Archeologicky není příchod nových obyvatel prakticky zaznamenatelný a můžeme vycházet pouze ze sumerských legend. Zdá se tedy že obyvatelé žili vedle sebe a zhruba půl tisíciletí trvalo, než své učitele předčili. Ve druhé polovině 4. tisíciletí př.n.l. vznikají v Mezopotámii v tzv. predynastickém období první státní útvary. Ačkoliv to není bezpečně prokázané, zřejmě je vytvořili již Sumerové. Hlavními lokalitami urucké kultury jsou Uruk, Eridu, Ur a Nippur. Keramika je poprvé vyráběna na hrnčířském kruhu, vypalována v peci, povrch je vyleštěn a zvnějšku červeně natřen. Z této kultury se zachovalo jen málo z architektury, právě v Eridu byla několikrát rozšířena chrámová terasa. V mladším období zde nalézáme časově první písemné památky na světě vůbec.

Babylónské texty hovoří o tom, že bůh Marduk vytvořil Eridu jako první město, které mělo být obydlím bohů. Básně říkají, že v Eridu žil první člověk - Adapa. Někteří vědci se domnívají, že právě eridský zikkurát byl předobrazem biblické babylónské věže. Sumerský královský seznam začíná výčtem "předpotopních" králů Eridu. Jsou to Alulim, vládnoucí 28 800 let, a Alalgar, který vládl 36 000 let. Dle tohoto seznamu městem Eridu začínají sumerské dějiny. Jmenovaným legendárním králům jsou připisována fantastická léta vlády. Jsou hypotézy, že by mohlo jít o záměnu dnů za léta (stejně jako u prvních lidí v biblické knize Genesis). Království sestoupilo z nebes nejprve do města Eridu a odtud se šířilo do dalších míst. V sumerském bájesloví bylo Eridu domovem boha Enkiho. Původně místní bůh města Eridu se postupně dostal mezi trojici všesumerských bohů s Anem a Enlilem, kteří tvořili vesmírný princip. Enki byl bohem vod a moudrosti. V epické skladbě Enki a Inanna se říká, že bohyně Inanna si po návštěvě svého otce Enkiho odvezla z Eridu veškeré jeho božské moci, zvané me, které v sobě zahrnovaly celou tehdejší náboženskou a materiální kulturu Sumerů, do města Uruku, kde měla svůj hlavní chrám. Tyto báje potvrzují archeologické nálezy, které dokládají, že velmi brzy si přední místo získal Uruk (biblický Erech). Eridu bylo ve skutečnosti pouze symbolickým počátkem sumerských dějin, jelikož odtud žádná jejich dynastie nevládla. Počátky sumerské civilizace se tak v podstatě dají označit přenesením moci z Eridu do Uruku. Reálná příčina bohužel není známa jsme odkázáni pouze na výše zmíněné báje. Pokud jde o Uruk, tak kolem roku 2 900 př.n.l. byl největším městem světa (cca 60-80 000 obyvatel) a jehož pololegendární král Gilgameš je znám do dnešních dnů.

Zdroj:
Jan Pečírka, Dějiny pravěku a starověku I (1982)
Harriet P. Martin, The Early Dynastic Cemetery at al-'Ubaid, a Re-Evaluation (1982)
Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer (1983)
Jan Burian, Pavel Oliva, Civilizace starověkého Středomoří (1984)
Peter Bogucki, The Origins of Human Society (1990)
A.M.T. Moore, Pottery Kiln Sites at al 'Ubaid and Eridu (2002)
https://vtm.zive.cz/clanky/sumerove-ane ... fault.aspx
https://en.wikipedia.org/wiki/Ubaid_period
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eridu

Ubaid_House01_full.jpg
s-l400.jpg
s-l400.jpg (22.43 KiB) Zobrazeno 820 x
Naposledy upravil(a) Rase dne 4/6/2023, 16:12, celkem upraveno 2 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Krásný článek! Budete pokračovat?
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od Rase »

Mno ještě dnes ráno jsem nevěděl že v Mezopotámii vůbec existovaly nějaké starší kultury před Sumery :D
Mě ty pradávné kultury hodně moc baví, tak jak zase na něco takového narazím, tak určitě zase něco sepíšu. Ono si tyhle texty ani nehrají na nějaký autorský text, přeci jen nepátrám v archivech ale jen seskupuji a přeskládávám různé zdroje, hlavně mi jde o popularizaci těchto témat. Snad jsou tedy dostatečně přehledné, ke čtení třeba při obědové pauze nebo tak něco .))
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od palo satko »

Potopa bola. Podľa článku „Nové svetlo v ľudskej prehistórii v oáze Arabsko-perského zálivu, Jeffrey I. Rose, Current Anthropology Vol.51" v súčasnom Perzskom zálive existovala po 100 000 rokov oáza ľudstva. Plytká krajina s bohatými sladkými vodami bola rajom pre prvých odídencov z Afriky. V roku 6000 pred našim letopočtom niekde v Kanade praskla ľadovcová hrádza obrovského sladkovodneho jazera a to spoločne s výrazným oteplením zvýšilo hladinu svetového oceánu. Došlo k zaliatiu Čierneho mora, okolia Austrálie a aj zaliatiu Perzského zálivu. Pred 8000 rokmi voda zaplavila Adamov Raj. Ti ktori vytvorili kulturu el-Obejd boli ludia, ktori prežili Potopu, respektíve žilo v oblasti ktoru nezalialo. Niekedy sa pre nich použiva aj označenie Ubajdiani.

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od Pátrač »

Já na tuto kulturu narazil kdysi dávno když jsem se potřeboval zorientovat v době měděné, i když je fakt že doba měděná u nás a na Středním či Blízkém východě či ve Středomoří se nedají srovnávat.

Tak jsem na ni tedy narazil a i když mě zaujala, ne tak, abych se jí věnoval. Takže se mi tento kousek pohledu do dějin před Sumerem velmi líbí. Dost se o ní dá najít i na wikině, což je skoro překvapení:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obeidská_kultura. Za pozornost stojí i to, že wikina vádí, že tato kultura dokonce kolonizovala a tak lze najít i v Kilikii. A ovlivnila i dění na území dnešního Izraele a jinde.

V tom je rase skvělý - ukazuje kompaktní ale ne dlouhou prací na různé zajímavosti. Člověk se tak ladecos doví.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od Rase »

palo satko:
nejsem si jistý, zda se jedná o následky stejné události (jak popisuješ) ale vzestup hladiny středozemního moře, zapříčinil zatopení oblasti Černého moře, které tehdy bylo odděleno. Rovněž mělo dojít k zatopení nějakých lidských osídlení. nechám mluvit wikipedii:

Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.
Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy. Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.


V roce 1972 došlo k výjímečnému objevu. Při pozemních pracích v průmyslové zóně Varny bylo odkryto pohřebiště s jedinečnými nálezy z období Neolitu. Na 7 500 m2 bylo zkoumáno 294 hrobů. Bylo vyzdvihnuto 3 000 zlatých předmětů o váze 6 kg. V jednom jediném hrobu se nalézalo více zlatých předmětů než bylo z tohoto období celkově nalezeno na celém světě. Měď, kamenné nástroje a šperky z kovu, kostí, minerálů a mušlí byly nalezeny v počtu 22 000 kusů. William Ryan a Walter Pitman z Columbia University objevili důkazy, že k zatopení oblasti došlo kolem roku 5 600 př.n.l.

ps. jednou jsem četl takový krátký román, který se odehrával právě v době vzestupu hladiny černého moře :) (byla to "blbost" ale pamatuju si to)

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A9_mo%C5%99e
http://www.inuru.com/index.php/planeta/ ... -bulharsko
http://www.inuru.com/index.php/planeta/ ... topa-sveta
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od palo satko »

Rase,
kultura vo Varne ktora spracovala kovy, bola viazana na naleziska tychto kovov. Tie neboli v zaplavenej oblasti ale sa ťažili v blizkom pohori. Tato kultura bola medzi rokmi 4800 až 4300 pre Kristom, takže bola mladšia než el-Obeid.
Obrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Obeidská kultura

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Jo, myslím, že jsem kdysi taky četl jakousi knihu o Bosporu.... Prý to byl původně uměle vykopaný kanál, kterým měla natéci voda do krajiny nepřátel... Pak se to nějak vymknulo... ale ten vodopád, ten u ústí Bosporu do Černého moře, ten musel úžasný! :shock:
Tím nechci říci, že se to stalo!
mimochodem, prý je ve spodních vrstvách mořské vody toho černého moře ohromné množství nějakého plynu. Prý stačí mocně zašplouchat a škrtnout :lol: A BUUUUM!
Ono to Černé moře lidi docela fascinuje, řekl bych. A vede k vymýšlení příběhů... mimochodem, existují "barevná" moře: Černé, Rudé, Bílé, Žluté... ale kde je moře Modré? Azurové jo, aler to je pobřeží... kde je Modré moře? :rotuj:
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“