Obeidská kultura
Napsal: 29/1/2018, 11:59
Obeidská kultura
Před příchodem Sumerů, nacházela se mezi řekami Eufrat a Tigris, tajemná tzv. obeidská kultura nám dnes neznámého národa, který do této země dorazil ještě o tisíc let dříve, než Sumerové - tedy 5 000 př.n.l. (od počátku chalkolitu). Obeidská kultura je obecný název pro prehistorické období v Mezopotámii, vyznačující se poprvé v této oblasti velice blízkými znaky materiální kultury na značně rozlehlém území při obou řekách, sahají do hor na severozápadě, severu i na okraj Íránské vysočiny. Kultura je nazvána podle naleziště Tell al-Ubajd (též Obeid, el-Obejd, Ubaid), které leží poblíž zřícenin sumerských měst Uru a Eridu. Zahrnuje celkem čtyři vývojové stupně - kulturu eridskou (starší chalkolit), hádží-muhammadskou (střední chalkolit) a vlastní obeidskou kulturu (mladší chalkolit), dělící se na dvě fáze.
Sumerský seznam králů začíná slovy: "Když království sestoupilo z nebes, sestoupilo do Eridu" (v originále: "[nam]-lugal an-ta èd-dè-a-ba [eri]duki nam-lugal-la"). Eridu patří spolu s Urukem (biblický Erech) k nejstarším městům světa. Sumerové je ale nezaložili - založena byla údajně kolem 6 500 př.n.l. První známou kulturou spadající pod tzv. obeidskou kulturu je zmíněná eridská kultura. Eridská kultura spadá přibližně do období 5000 - 4750 př.n.l. a již v tomto období se dají dohledat samotné počátky města Erid. Další dvě a půl století (asi 4750 - 4500 př.n.l.) náleží kultuře hádží-muhammadské, nyní označované jako Obeid 2. V Eridu (vrstvy XIV-XII) je centrem města nadále chrám, nyní zvětšený. Vzhledem k odlišnosti keramických nálezů se zdá, že se již jedná o nově příchozí obyvatelstvo, patrně z oblasti Iránu - tito lidé chovají hlavně tura domácího. Další tisíciletí (4500 - 3500 př.n.l.) náleží stupni Obeid 3 a 4, označovanou také jako vlastní obeidská kultura. V této době stojí Mezopotámie na prahu vytváření prvních státních útvarů a jsou budovány mohutné chrámové komplexy, kolem niž probíhá hlavní hospodářská aktivita. Chrám v Eridu měl poschodí a postupným přistavováním vzniká první známý mezopotamský zikkurat - stupňovitý chrám. Typické jsou hlavně výrobky z hlíny, keramika je jednoduchá a zdá se být nepečlivá, z tvrdé hlíny se vyrábějí i předměty denní potřeby - srpy, sekerky a sekeromlaty, což pro zpracování palmového dřeva a rákosí postačovalo. Modely loděk svědčí o rybolovu, pěstují se datle a obilí, tyto produkty jsou současně i předměty dálkové směny za dřevo, měď a kámen. Hlavními lokalitami této kultury jsou Tell al-Ubajd, Eridu, Ur, Uruk, Girsu a Tell Ukajr.
Obeidská kultura se šíří především do severní Mezopotámie, v Sýrii se obeidská kultura projevila v období Amuk D a Amuk E, nalézáme zde malovanou obeidskou keramiku. Na pobřeží Sýrie je obdobnou smíšenou kulturou Ras Šamra IV A. V maloasijské Kilikii známe obeidskou kulturu z Mersinu. Mersin byl opevněným městem, hradba byla 1,5 m tlustá, ze sušených cihel na kamenném základu. Na hradby byly zvnitřku přilepeny domky se spojenými střechami, pravděpodobně tu žili obránci města. Jižněji, v Libanonu a v Palestině známe obeidský vliv z Byblu a z ghassúlsko-beerševské kultury. Variantou obeidské kultury na severu Íránu byla pisdelijská kultura, v Luristánu kultura města Tepe Giyanu, kde vidíme vliv obeidské kultury hlavně na pečetích se zoomorfními náměty. Sumerové přicházejí do Mezopotámie kolem roku 4 000 př.n.l. a opět nedochází k žádnému vraždění, ničení nebo zotročování. Archeologicky není příchod nových obyvatel prakticky zaznamenatelný a můžeme vycházet pouze ze sumerských legend. Zdá se tedy že obyvatelé žili vedle sebe a zhruba půl tisíciletí trvalo, než své učitele předčili. Ve druhé polovině 4. tisíciletí př.n.l. vznikají v Mezopotámii v tzv. predynastickém období první státní útvary. Ačkoliv to není bezpečně prokázané, zřejmě je vytvořili již Sumerové. Hlavními lokalitami urucké kultury jsou Uruk, Eridu, Ur a Nippur. Keramika je poprvé vyráběna na hrnčířském kruhu, vypalována v peci, povrch je vyleštěn a zvnějšku červeně natřen. Z této kultury se zachovalo jen málo z architektury, právě v Eridu byla několikrát rozšířena chrámová terasa. V mladším období zde nalézáme časově první písemné památky na světě vůbec.
Babylónské texty hovoří o tom, že bůh Marduk vytvořil Eridu jako první město, které mělo být obydlím bohů. Básně říkají, že v Eridu žil první člověk - Adapa. Někteří vědci se domnívají, že právě eridský zikkurát byl předobrazem biblické babylónské věže. Sumerský královský seznam začíná výčtem "předpotopních" králů Eridu. Jsou to Alulim, vládnoucí 28 800 let, a Alalgar, který vládl 36 000 let. Dle tohoto seznamu městem Eridu začínají sumerské dějiny. Jmenovaným legendárním králům jsou připisována fantastická léta vlády. Jsou hypotézy, že by mohlo jít o záměnu dnů za léta (stejně jako u prvních lidí v biblické knize Genesis). Království sestoupilo z nebes nejprve do města Eridu a odtud se šířilo do dalších míst. V sumerském bájesloví bylo Eridu domovem boha Enkiho. Původně místní bůh města Eridu se postupně dostal mezi trojici všesumerských bohů s Anem a Enlilem, kteří tvořili vesmírný princip. Enki byl bohem vod a moudrosti. V epické skladbě Enki a Inanna se říká, že bohyně Inanna si po návštěvě svého otce Enkiho odvezla z Eridu veškeré jeho božské moci, zvané me, které v sobě zahrnovaly celou tehdejší náboženskou a materiální kulturu Sumerů, do města Uruku, kde měla svůj hlavní chrám. Tyto báje potvrzují archeologické nálezy, které dokládají, že velmi brzy si přední místo získal Uruk (biblický Erech). Eridu bylo ve skutečnosti pouze symbolickým počátkem sumerských dějin, jelikož odtud žádná jejich dynastie nevládla. Počátky sumerské civilizace se tak v podstatě dají označit přenesením moci z Eridu do Uruku. Reálná příčina bohužel není známa jsme odkázáni pouze na výše zmíněné báje. Pokud jde o Uruk, tak kolem roku 2 900 př.n.l. byl největším městem světa (cca 60-80 000 obyvatel) a jehož pololegendární král Gilgameš je znám do dnešních dnů.
Zdroj:
Jan Pečírka, Dějiny pravěku a starověku I (1982)
Harriet P. Martin, The Early Dynastic Cemetery at al-'Ubaid, a Re-Evaluation (1982)
Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer (1983)
Jan Burian, Pavel Oliva, Civilizace starověkého Středomoří (1984)
Peter Bogucki, The Origins of Human Society (1990)
A.M.T. Moore, Pottery Kiln Sites at al 'Ubaid and Eridu (2002)
https://vtm.zive.cz/clanky/sumerove-ane ... fault.aspx
https://en.wikipedia.org/wiki/Ubaid_period
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eridu