Test genetického původu
Napsal: 26/2/2018, 20:49
Nevím zda již máte osobní zkušenost se zjišťováním původu, ale je to docela zábava. Koncem roku jsem tento test vyzkoušel, nekupoval jsem ty nejlevnější, jednalo se o základní zjištění haploskupiny chromozómu Y (Y-DNA), který lze využít k analýze vývoje populací a přenáší se výhradně v otcovské linii. Nechci unavovat definicí, kterou si můžete snadno dohledat třeba zde. Tak nějak mě vždycky bavily rodokmeny a tak sem si řekl, že by to mohlo být super. Nu nedávno mi přišly výsledky a mám I2a (dříve I1b1), což mě docela překvapilo, ale je to paráda, tohle sepsali:
Jeho počátky jsou kladeny na Blízký východ nebo Balkánský poloostrov cca o 20-25 tisíc let zpět, kdy se objevili přímí předchůdci jeho nositelů. K těmto přímým předchůdcům náleželi např. lidé tzv. Gravetienské kultury (tvůrci Věstonické Venuše). Během poslední doby ledové, kdy populace těchto lidí zimovaly v oblasti Balkánu, došlo k jejich rozdělení na několik izolovaných skupin. Na konci zalednění cca před 8 tis. lety se v jedné z těchto skupin objevil první nositel typu I2a chromozomálního profilu a tento typ zde postupně převládl. Jeho potomci následně rekolonizovali jižní, východní a částečně střední Evropu. Později nositelé těchto linií pravděpodobně tvořili významnou část Y linií v populacích původních na Balkánském poloostrově (Illyrské, Thrácké či Dácké kmeny).
Akorát mi přijde že to mají trochu poplandané, jelikož co jsem se díval, tak sice píšou I2a, ale popis je spíš na I2a1b (ten má být hlavně na balkáně). Bohužel nevím víc pokud jde o přesnost zařazení, jelikož I2a se dál dělí na I2a1a, I2a1b, I2a2a. On třeba takový I2a1a1 je typický pro Sardinii, ale i Švýcarsko, došli i na britské ostrovy, Sicílii, západní Německo atd. I2a1b je ale i v západním Irsku, skotské vrchovině, měli ji stavitelé Stonehange. Mutace jsou i v jižním Švédsku, Lucembursku atd. I2a2 (do roku 2005 známá jako I1c, do 2010 známá jako I2b), je známá pro před kelto-germánské osídlení. Nositeli byli neolitičtí farmáři - stavitelé megalitů. Byli rovněž rozlezlí do všech koutů Evropy (jižní německo, pomezí srbska a rumunska, litva, ukrajina. Dnes má I2a2 nejvíc zastoupení ve středním a severním Německu (10-20%), Beneluxu (10-15%) a severním švédsku. Obecně se dá říct, že celá skupina I má 10% výskyt v Severní a Východní Evropě, což není zrovna moc. Je ale fajn, že to není jen typické indoevropské R1a, R1b atd. a mít mezi předky Luthera, Hortyho, Napolena III, Teslu nebo Chucka Norrise je cool.
Nevím zda někdo máte zkušenosti co víc přináší hlubší zkoumání Y-DNA, zda se víc upřesní nebo ne. Přeci jen mi i to co mi poslali tak nějak ne úplně pořádné a jak píšu, přijde mi to dost obecné. Máte někdo zkušenosti s testem genetického původu, případně co vám vyšlo a jak jste spokojení. případně pokud mi někdo objasníte jak to s tím I2a je, budu taky rád.
Zdroj:
https://www.eupedia.com/europe/Haplogro ... -DNA.shtml
haploskupina I2a1
haploskupina I2a2
rozšíření haploskupiny I
Jeho počátky jsou kladeny na Blízký východ nebo Balkánský poloostrov cca o 20-25 tisíc let zpět, kdy se objevili přímí předchůdci jeho nositelů. K těmto přímým předchůdcům náleželi např. lidé tzv. Gravetienské kultury (tvůrci Věstonické Venuše). Během poslední doby ledové, kdy populace těchto lidí zimovaly v oblasti Balkánu, došlo k jejich rozdělení na několik izolovaných skupin. Na konci zalednění cca před 8 tis. lety se v jedné z těchto skupin objevil první nositel typu I2a chromozomálního profilu a tento typ zde postupně převládl. Jeho potomci následně rekolonizovali jižní, východní a částečně střední Evropu. Později nositelé těchto linií pravděpodobně tvořili významnou část Y linií v populacích původních na Balkánském poloostrově (Illyrské, Thrácké či Dácké kmeny).
Akorát mi přijde že to mají trochu poplandané, jelikož co jsem se díval, tak sice píšou I2a, ale popis je spíš na I2a1b (ten má být hlavně na balkáně). Bohužel nevím víc pokud jde o přesnost zařazení, jelikož I2a se dál dělí na I2a1a, I2a1b, I2a2a. On třeba takový I2a1a1 je typický pro Sardinii, ale i Švýcarsko, došli i na britské ostrovy, Sicílii, západní Německo atd. I2a1b je ale i v západním Irsku, skotské vrchovině, měli ji stavitelé Stonehange. Mutace jsou i v jižním Švédsku, Lucembursku atd. I2a2 (do roku 2005 známá jako I1c, do 2010 známá jako I2b), je známá pro před kelto-germánské osídlení. Nositeli byli neolitičtí farmáři - stavitelé megalitů. Byli rovněž rozlezlí do všech koutů Evropy (jižní německo, pomezí srbska a rumunska, litva, ukrajina. Dnes má I2a2 nejvíc zastoupení ve středním a severním Německu (10-20%), Beneluxu (10-15%) a severním švédsku. Obecně se dá říct, že celá skupina I má 10% výskyt v Severní a Východní Evropě, což není zrovna moc. Je ale fajn, že to není jen typické indoevropské R1a, R1b atd. a mít mezi předky Luthera, Hortyho, Napolena III, Teslu nebo Chucka Norrise je cool.
Nevím zda někdo máte zkušenosti co víc přináší hlubší zkoumání Y-DNA, zda se víc upřesní nebo ne. Přeci jen mi i to co mi poslali tak nějak ne úplně pořádné a jak píšu, přijde mi to dost obecné. Máte někdo zkušenosti s testem genetického původu, případně co vám vyšlo a jak jste spokojení. případně pokud mi někdo objasníte jak to s tím I2a je, budu taky rád.
Zdroj:
https://www.eupedia.com/europe/Haplogro ... -DNA.shtml
haploskupina I2a1
haploskupina I2a2
rozšíření haploskupiny I