Dassault Rafale
V roce 1985 Francie opustila Evropský projekt nového obratného víceúčelového bojového letounu, z nějž později vznikl Eurofighter Typhoon, a pustila se do vývoje vlastního letounu, více odpovídajícího jejím představám. Technologický demonstrátor poprvé vzlétl 4. července roku 1986. Rafale byl projektován jako dvoumotorový jednomístný stroj, konstrukce s delta křídlem a kachními plochami dělá stroj velmi obratným letadlem, schopným snést přetížení od -3,6g až do 9 g. Prototyp poháněly dva americké motory General Electric F404-GE-400, později ale byly nahrazeny motory Snecma-M88-2 (cena cca 5 mil dolarů za kus), který poskytuje tah 50 kN a 75 kN s přídavným spalováním. Byť se nejedná o plnohodnotný stealth stíhač, byl navržen s ohledem na co největší snížení radarového odrazu a tepelné stopy. Radarový odraz stroje se podařilo redukovat hlavně speciálním tvarováním draku a použitím kompozitních materiálů (70% plochy letadla). V kokpitu je využit koncept HOTAS (Hands-On-Throttle-And-Stick), tedy nejdůležitější ovládací prvky jsou umístěny na plynové a řídicí páce. Letoun je osazen pokročilou elektronikou a systémy. Novější stroje byly vybaveny radary RBE2 AA typu AESA. Zajímavý je rovněž systém pasivních senzorů OSF (Optronique Secteur Frontal) od společnosti Thales, nebo integrovaný obranný systém SPECTRA, který chrání letoun před vzdušnými a pozemními hrozbami. V roce 1988 byla objednána sériová výroba. Nové stroje měly nahradit letouny Super Étendard, Crusader, Mirage F1, Jaguar a doplnit stíhací letouny Mirage 2000 v úloze stroje pro vybojování vzdušné nadvlády. Po skončení studené války dochází ve Francii, tak jako v mnoha jiných západoevropských zemích, ke škrtům výdajů na zbrojní průmysl. Tato situace se sice podepsala na časovém skluzu ve vývoji, ale i přesto je Rafale byl v roce 2001 úspěšně dokončen a zařazen do francouzské armády. Francouzské letectvo objednáno 132 ks Rafale B/C, námořnictvo objednalo 48 ks Rafale M. Výhledově Francie požaduje celkem 225 letounů Rafale, které nahradí i poslední stroje Mirage 2000.
Verze
Vzhledem k dlouhé době vývoje i výroby byly letouny Rafale dodávány v několika výrobních verzích. Původní stroje verze F1 byly schopné vest jen boj vzduch-vzduch, pozdější F2 pak i boj vzduch-země. V současné době jsou všechna letadla francouzských ozbrojených sil vylepšována na verzi F3. Stíhačky Rafale F3 jsou schopny nést jaderné zbraně (střely ASMP-A), mohu vést boj proti protivzdušné obraně protivníka a používat nejnovější výzbroj, jako jsou střely středního doletu vzduch-vzduch MICA IR/EM a NG, střely s plochou dráhou letu SCALP EG (Storm Shadow) a přesně naváděné pumy AASM (Armement Air-Sol Modulaire). V roce 2014 Francie započala vývoj verze F3R s termínem dokončení v roce 2018. Rafale F3R mohou používat především střely středního dosahu Meteor s doletem více než 100 km. Při použití balistické dráhy letu, kdy je střela odpálena směrem nahoru a následně letí po balistické křivce, je dolet střely Meteor až 300 km. Při takovém použití jsou omezené manévrovací schopnosti střely v koncové fázi letu - možné cíle při balistickém módu jsou proto pomalé bombardéry, tankery, letadla včasné výstrahy (AWACS) nebo velká dopravní letadla. Verze F3R získá nový radiolokátor RBE2 s aktivním elektronickým skenováním AESA (Active Electronically Scanned Array) a možnost použít nejnovější zaměřovací kontejner TALIOS od firmy Thales. Vyvíjená verze F4 získá nové senzorické, počítačové a komunikační systémy, které pomohou vytvořit mezi letadly Rafale (včetně koaličních letadel) a pozemními / námořními vojenskými systémy (senzory, systémy varování, velení a řízení, atd.) provázanou taktickou síť. Dále získá nejnovější zabezpečený datalink pro rychlý přenos informací, včetně videa ve velkém rozlišení. Rovněž pokročilejší systémy pro diagnostiku a údržbu všech systémů letadla. V případě námořní verze F4 budou použity pokročilejší systémy pro přistávání na palubách letadlových lodí za každého počasí a možnost ovládat bezpilotní letadla startující z letadlových lodí. Ve hře je také dokončení vývoje vylepšeného motoru Snecma M88-9 o maximálním tahu 91 kN, jelikož čím dál náročnější palubní elektronické systémy vyžadují výkonnější generátory elektrické energie. Cílem není změnit konstrukci jádra motoru, ale díky použití nejnovějších odolných materiálů zvýšit teplotu uvnitř motoru a tak zvýšit jeho účinnost. Dodávky letounů Rafale ve verzi F4 mají proběhnou v letech 2027 až 2030. První stroje Rafale F1 budou postupně vyřazovány kolem roku 2040, tedy je čas začít s vývojem nástupce letounů Rafale.
Vývoj nástupce
V polovině roku 2017 francouzský prezident Emmanuel Macrona a kancléřka Angela Merkelová společně uvedli, že do poloviny roku 2018 vznikne oficiální plán vývoje nové společné evropské stíhačky. Vývoj nového bojového letounu potrvá minimálně 20 let a tak musí začít s vývojem začít již nyní. V současné době probíhají mezi Francii a Německem diskuze na politické a průmyslové úrovni, zda se vůbec obě strany dokáží domluvit na společném vývoji. Následně mohou začít práce na počátečním konceptu letounu. K podpisu dohody o společném postupu při vývoji dojde na berlínské letecké výstavě ILA Berlin Air Show 25. dubna. K projektu se následně mohou připojit i další evropské země. Podle agentury Reuters je však třeba si uvědomit, že pouze vývoj evropské stíhačky šesté generace bude stát rozhodně více než 10 miliard euro, které byly vloženy do vývoje Eurofighter Typhoon. Další desítky miliard euro spolyká nákup samotných letounů a vybudování provozního zázemí. Zahraniční uživatelé letounů Rafale:
Egypt (24)
Prvním zahraničním vlastníkem víceúčelových stíhaček Rafale se stal Egypt. Tamní vojenské letectvo objednalo roku 2014 celkem 24 ks, z toho 16 dvoumístných Rafale B a 8 jednomístných Rafale C. Cena celé zakázky dosahuje výše 5,2 miliardy euro (140 miliardy Kč). V polovině roku 2015 byly předány první tři letouny. Firma Dassault Aviation dodala Egyptu letadla Rafale pouhých pět měsíců od podpisu smlouvy. Původně se mluvilo o dodání prvních strojů až v roce 2018.
Katar (36)
dalším provozovatelem letounů Rafale bude Katar. zde byla uzavřena dohoda na dodávku 24 kusů. Součástí smlouvy jsou rakety od MBDA, školení pro 36 pilotů a asi 100 mechaniků, vyšla na 7,5 miliardy dolarů. Katarem má vyšší cenu z důvodu poskytnutí řízených střel dlouhého doletu a střel Meteor. Zálohu zaplatil Katar v prosinci roku 2015. Koncem roku 2017 uplatnili opci a za 1,3 miliardy dolarů si zamluvil dalších 12 stíhaček Rafale. Celkem by tak mohli provozovat 36 strojů
Indie (36-126)
koncem září 2016 podepsala Indie s Francií mezivládní dohodu o nákupu 36 stíhaček Rafale v hodnotě 7,9 miliard eur. Dassault začne dodávat první letadla o 36 měsíců, přičemž všechny stroje by měla Indie obdržet do 66 měsíců. Samotná letadla stojí 3,4 miliard eur a 710 milionů eur zaplatí indické letectvo za výzbroj, která zahrnuje rakety typu vzduch-vzduch (MICA a Meteor) a střely vzduch-země s plochou dráhou letu SCALP. V ceně je dále zahrnut poplatek 1,7 miliard eur za modifikaci všech stíhaček podle požadavků Indických vzdušných sil. Úpravy by se měly týkat integrace izraelských přileb s integrovaným displejem, tak raket domácí výroby, systému elektronického boje, datové linky a identifikačního systému přítel-nepřítel (IFF). Za logistiku zaplatí Indie Dassaultu dalších 353 milionů eur a zbývajících 1,8 miliardy eur uhradí za náhradní díly pro letadla, vybudování hangárů a dvou zařízení na údržbu a opravy. Součástí dodávky však jsou offsetové programy pro indické firmy ve výši 50 % ceny kontraktu: z celkové částky Francie utratí 30 % v indických výzkumných a vývojových firmách a 20 % v místní produkci leteckých komponentů. Původní plán byl pořídit 126 strojů a nyní (2018) se zdá, že Indické letectvo přeci jen pořídí ještě další stíhačky Rafale a možná počet dosáhne původních plánů.
Spojené Arabské Emiráty (80)
Francie dodá Spojeným arabským emirátům 80 stíhacích letounů Rafale F4 vyráběných francouzskou firmou Dassault Aviation. Uzavření kontraktu oznámila v pátek, kdy prezident Emmanuel Macron v SAE zahájil dvoudenní cestu do tří států oblasti Perského zálivu. Součástí kontraktu ve výši nejméně 15 mld dolarů (337 mld Kč) je rovněž nákup dvanácti vrtulníků H225M Caracal. Podle agentury Reuters po oznámení dohody stouply akcie firmy Dassault o šest procent.
Řecko (18)
Pokud jde o zájem Řecka pořídit letouny Rafale, tak původně se hovořilo urychlení nákupu a 12 strojů mělo být získáno od francouzského letectva, zbylých 6 pak zcela nových. Dle nedávného prohlášení francouzské ministryně obrany Florence Parly budou všechny stroje modernizovány na společný standard F3R. Očekává se, že náklady na úpravu budou 400 mil eur a celkové náklady na nákup činí 2,32 mld euro (60,6 mld Kč). První stroje budou dodány již v roce 2021 a všech 18 strojů pak do roku 2023. Díky jednotnému standardu F3R (včetně radarové stanice Thales RBE2 typu AESA) budou všechny stroje schopné nést nejnovější rakety MBDA Meteor s dlouhým doletem, které má Řecko zájem koupit. Mohou nést rovněž zaměřovací modul TALIOS (TArgeting Long-range Identification Optronic System).
Indonésie (36)
Podle amerického magazínu KOMPAS, vojenské letectvo Indonésie pořídí francouzské bojové letouny Rafale a americké F-15EX. Magazín se odvolává na prohlášení indonéského maršála letectva Fasara Praseta, které pronesl na výročním zasedání letectva. Ve svém projevu maršál Praseto uvedl, že v letech 2021 až 2024 bude zakoupeno 36 francouzských stíhaček Rafale a osm amerických F-15EX. Indonéské letectvo navíc pořídí transportní letouny Lockheed C-130J Super Hercules a úderné drony. Pořízením francouzských a amerických letadel se Indonésie asi definitivně postavila zády ke smlouvě na nákup jedenácti ruských letadel Su-35. Smlouva na nákup ruských strojů byla podepsána již 14. února 2018 v Jakartě, ale nebyla nikdy dokončena.
Chorvatsko (12)
Chorvatsko pořizuje 12 Rafalů za zhruba jednu miliardu eur, přičemž kontrakt zahrnuje také zbraňové systémy, náhradní díly, logistiku a nezbytný výcvik.
Srbsko (14)
Srbský ministr obrany Nebojša Stefanović před pár dny oznámil, že Srbsko zvažuje pořízení francouzských stíhaček Rafale. Srbsko má v současné době dvě letky nadzvukových bojových letounů – letku stíhaček MiG-29 (14 letounů) a letku útočných strojů J-22 Orao (12). Také výcviková letka s několika školními stíhačkami G-4 Super Galeb má určité bojové schopnosti. Byť v současnosti probíhá modernizace 11 jednomístných srbských migů, začne strojům končit životnost v letech 2027-2031. Pokud jde o nástupce letounů MiG-29, tak favoritem tendru je francouzské víceúčelové nadzvukové taktické letadlo Rafale. Rozhodnutí je velice zajímavé, ale na druhou stranu je upřednostnilo rovněž Chorvatsko a Řecko.
Zdroj:
http://www.armadninoviny.cz
http://www.indiandefensenews.in/2018/04 ... ittee.html
https://economictimes.indiatimes.com/ne ... 250422.cms
https://svet.sme.sk/c/20604080/nemci-a- ... ritov.html
