Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Moderátor: Rase

Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4131
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Alfik »

Já bych se zeptal na tech. detail: Ta stoupavost byla opravdu 44 st (mě se to zdá moc), nebo 44%? To by bylo 19,8 stupňů, a to se mi zdá pravděpodobnější. A i když je to menší číslo, není to vůbec málo. Kromě několika štítů ve Vysokých Tatrách by to vylezlo kamkoli v R-U. Maximálně na jednu či dvě zatáčky na úbočí. A mch. takové stoupání by byl problém i pro ty dnešní "terénní rodinné" SUVéčka co se prodávají, a kromě toho ani si nedovedu představit běžného rodinného řidiče který by do takového harapáku jel :) Snad kromě vojenských či nějakých co u Lesů svážejí dřevo z Hrubého Jeseníku :)
Nepochybuji o tom, že by to zvolený systém pohonu, tedy generátor-elektromotory, zvládl, spíše se mi ale zdá, že by to nezvládly ty kola, tedy že to obutí pro takové stoupání naprosto nevyhovuje a také, že by vadilo to vysoké těžiště, zvl. u generátorové jednotky. Plus také takovému stoupání nevyhovuje umístění tažných háků nad osou kol, spolu se zmíněným vysokým těžištěm by to ve stoupání ten generátorový vůz "stavělo na zadní".
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
kastellan
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 202
Registrován: 22/1/2015, 20:55

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od kastellan »

Také by mne m.j. zajímalo, jak byly tyto b-e vlaky bržděny; používaly se vzduchové brzdy (tudíž nutnost kompresoru) nebo elektrodynamické (jako u lokomotiv; sériový motor běží v generátorickém režimu a získaná energie je mařena v odpornících) nebo čistě mechanicky, např. pásové (hřídelové) brzdy? Protože ono "nejni umění vyjet kopec, sjet jej, to, to je umění..." :D
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Alfik píše:Já bych se zeptal na tech. detail: Ta stoupavost byla opravdu 44 st (mě se to zdá moc), nebo 44%? To by bylo 19,8 stupňů, a to se mi zdá pravděpodobnější. A i když je to menší číslo, není to vůbec málo. Kromě několika štítů ve Vysokých Tatrách by to vylezlo kamkoli v R-U. Maximálně na jednu či dvě zatáčky na úbočí. A mch. takové stoupání by byl problém i pro ty dnešní "terénní rodinné" SUVéčka co se prodávají, a kromě toho ani si nedovedu představit běžného rodinného řidiče který by do takového harapáku jel :) Snad kromě vojenských či nějakých co u Lesů svážejí dřevo z Hrubého Jeseníku :)
Nepochybuji o tom, že by to zvolený systém pohonu, tedy generátor-elektromotory, zvládl, spíše se mi ale zdá, že by to nezvládly ty kola, tedy že to obutí pro takové stoupání naprosto nevyhovuje a také, že by vadilo to vysoké těžiště, zvl. u generátorové jednotky. Plus také takovému stoupání nevyhovuje umístění tažných háků nad osou kol, spolu se zmíněným vysokým těžištěm by to ve stoupání ten generátorový vůz "stavělo na zadní".


Ryze teoreticky bych si dovolil podotknouti, že se podle všeho nejednalo o "tažné háky"! Ty vozy nebyly vlečeny, ale VEDENY. Dokonce byly schopny autonomního pohybu jsouc pouze napájeny kabelem z vůdčího vozidla. Takže podélné překocení vůdčího vozu z důvodů, které zmiňujete nehrozilo. Mnohočetnost kol soupravy mohla stoupání značně usnadnit a mohla se blížit blížit i vlastnostem vozidel s housenkovým pásem. Bezpečný náklon boční a podélný jsou rozdílné veličiny i u moderních vozidel a to velmi značně rozdílné.
--------------------------------------------
Hmm, b-e vlak jako slepá vývojová větev??? Parou hnaný tahač jako progresívní metoda? Tak to ani omylem. Naopak, dovolím si tvrdit, že vzhledem k tehdejším technologickým možnostem byl b-e vlak známkou pokroku. Stačí jen porovnat náklady/objem paliva...
-------------------------------------------
Tady si dovolím malinkou odbočku v reakci na tento názor, protože se týká mých milovaných parostrojů. Stačí jen porovnat náklady/objem paliva:
Pro porovnání uvažujme nikoliv starodávný agregát benzinovo-elektrický a stejně starodávný motor s vnějším spalováním, ale super hyper moderní elektrovůz jehož trakční motory jsou poháněny elektřinou z hypermoderního palivového článku. Předpokládejme, že nádrž vozidla bude mít objem například 100l. Protože se jedná o vysokotlakou nádobu, odhaduji, že by mohla vážit 90kg. Při tlaku 100 atm by mohla pojmouti celých 10 kubických metrů vodíku. Tato zásoba PHM ve vozidle bude vážit ( dle fysikálních tabulek) 90 dkg. 0,9 kg! Což je necelých tabulkových 30 kWh. Při velmi optimistické účinnosti soustrojí 85% pak vychází 25 kWh... Na vyjetí ze dvora to bude stačit, že?
A porovnejme to nyní s nikoliv s dnešním nejmodernějším super-huper motorem s vnějším spalováním, který pracuje dneska třeba i se vstupním tlakem 200atm a dosahuje tak hodně veliké účinnosti, ale prostě jen s moderním parostrojem s účinností agregátu 15%. Zásoba černého uhlí v zásobníku 100l, bude tedy 90 kg. Z každého kilogramu tabulkově získáme 8,33kWh a z 90kg pak skoro 750 kWh. Při účinnosti 15% to vychází na 112,5 kWh.
Zvažme ještě i náklady na získání, dopravu a skladování 10kubických metrů silně stlačeného, lehce vznětlivého, vysoce výbušného a hořlavého plynu, který způsobuje tzv. vodíkovou křehkost, který vzhledem k velikosti své molekuly tenduje k pronikání každým těsněním. A který musí býti nad to všechno ještě extrémně čistý, aby nezpůsobil "katalytickou smrt" palivového článku. (mimochodem, kde je pak celková účinnost pohonu onoho elektrovozu?)
Ve stížených podmínkách polních, pak jednoduchost záměny paliva motoru s vnějším spalováním oproti specielního paliva pro motor s vnitřním spalováním, natož pro takový uvažovaný extraspecialisovaný úúúžasný motor, nadřazuje jednoduchost a spolehlivost nad blýskavou modernost.
Snad ani v době R-U nebylo pár hektolitrů benzínu na frontě takovým problémem, jako mnou zmiňovaný vodík. Ale parostroj, který by se dal v situaci logistických poruch dal zásobovat i místním, jednoduchým palivem (byť za cenu poklesu výkonu) by se asi stal výhodou.
Ovšem sám VELIKÝ PORSCHE, by se parostrojem nezahazoval...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Mirek58 »

Jen k parnímu pohonu, Angličani se neošklíbali a zapřahali své těžké dělostřelectvo za párou hnané pásové traktory bez problémů např v r. 1916.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kastellan
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 202
Registrován: 22/1/2015, 20:55

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od kastellan »

Na druhou stránku, ano, parostroje byly v té době mnohem rozšířenější než b-e pohon, jednodušší na opravy, a také jistě existovalo mnohem více strojníků zaučených na ně než b-e mannů. Ještě k spotřebě; u paního stroje je nutno k 1x spotřebě uhla připočíst i 3x spotřebu vody (je to tak +/-, liší se samozřejmě dle podmínek) a to mohl být problém.
To by chtělo udělat praktickou zkoušku a porovnat.... :D Nemá někdo ve stodole b-e silostroj? O parním bych věděl... :rotuj:
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

kastellan píše:Na druhou stránku, ano, parostroje byly v té době mnohem rozšířenější než b-e pohon, jednodušší na opravy, a také jistě existovalo mnohem více strojníků zaučených na ně než b-e mannů. Ještě k spotřebě; u paního stroje je nutno k 1x spotřebě uhla připočíst i 3x spotřebu vody (je to tak +/-, liší se samozřejmě dle podmínek) a to mohl být problém.
To by chtělo udělat praktickou zkoušku a porovnat.... :D Nemá někdo ve stodole b-e silostroj? O parním bych věděl... :rotuj:


he,he, he... Máte pravdu.
Ovšem transsaharská expedice se ani s tímto silničním vlakem nekonala, pokud vím. Tehdy, a myslím i v běžných parních lokomotivách se na demineralisovanou vody nehraje... a tak bych vodu jako obtížně logisticky (týlem) zabezpečovanou tekutinu neuvažoval. Spíše by se musela obsluha starat, podobně jako lokomotivní čety v zimě na Sibiři, aby jim někde v horách voda nezamrzla. Ale jinak samé výhody...
mimochodem, hory, vysoká nadmořská výška: motory vnitřním spalováním trpí ztrátou mechanického výkonu v nižším atmosférickém tlaku... motory s vnějším spalováním ne.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Zemakt »

Mea culpa Alfíku, v procentech je to psáno. Omlouvám se, člověk je zblblej. Stupně, jsou všade kde se podíváš :wink: .

K tomu zbytku: nejsem znalcem uhlí, páry, apod.. Mám rád vůni benzínu, méně už nafty. Rovněž mám rád i ruce od oleje a špínu po něm za nehty. Uhlí? Boha, jsem dítě dvacátýho století, ne devatenáctýho! A tak páře moc nerozumím, uznávám jednoduchost, nicméně pára jako taková, v oné době již díru do světa nedokázala udělalat.

B.E. vlaky, ať chceme či nechceme a navzdory relativní složitosti, sloužily desítky let. Přičemž o jejich výkonu, se páře a ani čistě spalovacímu motoru nesnilo.


Existovala vůbec nějaká obdoba?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Martin Hessler »

Zapomínáte, pánové, na jeden maličký detail: Porovnat poměry hmotnost a výkon pohonné jednotky vs. hmotnost přepravovaného nákladu. Lokomobila dost výkonná na to, aby pohnuta takovou bertičkou, by musela být podstatně výkonnější (čímž pádem i větší a těžší), než generátorový vůz BE vlaku. V tom spočívá celé to kouzlo. Generátorový vůz totiž náklad NETAHAL, přivěšené ložišťové, hlavňové, muniční a bůhsámví jaké ještě jiné vozy (v podstatě velmi speciální podvalníky) si od něj cucaly přes kabely a díky vlastnímu pohonu elektromotory (velmi vhodnému pro přepravu extrémně těžkých nákladů, kdy nezáleží na vysoké rychlosti) za ním "pochodovaly samy".
Ano, dnes se nám zdá zvláštní, že na dosažení výkonu 155 HP byl tenkrát potřeba dvacetilitrový benzínový motor o spotřebě 400 na 100. Holt, uběhlo 100 let a jsme trochu dál s vývojem spalovacích motorů. Jenže lokomobila o shodném jmenovitém výkonu by s takovým nákladem nezvládla jet ani po rovině, natož do kopce. Nemluvě vůbec o tom, že by musela být několikanásobně těžší už kvůli potřebnému adheznímu tlaku na vlastní nápravy - jinak by stála se zápřahem na místě a čoudilo by se jí od koleček, jak když zapřáhnete Lamborghini do buldozeru.

Nelze to hypoteticky porovnávat jen jako rozdíl mezi parní a dieselelektrickou lokomotivou. Ta dieselelektrika totiž vlak ve skutečnosti netáhne, vlak je elektrický a mašina ho jen napájí proudem. Takže jí stačí, dejme tomu, motor z většího kamionu a sama nemusí vážit 70 tun.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Martin Hessler píše:Zapomínáte, pánové, na jeden maličký detail: Porovnat poměry hmotnost a výkon pohonné jednotky vs. hmotnost přepravovaného nákladu. Lokomobila dost výkonná na to, aby pohnuta takovou bertičkou, by musela být podstatně výkonnější (čímž pádem i větší a těžší), než generátorový vůz BE vlaku. V tom spočívá celé to kouzlo. Generátorový vůz totiž náklad NETAHAL, přivěšené ložišťové, hlavňové, muniční a bůhsámví jaké ještě jiné vozy (v podstatě velmi speciální podvalníky) si od něj cucaly přes kabely a díky vlastnímu pohonu elektromotory (velmi vhodnému pro přepravu extrémně těžkých nákladů, kdy nezáleží na vysoké rychlosti) za ním "pochodovaly samy".
Ano, dnes se nám zdá zvláštní, že na dosažení výkonu 155 HP byl tenkrát potřeba dvacetilitrový benzínový motor o spotřebě 400 na 100. Holt, uběhlo 100 let a jsme trochu dál s vývojem spalovacích motorů. Jenže lokomobila o shodném jmenovitém výkonu by s takovým nákladem nezvládla jet ani po rovině, natož do kopce. Nemluvě vůbec o tom, že by musela být několikanásobně těžší už kvůli potřebnému adheznímu tlaku na vlastní nápravy - jinak by stála se zápřahem na místě a čoudilo by se jí od koleček, jak když zapřáhnete Lamborghini do buldozeru.

Nelze to hypoteticky porovnávat jen jako rozdíl mezi parní a dieselelektrickou lokomotivou. Ta dieselelektrika totiž vlak ve skutečnosti netáhne, vlak je elektrický a mašina ho jen napájí proudem. Takže jí stačí, dejme tomu, motor z většího kamionu a sama nemusí vážit 70 tun.

Obávám se, pane Hesslere, že se v mnohém dosti značně mýlíte:
1- potřebný výkon pro pohyb je ryze fysikální veličina (práce vykonaná za jednotku času) a říkat, že jeho velikost odvisí od původce onoho výkonu je chybou.
2- i motor s vnějším spalováním může pohánět generátor elektrického proudu a může tedy pohánět silniční vlak tak, jak bylo popsáno, takže by zvládala stejně dobře Vaši rovinu, jako stoupání.
3- Opět chybně uvažujete o "kouření od koleček", pokud by princip přenosu pohybu ( a la Porsche) zůstal zachován.
4- není důvod uvažovat o zvyšování "adhezního tlaku :???: "
5- Ta dieselelektrika totiž vlak ve skutečnosti netáhne, vlak je elektrický a mašina ho jen napájí proudem
Pane Hesslere, chcete říci, že vagony tažené dieselelektrickou lokomotivou mají někde u svých náprav elektromotory???? :???:
Nebo který vlak jste měl na mysli?
Obludná spotřeba 400 litrů drahocenného benzinu na sto kilometrů je, podle mého, jen platbou za marnou pýchu jeho veličenstva Porsche. I kdyby parní agregát spotřeboval i o něco větší množství paliva na sto kilometrů, pořád by se jednalo o PHM násobně LEVNĚJŠÍ, ve válečných časech mnohonásobně dostupnější a v podstatě (alespoň částečně) zajistitelné z místních zdrojů.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4131
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Alfik »

Pokud vím, tak hlavními problémy parního stroje oproti spalovacím motorům a elektromotorům jsou tyto:
1) Příšerná spotřeba osobohodin pro provoz. Mimo vlastní provoz také na dlouhé doby při roztápění a potom také při chladnutí pro případné vymetení popela.
2) Velká spotřeba vody, protože tato je v průběhu provozu upouštěna v pod. páry, a musí být doplňována.
V Evropské válce (na rozdíl od použití v polopouštích a pouštích) lze řešit druhý problém - zastavit u každé strouhy a dočerpat. Ten první problém se ukázal jako fatální pro parní stroje i v míru, natožpak za války.
Naopak výhodou parního stroje je že je to motor v vnějším spalováním, a lze tedy topit prakticky čímkoli co hoří - a dřeva je v horách víc než benzínu :)
Protože parní stroj by (jak napsal i Vlastimil Čech) měl stejnou fyziku jako jiný, zase by záleželo na adhezi, a ta by zcela jistě byla provedena podobnými nebo stejnými koly jako B-E zápřah - nešlo by o ocelové koleje a ocelové dvoukolí :)

K tomu těžišti - ano to je pravda, děkuji, počítaly by se vlastně první a poslední náprava vodícího a vedeného vozu, a pak je těžiště nízko :) takže nám zůstává ta adheze, tedy jak jsem nasal, že by takováto kola nebyla pro velké stoupání vhodná. Ostatně bylo Zemaktem zodpovězeno.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Mirek58 »

Mám za to, že se zde jedna věc u BE vlaků nezmínila.
Elektropohon v podobě BE vlaků má proti klasickému tahači, ať s parním či zážehovým motorem, obludné potřeby na materiál a kvalifikovanou lidskou práci, v porovnámí s klasickým tahačem.
(A je "pralinkou", že motorové žel soupravy, co náprava, to motor, se nevyužívají u těžkých žel souprav, ale u lehkých. On je totiž problém s řízením, regulací, jednotlivých motorů)
ObrázekObrázek
Quajak
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 18/6/2010, 11:01
Bydliště: Prostějov

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Quajak »

Dovolil bych si upozornit na ještě jednu nevýhodu tahání těžných děl v blízkosti fronty parním traktorem - a to je relativní nápadnost přesunu. Oblaka páry a kouře i při použití relativně kvalitního paliva jsou dost demaskující...
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

mimochodem, jak to bylo uděláno, že vozy silničního vlaku jely ve stejné stopě, jako vůz vůdčí? Jinak by sel čelní vůz šíleně Nadjížděn, v horských serpetinách? Měl snad každý vůz svého vlastního řidiče? (tak jako jsou někdy člověkem řízeny poslední nápravy těch extra dlouhých těžkých vleků?)
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od kenavf »

Zaujímavá polemika pri porovnaní parnej a benzín-elektrickej varianty pohonu,ale akosi sa mi zdá že vychádza z úplne zlej premisy.
Ohľadom toho že angláni použili pri ťahaní svojho delostrelectva parné traktory.Moja otázka znie:1.koľko celkovo vážili tie anglické delá. 2.Na koľko sekcií sa rozoberali. 3.Koľko sekcií mohol ťahať jeden parotraktor? 4.A možno najdôležitejšia otázka,pre aký terén/krajinu bolo predpokládané nasadenie tých parotraktorov?

Naproti tomu u tej b-e varianty vidíme:
a) že RU nasadilo túto techniku aj na horských cestách(vidieť to na priložených fotografiách).
b)táto varianta umožňovala dostať delá aj do miest kam železnica neviedla
c)v prípade že tam železnica viedla tak to bolo univerzálne a dalo sa to "posadiť" na koľajnice s menšou spotrebou paliva
d)to aby to prešlo ťažkým terénom bolo umožnené práve tým že boli hnané všetky kolesá
e)ak by to mal ťahať jeden stroj tak by musel mať podstatne väčšiu hmotnosť a v teréne by mal dosť práce "sám so sebou"
f)koľko by vážil parný traktor ktorý by dokázal potiahnuť taký naložený náklad
g)parný traktor nedokáže preniesť hnaciu silu na nápravy pripojených podvozkov takže sa mu začnú prešmykovať kolesá a zapadne ako zariadenie poháňané na všetky kolesá.

Myslím že najdôležitejšie sú body "a" a "b".
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Pátrač »

NO tak se podíváme na pár věcí co zde zazněly.

Jak bylo zajištěno, že vedený - nikoliv tažený vůz jel ve stejné stopě jako generátorový vůz? Snad jsem to pochopil dobře. Generátorový vůz dodával potebný proud, zajišťoval brzdění, žízení, regulaci rychlostia osvětlení. To řízení je neuvěřitelně jednoduché. Ze vstupů kolegy Vlastimila jsem nabyl dojem, že tomuto udělátku, tedy BE-vlaku nefandí.

Když použiji Tvoje označení , tak jeho veličenstvo Porsche ohledně řízení vedených vozů nic nevymýšlel a prostě součástí přední části vedeného vozu bylo prachspostě obyčejné oje.

Obrázek

Tento obrázek to jasně ukazuje. Je zde oje, je vidět mohutný propojovací kabel se svorkovnicí- zde je to samec, samice je na generátorovém voze. Dále je součástí oje i rám, se dvěma sedačkami pro brzdaře. Každý z nich v případě potřeby brzdil svoji polovinu vedeného vozu s břemenem. Bylo to nutné při sjezdech skopců ale i při potřebě zatáčení v prudkých úhlech, kdy přibrzdění jedné strany pomocí smyku usnadnilo manévr, ale prý se to používalo málo. Oje zpravidla stačilo.

Jinak při manévrování při montáži se pomocí vedení za generátorovám vozem přivedlo břemeno na správné místo s co největší přesností. Potom se generátorový vůz odpojil, natáhly se dlouhé kabely a nasadilo ruční, několik metrů dlouhé řídící oje a jeho pomocí se pojezdem tam a zpět břemeno přivedlo na správné místo.

Brzdění - byla to vždy velká a těžká souprava. Hmotnosti jsem uvedl a tak je není třeba opakovat. Toto bylo potřeba účinně brzdit jak při cestě po silnici tak i po cestě po kolejích. Jeho veličensvo Porsche aby co nejvíce usnadnil konstrukci a unifikoval použité systémy, tak použil osvědčené podtlakové brzdy systému HARDY, používané v té době na železnici pro brzděšní vlakových soustav.

Potřebný podtlak zajistila dvoustupňová vývěva poháněná plochým řemenem od spojkového hřídele benzinového motoru. Tato vývěva byla odstavitelná zubovou spojkou na hřídeli vývěvy. Ve vývěvě se otážely dva kruhové písty s bronzovým vedením.Rotující části byly mazány speciálním olejem ze samostatné nádržky.

Vývěva vytvářela podtlak 58 cm rtuťového sloupce, zde si nejsem jistý jak to převést do srozumitelných jednotek. Pokud někdo víte, pište.

Vakuové potrubí potom od vývěvy vedlo přes zpětný a redukční ventil k vakuovým hrncům, což byly samotné podtlakové brzdové válce. Potrubí potom mělo odbočky k manometru, nožnímu pedálu s ovládacím ventilem a brzdovému kohoutu.

Obrázek

Zde je vyobrazení podtlakového hrnce, který byl vždy umístěn upřed první a druhou nápravou dvouosých podvozků. Uvnitř byl píst se zpětným ventilem.

Jak to fungovalo? Po odsátí vzduchu se vnitřní píst v podtlakovém hrnci pomocí pružin automaticky udržoval v poloze odbržděno. Pokud řidič generátorového vozu šlápl na nožní pedál ovládající brzdový ventil, vpustil atmosférický tlak do soustavy a tlak zapůsobil na píst, stlačil ho a tím došlo k brzdění. Píst totiž přes pákové převody a táhla přitlačil brzdové litinové špalíky na brzdící plochu železničních kol jak generátorového vozu tak vedeného vozu s břemenem.

Obrázek

A zde to je vidět. Na obrázku pokud se budete dívat zleva vidíte silniční kolo, to je nasazeno na železniční kolo. A na něm je i samotný brzdový špalík, obdobný jako u železničních vozů. Dále do prava je potom vidět letmo - tedy v pružinách - uložený elektromotor. Dále je vidět spojovací elektrický kabel a podtlaková hadice brzdového systému se spojovací spojkou. A potom zase elektromotor, brzdový špalík a silniční kolo.

Jenže ani to nebylo vše, co jeho veličenstvo Porsche ohledně brzdících prvků vymyslelo. Zde je další obrázek.

Obrázek

Co zde vidíme, no je to zadní část vedeného vozu. Opět zde jsou sedačky pro brzdaře a ovládací volanty ručního obládaní brzd. Ale je tam něco navíc. Pokud bylo nutno zastavit v kopci, bylo možno spustit tu výklopnou konstrukci, která je vidět mezi sedačkami. Zde je v přepravní ploze. Po spuštění se zapřela o zem a nahradila tak podkládací klíny. Bylo to jednoduché a velmi účinné.

Výše popsané brzdění se používalo při silniční dopravě. Při jízdě po kolejích se dala celá souprava zabrzdit ruční pákou pod volantem. Spojky pro propojení jednotlivých vozidel BE-vlaků byly spojky pro podtlakové hadice, které byly jak na přední, tak i na zadní části generátorových vozů i vozů s břemeny. Díky tomu co jsme popsal, se dala jakákoliv součást BE- vlaku zapojit za železniční lokomotivu či vagon. Jen se musela přidělat prsa s nárazníky, která byla součástí každého vozidla BE-vlaku. Potom vše jelo a brzdilo na brzdový systém vlaku.

Jinak ke sporu ohledně parních tahačů či normálních motorových tahačů. Jeden generátorový vůz dokázal přepravit při správné logistice sebe sama a k tomu třeba 44,4 tun těžký hlavňový vůz 42 cm těžké houfnice M.17, kamkoliv bylo třeba.

Prosím sdělte kdokoliv,

kdo si myslíte, že BE- vlak byly úlet, které vozidlo na parní pohon, nebo na na výbušný motor při klasickém uspořádání tahače, by dokázalo takové břemeno v letech 1914 až 1918 přepravit za stejných podmínek jako ten Porscheho BE-vlak. Možná bude jasno.

Vlastimile, kolego, máš pravdu, pan Porsche si označení veličenstvo plně zaslouží. Byl to svým způsobem génius. Mě osobně BE-vlaky nadchly.

Pátrač děkuje za diskusi. Je skvělá.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Pane Pátrači!
I V. Čech je nadšen silničním vlakem systému Porsche. Dokonce jsem se tázal, zda myšlenka přívěsných vozů s autonomním pohonem se neuplatnila někdy později, myslím v moderní době. Považuji tu věc za vyjímečně chytrou. Jedině, čeho se týkala moje kritika, byl druh pohonu onoho elektrogenerátoru, kdy bych považoval - v dané situaci- za rozumnější použít k jeho pohonu motor s vnějším spalováním...
Použití zážehového benzinového motoru opravdu považuji, v tomto případě, za velkopanský rozmar konstruktéra. Se všemi neblahými důsledky.

76 cm rtuťového sloupce = 1 atm. Tedy 28 cm rtuťového sloupce = 0,37 atm.... síla vyvozovaná přímo brzdným válcem se rovná průřezu (ploše v centimetrech čtverečných) válce, násobeného 0,37 kp.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Pátrač »

Abych řekl pravdu, nevím o tom že by tento systém trakce byl použit někde jinde v dané době. Ale BE- vlaky jezdily ještě za II. světové války. Jestli použití zážehového motoru bylo velkopanské nedovedu posoudit, nemám povědomí jaké jiné možnosti Porsche měl. Motorové výkony všeho ostatního na to,co bylo třeba přepravit prostě nestačily. Myslím tím ty velmi těžké zbraně.

Jinak benzino ci naftově elektrický pohon není ani dnes nic vyjimečného a to i v těžké trakci. Například ČSLA měla ve výzbroji ženijní stroj DOK I a DOK II a ty tento pohon měly.

Zde je velmi solidní informace

https://forum.valka.cz/topic/view/13738 ... cny-kolovy

a zde další

http://www.brdm2.estranky.cz/fotoalbum/ ... zer-dok-m/

Jinak jsem nic nemyslel ve zlém. Čestně. :lej:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1871
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od El Diablo »

Mirek58 píše:Ad:
Sériový vratný motor- nedocvaklo mi že je míněný reverzní chod motoru. Holt bývalý elektrikář, dlouhé vedení

Encyklopedie, Jednofázový (střídavý) sériový motor- je to háček ve slově sériový. Zde je správné označení synchronní( buzený), pak to dává smysl.
Ano princip základní! konstrukce motoru je shodná se stejnosměrnými. Ovšem provedení se liší.
Když totiž stejnosměrný el motor spustíte na střídavý zdroj, shoří izolace vinutí ( hysterezní křivka, v kostce, probíhá cyklus magnetizace/ demagnetizacev rytmu frevence zdroje a zůstávají tepelné ztráty, které se kumulují, teplota mag jádra motoru stoupá)
Nikdy jsi neslyšel o univerzálním elektromotoru?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromo ... 3%BD_stroj
http://www.fyzweb.cz/clanky/index.php?id=90&id_casti=31
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Mirek58 »

El Diablo:
Jasně, vždyť jsem psal, že jsem "stará struktura".
Bohužel, vysavače byly v péči podniku -Mechanika-, já trávil mládí na trošku jiné kategorii el hejblat a jiných vehementů.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Příspěvek od Pátrač »

Já ty sériové stroje znám právě z dozeru kolového, což byl fakt hustej stroj. Tatrovácký motor, agregát a v každém kole elekromotor. A pátý pro naviják. Naviják měl velkou sílu - 180 kN.

Bylo to zvíře. Jednou jsem viděl jak se nějak za pomalé jízdy šprajcly pístnice co ho lámaly v půlce aby mohl odbočit a jen tak jakoby mezi řečí to zvíře zbouralo během 30 vteřin rodinný domek. Starou hrušku co rostla před ním to vzalo sebou a ty trosky krásně přikryly zelené větve.

,Byla to pěkná ostuda a randál, že by jeden ohluchl....
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“