K výcviku pilota Luftwaffe v roce 1938 -
Po nástupu k Luftwaffe byl první zastávkou
Flieger-Ersatz-Abteilung což byl "přijímač" kde neprobíhal žádný výcvik týkající se letadel. Probíhal tam klasický základní vojenský výcvik a voják tam strávil 3 - 6 měsíců.
Teprve po tomto nezbytném přetvoření civilisty ve vojáka začínal pro budoucího pilota letecký výcvik. Byl odeslán do
Flugzeugführerschule A/B (FFS A/B) kde postupně získal čtyři pilotní certifikáty, konkrétně A1, A2, B1 a B2. Výcvik kategorie A probíhal na jednomotorových letadlech o maximální hmotnosti 500 kg, kategorie B na jednomotorových letadlech do maximální hmotnosti 2 500 kg. Výcvik v této škole trval přibližně 12 měsíců, žáci zde nalétali 100 - 150 hodin a na konci dostal pilot konečně oficiálně svá pilotní křídla. Budoucí důstojníci prošli
Luftkriegsschule což byl ekvivalent
FFS A/B.
Pokud byl pilot považován za vhodného kandidáta pro stíhací letectvo, tak byl poté odeslán do
Jagdfliegerschule. Tam proběhl operační výcvik - taktika, střelba a vůbec všechny dovednosti potřebné pro stíhače, přičemž pilot zde nalétal cca 50 hodin během 3-4 měsíců. Po úspěšném dokončení této školy byl pilot odeslán k operační (bojové) jednotce, ve svém zápisníku letů měl zhruba 200 hodin a od začátku jeho leteckého výcviku uběhlo nějakých 15-16 měsíců.
Piloti střemhlavých bombardérů putovali po
FFS A/B do svého operačního výcviku trvajícího zhruba stejnou dobu jako u stíhačů, nějaké 4 měsíce. Podobná škola (operační výcvik) pro piloty bitevních letadel v roce 1938 neexistovala.
Pokud byl pilot vybrán k bombardérům či průzkumu tak po dokončení
FFS A/B putoval do
Flugzeugführerschule C. Zde poprvé létal na dvoumotorových letadlech, nalétal pro získání certifikátů C1 a C2 během 3-6 měsíců cca 60 hodin. Další štací pro něj byl šestitýdenní kurs v
Blindflugschule kde se naučil létat podle přístrojů ve dne i v noci. Teprve poté putoval na 4 měsíce do příslušné školy pro operační výcvik (podobně jako stíhači). K operační (bojové) jednotce se takový pilot dostal s náletem nejméně 250 hodin a od začátku jeho leteckého výcviku uplynulo již 18 měsíců až 2 roky.
Názvy škol jsem pro zjednodušení a snadnější pochopení použil z pozdějšího období kdy byly přejmenovány a názvy jasněji říkali co bylo jejich účelem. Například škola
Fliegerübungsstelle Guben se 1.4.1938 přejmenovala na
Flugzeugführerschule E (A/B) Guben, 1.4.1939 na
Flugzeugführerschule A/B Guben atd.
Ještě malá poznámka k tomu trvání výcviku a např. i počtu letových hodin které tu zmiňuji. Zdroje většinou uvádějí nějaký rozsah aby obsáhly větší období, před válkou (s tedy i v roce 1938) typicky platilo to vyšší číslo.
--------------------
Zmiňoval jsem tu že jsem v tom zdroji na který odkazuje Murray nenašel tu tabulku o které jsme se tu bavily. Jak jsem zjistil tak ta tabulka v tom zdroji samozřejmě je, jen není v té mizerné Kindle verzi kterou jsem měl k dispozici. Dám ji sem a dám sem i související tabulku stavu techniky Luftwaffe ke stejnému datu, tedy 1. srpna 1938. Zdrojem těch tabulek jsou opravdu německé dokumenty, na 99,9% je to týdenní hlášení o kterém jsem tu již několikrát psal.
Ten podstav u posádek bombardérů je brutální, chybělo jim 368 posádek aby obsadili letadla co měli u jednotek. Osobně jsem byl skálopevně přesvědčený že počet posádek se minimálně rovnal vždy počtu letadel u jednotek, evidentně jsem se hodně pletl. Zajímavé, člověk se pořád učí.