Strategická orientace AČR: cizí zájmy, hrozby, obrana

[Dzin]

Otázka je, nakolik investice do stíhacího letectva omezí jiné modernizační projekty.

Tohle je naprosto relevantní obava a osobně i také sdílím. Nejde ani tak o to, že by ČR nebyla schopna díky svojí ekonomické síle všechny předpokládané projekty financovat. Spíše jde o politická rozhodnutí, kdy naše politická rozhodnutí jsou v čase a napříč stranami značně nestálé a ochota nové vlády plnit závazky staré, pokud jsou v opozici, jsou když ne přímo nulové, tak velmi malé.

Bohužel OS jsou obvykle první na řadě, pokud se jedná o potenciální škrty v rozpočtu resp. priorita financování je dlouhodobě velmi nízká a to i u veřejnosti (voliči). Strany, jejichž hlavní elektorát tito voliči tvoří mají potom velkou tendenci jim v tomto ustupovat spíše než je přesvědčovat. Možná to vidím moc skepticky, ale jak jsem psal, podobnou obavu mám také.

Osobně bych stavěl ozbrojené síly spíše od těch základních schopností směrem nahoru než opačně (tj. nejdříve zbraně, výcvik a vybavení jednotlivce, pak PVO, dělostřelectvo, drony, obrněné síly, a nakonec letectvo, zejména strategické.

Tohle se ale děje. Vesměs platí, že AČR disponuje opravdu velmi dobře vycvičenými vojáky, které ale ve výcviku limituje právě nedostatek moderního vybavení a výzbroje či někdy pouze jen vybavení a výzbroj. Mohlo by to být samozřejmě daleko lepší, ale když to porovnám, pro celkový rozvoj armády je nyní potřeba ony "nádstavby", tedy tanky, BVP, dělostřelectvo, stíhačky, drony, telekomunikační a informační zařízení, radary atd. tedy onu "velkou" a dranou techniku.

Demokratizace zapadniho typu je metodou jak mu zabranit resit zahranicni otazky silou?

Řekni mi jeden jediný případ války mezi zeměmi, které mají tzv. demokracii západního typu.

Země NATO si neidealizuji, i u nich jsou "jestřábí" tendence, ale je zde faktor, který nemají jiné země a to veřejné mínění, které je založeno (alespoň z části) na humanistickém přístupu se značnými pacifistickými tendencemi na které musí politici brát zřetel. Jestli mi nevěříš, tak se stačí podívat na nasazení armád NATO a Ruska. Jakmile v armádách NATO dojde k nějakému zásahu civilní infrastruktury nebo civilistů z jakéhokoliv důvodu, způsobí to poměrně velký poprask na domácí scéně. Rusko páchá obrovské množství podobných věcí a prakticky nic to na jeho vnitropolitické scéně nevyvolává. Proto také armády NATO investují obrovské prostředky a energii do potlačování podobných věcí, zatímco u Rusů nic takového nevidíš.

Proto je jednoduše pro nás ideální, aby všechny země byli demokracie západního typu, protože tím se prakticky eliminuje šance na ozbrojený konflikt mezi nim. Ale to už je moc teoretizování.

[HONZIK11]

Dzine .Ptas se. ,, Řekni mi jeden jediný případ války mezi zeměmi, které mají tzv. demokracii západního typu.,,

Dzine zbavili jsme se RVHP i Varsavske smlovy. Rekni mi ty jediny priklad valky mezi temito zememi vazanych v tom hospodarskem i vojenskem. . Krome intervenci hegemona do jednotlivych techto statu .
Tobe neni jasne ,ze to neslo i dnes to nejde z mnoha duvodu?

[Shania]

Ano, nevnímám NATO jako jednu armádu, protože zájmy různých zemí jsou prostě různé. NATO je nadstavba. Být v NATO je fajn, ale není to všespásné. Pokud dojde k větším problémům např. klimatického rázu, půjde celá spolupráce do kytek jako první. Jsem pro spolupráci v NATO, ale směřovat všechnu kapacitu armády expedičním směrem se může ukázat jako velká chyba. Krizí a rozpadlých aliancí bylo v historii mnoho.

co to jako je vetsi problem klimatickeho razu?

[Dzin]

Dzine zbavili jsme se RVHP i Varsavske smlovy. Rekni mi ty jediny priklad valky mezi temito zememi vazanych v tom hospodarskem i vojenskem. . Krome intervenci hegemona do jednotlivych techto statu .

Tohle je ale poměrně určující faktor, který nesmí být vyřazen. Stejně tak je to upozadění toho, že VS bylo společenství států politicky plně podřízených SSSR, zatímco NATO žádnou takovou podřízenost nemá. Porovnáváš hrušky z jablky.

Fakt je, že (tzv. pravé) demokratické státy spolu neválčí a ani nijak nevyužívají k politickému nátlaku hrozbu silou. Nemusí se ti to líbit a můžeš proti tomu protestovat, ale i to je výdobytek (pravé) demokracie.

[Scotty87]

Jestliže máme být v NATO k něčemu, měli bychom se držet jeho strategického plánování. Ono těch pár našich letadel také samo o sobě také odstrašující silou nebude.

NEvím o tom že bynám NATO v nějakých strategických plánech říkalo že nemáme mít co možná nejčinnější taktické letectvo. Když se sečte počet F-35 v Německu, Polsku a ČR je to síla kterou nemůže žádný potenciální agresor ignorovat.

Píše se to v tom výše uvedeném rozhovoru. Jinak nepochybuji, že NATO dokáže provozovat letadla z celkem jakékoli základny (techniku si doveze, případně základnu velmi rychle upraví). Zato pochybuji, že podobnými schopnostmi bude disponovat ČR.

Tam se píše výslovně o stálé základně. Ne o možnostech krátkodobě působit na dalších letištích. Mimochodem minimálně jedno záložní letiště v CR prostě musí být.

No, ubránit se sousedovi je jaksi základní schopnost, kterou by armáda měla mít. Ostatně konflikt s nesousedním státem, který se nějak víc týkal obyvatelstva českých zemí, naposledy proběhl v roce 1864, zatímco konfliktů se sousedy byla přehršel.

Tak pokud se máme bránit Německu nebo Polsku tak to aby jsme do toho začali šlapat. Vydávat 5% HDP na obranu a nakoupit 50 F35 bude málo.
Šance že by jsme vedli válku se sousedem je v následujících deseti letech naprosto minimální. Všechno jsou to buď spojenci nebo spřátelené zemně. Leda by nás napadlo Rakousko kvůli stavbě dalších jaderných reaktorů.

Zároveň mám plnou důvěru ve vedení armády které chápe co je F-35 a jaké jsou jeho skutečné přednosti. Že to papírově rozhodně není nejlepší stíhač na světě, ale že síla toho systému je jinde. Zejména jako podstatný senzor a uzel propojeného digitálního bojiště. Bude to znamenat velké výdaje a změnu myšlení (třeba že u dělostřelců už nebude největší hrdina a centrum řízení palby voják s teodolitem a voják s kalkulačkou a tabulkou). Ovšem bude to stát za to. Protože tyhle technologie budou v budoucích válkách reálně šetřit životy vojáků.

[Scotty87]

Dzine zbavili jsme se RVHP i Varsavske smlovy. Rekni mi ty jediny priklad valky mezi temito zememi vazanych v tom hospodarskem i vojenskem. . Krome intervenci hegemona do jednotlivych techto statu .

Nestalo se to jen proto že se orgány a představitelé ČSSR rozhodli nebránit. V Maďarsku to bylo podstatně krvavější a jak by se zachovali Poláci při invazi která se připravovala je velká otázka.

[Dzin]

No, ubránit se sousedovi je jaksi základní schopnost, kterou by armáda měla mít. Ostatně konflikt s nesousedním státem, který se nějak víc týkal obyvatelstva českých zemí, naposledy proběhl v roce 1864, zatímco konfliktů se sousedy byla přehršel.

To je sice pravda, ale postupně došlo k politickým změnám a nyní je stav takový, že možnost konfliktu s našimi sousedy je prakticky nulová. A rozhodně to vydrží i v dlouhodobém horizontu.

[Juraj Tichý]

No, ubránit se sousedovi je jaksi základní schopnost, kterou by armáda měla mít. Ostatně konflikt s nesousedním státem, který se nějak víc týkal obyvatelstva českých zemí, naposledy proběhl v roce 1864, zatímco konfliktů se sousedy byla přehršel.

To je sice pravda, ale postupně došlo k politickým změnám a nyní je stav takový, že možnost konfliktu s našimi sousedy je prakticky nulová. A rozhodně to vydrží i v dlouhodobém horizontu.

A pred desiatimi rokmi by nikto nečakal, že Rusko bude viesť vojnu na Ukrajine. To je furt o tom istom.

[Lynx]

Jediný kto by mal dostatočnú prevahu aby mohol viesť jednanie vojenskou silou s ČR je PL a DE. A PL sú veru riadne asertívny pri riešení svojich problémov, vid Turow, obsadenie českej strany hranice počas pandémie a podobne. Každopádne, kým bude prebiehať konflikt na východe nikto nebude otvárať druhý front.

[KOLT]

Jakýkoliv stát EU/NATO (s výjimkou Řecko x Turecko), který by začal válku proti dalšímu státu „z klubu“, by byl v tu ránu v háji. Navíc v žádném z nich není ani náznakem vláda, která by něco takového byť i jen připouštěla. Muselo by dojít k sakra zásadní změně paradigmatu, aby takový konflikt hrozil. Že by to bylo proti ČR, je ještě o řád méně pravděpodobné.

[KOLT]

No, ubránit se sousedovi je jaksi základní schopnost, kterou by armáda měla mít. Ostatně konflikt s nesousedním státem, který se nějak víc týkal obyvatelstva českých zemí, naposledy proběhl v roce 1864, zatímco konfliktů se sousedy byla přehršel.

To je sice pravda, ale postupně došlo k politickým změnám a nyní je stav takový, že možnost konfliktu s našimi sousedy je prakticky nulová. A rozhodně to vydrží i v dlouhodobém horizontu.

A pred desiatimi rokmi by nikto nečakal, že Rusko bude viesť vojnu na Ukrajine. To je furt o tom istom.

Tak to tě zklamu, ale já s tím už tou dobou počítal. Jen lidi holt nechtěli vidět, co se v Rusku děje a jaký je tamní způsob uvažování. A tím bych OT ukončil, jinak nás Jarl sežere

[Dzin]

A pred desiatimi rokmi by nikto nečakal, že Rusko bude viesť vojnu na Ukrajine. To je furt o tom istom.

To je opět problém demokratického a nedemokratického zřízení. Dokud budou naši sousedi demokratické státy, jakýkoliv ozbrojený konflikt je prakticky vyloučen.

A PL sú veru riadne asertívny pri riešení svojich problémov, vid Turow, obsadenie českej strany hranice počas pandémie a podobne.

Ale i oni stále potvrzují pravidlo o "neválčení". Ostatně i Turow je ukázkou tohoto. Tudíž dokud bude Polsko demokracií, je vše v pohodě.

P.S. OK, konec OT. Byť hodnocení zahraničně-politické situace má přímou souvislost s tím, jaké letectvo budovat.

[Choroš]

No, ubránit se sousedovi je jaksi základní schopnost, kterou by armáda měla mít. Ostatně konflikt s nesousedním státem, který se nějak víc týkal obyvatelstva českých zemí, naposledy proběhl v roce 1864, zatímco konfliktů se sousedy byla přehršel.

To je sice pravda, ale postupně došlo k politickým změnám a nyní je stav takový, že možnost konfliktu s našimi sousedy je prakticky nulová. A rozhodně to vydrží i v dlouhodobém horizontu.

Doufejme. Nicméně, já modelům skutečně nevěřím. Je pěkné s na ně podívat, ale to je tak všechno. Pokud se nebudou měnit vstupní podmínky, mohou platit. Ale jak dlouho budou platit ty podmínky? I jednoduché modely vyžadují neustálé úpravy parametrů. A nemůže i při stejných parametrech dojít k nějakému zlomu, se kterým nemáme zkušenost, a proto jsme ho do modelu nezahrnuli?
A toto je i pro Shaniu: mnoho válek a společenských otřesů bylo způsobeno klimatickými změnami. Zpravidla jde o souběh sociálních a klimatických faktorů. Literatury je o tom hromada i v češtině.
Dám nějaké příklady: Máme za sebou necelých 12 000 let posledního interglaciálu (Holocénu). Předposlední ukončený interglaciál (Eem) trval 11 000 let. Mezi nimi dlouhé období posledního glaciálu. Jak dlouho bude ještě trvat ten náš Holocén? Rok? Deset tisíc let? Nikdo neví, nicméně střídání chladných a teplých období bude zcela jistě pokračovat. Chladná období vypadají tak, že ve střední Evropě je přinejmenším permafrost. Tohle žádné sociální uspořádání samozřejmě neustojí. Ale neustojí ani mnohem menší změny. Spoustu věcí si dovezeme, ale přesto je pro nás místní zemědělství velmi důležité. A vážně tady nemůže začít nouze o vodu? Nebo prostě jen stoupne cena energií a/nebo potravin. Násobně víc než teď, kdy se vlastně nic neděje. Chápu, že to vypadá ulítle, ale ono je opravdu mnoho příkladů změn klimatu doprovázených změnami v lidských společnostech. (pokud jde o populární "globální oteplování", pak vězte, že to je mnohem složitější; například v Eemu bylo o něco tepleji než dnes, a dost možná bylo tepleji i ve středním Holocénu, před cca šesti až osmi tisíci lety)
A hlavně: Dejme tomu, že všechno zůstane v zásadě tak, jak je. Klimaticky i sociálně. Pak ovšem není důvod si myslet, že se obrátí trend nízké porodnosti, která nestačí vyrovnat mortalitu. A tedy je jen otázkou času, kdy současný chod společnosti v celé Evropě nebude možný. Kvůli demografickým faktorům. Jakého času? Co se stane pak? Nikdo neví, ale spíše to budou desítky let než stovky. Patrně to mnozí z nás zažijí.

Není to o tom být paranoidní a vidět všude katastrofy. Ale být si vědom toho, že svět je dynamický. Nic není stabilní a neměnné. Ani nemůže být, třeba právě kvůli té demografii a populačním cyklům. Je velmi nepravděpodobné, že zásadní bezpečnostní problém bude za rok. Ale za deset nebo dvacet let...? Armáda funguje dlouhodobě, pokud s lokálním konfliktem vůbec nepočítá, co bude dělat, pokud k němu opravdu dojde?

Nicméně chápu, že plánování srovnatelné s armádním potřebuje odhady a modely budoucnosti. Asi to nejde dělat jinak, a patrně se to dělá docela dobře. V rámci možností.

[Zemakt]

Nicméně chápu, že plánování srovnatelné s armádním potřebuje odhady a modely budoucnosti. Asi to nejde dělat jinak, a patrně se to dělá docela dobře. V rámci možností.

Hezky jsi to uzavřel. Snad jen dodám, že na potenciální hrozby, ať už krátkodobé, či střednědobé a dlouhodobé, armády reagují obecně velmi rychle. Problémem jsou pak, rovněž obecně, politické reprezentace. I když, vezmešli v potaz třicátá léta a současnost, stáli a stojí politici pevně na zemi. Kupodivu

[Dzin]

Pokud se nebudou měnit vstupní podmínky, mohou platit. Ale jak dlouho budou platit ty podmínky? I jednoduché modely vyžadují neustálé úpravy parametrů. A nemůže i při stejných parametrech dojít k nějakému zlomu, se kterým nemáme zkušenost, a proto jsme ho do modelu nezahrnuli?

Tohle se ale právě děje. Není to tak, že se následný stav odvozuje od stavu počátečního. Odvozuje se od stavu předchozího. Tudíž neustále dochází ke změnám vstupních podmínek. Abych byl ale přesnější, nepředpokládajíc se stavy, ale trendy. Neřekne se tedy, že v ČR bude za 20 let demokracie, ale že v následujících 20ti letech zde bude trend zachování demokracie.
Stejně tak se usuzuje i na ony zlomy, které na ráz změní nějaký trend. Ty se samozřejmě odhadují daleko hůře, ale také se to dělá. Výsledek je potom nějaký předpoklad budoucího vývoje a na něj navázané hrozby, kterým se musí čelit.

Přičemž za základ se nebere, že musí být zachován výchozí stav. ten se bere, že se bude měnit, ale základem je dosahovat právě oněch příznivých trendů. Tedy třeba ono posilování demokracie. To, že sociální, politický a kulturní stav bude nejspíše jiný, se bere jako samozřejmost (tedy jak kdo), ale podstatný je onen trend. Přičemž ani nemusíme vědět co konkrétně z toho trendu vzejde, to už je záležitostí popsání v tom daném okamžiku, až se do něj časem dostaneme.

Armáda funguje dlouhodobě, pokud s lokálním konfliktem vůbec nepočítá, co bude dělat, pokud k němu opravdu dojde?

Pokud by k nějakému takovému konfliktu došlo, nejprve by se musel objevit nějaký trend k němu vedoucí. Ten by byl identifikovatelný a než by k němu došlo, byl by i čas připravit se na něj. Ano, můžeme uvažovat i onen zlom, ale popravdě, neumím si dost dobře představit reálný (nějaký si umím představit, ale obvykle je to dost nereálné) zlom, který by toto způsobil.