PALBA.CZ

V debatách na Palbě o akvizicích vojenské techniky a struktuře AČR a OSSR se periodicky vrací jaksi strategická otázka: s jakým cílem buduje své armády ČR a SR? Na jakou válku, proti komu a proti jakým nepřátelským cílům, se připravuje či má připravovat?

Každý stát, jehož resort Obrany přistupuje ke své práci "s péčí náležitého hospodáře", má samozřejmě vytvořené krizové scénáře pro všechny myslitelné hrozby. Nicméně výstavba armády co do struktury a techniky nemůže pokrýt všechny eventuality a musí se prioritizovat.

Když se v technických oborech provádí systémová analýza rizik, jednotlivé eventuality se vynáší na dvojrozměrný graf: osa X je pravděpodobnost nežádoucí události, osa Y závažnost jejího dopadu:


Největší prioritu má pokrytí rizik, která jsou vysoce pravděpodobná a vysoce závažná.
Potom pokrytí rizik, která jsou sice nepravděpodobná ale pokud by nastala, byla by též velmi závažná - protože "pravděpodobnost" je dosti ošemetná záležitost a může velmi překvapit.
Pokrytí rizik pravděpodobných, ale nepříliš závažných je až třetiřadá záležitost, a pokrytí rizik nepravděpodobných a nezávažných se řeší pouze u těch nejrobustnějších systémů.
A samozřejmě - pokud nějaké řešení zároveň pokryje více rizik, má prioritu oproti "jednoúčelovkám".

Pojďme se tedy zkusit zamyslet nad hypotetickými riziky, jimž "na míru" by mělo smysl stavět Armádu České Republiky - bez jakékoli ideologie, bez zabíhání do politiky (!), bez favorizací (!), čistě Clausewitzovsky, pragmaticky a v duchu "realistické školy".

Realistická škola učí, že jednotlivé státy mají své zájmy, přičemž tyto zájmy mají různou důležitost. K ochraně zájmů, které některý stát vnímá jako klíčové pro své přežití, jsou státy ochotny jít do války a vydržet v ní až do vítězství nebo zdrcující porážky. A k ochraně zájmů, které stát vnímá jako důležité ale nekritické, státy vyvíjí silné diplomatické tlaky a jsou ochotny jít do války pokud vyhodnotí, že poměr cena:výkon bude příznivý.

Není potřeba ani žádoucí probírat konkrétní státy, je pouze žádoucí vědět o jakých druzích státních zájmů se bavíme a jaké vojenské schopnosti a sílu mají státy s určitou kategorií zájmů.

Nejprve je nutné identifikovat


Reálné a potenciální zájmy jiných států na území ČR

1. Územní nároky, trvalá anexe - tj. z nějakého typicky ideologického či zástupného důvodu nastolené tvrzení, že nějaká část ČR "spravedlivě" či "historicky" patří jinému subjektu, a ten "napraví" nesprávný stav tím, že si takovou část našeho území "vezme nazpět" silou. Jaká existují sporná území, resp. v jakých státech někdo vznáší územní nároky?
   1. Polsko: máme nedořešených několik desítek čtverečních km po změnách hranic ve 40./50. letech, historicky sporné území Těšínska ad.
   2. Německo: šly by vytáhnout bývalé sudetské oblasti.
   3. Turecko: prezident Erdogan oficiálně prohlásil Turecko za "přímé pokračování Osmanské říše", v oficiální diplomacii naznačuje že si Turecko nárokuje území Iráku, Řecka, Bulharska a Sýrie a pak tato území vojenskou silou zpochybňuje či obsazuje, a zcela oficiálně prohlásil že požaduje aby Turecký stát ovládal veškerá bývalá území Osmanské říše. To by ČR v jejích současných hranicích mohlo těsně minout, avšak pouze v případě nenaplnění maximálně extensiviních prohlášení Erdogana.
   4. Chalífáty: ISIS a další islamisté si nárokují veškeré území v Evropě, které kdy ovládal jakýkoli Chalífát po jakkoli krátkou dobu; i zde je ovšem ČR v současných hranicích těsně mimo územní nárok.
2. Tranzit klíčových materiálů - tj. pro nějaký stát je ČR jedinou zemí, přes ni je s přijatelnými náklady možné transportovat něco důležitého. Vojska, komodity, produkty.
   1. Dopravní infrastruktura: přes ČR vedou či mají vést koridory celoevropského významu Baltsko – jadranský, Východní a východostředomořský, a Rýnsko – dunajský.
   2. Produktovody: přes ČR vedou transitní produktovody propojující sever a jih Německa, např. Gazela která je přímým pokračováním německého plynovodu Opal.
   3. Letecké koridory: přes ČR vede ca. 50% výškových letových tratí (ATS routes) v regionu Střední Evropy. Vzhledem k omezené celkové propustnosti každé letové trati je uzavření vzdušného prostoru ČR samozřejmě nepřijatelné.
3. Přírodní zdroje
   1. Voda: z ČR tečou do zahraničí mj. řeky Vltava→Labe (DE), Morava→Dunaj (DE), Odra (PL). Zejména Labe je silně regulováno systémem přehrad na Vltavě. Státy, k nimž tečou řeky regulované v ČR, mohou mít zájem na tom, aby ČR více zadržovala tok řek (v případě hrozících povodní) či naopak méně zadržovala (v případě hrozícího sucha či znesplavnění toků, či nedostatku vody pro kritické účely, např. chlazení jaderných elektráren které by tak bylo nutné odstavit.)
   2. Lithium: perspektivně může ČR být významným zdrojem lithia pro průmyslové využití. Zahraniční státy mohou jednak mít zájem ovládnout tyto zdroje, nebo pravděpodobněji "samostatně zařídit jejich bezpečnost" např. brutálním zásahem proti místním aktivistům, konkurentům či zločincům ohrožujícím provoz "jejich" dolů.
   3. Zemní plyn: na Berounsku a Karlštejnsku se nachází potenciální zdroje zemního plynu těžitelného frakováním. Cizí stát může mít zájem odstranit překážky případné smlouvě o jeho těžbě.
4. Trestné a politické akce
   1. Členství v mezinárodních organizacích: jiný stát může zaútočit na ČR v rámci trestu či důkazu realističností výhrůžek alianci, koalici či unii, jejímž členem ČR je. To se může týkat jakéhokoli státu na světě se schopností projekce síly.
   2. Změna politického směřování státu: jiný stát může zaútočit na ČR s cílem změnit cíle a směřování politické reprezentace. To se může týkat jakéhokoli státu na světě se schopností projekce síly.
   3. Ekonomické či teroristické vydírání: jiný stát může vyhrožovat ČR, že v případě že nevyhoví jeho zájmům, potrestá ČR údery na ekonomiku či obyvatelstvo.

Hrozby s nesouladu zájmů cizích států na území ČR

Na základě seznamu zájmů mohou vznikat tyto kolizní situace a vojenké konflikty, jednoduše hrozby:

1. Vojenský zábor části území ČR s cílem jej anektovat
   Jednalo by se o válku ve všech spektrech (PsyOps, pozemní údery k odstranění represivních a vládnoucích složek ČR na daném území, letecké/protiletecké údery k zamezení protiúderů ČR), která by mohla proběhnout buď hybridně (scénář Krym), nebo klasicky (scénář Kypr).
   Protivníkem by mohla být buď plnohodnotná vševojsková armáda silnějšího souseda, nebo vysoce mobilní motorizované jednotky milic.
2. Převzetí ochrany klíčové infrastruktury
   Pokud by některý ze států závislých na naší infrastruktuře (plynovody, rozvodná síť elektřiny, regulace vodních toků, silniční, letecká či železniční doprava) usoudil, že ČR není schopna zajistit ochranu této infrastruktury, a v důsledku toho mohou jiní aktéři (státní či nestátní) tuto infrastrukturu poškodit s katastrofálními následky pro tento cizí stát (protržení Vltavské kaskády→záplavy na Labi, unesená baterie PVOS→ohrožení letecké dopravy), mohl by se pokusit zajistit ochranu této infrastruktury vlastními silami bez ohledu na postoj ČR.
   Protivníkem by bylo letectvo a výsadkové jednotky či infiltrované SoF.
3. Převzetí kontroly nad klíčovou infrastrukturou
   Pokud by některý ze států závislých na naší infrastruktuře (plynovody, rozvodná síť elektřiny, regulace vodních toků, silniční, letecká či železniční doprava) usoudil, že způsob jakým ČR reguluje tuto infrastrukturu mu může přinést katastrofální škody (odříznutí německé elektrorozvodné sítě od české→blackout, regulace Vltavské kaskády→záplavy či sucho v Německu), mohl by se pokusit fyzicky obsadit kontrolní místa této infrastruktury na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby bylo nebezpečí zažehnáno (přepětí v síti z OZE, sucho, přívalové deště).
   Protivník mohou být jakékoli elementy armád států se zájmy na naší infrastruktuře, které by mohly být dostatečně rychle mobilizovány a rozmístěny v ČR v reakci na hrozící krizi, tj. zejména výsadkové jednotky a infiltrované SoF, ale i kybernetické operace.
4. Útok na transport na území ČR
   Pokud by se přes ČR přesouvala technika, komodity či personál, které by jiný stát chtěl zadržet či zničit, a ČR by byla vyhodnocena jako nejlepší místo pro takový útok, mohlo by být obyvatelstvo a území ČR postiženo vedlejšími škodami výsledné bitvy či úderu.
   Protivníkem mohou být zejména letecké/raketové jednotky nebo infiltrované SoF.
5. Nezákonná podpora ekonomických zájmů
   Pokud by cizí stát měl zájem na těžbě surovin v ČR (frakování, lithium), uzavřel potřebné smlouvy ale nemohl realizovat svůj záměr kvůli resistenci demonstrantů, aktivistů, soudců, konkurenčních ekonomických subjektů apod., mohl by cizí stát použít své vojenské síly k potlačení, resp. zlomení tohoto odporu.
   Protivníkem by mohly být zejména síly zvl. určení a lehce pancéřovaná vozidla. V extrémním případě by se mohlo jednat i o využití vojenské letecké či obrněné techniky která bude opuštěna a zničena posádkou dříve, než by se hostitelský stát zmohl na reakci.
6. Ozbrojené povstání
   Pokud jiný stát získá dostatečné množství přívrženců na území ČR, může je využít k rozpoutání nepokojů, vytvoření záminky pro svou vlastní intervenci (viz "převzetí ochrany klíčové infrastruktury"), ovládnutí státu (viz tažení ISIS v Iráku) apod.
   Protivníkem by bylo velké množství pěšáků s lehkými zbraněmi, podporovaných lehce pancéřovanými vozidly s lafetovanými těžkými zbraněmi. Taková vozidla lze propašovat či improvizovaně vyrobit na území ČR.
7. Dekapitační úder
   Pokud by měl jiný stát eminentní zájem na změně politické reprezentace ČR, mohl by se pokusit zabít či unést vládu překvapivým zásahem.
   Protivníkem může být široká škála vojenských schopností umožňujících překvapivý úder, tj. buď infiltrované diverzní jednotky podporované lehkou obrněnou technikou, nebo letecký/raketový úder, nebo dokonce těžká technika dosavadních "spojenců" která by využila cvičení na území ČR k přechodu do boje (vzor Gruzie 2008, Ukrajina 2015).
8. Vydírání
   Za účelem dotlačení ČR k vyhovění jiným zájmům může být ohrožena ekonomika či populační centra širokou škálou prostředků.
   Protivníkem mohou být diverzní jednotky; letecké údery (vč. nesmrtícími zbraněmi jako grafitovými zbraněmi proti elektrické rozvodné síti); v pohraničních oblastech mechanizovaná úkolová seskupení armád; kybernetická válka; apod.

Reálné možnosti obrany identifikovaným hrozbám

Metody a účinnost obrany se výrazně liší podle časové perspektivy a síly útočícího státu.

V případě anexe území ČR by protivník čelil domácí opozici, takže klíčové by bylo zapojení PsyOps jednotek AČR jednak k jejímu rozdmýchání, jednak k získání zahraniční podpory, a jednak (a to klíčově!) k vetování vojenských akcí AČR, které by z propagandistického hlediska byly kontraproduktivní.
AČR by nemohla porazit nepřátelskou armádu v přímém boji, ale mohla by nepřátelské armádě způsobit takové ztráty na technice a životech, že by se "vojenské dobrodružství" stalo politicky neudržitelým a akce byla odpískána zevnitř útočícího státu. To by vyžadovalo mechanizované síly schopné působit v "Air Denial Zones" metodou "udeř a uteč" i v národném terénu a z nečekaných směrů, a se schopností snést několik zásahů od nepřítele opětujícího palbu.

V případě ovládnutí kritické infrastruktury (ať k defenzivním či ofenzivním účelům) by se jednalo zejména o elitní pěchotní jednotky, popř. mechanizované jednotky vysazené dopravním letectvem, to vše s intenzivní leteckou podporou.
AČR by mohla takové snahy zmařit dostatečně "tuhou" PVOS a PVO kritické infrastruktury, společně se schopností rychlé reakce a transportu vlastních elitních pěchotních jednotek a jejich dopravy a vzdušné podpory i do oblasti silné protipalby nepřítele kde klíčový cíl nemůže být zničen ani poškozen a zároveň existuje omezené množství přístupových cest. K tomu jsou nutné i přesně naváděné letecké a pozemní zbraně, REB a opatření pro snížení viditelnosti.

V případě úderu na transport projíždějící je opět klíčová PVOS (a krom toho práce kontrarozvědky, což ovšem nespadá do rámce struktury výstavby AČR). Není přitom nutné dokázat ubránit projíždějící transporty proti jakýmkoli leteckým silám protivníka: stačí nebýt "nejslabší článek řetězu", takže by protivník úder provedl na území jiného státu, který by utrpěl vedlejšími škodami.

Ozbrojené povstání 5. kolony a nezákonná podpora cizích zájmů počítají s nasazením pěchoty buď v tak masivních počtech, nebo tak nepřiměřené kvalitě, že zcela spolehlivě porazí policejní a jiné vnitropořádkové síly. To zahrnuje i obrněné automobily proti kterým Policie nemá obranu, nemá-li se sama militarizovat (což není žádoucí, protože to vede ke změně fungování policie a prokázanému zvýšení policejní brutality i nepřiměřenosti reakcí).
AČR by tedy musela mít jednotky kvalitnější a zároveň vysoce mobilní (např. BVP schopná odolávat palbě TK lafetovaných na SUV), schopnost přesných leteckých úderů s minimálními vedlejšími škodami, a schopnost koordinace s návodčími a zpravodajskými zdroji mimo aktivní strukturu AČR (s policií, informátory na telefonu, případnými Teritoriálními Zálohami apod.)

Výsledek: priority pro strukturu a techniku AČR

Pokud se dobře dívám, vychází z toho že naprosto klíčové a nepostradatelné je vytvoření kvalitního systému PVOS, který bude schopen:

• překazit úder na kritickou infrastrukturu
• překazit úder na transport projíždějící ČR
• překazit dekapitační úder
• překazit výsadek nepřátelských aeromobilních jednotek
• bránit leteckým přesunům nepřátelských SoF
• odvést pozornost, zablokovat, donutit k odhozu zbraní nepřátelské letectvo na misích CAS/BAI/SEAD

Tzn. kombinace raketové PVOS s flexibilním stíhacím letectvem.

Dále z toho vychází nutnost vytvoření extrémně mobilních elitních pěchotních jednotek (SoF apod.) s dostatečně kapacitní leteckou přepravou a zároveň bitevním letectvem schopným chránit a podporovat tyto jednotky a jejich přepravu zejména při vysedání a zteči cíle.
Tzn. pancéřované transportní vrtulníky a buď těžce vyzbrojené a pancéřované bitevní vrtulníky které by stačily tempem, nebo skvěle secvičené a koordinované bitevní letectvo s přesně naváděnými zbraněmi - ideálně APKWS či SDB s malými vedlejšími škodami.

Dále vychází potřeba mechanizovaných jednotek teritoriální obrany s BVP chráněnými proti TK a RPG, kde jedna jednotka s BVP musí dokázat porazit výraznou početní přesilu vysoce mobilních motorizovaných a přitom lehce obrněných jednotek nepřítele - a odrazit jeho leteckou podporu (cokoli od dronů až po bitevníky). Ale zároveň cvičenými nejen na asymetrický boj, ale i na extrémně manévrový boj proti silnějšímu mechanizovanému protivníku s cílem co nejdéle působit protivníku co největší ztráty bez ohledu na jeho postup.

Dále společné komunikační středisko schopné agregovat zpravodajské informace ze zdrojů leteckého, pozemního a radioelektronického průzkumu s hlášeními z policejní radiové sítě a telefonátů prověřených civilních a záložáckých zdrojů, a výrazné posílení pozice jednotky PsyOps aby mohla takřka "vetovat" vojenskou akci která by nám potopila mezinárodní podporu, když bychom ji životně potřebovali. A ideálně posílení schopností ofenzivního REB a kybernetického útoku jednotky PSYOPS ay byla schopna účinně rušit podporu útoku nepřítele u něj v zázemí, či motivaci povstání.


Kontrola: jak vypadají schopnosti a technika AČR?

Máme Gripeny a KUBy které nevyřadíme bez náhrady.
Méme "speciály" z 601. a URNA a pořizujeme jim transportní vrtulníky.
Máme bitevníky Mi-24V a L-159 a snad nějakého chytráka nenapadne je vyřadit.
Máme 4. a 7. brigádu s hromadou BVP a pár tanky.
Máme 103. centrum CIMIC/PSYOPS.
A máme pár houfnic které umí položit dýmovou clonu nebo rozsekat přistávací plochu k nepotřebě.

Myslím, že má AČR úplně ideální mírovou "univerzální" strukturu a kategorie vybavení, a že kdokoli by některý prvek zrušil, ten by nás výrazně ohrozil.

A nápady typu "proti povstalcům na Toyotách 4x4 postavíme superlehkou brigádu taky na Toyotách 4x4" může mít jen někdo s asijsky-kolektivistickou mentalitou kdo si myslí, že má ČR neomezené lidské zdroje kterými se může libovolně plýtvat :-P Aby čeští pěšáci vyhráli proti nějakému Talibanu či ISIS, potřebují BVP za kterým se budou krýt a kterým ty Toyoty s DŠK či M2HB zničí na kilometr nějakým Bushmasterem. O nasazení "superlehké brigády" do snahy způsobit maximální ztráty nepřátelské mechanizované brigádě snažící se anektovat kus území ČR tak rychle a "levně" aby to "doma" prošlo, ani nemluvě :-P

Ditto nápady soustřdit se na speciály na lehkých neobrněných vrtulnících bez přímé vzdušné podpory schopné fungovat - a obstát - pod palbou, rušení bitevních vrtulníků apod.

No a bratia Slováci si mohou udělat podobný rozklad, jaké zájmy mohou jiné státy mít na slovenském území, jaké hrozby z toho plynou, jak se proti nim nejlépe bránit a jak jsou na tom OSSR.

Je to krásná práce. Doufám, žes to celé nepsal, jen abys na konci mohl pohanět lehkou na toyotách :-)
Já si myslím, že lehká brigáda/pluk může fungovat i proti mechanizovanému nepříteli, ale musí to mít nápad, překvapivou výzbroj, vhodný terén a štěstí. Tou překvapivou výzbrojí myslím třeba nějaké bojové roboty s kulomety/bushmastery/PTŘS, kteří budou vystrčení dopředu a provedou hrubou práci s vlastními ztrátami. Klasické Toyota wars byly na evropském válčišti moderní někdy v Arnhemu 1944.

hezké... co jsou všechny ty zkratky? třeba SoF? strejda Google nabízí třeba "Six old fools" tyhlety zkratky za našich časů nebývaly...

Vlastimil Čech píše:hezké... co jsou všechny ty zkratky? třeba SoF? strejda Google nabízí třeba "Six old fools" tyhlety zkratky za našich časů nebývaly...

Special operation forces

Aha, dík za upřesnění.
Takže jde o kategorii - Rambo přichází-.

Ale co mi připomíná paměť, asi tak před XX léty jsem na tohle téma četl SF povídku, kde vojska agresora ničí malé "létající" jednotky na Gazech, Arech a podobných vehiklech. V oné povídce šlo navíc o myšlenku fragmentace obraných sil do prostoru. Ale k tomu se dá ještě při trošce píle dopracovat.

Super text, normálne som sa zamyslel či si niečo podobné aspoň súkromne nespracujem.
Ako radíš jednotlivé hrozby (I.-VIII.) podľa matice závažnosť/pravdepodobnosť?

PS: je podľa teba súčasná štruktúra AČR (hlavne mám na mysli vševojskové "brigády" a pluky druhov vojsk) vhodná do budúcnosti, vzhľadom na identifikované hrozby?


Malé OT: kedysi som zachytil v prostredí ČR rozlišovanie Special Forces/SF (napr. Delta Force, SAS, či 601.skss) a Special Operations Forces/SOF (napr. Rangers, SRS či 102.pzpr) - vtedy (pár rokov dozadu) to vraj v anglojazyčnom prostredí bolo takto delené. Platí to ešte dnes, resp. počul o tom ešte niekto?

U nás v kategorii SF je to 601.skss a v kategorii SoF - CPSS, 43.vpr a 102.pzpr. Víc se dá dočíst zde http://www.onwar.eu/2016/11/01/kdo-je-k ... -sof-a-sf/

Scotty87 píše:U nás v kategorii SF je to 601.skss a v kategorii SoF - CPSS, 43.vpr a 102.pzpr. Víc se dá dočíst zde http://www.onwar.eu/2016/11/01/kdo-je-k ... -sof-a-sf/

Presne toto som myslel - preto som zvedavý v akom kontexte je skratka SoF použitá v tomto vlákne.

Pekná analýza, akurát má dva problémy:
1. ČR je komplet obklopená spojeneckými (a neutrálnou) krajinami.
2. Z čoho vyplýva že najpravdepodobnejšie scenáre - obrana spojenca niekde na východ od ČR a/alebo nejaké zásahy, či peacekeeping niekde na Strednom východe (lebo však aj pri utečencoch "treba problém riešiť tam kde vzniká," ako hovoria naši politici) - tam nemáš.

arten píše: 1. ČR je komplet obklopená spojeneckými (a neutrálnou) krajinami.

Tu je problém že Smutná krabica sa na to díva bez ohľadu na momentálne spojenectvá, a ty optikou "konca dejín" ala Fukujama.

V roku 1933 (a možno aj neskôr) si nikto v čs. generálnom štábe nepripúšťal možnosť vojny s Nemeckom bez pomoci Francúzska, nedaj bože v pozícii že budeme Francúzskom a VB označení za vinníka vojny.
V roku 2014 nikto nehovoril o studenej vojne, Rusko bolo v G8, Mistrali na ceste do Petrohradu a v Donecku sa hrala Liga majstrov.

arten píše: 2. Z čoho vyplýva že najpravdepodobnejšie scenáre - obrana spojenca niekde na východ od ČR a/alebo nejaké zásahy, či peacekeeping niekde na Strednom východe (lebo však aj pri utečencoch "treba problém riešiť tam kde vzniká," ako hovoria naši politici) - tam nemáš.

Tu zase automaticky predpokladáš ochotu našich (berme že sa táto diskusia týka aj SR, resp. ak nie tak českých) politikov nasadiť našich vojakov. Pretože to nie je automatické.
A ja si viem predstaviť situácie keby na toto nasadenie súhlas nedali, resp. kedy by som nechcel aby ho dali.

Jedno teoretické nasazení AČR popisuje ve své knize gen.Řehka. Došel k tomu že nasazení armády i mimo území republiky ve spojenecké operaci vyšší intenzity by bylo pro zázemí zničující. Doporučil bych všem si jeho knihu přečíst.

Mirek: to je v dnešní době nepoužitelné, protože lehké nájezdnické síly na bázi nepancéřovaných vozidel spoléhají pouze na dva faktory: manévrovatelnost a z toho plynoucí faktor překvapení. S nástupem systémů C4ISTAR oboje mizí a takové "toyotové války" jsou odsouzeny do role mrtvol vybitých ze vzduchu asi jako v Libyi.

Scotty: to je pěkný pokus, ale lidi z US. Army ti řeknou něco jiného: "SF" jsou pouze a jedině Zelené Barety, protože jejich oficiální název je "US. Army Special Forces". Všechno ostatní jsou "SoF" protože se nejedná o vlastní jméno nýbrž o kategorii. Nějaké členění máš nokoli na neexistující rovině "SoF-SF", nýbrž "Tiers" což určuje jak dlouho dokáží dané síly fungovat zcela autonomně - od hodin/dní (diverzní údery) až po měsíce (výcvik partyzánů např.)

Arten: obávám se, že se dopouštíš zcela zásadního nepochopení: tato práce identifikuje strategické HROZBY. Ty nemluvíš o "hrozbách" nýbrž o "závazcích" či dokonce "dobrovolné výpomoci". Jenže k tomu nás nikdo nemůže nutit (i závazky NATO se dají splnit odesláním mobilní nemocnice), takže se nejedná o žádnou "hrozbu".
Co více, bavíme se tu o důvodu existence armády ČR k obraně ČR. Pokud bys chgtěl stavět armádu nikoli k obraně státu, nýbrž výhradně pro zahraniční mise, potom bys byl pouhý mizerný žoldák či lenník platící feudálovi svými bojovníky za milostivé propůjčení panství.
A konečně, všechno co popisuji jsou reálně myslitelné konflikty vycházející z naprosto reálně možných střetů státních zájmů na území ČR. Ignorovat zájmy států je ideologické vidění světa, které opakovaně strašlivým způsobem selhává, proože naivní ideologové jsou vždy znovu upřímně a šíleně překvapeni, "jak je možné že nějaký stát hájí své zájmy?!"


Co do otázky závažnosti a pravděpodobnosti, nejzávažnější jsou samozřejmě
1. anexe
2. povstání 5. kolony
3. dekapitační úder
A to sice v tomto pořadí a kvůli dlouhodobosti dopadů: anektované území bychom trvale ztratili, z venku instalovanou vládou se změnili na loutkový stát diktátorského střihu řízený zcela nedemokraticky z vně podle úkolů zadavatele, a povstání, bylo-li by úspěšné, by uvrhlo celou zemi do područí zfanatizovaných ideologů (neboť revolucemi "za něco" se dostávají k moci fanatické ideologie, které by si neprorazily cestičku demokraticky).

Anexe má ovšem zároveň nejmenší pravděpodobnost, protože Turkové by sice chtěli, ale jsme od nich daleko, a Poláci ani Němci nechtějí. To by se samozřejmě mohlo rychle změnit v případě obrovských politických otřesů, kdy někdo nakonec vytáhne anexe jako způsob odvedení pozornosti od vnitřních problémů, ale není to viditelné ani na obzoru.
Povstání 5. kolony je nepravděpodobné za současné demografie.

Za nejpravděpodobnější tedy považuji záležitosti okolo kritické infrastruktury: to se může stát velmi snadno, pokud by důsledky byly dost katastrofální. Jedná se totiž o velmi krátkodobé vojenské mise, které jsou zároveň "humanitárně" ospravedlnitelné ("zachraňujeme miliony svých občanů od povodní/jaderné katastrofy") a jakmile je krize zažehnána, útočící jednotky se stáhnou a oběti, tj. nám, se klidně vyplatí nějaké odškodné protože pak už to bude jedno.
A samozřejmě útok na transporty, to může nastat kdykoli - pár jedinců z 5. kolony např. vyhrožovalo žhářským útokem na americké dragounské jízdy.
Stejně tak jsou velmi reálné "mafiánské" nasazení SoF na prosazování/ochranu ekonomických cílů. Tam nepoznáš zda se jedná o mafii nebo o vojáky nepřátelského státu dokud se ti nezačnou bít s policií automatickými zbraněmi s podporou pancéřových vozidel a přitom nevykazují zcela překvapivou úroveň taktiky a výcviku. Ale například u Číny je nasazení jejich SoF k odstranění "ekonomických překážek" naprosto reálně možné už dnes.

julesak -
ale prosím ťa. to nič nema s Fukajomom. Úroveň spojenectiev a vzájomnej previazanosti je dnes úplne inde ako bola v 1938 a proste predstava že by bol na ČR podniknutý útok od susedov - je absurdná (schválne, predstav si ako Merkel (alebo Fico) odôvodňuje útok na ČR. Však by ich zavreli do blázinca...)

K tej druhej poznámke - áno súhlasím (a to je presne aj dôkaz demokracie v rámci spojeneckých štruktúr).
Ale ak sa bavíme o reálnych možnostiach nasadenia - tak toto je jedno z nich (podmienené samozrejme "ochotou politikov nasadiť našich vojakov.").

EDIT: Smutná krabice:
- ja samozrejme nehovorím o záväzkoch, ale o "hrozbách."
Predstava, že pre ČR je "hrozba - 1. anexe, 2. povstání 5. kolony (akej?), 3. dekapitační úder" - je zo zlých sci-fi.

Reálne sú "hrozby:"
- že niekto premohne vášho spojenca a "postupne si príde pre vás."
- že sa situácia napr. na Strednom východe zvrhne v milióny utečencov (čo je naivné opäť nechať len na Grékov a Talianov, že?)
Takže to nie je o "ignorácii záujmov štátu" - ale o presnom pomenovaní kde sú (nie, útok Rakúska, Poľska, či ďalších susedov, anexie, 5kolóny a podobné nezmysly - to nie sú)

Smutná krabice píše:Scotty: to je pěkný pokus, ale lidi z US. Army ti řeknou něco jiného: "SF" jsou pouze a jedině Zelené Barety, protože jejich oficiální název je "US. Army Special Forces". Všechno ostatní jsou "SoF" protože se nejedná o vlastní jméno nýbrž o kategorii. Nějaké členění máš nokoli na neexistující rovině "SoF-SF", nýbrž "Tiers" což určuje jak dlouho dokáží dané síly fungovat zcela autonomně - od hodin/dní (diverzní údery) až po měsíce (výcvik partyzánů např.)

Ano, v Americe jsou tak historicky označováni Zelené barety. Ovšem pro naši potřebu a místní rozdělení se kloním k popisu v článku na ONWAR. Pro české prostředí je rozdělení SF a SoF které popisují přehlednější a logické.

Smutná krabice
Velmi zajímavý článek, ale v něčem musím dát za pravdu Artenovi, respektive vyjádřit nesouhlas s některými myšlenkami. Státy armády budují nikoliv primárně pro obranu území, ale primárně pro prosazování státních zájmů, což je podstatně širší kategorie. Tj. někdy je tvým zájmem obrana tvého území a někdy třeba obrana území tvého spojence či účast na nějaké misi někde na druhém konci světa. A dále, tady dávám za pravdu Artenovi, rozhodně je pravděpodobnějším ohrožením státních zájmů útok nějakého státu či jiné entity např. na Litvu než pokus o anexi českého území ze strany sousedů.

Zdravím
zajímavé pojednání, jen mi chybí návaznost na naší účast v NATO, kterému slibujeme co všechno postavíme a tam se až tolik nehledí na národní zájmy.
Myšlenka je obrana celého NATO. My jsme jenom její hodně hodně malou součástí, která moc nepřispívá. To co popisuješ to jsou hrozby které v současné době nejsou až tak reálné - územní nároky apod. spíš je na pořadu dne obranu proti Rusovi, islámský stát a jeho buňky. S bojem na velká uskupení se moc nepočítá, spíš se budou tříštit síly.
Myslím že naše armáda není připravená na jakoukoliv hrozbu větší jednotky, počítám že by jsme ubránili tak možná nějaký mechanizovaný prapor na BVP a to horko těžko.
Vrtulníky přeci půjdou pryč, hlavně Mi-24/35, to se ví dávno....
Největší problém naší army by byl logistická podpora, jestliže máme cca. 85-90% podpory vyoutsorcováno, tak nevím jak by tohle fungovalo.
Opravy vozidel, nejsou za ně úhrady, Pandura opravit v poli nechápu, věž z Izraele, doba dodání rok a více, možná vyměnit kolo, T810 to samé, T-72CZ4 bez náhradních dílů ve skladech a ostatní techniku starou 40.let už nikdo ani neumí opravit, dodávání vody není, jak si upéct chleba, vyměnit nebo vyprat vojákovi prádlo v poli??? nemyslitelné.....no abez helem a neprůstřelek......
Z mého pohledu a bylo to vidět i na přehlídce, je tato armáda vhodná tak do prvního sledu jako kanonenfutr, bez techniky jenom pěšáci,
Naše slavné SF a SOF se nám budou rozrůstat o výsadkový pluk, na úkor celé armády. Pořád jeto stejné bývalý NGŠ tlačil děla, jakožto dělostřelec, tak současný jako tankista/výsadkář tlačí výsadkáře. Z čeho budou skákat? Jedna CASA, několik Mi-17.....

Asi trochu mimo téma.
Besedujeme tu o jakémsi nasazení vojenských jednotek v převlečení za nějaké povstalce, nebo tak něco. Jak se k tomu tváří Právo? Ku příkladu: bude zadržen ozbrojenec z cizího státu, jiného jazyka, bez uniformy, bez označení, navíc ze státu, ze kterým nejsme ve válce. Jak bude- měl by být- souzen? Ozbrojený terorista, vrah, lupič? Bude odsouzen a například oběšen? Pokud ne, pak proč ne?

Vladimír Čech: podle Ženevských dohod se nepřátelský bojovník bez uniformy a viditelně nošené zbraně považuje za špiona a může být postaven ke zdi. To se ovšem týká nepřátelských armád. U povstalců (=domácí) nebo teroristů (=cizí občané-nevojáci) v tomhle mezinárodní právo nemá jasno a jednotlivé státy si vytváří vlastní právní normy okolo pojmů jako "nepřátelský kombatant" apod.

Arten: stačí jedno jediné slovo aby se ukázalo, jak nereálně v říši toužebných představ a zbožných přání jsi: KYPR. Jeden členský stát NATO tam jinému členskému státu NATO provedl naprosto regulérní invazi, anektoval jeho území a nechal si je - a nikdo nehnul brvou. A LETOS to samé Turecko vyslalo své bojové lodě, aby zahnaly a v případě potřeby ostrou střelbou napadly řecké lodi provádějící průzkum podmořských ložisek dokonce u té řecké, tzn. ne-anektované částí Kypru! To vše proto, že Turecko má státní zájmy - územní nároky a zájem na přírodních zdrojích.

Nesher+MAntra: jistěže, jenomže pro malý stát bez imperiálních ambicí je vše otázkou těch hrozeb. Jaká je hrozba/dopad pro ČR pokud by dejmetomu někdo napadl a dobyl Litvu, a jaká je hrozba/dopad pro ČR pokud by někdo anektoval naše území nebo nám vypustil Vltavskou kaskádu a způsobil sucha?
Četli jste vy dva vůbec ten úvod článku? "2D osa Hrozba-Pravědpobodnost. První se pokrývají nejzávažnější hrozby bez ohledu na pravědpodobnost".

Chápu že lidem bez znalosti systémového inženýrství, bez sebemenší zkušenosti se safety analýzou, bez zkušenosti se strategickým plánováním přijde nepochopitelné proč se připravovat na zdánlivě nemyslitelné a "nemožné" eventuality. Jenže právě "plánování nemožného" je prvořadým posláním každého ministerstva obrany, a protože výstavba armády je záležitost na desítky let dopředu, je čiré bláznovství a nepřijatelná omezenost vycházet z toho, co je dnes, za ignorování toho, co může být radikálně jinak za desítky let.
Jinak řečeno, nějaký dnešní stav je zcela a úplně irelevantní. Jinak rovnou můžeme zrušit celou armádu protože budeme kolektivně doufat a věřit, že se nic zlého stát nemůže "protože je to nepravděpodobné".

No jo, jenže argumentování případem Kypru je zde gol do vlastní branky.
Tento příklad totiž definitivně rozmetává celou koncepci práce, především její základy.
Jde o členství ve spolku zvaném Nato a spoléhání na to, že pokud platíme členské příspěvky se nás ohrožení ze sousedství netýká.
A pokud jsou základy příkladem rozmetány, měl by autor nasadit jiný myšlenkový směr. Příklad, inspiraci může najít ve Finském, Švýcarském přístupu.
( jenže jak přesvědčit občana, že má poslat do "mélé" své potomky za zájmy Babišů, Siemensu, tak totiž tuto situaci občan vnímá, dosud nepřesvědčil a tedy musí zůstat u žoldnéřských kohort)

Mirek: to je nesmysl. Nikdo nikde netvrdí, že cílem NATO je bránit vnitro-aliančním konfliktům. NATO byla a je aliance na ochranu proti vně-aliančnímu napadení.

A tam je benefit v tom, že je výrazně stížené aby se až k nám někdo "prořezal" přes ostatní členské státy NATO; v tom že ČR coby členský stát disponuje jaderným odstrašením ačkoli jsme nejaderný stát a signatář SNJZ; a v tom že v obraně proti silnějšímu extraaliančnímu protivníku bychom se nemuseli ubránit až do konce, ale nést tíhu pozemních bojů pouze dokud by k nám nedorazily alianční posily - a to už za krytí aliančním letectvem které by bylo na místě za pár desítek minut.

Ostatně kdyby mělo NATO bránit vnitro-aliančním sporům, nemohla by to být demokratická organizace kde má každý právo Veta a naprostou volnost v tom, jakým způsobem dodrží své závazky, nýbrž by to musela být tuhá diktatura nějakého nadnárodního mocenského centra asi jako Varšavská smlouva či Euroarmáda dle čl. 42 Lisabonské smlouvy.

Samozřejmě odvrácenou stránkou je samotná členská struktura: díky tomu proti jakým hrozbám NATO vzniklo jsou jeho členem i státy, které v dnešní době představují spíše onu vnější hrozbu - ale nikdo je nemůže vyhodit, protože pokud pokus o vyhazov z NATO může vyhazovaný člen vetovat, nemá smysl o tom hovořit.