PALBA.CZ

Dlouhodobý výhled pro obranu 2035

Dlouhodobý obranný výhled naposledy vláda schválila v roce 2015, týkal se tehdy období do roku 2030. Materiál měl za úkol stanovit, kam by se měly rozvíjet schopnosti české armády a kam by armáda měla směřovat, obrana jej označovala za základní východisko pro plánování. V pondělí 18. března 2019 projednala vláda České republiky materiál Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, který předložil ministr obrany Lubomír Metnar. Materiál je rámcem pro naplnění politicko-vojenských ambicí ČR a představuje základní vodítko pro obranné plánování a návazné koncepční materiály. Identifikuje klíčové faktory, které budou ovlivňovat bezpečnostní prostředí a tím pádem i Českou republiku, a stanovuje prioritní požadavky na budoucí síly a schopnosti. Zpracovává se na období 15 let v návaznosti na zákony a usnesení vlády ČR, koncepční politicko-strategické dokumenty, cykly plánování a strategické a plánovací dokumenty NATO a EU, a to ve čtyřleté periodě. Schválení Dlouhodobého výhledu předpokládá zrušení platnosti Bílé knihy o obraně z roku 2011. Důvodem je skutečnost, že Bílá kniha o obraně již splnila svoji úlohu.
Jádrem ozbrojených sil ČR budou pozemní síly s vysokou mírou akceschopnosti a víceúčelovosti s různými druhy schopností a jednotek (těžké, střední, lehké), doplněné vzdušnými a speciálními silami a odpovídajícími schopnostmi bojové podpory a bojového zabezpečení. Systém aktivní zálohy zajistí personální flexibilitu ozbrojených sil. ČR bude dbát na zvyšování úrovně připravenosti obyvatelstva pro obranu státu, například prostřednictvím projektu Příprava občanů k obraně státu (POKOS). Nadále budou v nezbytném rozsahu zachovány schopnosti pro podporu civilních orgánů na území státu při řešení krizových situací, tedy podporu funkcí integrovaného záchranného systému při záchranných a likvidačních pracích.
Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a je zdůrazněn závazek ke zvyšování obranných výdajů směrem ke 2 % HDP do roku 2024 a podílu výdajů na hlavní druhy techniky a výzkum a vývoj ve výši 20 % obranných výdajů, přijatý na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. V této souvislosti budou ozbrojené síly pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu. S Ruskem je spojeno i jedno z největších rizik měnícího se bezpečnostního prostředí. Z hlediska možnosti vzniku ozbrojeného konfliktu v Evropě je aktuálně největší hrozbou krize ve vztazích evropských států s Ruskem zaviněné otevřenou ruskou agresí vůči některým suverénním státům. Důraz však bude kladen také na schopnost rychlé a flexibilní reakce bez geografických omezení a ve značně různorodých kulturních, etnických a jazykově odlišných prostředích.
Základem struktury pozemních sil budou dvě mechanizované brigády vyzbrojené variantními typy bojových vozidel (kolovými i pásovými) včetně tankové techniky, doplněné výsadkovým plukem. Prioritou je výstavba brigády těžkého typu. Co se týče vzdušných sil, nejpozději do roku 2025 bude rozhodnuto o dalším pronájmu či akvizici nadzvukových letounů. Zároveň bude posouzeno navýšení počtu nadzvukových letounů. Vrtulníkové letectvo bude rozvíjeno k plnění širokého spektra operačních úkolů včetně úkolů ve prospěch pozemních sil, speciálních sil a IZS. Hlavní část bude tvořena středními transportními vrtulníky a víceúčelovými vrtulníky. Velmi důležitou roli budou nadále hrát i speciální síly a nově rozvíjené kybernetické síly. Rozvíjeny budou v zásadě všechny druhy ozbrojených sil.
Na program BRS (Bezpečnostní rady státu) byla též předložena informace o plnění meziresortní koncepce podpory bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2017 až 2023 s výhledem do roku 2030. Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti ČR a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena na základě ústavního zákona o bezpečnosti ČR a tvoří ji předseda vlády a další pověření členové vlády.

Zdroj:
http://www.mocr.army.cz/informacni-serv ... os-207572/
https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/a ... o--171604/
http://www.mocr.army.cz/assets/.../sdel ... u-2035.doc
https://www.armadninoviny.cz/video-futu ... -2012.html






představa Vojáka budoucnosti podle Armádních novin, autor Roland Rawen Havran (2012)

Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky, nebo je nahradí drony. O rok později padne rozhodnutí, zda se zvýší počet stíhacích letounů. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu pro obranu do roku 2035, který schválila vláda.

Dokument předpokládá, že nároky na vojenské schopnosti ČR porostou. Plánuje proto, že Česko bude udržovat páteř vyvážených ozbrojených sil, které bude možné rychle dobudovat v případě zhoršení bezpečnostního prostředí. "Mírová struktura ozbrojených sil musí mít schopnost rozvinout se v případě krizových situací, včetně možnosti vytvoření podmínek pro vytvoření divizního stupně velení před dosažením válečné struktury," uvádí materiál.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obran ... ny/1733682

Tak bojové drony.. Bylo by pěkné, kdyby začli zkraje - např. výměna (po 25-ti letech) maskáčů vz. 95 za cokoliv modernějšího...

Ví se něco nového o novém maskovacím vzoru (nových maskáčích?

Ta vize budoucího bojovníka, proč mi to připomíná ...tohle je Sparta..., ale proč ne. Ergonomie vyzkoušená tisicíletím. Ty integrálky mne moc neberou.

Jenom malé upřesnění - ta těžká brigáda neznamená tanková. Podle NATO - heavy infantry. Měly by být 3 prapory na BVP a jeden tankový.
Lehké jednotky jsou pouze náš výmysl, které nikdo nechce - ambice je jasná jedna brigáda, kompletně zabezpečená jak logisticky tak jednotkami bojové podpory, což vidím jako největší problém s tím jak se u nás tříští úsilí na jiné, dle mého názoru, úplně zbytečné jednotky. Pouze se vytváří lákadlo na rekrutaci.....

Jsem zvědav jak proběhne nákup amerických vrtulníků ale hlavně poté jejich provoz. To bude 30mld jenom na letectvo.

Promiňte mi názor člověka starší generace. Těžké opevnění se neosvědčilo. Plně vyzbrojená ČSLA také neperlila. Nákup Pandurů a jejich existence mi připadá jako jedna veliká fraška. Pokud bychom se měli bránit nějakému napadení z blíže neurčené světové strany silou, tak nás nepřátelé v krátké chvíli rozmáznou. Vývoj bych zaměřil na variantu Civilní obrany(ochrany), protichemické jednotky, válečnou medicínu a (nelekejte se) cvičil bych vojáky v záškodnickém boji - ženisty, odstřelovače apod. Jako nezbytnost bych viděl redukci velících důstojníků na všech úrovních a zeštíhlení MOCR, jenže to je naprostý sen. Takže vše bude podle osvědčeného scénáře: Krecht na peníze..

Jiná alternativa než NATO není v současné době možná. Naše armáda by v případě napadení samostatně ubránila jeden okres (komentář Lumíra Němce)
zdroj: https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 62816.html

jikok píše:Promiňte mi názor člověka starší generace. Těžké opevnění se neosvědčilo. Plně vyzbrojená ČSLA také neperlila.

Opevněni jsme nepoužili. Němcum na Ostravsku v roce 1945 se celkem hodilo i když bylo za valky vyrabovane. V jedinem připadě kdy nas mohla ČSLA branit (1968) jsme ji taky nepoužili. Takže asi hlavni problem je, že se nebranime když nas někdo napane.

jikok píše: Nákup Pandurů a jejich existence mi připadá jako jedna veliká fraška. Pokud bychom se měli bránit nějakému napadení z blíže neurčené světové strany silou, tak nás nepřátelé v krátké chvíli rozmáznou.

Pandury a středni brigadu jsme dělali v době kdy si my i dost členu NATO myslelo že Evropa je bezpečna a armada bude potřeba maximalně v mirovych mísich.

jikok píše:Vývoj bych zaměřil na variantu Civilní obrany(ochrany), protichemické jednotky, válečnou medicínu a (nelekejte se) cvičil bych vojáky v záškodnickém boji - ženisty, odstřelovače apod. Jako nezbytnost bych viděl redukci velících důstojníků na všech úrovních a zeštíhlení MOCR, jenže to je naprostý sen. Takže vše bude podle osvědčeného scénáře: Krecht na peníze..

Chapu to spravně, chcete nebudovat těžkou brigadu jak jsme slibili NATU? Nechat se obsadit a bojovat s nepřitelem partyzanskym spusobem?

Nevím, jak ostatní, já nikomu nic neslíbil . Pandury posloužily jako pumpa na peníze, alespoň tak se to prezentovalo v denních zprávách. Problémem jsou ty mise. Partyzánský boj by byl to jediné, co by se v případě obsazení dalo dělat. Ale, co to plácám. Vždyť obsadit vlastně není co..

jikok píše:Pandury posloužily jako pumpa na peníze, alespoň tak se to prezentovalo v denních zprávách.

Nesmíte taky věřit všemu co se kde píše. Ačkoli výběr a následný nákup Panduru měl do transparentní zakázky daleko, tak následné novinářské porovnání ceny naprosto odlišných variant bylo zcela mimo. Poté se kolem Panduru vytvořila pověst něčeho naprosto nepoužitelného což si řekl bych nezaslouží.

Což je věc jedna, a druhá věc je, že partyzánským bojem ještě nikdy nikdo nic zásadního nedosáhl.

Partizanský odpor uspěch měl např. Vietnam, Afganistan ale vždy ty povstalce někdo zvenku podporoval. Kdo by podporoval nás? Myslim že je lepší držet se NATO, mit armádu která podpoří naše spojence a pokud to bude potřeba, dostat podporu od našich spojenců. Pokud všichni dodrží své závazky, je válka nepravděpodobná, ani v kremlu nejsou takoví blázni. Pokud každý pujde sám za sebe, tak to nedopdne dobře. Některé země můžou byt neutrální např. Švycarsko jiné země neutrální být nemůžou i když by moc chtěly. Taková Belgie by mohla vypravět

Vietnam, praktická vojenská prohra. Afgánistán, praktická vojenská prohra. Jasně, můžeme se o definici co vlastně praktická voj. prohra vůbec znamená bavit. Každý si určitě najde to své. Já ji třeba spatřuji ve ztrátě většiny primárních politicko správních a průmyslových center. A nebo jejich zničení. Partyzány po kopcích naháněli už i Skopčáci, a jaký to mělo reálný dopad na vedení války. Vyjádřeno v procentech? Dvě, tři, nebo pět? Prd.

Ja si nemyslim že partyzansky boj by měl byt zaklad naši obrany. Vietnam a Afganistan jsem uvedl, protože jsou chapane jako uspéšny povstalecky boj (po dlouhych letech strategicke vitěztvi), ale kdyby nedostali povstalci zazemi v okolnich zemich nedopadlo by to pro ně dobře. I partyzani za druhe světove valky dostali podporu leteckymi schozy atd. Kdo by podporoval nas?

a krom jiného to také znamená mít civilní obyvatelstvo, které tento boj bude podporovat, i za cenu nejvyšších obětí. A až na výjimky okupačním jednotkám vždy utečou nervy a zmasakrují nějakou dědinu.

Partizánska gerilová vojna je prakticky ozbrojený odpor domáceho obyvateľstva na stratenom území. Stači rozdať civilistom zbrane a zaželať veľa šťastia.

Z môjho pohľadu, pre malé krajiny je lepšie budovať si armádne zálohy, ktoré by sa dali rýchlo aktivovať v krízovej situácii. Armáda by mala disponovať maximálnym množstvom schopností (kľudne aj v malom rozsahu) a mať zvládnutú taktiku ich nasadenia. V prípade vojny je oveľa jednoduchšie získať od spojencov dodávky techniky a munície, ako priamu intervenciu. Aj malá armáda sa môže rýchlo rozvinúť, ak si k tomu vytvorí mobilizačné centrá, zázemie a stratégiu obrany pre rôzne hrozby.

Amenhoteop2 píše:V jedinem připadě kdy nas mohla ČSLA branit (1968) jsme ji taky nepoužili. Takže asi hlavni problem je, že se nebranime když nas někdo napane.

Vojákoval jsem krátce po n-té okupaci (1971 - 73). Jak někteří víte, na vojně se čekalo, blblo a fasovalo. Bylo dost času na kecání s kýmkoli o čemkoli. Dostali jsme se taky na téma "co kdyby k něčemu došlo". Ptal jsem se kluků: Co bys dělal, kdyby tě poslali do pole? Devět z deseti lidí odpovědělo: Zahodil bych samopal a utekl do lesa. (Pak byli překvapeni pojmem "polní četnictvo") Co by taková armáda ubránila (byl jsem u rádia, nevím o morálce u motostřelců, paragánů ap.)?
Dneska je armáda profesionální, v počtech na "ubránění jednoho okresu", zálohy se necvičí (kromě pár desítek "aktivních záloh"). Profesionálové se hlásí na zahraniční mise, tam slouží za tučné služné. Kdyby k něčemu došlo, nebojovali by do výše svého vnitrostátního služného?
Tohle mě napadá, když čtu ... bez NATO to prostě nejde ...

Nebránili sme sa v 1938 pri bunkrovom obrannom pásme, počtoch techniky a plnej mobilizácii oproti dnešným úplne smiešnym počtom techniky a armády (ozbrojených síl). V 1968 opäť zlyhanie.

A dopracovali sme to na schopnosť efektívnej obrany jedného okresu

Ešte, že sme oba štáty v NATO ...

Již na VVŠ PV byla partyzánská válka na našem území, dalším krokem po rozpadu mohutné ČSLA. Podle profesorů je naše uzemí ideální a určitě by jsme našli podporu v nějaké sousední zemi a nepřítele by jsme porazily vyčerpávající válkou.

K Pandurům není co dodat, jenom že jsou to dobré autobusy, které umí jezdit místy i 109km/h!!!

Držme palce AČR ať v nastaveném směru je schopna kráčet co nejdéle a hlavně aby ji vláda i nadále podporovala. Jak je to najednou jednoduché, říct co chceme a jde to. Nikdo armádu neomezuje, snad to vydrží, aspoň do prvního průseru s nákupy nového materiálu.....