Letecká přeprava rozměrné techniky(dělostřelectvo)za WW2
Napsal: 8/10/2019, 22:09
Měl bych prosbu o radu: Jak to bylo s leteckou přepravou rozměrné techniky (tažené těžké dělostřelectvo, těžší obrněné vozidla) za WW2 na odlehlá místa bez sítě kvalitních komunikací?
Myslím zásobování prostřednictvím vyložení letadla, tj. na letišti, v bezpečí před bezprostředním nebezpečí od nepřítele. Popř. přepravu v podvěsu, ovšem to přišlo asi až s těžkými vrtulníky dlouho po období WW2.
Nemyslím útočné výsadky pro vybojování lokální převahy, tj. že vojenská technika musela okamžitě po přistání začít bojovat neboť přistála na území (slabě) obsazeném nepřítelem. A tedy, že letadlo (kluzák) byl na jedno použití.
Ani nemyslím přepravu v podvěsu, vysazovanou padákem/shozem. Ani nemyslím tanko/letadlo.
Příklad 1
Napadá mě leda Me-321/-323 nacistů. A to zejména díky obrovskému nakládacímu/vykládacímu otvoru.
pozn. nevím co je funkcí člověka který sedí na hlavni děla při nakládání děla do Gigantu (čas 9:22) - to je něco jako "navigátor" loadmastera nebo je to recese? https://youtu.be/6D-NE8vX25I?t=562
Příklad 2
Podobný koncept pro naložení relativně rozměrného - dlouhého předmětu předvedl Arado Ar-232 (ovšem zezadu a nejsem si jistý jak bylo vyřešeno, aby se nepřevážil dozadu při na-/vykládání). Protože na Palbě nebo patrně ani vůbec na webu není téma Ar-232 slušně zpracováno, tak jsem údaje čerpal odtud. Nemám tuto další knížku, neboť naprostou většinu prý tvoří fotky (a to z podstatné části fotky modelu mašiny, nikoliv originálu z WW2). Velikost vstupního otvoru je vidět v čase 3:30 videa (a ilustrativní znázornění "klekání duálního" podvozku je v čase 5:20), ale bohužel jsem nenašel jak reálně probíhalo nakládání (vlivem relativně nízko položené horní hrany nakládacího prostoru).
https://www.youtube.com/watch?v=VCbOn8UYOFw
Příklad 3
Ve srovnání s oběma příklady nebyl pro rozměrnou (dlouhou) techniku použitelný koncept dalšího motorizovaného kluzáku - Gotha-244, popř. jeho bezmotorové varianty -242. Sice měl relativně velký (a nízko nad zemí) nakládací otvor. Ovšem samotný nákladní prostor Gothy byl dosti krátký... takže pro přepravu rozměrného nákladu (např. dělostřelectva) ani nepomohlo, že v bezmotorové verzi uvezl cca 4 tuny v rámci celkové hmotnosti cca 7 tun (= tj. startovací/přistávací hmotnost zhruba 6x menší než motorizovaný Gigant) a ani že v motorizované verzi měl Gotha-244 lepší power/mass (0,18 hp/kg) než motorizovaný Gigant (0,145 hp/kg počítáno při vzletové hmotnosti 43 tun a trvalém výkonu motoru 1035 hp). Pro srovnání Dakota (C-47B-DK) měla power/mass 0,20 hp/kg.
Znáte někdo nějaký podobný koncept s výjimkou britského "mamuta" - tj. Hamilcar Mk. X? Klidně nahoďte, máte-li info, i poválečné řešení jako např. C-82/C-119 či Noratlas... pokud běžně přepravovali rozměrnou (dlouhou) techniku, např. tyto tažené houfnice US Army 105 mm nebo 155 mm. Prostě tak rozměrná technika, která neprošla ani bočními vraty natož bočními dveřmi konvenčního dopravního letadla létajícího v době WW2.
Nevím jak to bylo s nakládáním/vykládáním = jestli bylo nutné mít na VPD nachystanou rampu, nebo jestli si letadlo (kluzák) vozilo s sebou pomůcky jako např. lyžiny. Vím že jedno z praktikovaných řešení bylo primitivní jako např. u bezmotorového kluzáku Waco CG-4 (vybaveného dvěma předními podvozkovými koly a zadní lyžinou/kolečkem), které techniku jako např. Jeepy Willis vykládalo tak, že nastartovaný jeep naložený motorem směrem k čumáku pomalu pojížděl k čumáku kluzáku, až se kluzák na (předních) kolech převážil k zemi otevřeným čumákem (akorát nevím jak to dělali, aby v okažiku kdy zadní kola jeepu poodjely mimo půdorys kluzáku, aby zpět do výšky stoupající čumák netrefil zadek právě vykládaného Jeepu.)
edit: upraveno formátování, přepracována struktura textu, doplněn zdroj u Arada a video
Myslím zásobování prostřednictvím vyložení letadla, tj. na letišti, v bezpečí před bezprostředním nebezpečí od nepřítele. Popř. přepravu v podvěsu, ovšem to přišlo asi až s těžkými vrtulníky dlouho po období WW2.
Nemyslím útočné výsadky pro vybojování lokální převahy, tj. že vojenská technika musela okamžitě po přistání začít bojovat neboť přistála na území (slabě) obsazeném nepřítelem. A tedy, že letadlo (kluzák) byl na jedno použití.
Ani nemyslím přepravu v podvěsu, vysazovanou padákem/shozem. Ani nemyslím tanko/letadlo.
Příklad 1
Napadá mě leda Me-321/-323 nacistů. A to zejména díky obrovskému nakládacímu/vykládacímu otvoru.
pozn. nevím co je funkcí člověka který sedí na hlavni děla při nakládání děla do Gigantu (čas 9:22) - to je něco jako "navigátor" loadmastera nebo je to recese? https://youtu.be/6D-NE8vX25I?t=562
Příklad 2
Podobný koncept pro naložení relativně rozměrného - dlouhého předmětu předvedl Arado Ar-232 (ovšem zezadu a nejsem si jistý jak bylo vyřešeno, aby se nepřevážil dozadu při na-/vykládání). Protože na Palbě nebo patrně ani vůbec na webu není téma Ar-232 slušně zpracováno, tak jsem údaje čerpal odtud. Nemám tuto další knížku, neboť naprostou většinu prý tvoří fotky (a to z podstatné části fotky modelu mašiny, nikoliv originálu z WW2). Velikost vstupního otvoru je vidět v čase 3:30 videa (a ilustrativní znázornění "klekání duálního" podvozku je v čase 5:20), ale bohužel jsem nenašel jak reálně probíhalo nakládání (vlivem relativně nízko položené horní hrany nakládacího prostoru).
https://www.youtube.com/watch?v=VCbOn8UYOFw
Příklad 3
Ve srovnání s oběma příklady nebyl pro rozměrnou (dlouhou) techniku použitelný koncept dalšího motorizovaného kluzáku - Gotha-244, popř. jeho bezmotorové varianty -242. Sice měl relativně velký (a nízko nad zemí) nakládací otvor. Ovšem samotný nákladní prostor Gothy byl dosti krátký... takže pro přepravu rozměrného nákladu (např. dělostřelectva) ani nepomohlo, že v bezmotorové verzi uvezl cca 4 tuny v rámci celkové hmotnosti cca 7 tun (= tj. startovací/přistávací hmotnost zhruba 6x menší než motorizovaný Gigant) a ani že v motorizované verzi měl Gotha-244 lepší power/mass (0,18 hp/kg) než motorizovaný Gigant (0,145 hp/kg počítáno při vzletové hmotnosti 43 tun a trvalém výkonu motoru 1035 hp). Pro srovnání Dakota (C-47B-DK) měla power/mass 0,20 hp/kg.
Znáte někdo nějaký podobný koncept s výjimkou britského "mamuta" - tj. Hamilcar Mk. X? Klidně nahoďte, máte-li info, i poválečné řešení jako např. C-82/C-119 či Noratlas... pokud běžně přepravovali rozměrnou (dlouhou) techniku, např. tyto tažené houfnice US Army 105 mm nebo 155 mm. Prostě tak rozměrná technika, která neprošla ani bočními vraty natož bočními dveřmi konvenčního dopravního letadla létajícího v době WW2.
Nevím jak to bylo s nakládáním/vykládáním = jestli bylo nutné mít na VPD nachystanou rampu, nebo jestli si letadlo (kluzák) vozilo s sebou pomůcky jako např. lyžiny. Vím že jedno z praktikovaných řešení bylo primitivní jako např. u bezmotorového kluzáku Waco CG-4 (vybaveného dvěma předními podvozkovými koly a zadní lyžinou/kolečkem), které techniku jako např. Jeepy Willis vykládalo tak, že nastartovaný jeep naložený motorem směrem k čumáku pomalu pojížděl k čumáku kluzáku, až se kluzák na (předních) kolech převážil k zemi otevřeným čumákem (akorát nevím jak to dělali, aby v okažiku kdy zadní kola jeepu poodjely mimo půdorys kluzáku, aby zpět do výšky stoupající čumák netrefil zadek právě vykládaného Jeepu.)
edit: upraveno formátování, přepracována struktura textu, doplněn zdroj u Arada a video