Spojené Arabské Emiráty - armáda
Napsal: 3/11/2019, 17:18
Výzbroj armády Spojených Arabských Emirátů
Spojené arabské emiráty (SAE) jsou z hlediska vojenského, ale i politického velice zajímavou zemí. Svou velikostí, ale i počtem obyvatel (9,3 mil) jsou zhruba srovnatelné s Českou republikou. Díky rozsáhlým zásobám ropy ale patří k ekonomicky nejsilnějším státům světa a významnou roli začínají hrát i v mezinárodní politice. Adekvátně tomu Spojené arabské emiráty formují i své ozbrojené síly, na které tato země tradičně klade značný důraz. K tomu ovšem Emiráty nutí i jejich geopolitické postavení. Mocenské napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem bojujícími o nadvládu nad Perským zálivem, konflikt v sousedním Jemenu, to vše vede Emiráty k tomu, aby dbaly o ozbrojené síly víc, než je obvyklé. Na druhou stranu právě tento faktor nahrává nákupům nové výzbroje. Při vojenských akvizicích přitom Emiráty upřednostňují kvalitu nad kvantitou, což v daném regionu není zcela obvyklé.
Výkladní skříní každé armády jsou bezpochyby tanky a zde SAE disponuje tanky Leclerc. Leclerc EAU oproti svému francouzskému kolegovi pohání kapalinou chlazený dvanáctiválec MTU 883 Ka-500, čímž došlo ke zvýšení dojezdu. Tropikalizované stroje získaly rovněž klimatizaci a naopak ztratili schopnost brodění. Celkem SAE objednala 388 bojových tanků, 46 ženijních vozidel a dva cvičné tanky. Emiráty nasadily od roku 2015 celkem 70 tanků Leclerc v Jemenu, poblíž města Aden. Celkem 15 kusů bylo vybaveno přídavným pancéřováním typu AZUR a během měsíce nasazení nebyl žádný zničen. Dva tanky ale byly poškozeny minou a jeden zasažen střelou z RPG do věže, která ale nebyla probita. Během stejného incidentu byl Leclerc zasažen do prostoru řidiče střelou ATGM, patrně Konkurs-M. Řidič byl zabit a velitel zraněn na noze, tanky ale všechny tyto poškození přečkaly. Bojové výsledky tanků Leclerc zaujaly Saúdskou Arábii natolik, že projevila zájem o nákup několika stovek vozidel, nutno zmínit, že není zatím jasno jak či zda vůbec jednání s Francií probíhají. Provoz a údržba těchto tanků je ale údajně velmi nákladná, prý vyjde na 20 000 eur měsíčně za kus.
Pokud jde o další pásová vozidla, tak SAE vlastní zhruba 76 lehkých tanků FV101 Scorpion, ale dá se předpokládat, že jsou již jen uložené někde ve skladě. Stejně tak AMX-13P a bojová vozidla pěchoty AMX-10P. Zajímavostí je ještě 133 vozidel ACV-300 turecké výroby. Hlavním pilířem BVP jsou ale bezpochyby vozidla BMP-3. V letech 1992 až 1997 bylo dodáno celkem 391 kusů a SAE celkem provozuje 598 těchto vozidel. Nutno zmínit, že opět jde o upravená vozidla dle zadání zákazníka. Jsou osazeny termo zaměřovačem "Namut", modulárním pancéřováním "Kaktus" a motorem UTD-32. Již několik posledních let ale SAE aktivně hledá náhradu za tato vozidla. V tendru můžeme vidět vozidla Puma, ASCOD, singapurský Bionix, jihokorejské K-21 a K-31 (patrně AS-21) či vozidla z Turecka. Velmi často je v tamních médiích zmiňována Puma, která je zjevným favoritem a bylo zde již několikrát testováno. Díky čemuž je tamní armádou vysoce hodnoceno, především pro až překvapivě dobré výkony v těžkém pouštním terénu a při nasazení ve vysokých teplotách. Přesto kontrakt jako takový dosud nebyl uzavřen. Jako důvod je přitom nejčastěji zmiňována – vysoká cena. Je zřejmé, že Emiráty i přes své bohatství nechtějí utrácet peníze za každou cenu. Dlouhou dobu byly za favority považovány turecké typy, především Tulpar, které bylo oceňováno nejen pro svou technickou zdařilost, ale i pro vynikající poměr výkon /cena. Ve prospěch typu Tulpar hrál i fakt, že pochází právě z Turecka, tedy z nábožensky blízké země. Tento faktor se ale v poslední době obrátil v neprospěch všech tureckých typů. Důvodem je především rozkol, který mezi Emiráty a Tureckem nastal v poslední době, a to jak kvůli konfliktu v Sýrii či v Libyi (kde Turecko a Emiráty podporují protichůdné strany), tak i kvůli sousednímu Kataru. Tyto politické neshody se pochopitelně obrážejí i ve vojenské oblasti, konkrétně v nižším zájmu nakupovat tureckou vojenskou techniku. V případě tureckých BVP se tak ukázalo, že politické aspekty převažují nad faktickými schopnostmi daných vozidel, nad jejich takticko-technickými parametry. Určitý čas bylo zmiňováno i jihokorejské K-21, u něhož byla oceňována především silná výzbroj při relativně nízké hmotnosti – a to při zachování dostatečné ochrany díky použití mimořádně kvalitní oceli. Přesto je šance tohoto BVP na úspěch malá. Důvodem je nižší ochota nakupovat výzbroj od státu, se kterým Emiráty (v oblasti vojenské techniky) nemají prakticky žádné zkušenosti. Právě tento faktor byl přitom opakovaně zmiňován a je až překvapivé, jaká je mu přikládána důležitost. Je poněkud překvapivé, že Emiráty neprojevily zájem o modernější varianty BMP-3 a ani Kurganěc-25, které by bylo logickým nástupcem stávajících vozidel. Důvodem je především technická koncepce vozidla Kurganěts, kdy armáda SAE nemá patřičné uplatnění pro plavbyschopnost a vlastně si může dovolit provozovat lépe chráněné vozidlo - tedy i výrazně těžší. Obdobně ale SAE vyřadilo z tendru nevyzkoušená vozidla, jejíž vývoj dosud nebyl zcela dokončen a které se doposud neosvědčilo. Z tendru tak bylo vyřazeno nejnovější jihokorejské vozidlo K-31 (AS-21), podobný osud ale nejspíš čeká i singapurský protějšek a Rheinmetall, pokud nabídne Lynx.
Zdroj:
https://globe24.cz/technika/67414-lecle ... do-nevidel
https://www.czdefence.cz/clanek/ceska-r ... ochu-jinak
Spojené arabské emiráty (SAE) jsou z hlediska vojenského, ale i politického velice zajímavou zemí. Svou velikostí, ale i počtem obyvatel (9,3 mil) jsou zhruba srovnatelné s Českou republikou. Díky rozsáhlým zásobám ropy ale patří k ekonomicky nejsilnějším státům světa a významnou roli začínají hrát i v mezinárodní politice. Adekvátně tomu Spojené arabské emiráty formují i své ozbrojené síly, na které tato země tradičně klade značný důraz. K tomu ovšem Emiráty nutí i jejich geopolitické postavení. Mocenské napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem bojujícími o nadvládu nad Perským zálivem, konflikt v sousedním Jemenu, to vše vede Emiráty k tomu, aby dbaly o ozbrojené síly víc, než je obvyklé. Na druhou stranu právě tento faktor nahrává nákupům nové výzbroje. Při vojenských akvizicích přitom Emiráty upřednostňují kvalitu nad kvantitou, což v daném regionu není zcela obvyklé.
Výkladní skříní každé armády jsou bezpochyby tanky a zde SAE disponuje tanky Leclerc. Leclerc EAU oproti svému francouzskému kolegovi pohání kapalinou chlazený dvanáctiválec MTU 883 Ka-500, čímž došlo ke zvýšení dojezdu. Tropikalizované stroje získaly rovněž klimatizaci a naopak ztratili schopnost brodění. Celkem SAE objednala 388 bojových tanků, 46 ženijních vozidel a dva cvičné tanky. Emiráty nasadily od roku 2015 celkem 70 tanků Leclerc v Jemenu, poblíž města Aden. Celkem 15 kusů bylo vybaveno přídavným pancéřováním typu AZUR a během měsíce nasazení nebyl žádný zničen. Dva tanky ale byly poškozeny minou a jeden zasažen střelou z RPG do věže, která ale nebyla probita. Během stejného incidentu byl Leclerc zasažen do prostoru řidiče střelou ATGM, patrně Konkurs-M. Řidič byl zabit a velitel zraněn na noze, tanky ale všechny tyto poškození přečkaly. Bojové výsledky tanků Leclerc zaujaly Saúdskou Arábii natolik, že projevila zájem o nákup několika stovek vozidel, nutno zmínit, že není zatím jasno jak či zda vůbec jednání s Francií probíhají. Provoz a údržba těchto tanků je ale údajně velmi nákladná, prý vyjde na 20 000 eur měsíčně za kus.
Pokud jde o další pásová vozidla, tak SAE vlastní zhruba 76 lehkých tanků FV101 Scorpion, ale dá se předpokládat, že jsou již jen uložené někde ve skladě. Stejně tak AMX-13P a bojová vozidla pěchoty AMX-10P. Zajímavostí je ještě 133 vozidel ACV-300 turecké výroby. Hlavním pilířem BVP jsou ale bezpochyby vozidla BMP-3. V letech 1992 až 1997 bylo dodáno celkem 391 kusů a SAE celkem provozuje 598 těchto vozidel. Nutno zmínit, že opět jde o upravená vozidla dle zadání zákazníka. Jsou osazeny termo zaměřovačem "Namut", modulárním pancéřováním "Kaktus" a motorem UTD-32. Již několik posledních let ale SAE aktivně hledá náhradu za tato vozidla. V tendru můžeme vidět vozidla Puma, ASCOD, singapurský Bionix, jihokorejské K-21 a K-31 (patrně AS-21) či vozidla z Turecka. Velmi často je v tamních médiích zmiňována Puma, která je zjevným favoritem a bylo zde již několikrát testováno. Díky čemuž je tamní armádou vysoce hodnoceno, především pro až překvapivě dobré výkony v těžkém pouštním terénu a při nasazení ve vysokých teplotách. Přesto kontrakt jako takový dosud nebyl uzavřen. Jako důvod je přitom nejčastěji zmiňována – vysoká cena. Je zřejmé, že Emiráty i přes své bohatství nechtějí utrácet peníze za každou cenu. Dlouhou dobu byly za favority považovány turecké typy, především Tulpar, které bylo oceňováno nejen pro svou technickou zdařilost, ale i pro vynikající poměr výkon /cena. Ve prospěch typu Tulpar hrál i fakt, že pochází právě z Turecka, tedy z nábožensky blízké země. Tento faktor se ale v poslední době obrátil v neprospěch všech tureckých typů. Důvodem je především rozkol, který mezi Emiráty a Tureckem nastal v poslední době, a to jak kvůli konfliktu v Sýrii či v Libyi (kde Turecko a Emiráty podporují protichůdné strany), tak i kvůli sousednímu Kataru. Tyto politické neshody se pochopitelně obrážejí i ve vojenské oblasti, konkrétně v nižším zájmu nakupovat tureckou vojenskou techniku. V případě tureckých BVP se tak ukázalo, že politické aspekty převažují nad faktickými schopnostmi daných vozidel, nad jejich takticko-technickými parametry. Určitý čas bylo zmiňováno i jihokorejské K-21, u něhož byla oceňována především silná výzbroj při relativně nízké hmotnosti – a to při zachování dostatečné ochrany díky použití mimořádně kvalitní oceli. Přesto je šance tohoto BVP na úspěch malá. Důvodem je nižší ochota nakupovat výzbroj od státu, se kterým Emiráty (v oblasti vojenské techniky) nemají prakticky žádné zkušenosti. Právě tento faktor byl přitom opakovaně zmiňován a je až překvapivé, jaká je mu přikládána důležitost. Je poněkud překvapivé, že Emiráty neprojevily zájem o modernější varianty BMP-3 a ani Kurganěc-25, které by bylo logickým nástupcem stávajících vozidel. Důvodem je především technická koncepce vozidla Kurganěts, kdy armáda SAE nemá patřičné uplatnění pro plavbyschopnost a vlastně si může dovolit provozovat lépe chráněné vozidlo - tedy i výrazně těžší. Obdobně ale SAE vyřadilo z tendru nevyzkoušená vozidla, jejíž vývoj dosud nebyl zcela dokončen a které se doposud neosvědčilo. Z tendru tak bylo vyřazeno nejnovější jihokorejské vozidlo K-31 (AS-21), podobný osud ale nejspíš čeká i singapurský protějšek a Rheinmetall, pokud nabídne Lynx.
Zdroj:
https://globe24.cz/technika/67414-lecle ... do-nevidel
https://www.czdefence.cz/clanek/ceska-r ... ochu-jinak