OBSAZENÍ GABONU - 1940

[kacermiroslav]

OBSAZENÍ GABONU
WW2, západní Afrika
27. října – 12. listopadu 1940

Od porážky Francie v červnu 1940 se její někdejší spojenec Velká Británie potýkal s otázkou, za jakých podmínek Francie uzavře s Němci příměří a především, co se stane s jejím vojenským materiálem, průmyslem a především pak s námořnictvem. Je potřeba si uvědomit, že Francie byla jednou z tradičních námořních velmocí a i po Washingtonské konferenci počátkem dvacátých let 20.století, jí bylo dovoleno držet nezanedbatelné námořní síly.

Vedle řady starších prvoválečných bitevních lodí začali francouzské loděnice v roce 1932 se stavbou moderní bitevní lodě DUNKERQUE (v některé literatuře je označená tato třída jako bitevní křižník) a o dva roky později položili kýl sesterského STRASBOURGU. Jednalo se o zajímavá a moderní plavidla, jejichž hlavní palebná síla byla soustředěná na přídí, čímž se ušetřilo nemalé procento z výtlaku a také z pancéřování. Do služby tato moderní plavidla stavěná jako odveta na německé „kapesní“ bitevní lodě DEUTSCHLAND, vstoupila v letech 1937/38. Se stejnou koncepcí, tj. hlavní výzbroj soustředěná na přídi, byla v roce 1935 zahájena stavba první bitevní lodě třídy RICHELIEU, která měla být jednou z celkem plánovaných šesti jednotek stejnojmenné třídy. Nicméně průběh Druhé světové války byl takový, že před pádem Francie byla loď RICHELIEU dokončená z 95% a prchla před Němci do Dakaru. Sesterská JEAN BART byla dokončená ze 75% a třetí jednotka CLEMENCEAU pouze z 10%. Na dalších třech jednotkách práce prakticky nebyly zahájeny.

Samozřejmě kromě bitevních lodí disponovala Francie velkým množstvím těžkých a lehkých křižníků, torpédoborců a dalších menších vojenských plavidel. Jelikož německý spojenec Itálie usilovala o nadvládu nad Středozemním mořem, tak zde pro Brity začala být půda horká. Představa, že by se italské a francouzské loďstvo, samozřejmě v rukou Němců, či jim loajálních Francouzů, spojilo, by pro Brity a jejich obchodní trasy, znamenalo obrovský problém. Nejen že by byly ohrožené trasy v ose Suez – Malta – Gibraltar, ale také samotné základny v Alexandrii, na Maltě a v Gibraltaru, by byly v přímém ohrožení. Možnost využití západoafrických francouzských přístavů pak vyvolávala další ohrožení a to plavby v samotném středním Atlantiku. Tím pádem by byly ohrožené i trasy z USA na Britské ostrovy. I z těchto důvodů se britský kabinet a Admiralita spolu s premiérem Churchillem rozhodli, tuto hrozbu co nejdříve eliminovat a to ještě ideálně v době, kdy je Francie a její prestiž v troskách a kdy Britové ještě mají pořád námořní iniciativu.

Jen pro lepší představu, dne 10. června 1940 byla dislokace válečného loďstva ve Středozemním moři taková, že na jedné straně stálo celkem 9 bitevních lodí Velké Británie a Francie a proti nim 6 italských bitevních lodí. Těžkých křižníků měli spojenci 9 a Italové 7. V lehkých křižnících byl rozdíl také velice malý a to v poměru 14:12. U torpédoborců a torpédovek pak již vedlo italské námořnictvo, které mohlo mít všechny své síly soustředěné jen ve Středozemním moři a to v poměru 123:65 v prospěch Itálie. Rovněž v ponorkách měla apeninská země navrch a to v poměru 107:45. Jakákoliv změna poměrů by tak mohla mít pro Velkou Británii katastrofální následky. Alespoň co se papírových sil týče.

Obsazení řady francouzských lodí kotvících v britských přístavech proběhlo bez nějakých větších incidentů a stejným způsobem došlo k zabavení lodí v egyptské Alexandrii. K francouzskému odporu došlo až v přístavu Mers-el-Kebír začátkem července 1940. Tato kontroverzní událost, která stála život 1297 francouzských námořníků a dalších 351 zraněných, vrazila nůž mezi dosavadní dobré vztahy mezi Brity a Francouzi. Tyto události měli negativní dopad i v dalších krocích britské Admirality, jako například pokus o obsazení západoafrického Dakaru (http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=8596&f=127). V případě Dakaru bylo vše vsazeno na jedinou kartu a to, že se De Gaullovy podaří vichystickou posádku Dakaru přesvědčit k přejití na stranu Svobodných Francouzů. Tento kalkul ale nevyšel a k obsazení Dakaru nedošlo. Naopak britská strana včetně Svobodných Francouzů za to zaplatila mnoha lidskými životy a také poškozením celé řady vojenských plavidel včetně bitevních lodí BARHAM a RESOLUTION.

Ale ani neúspěch u Dakaru nemohl Admiralitu odradit od jejich úmyslů obsadit francouzské přístavy v Africe a eliminovat tak možná rizika plynoucí z toho, že by tyto přístavy mohli využívat země Osy. Dalším místem, které bylo určeno k obsazení byl přístav Libreville v Gabonu na západním pobřeží Afriky.

Celá akce začala již 27. října 1940, když jednotky Svobodných Francouzů z Kamerunu zaútočili na Vichystickou posádku v Gabonu. Během prvních dní se svobodným Francouzům podařilo dostat až do hloubky 70 mil od hranic, přičemž obsadili město Mitzic. Útok byl úspěšný i díky využití tanků H-39, které měla posádka z Kamerunu k dispozici. Dne 5.listopadu se postupujícím jednotkám vzdalo město Lambaréné. Mezitím další jednotky Svobodných Francouzů spolu s koloniálním vojskem a cizineckou legii postupovali od dnes největšího města Douala směrem k vichystickými silami ovládanému přístavu Libreville. Pro posílení pozemního útoku vyslal do Gabonu Charles De Gaulle své tři válečné lodě (jedno avízo, jedna minolovka a jedna přepravní loď) pod velením fregatního kapitána Thierry d´Argenlieu, doplněné o jeden britský těžký křižník a jedno pomocné plavidlo (Britům velel John Cunningham). Vichisté měli v přístavu Libreville pouze ponorku PONCELET (korvetní kapitán B.de Saussine) a velké avízo BOUGAINVILLE (fregatní kapitán R.Morin). Jak vidno, námořní síly byly jednoznačně na straně spojenců a i aktivity ve vnitrozemí Gabonu se vyvíjeli v neprospěch posádky věrné Vichy.

Když se invazní jednotky dne 8. listopadu 1940 přiblížili k přístavu, byla proti nim vyslána ponorka PONCELET (třída Redoutable, výtlak na hladině 1500 t, délka 92,3m) jako jediná možná účinná zbraň. Nicméně úmysl napadnout spojenecký svaz byl zmařen díky šalupě MILFORD (třída Shoreham, výtlak 1123t, 86 m délka, výzbroj 2x100mm a 4x protiletadlový kulomet ráže 7,7mm), která ponorku objevila a napadla hlubinnými náložemi.

Edit:
Britská šalupa HMS MILFORD objevila vichistickou ponorkou PONCELOT a pokusila se jí napadnout. Díky své malé rychlosti se ponorce dařilo prchnout. Admirál Cunningham tedy nařídil, aby z paluby křižníku HMS DEVONSHIRE byl spuštěn dvouplošník Supermarine Walrus pilotovaný Davidem Corkhillem, který napadli ponorku pumami o hmotnosti 100 liber/ks. Poškozená ponorka se vynořila a vzdala se svým přemožitelům až na kapitána, který se rozhodl zůstat na palubě svěřeného plavidla a jít s ním ke dnu. Všech 61 členů posádky se až na kapitána vzdali a dostali do zajetí. Mezitím spojenci (jednotky ze Senegalu a Kamerunu včetně Cizinecké legie) provedli výsadek severně a jižně od Libreville, kde se ihned dostali do bojů s obránci.

O den později došlo ke kuriózní situaci, kdy proti sobě na moři stáli dvě lodě stejné třídy. Jednalo se o avíza BOUGAINVILLE a SAVORGNAN DE BRAZZA, přičemž první jmenovaný vystoupil na straně věrných Vichy a druhý na straně De Gaulla a jeho Svobodných Francouzů. Jednalo se o plavidla třídy Bougainville, která byla stavěná v počtu 8 plavidel v letech 1929 – 1939. Avíza měla při délce 103,7 m výtlak 2001 tun standard. Výzbroj byla tvořená 3 děly ráže 138,6mm (mle 1927) doplněné o 4 rychlopalné 37mm kanóny (mle 1925 AA) určenými i proti leteckým cílům. Kanónová výzbroj byla doplněná o nejčastěji tři těžké kulomety ráže 13,2mm. Avizo mohlo nést až 50 min. Pancéřovaná byla pouze paluba a to jen slabě v podobě 6 mm plechů a štíty děl. Loď mohla nést jeden hydroplán. Maximální rychlost bylo kolem 15,5 uzlů a při rychlosti 14 uzlů byl dojezd 9.000 námořních mil. Posádku tvořilo 14 důstojníků a 121 členů posádku v případě mírové služby, v případě válečného stavu stoupl počet na 166 až 183 mužů.

A tato dvě sesterská plavidla se před Libreville do sebe pustila. Průběh byl ale od počátku prakticky jasně daný, protože loď pod vlajkou republiky ve Vichy měla část posádky odvelenou k obranným postavením na pevnině a tak v souboji hrála svou roli kadence hlavních 138,6mm děl. Díky plnému stavu mohl SAVORGNAN DE BRAZZA střílet až třikrát rychleji, což se nakonec projevilo v podobě četných zásahů, které nepřátelské avízo zdemolovali. Loď se sice udržela na hladině, ale byla tak těžce poškozená, že po pádu Gabonu byla nakonec stejně vyřazená ze služby. Šalupě De Gaullových mužů COMMANDANT DOMINE se podařilo zachytit ozbrojenou obchodní loď CAP DES PALMES, která se potápěla a zachránili její posádku.

Pozemní boje v Liberville skončili prakticky 10. listopadu, ale plné obsazení Gabonu silami Svobodných Francouzů bylo dokončeno o dva dny později, když se 70 mil jižně od Libreville v Port Gentil vichistická posádka vzdala. Po úspěšném vyjednání kapitulace se rozhodl vichistický Guvernér Georges Pierre Masson spáchat sebevraždu. Tím bylo obsazení celého Gabonu dokonáno.


Dislokace francouzského loďstva v den uzavření příměří (pouze mimo domovské přístavy vlastní Francie).
- Ve 21 britských přístavech, především v Portsmouthu a Plymouthu: bitevní lodě COURBERT a PARIS, torpédoborce LÉOPARD, LE TRIOMPHANTE, MISTRAL a OURAGAN, dále šest torpédovek, 7 ponorek (včetně podmořského křižníku SURCOUF), 13 avíz, 16 stíhačů ponorek, 3 minonosky, 7 torpédových člunů, 98 pomocných minolovek a strážních člunů, 42 remorkérů, 1 cílová loď a 20 rekvírovaných trawlerů.
- Alexandrie: bitevní loď LORRAINE, těžké křižníky DUQUESNE, TOURVILLÉ a SUFREN, lehký křižník DUGUY-TROUIN, torpédoborce BASQUE, FORBIN A LE FORTUNÉ ponorka PROTÉE.
- Mers-el-Kebír: bitevní křižník DUNKERQUE a STRASBOURG, bitevní lodě PROVENCE a BRETAGNE, mateřská loď hydroplánů COMANDANT TESTE a torpédoborce MOGADOR, VOLTA, TIGRE, LYNX, LE TERRIBLE a KERSAINT.
- Oran: 7 torpédoborců, 4 ponorky, 4 avíza
- Alžír: celkem 6 lehkých křižníků třídy MARSEILLAISE.
- Casablanca: nedokončená bitevní loď JEAN BART, lehký křižník PRIMAUGUET.
- Dakar: bitevní loď RICHELIEU
- Martinik: letadlová loď BÉARN, lehké křižníky EMILE BERTIN a JEANNE D´ARC.
- Indočína a Pacifik: lehký křižník LA MOTTE-PICOUET a několik avíz

Poznámka: Závěrem prosím o shovívavost s gramatikou, s kterou se peru celý svůj život:-)

Zdroje:
Pejčoch, Novák, Hájek - Válečné lodě 4 – 1993
Hrben Ivan, Hrbek Jaroslav – Salvy nad vlnami – 1997
http://www.wikipedia.org
http://www.palba.cz

[vodouch]

Poznámka: Závěrem prosím o schovívavost s gramatikou, s kterou se peru celý svůj život:-)

Nás starší, kteří jsme byli do gramatiky vpohlavkováni, gramatické vyvedení Tvého textu bolí, ale v dnešní demokratické době, s pravidlem "piš, jak slyš", je hříchem hledět na takovéto drobné poklesky ...

[kacermiroslav]

Vodouchu, nejsem zase tak mladý, jak si myslíš. Ale holt buď psát nebudu, protože s gramatikou bojují více jak 40 let a lepší to nikdy nebude, nebo psát nebudu, abych nemusel číst tyto komentáře. Tím pádem zde nebude co číst o mé články, které by jinak mohli vzniknout. Jaká varianta je pro tebe lepší? Chceš se raději bavit o mé nedokonalosti, nebo o tématu, který jsem ve svém volném čase vyplodil a publikoval? Předem díky za odpověď.

[vodouch]

Vodouchu, nejsem zase tak mladý, jak si myslíš. Ale holt buď psát nebudu, protože s gramatikou bojují více jak 40 let a lepší to nikdy nebude, nebo psát nebudu, abych nemusel číst tyto komentáře. Tím pádem zde nebude co číst o mé články, které by jinak mohli vzniknout. Jaká varianta je pro tebe lepší? Chceš se raději bavit o mé nedokonalosti, nebo o tématu, který jsem ve svém volném čase vyplodil a publikoval? Předem díky za odpověď.

Omlouvám se, zdá se, že jsem se Tě dotkl příliš. Bohužel, má reakce byla spontánní, pohlavky od pana učitele Štěpánka jsou příliš živé i po šedesáti letech. Přivedly mě na Palbě už k více gramatickým výpadům. Takže Ti nabízím dohodu: piš podle libosti a já se zdržím veškerých gramatických komentářů.

[Kouzelnik]

Pro doplnění:

1. kdo byl neformální lídr tamního regionu, ze kterého operovali FFF proti vichystům v Gabonu na podzim 1940 (=nebyl to de Gaulle):

viz dobový poster (datovaný rokem 1943, ale možná je o chlup pozdější viz poznámka o "UNITED NATIONS")
https://en.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9li ... 535672.jpg


2. Pro širší kontext kdo byl kdo, tak kromě dlouholetého znalce místních poměrů Felix Eboue, do situace v celé Francouzské rovníkové Africe (už před podzimní bitvou o Gabon) vstoupil i profesionální voják Edgard de Larminat. Z odkazovaného článku je zřejmé, že o poměrech v kterékoliv části střední Afriky (natož o dění v Gabonu) neměl informace, neboť dříve sloužil ve francouzské armádě (=nikoliv ve francouzské koloniální správě) dlouhodobě na Středním Východu.

3. Bavíme-li se o období WW2, tak Gabon neexistoval. Považuji tento (na první pohled formální) fakt za důležitý. Na rozdíl od poměrů ve Francouzské západní Africa (s centrem Dakar v dnešním Senegalu) totiž v polovině 30. let byla zrušena tehdejší jistá forma autonomie. A Gabon byl sloučen s ostatními dříve autonomními francouzskými koloniálními regiony do unifikované Francouzské rovníkové Afriky (... Jestli chápu správně, tak praktickým efektem tohoto sloučení byl např. v tom, že dříve samostatné regionální rozpočty byly sloučeny do jednoho (čili mohlo se klidně stát, že z daní lidí v pracovitějším regionu byl dotován region kde převládali lidé podprůměrně pracovití).

Francouzskou rovníkovou Afriku budu označovat zavedenou francouzskou zkratkou "AEF"

4. Dle poválečných čísel (dřívější čísla jsem nenašel) byl regionu Gabon nadprůměrně národohospodářský výkonný v rámci AEF (a možná byl dokonce nejvýkonnější ze všech francouzských kolonií/dominií s počtem obyvatel ve stovkách tisíc či milionech) - míním v průměru na jednoho obyvatele ... mluvím o hrubém domácím produktu na jednoho obyvatele.

Druhý nejvíc ekonomicky výkonný region AEF (=Francouzské Kongo - dnes zhruba odpovídá státu "Kongo (Brazzaville)) vytvořil poloviční GDP/jednoho obyvatele. A pokud jde region Čad vytvořil GDP/jednoho obyvatele 7x menší než v region Gabonu.... připomenu, že v regionu Čad dlouhodobě působil místní francouzský koloniální regionální šéf Felix Eboue a který v létě 1940 aspiroval že proti vůli Vichy převezme vedení celé AEF

5. Přesto tvrdím, že Gabon byl ekonomicky téměř bezvýznamný.

a) A to protože byl málo lidnatý. Z demografických údajů k roku 1955 (starší jsem nesehnal) vyplývá, že necelý půl milion obyvatel Gabonu tvořil cca 8% ze všech obyvatel Francouzské rovníkové Afriky.

b) Ještě byl totiž druhý problém který snižoval význam Gabonu - a to že předválečný Gabon byl relativně slušně ekonomicky propojený se sousední maličkou Španělskou Guineou ... část dodávek pro tento region šla do Gabonu jako do překladiště a odtud byla zásobována i Španělská Guinea... jenže během léta 1940 se role obrátili, bo Španělsko bylo neutrální, zatímco Vichy byla polo-spojenec Třetí říše.

c) Třetím vlivem, který snižoval význam Gabonu byl dlouhodobější (začal před WW2). Šlo železnici zprovozněnou v druhé polovině 30. let v sousedním regionu AEF (ve Francouzském Kongu), která byla primárně pro zpřístupnění povodí řeky Kongo v Belgickém Kongu (=šlo o to, že část řeky Kongo nešlo použít bo peřeje, a proto byla postavena železnice, aby tento (skoro) nesplavný úsek Konga obešla a to železnice pro část Belgického Konga - z Leopoldville (dnešní hlavní město Kinhasa) byla vedena po území Francouzské rovníkové Afriky až k Atlantiku do přístavu Brazaville. Ale železnice byla vedena mimo region Gabonu... tj. už před válkou Gabon ztrácel hospodářský význam a to právě kvůli čerstvě spuštěné železnici v sousedním regionu.

6. Dalším faktem který možná hrál roli v důvodech sporů (v létě 1940) a bojových konfliktů (podzim 1940) nadprůměrně dlouhé období "pofrancouštování" Gabonu ve srovnání s ostatními regiony AEF. Gabon byl přibližně o půl století déle součástí francouzského impéria/dominia - už od první poloviny 19. století.

Spekuluji, že také tento fakt mohl tvořit část motivace, že francouzský koloniální regionální šéf Gabonu se původně hodlal připojit k iniciativě dlouholetého šéfa sousedního Čadu (Felix Eboue) v létě 1940, který prý prosazoval názor, že je lepší opustit pravidla poražené evropské Francie (Vichy) a připojit se k neporaženým Britům (pod hlavičkou hnutí vedeného F. de Gaullouem). Jenže obyvatelé Gabonu (patrně tamní elity) názor regionální koloiálního šéfa prý odmítli a dali přednost "věrnosti" evropské Francie (Vichy).

7. Po "dobytí" Gabonu na podzim 1940 prý řada místních usedlíků raději odešla z Gabonu do sousední Španělské Guineje. Spekuluji, že motivací jejich odchodu byl odpor, aby žili v regionu vedeném "přivandrovalci" bez znalosti místních poměrů resp. vedeném lidmi ze sousedních regionů (Felix Eboue=původně dlouhé roky šéfoval Čadu a v 1940 přesídlil do Francouzského Konga).



Závěr: Spekuluji, že důvodem sporů a poté bojových konfliktů v 1940, mohlo být jestli region Gabonu získá zpět svoji autonomii ztracenou v polovině 30. let (= tj. jestli si tento region opět bude hospodařit ze svého samostatného rozpočtu, nikoliv přeposílat daně do společného rozpočtu pro celou AEF, jejíž vedení sídlící v sousedním Francouzském Kongu bude přerozdělovat).




P.S. Netroufám si odhadnout jak do výše popsaného příběhu zapadají rozhodnutí ze září/října 1940 z hlavy vyhnaného "generálního ředitele" celé AEF P. Boisson, který z Dakaru posílal vichystické vojáky (a námořníky) do Gabonu. Vyhnaním z AEF myslím aktivitu v létě 1940, kterou rozjeli jeho podřízení úředníci/regionální vedoucí, pod vedením Felix Eboue.

Tj. Netroufnu si odhadnout jestli místní v Gabonu bojovali dle rozkazů (z Dakaru) Pierre Boissona. Nebo jestli v bitvě o Gabon šlo o autonomii lidí v Gabonu (nezávislou na Vichy, na Britech a na sousedech z AEF) a proto místní z Gabonu bojovali proti sousedům a proti přespolním (kteří byli podporováni Brity)?

P.P.S. Je otázkou jaký vliv by mělo, pokud by Vichy "převzalo kontolou nad Gabonem. Protože samotný Gabon byl vcelku na nic. Tj. je otázkou jestli spíše nešlo o to, v druhé fázi dobýt i sousední Francouzské Kongo a tím de facto ovládnout zásobování pro velkou část Belgického Konga - připomínám, že v roce 1940 zemi sousedící s Belgickým Kongem, tj. v Italské Východní Africe se Italové relativně prosazovali (a např. porazili Brity v bitvě o Britské Somálsko). A připomínám, že belgický král a belgická vláda (tj. vláda evropské Belgie) byli ve sporu už od kapitulace Belgie (král konal proti vůli vlády a král zůstal v okupované Belgii, narozdíl od vlády, která odjela do exilu do Velké Británie.

[kacermiroslav]

Vodouchu,
ok díky.

Kouzelníku,
zajímavý sumář. Nicméně asi bych rozdělil zájmy De Gaulla, zájmy jednotlivých protektorů z Čadu a Konga a také zájmy Velké Británie. Myslím, že v dané okamžiku se tolik na tu ekonomickou stránku věci nehledělo, ale prostě když se Britové a Svobodní Francouzi chopili přebrat, či jiným způsobem eliminovat vojenské prostředky věrné Vichy, tak odřezávali jednu základnu po druhé. Stejným způsobem třeba Britové postupovali u vleklé bitvy o Madagaskar v roce 1942.

[Kouzelnik]

@kacermiroslav

Hm... Tobě je jasný důvod důvod bojů, které jsi popsal?

Mě to připadá trochu jak https://www.csfd.cz/film/23548-posledni-udoli/prehled/ , kde taky nebylo jasné přočebojovali.

a) Gabon byl celý v obklíčení, velmi vzdálen od zbytku Vichy.

b) V září 1940 Britové zastavili první vichystickou posilovou vlnu (3x lehké křižníky). A od té doby až do samotných začátků bojů, z té obrovské spousty těžkých lodí vichystického námořnictva (např. kromě cca 5xlehkých křižníků, taky cca 4x těžké křižníky) žádná už nedorazila "na pomoc" do Gabonu.

c) Udržovat spojení s Vichy přes Porto-Novo, popř. přes Abidjan (natož přes Dakar) nemělo smysl a věděli to jak lidi v Gabonu, tak lidé ve zbytku AEF/Kamerunu.

d) A pokud si to chtěli "rozdat" vichysté a separatisté z AEF, tak si to mohli "rozdat" někde na hranici dnešního Nigeru a Čadu (v tamních pouštích), tj. na hranicích vichystické Francouzské západní Afriky a "deGaulistické" Francouzské rovníkové Afriky.


BTW - mnohem větší smysl by dávalo, kdyby namísto na Gabon vyrazilo pidi-loďstvo FFF (plus ty lodě z RN) a vojsko FFF na Džibuti, tj. zaměstnat Italy ve Východní Africe, tak aby nemohli případně zkusit koordinovaný útok na Egypt/Sudán jak ve směru z Lybie, tak od jihu.

[kacermiroslav]

Kouzelníku,
a) neříkám, že ten důvod je mi zcela jasný, ale k těm operacím prostě došlo. Proto nad tím zase tolik nepřemýšlím. Prostě to beru jako historický fakt, ke kterému došlo a důvody zase tak zásadně neřeším.
b) do Libreville v Gabonu směřoval ten svaz tří křižníků z Dakaru z konce září 1940. Takže asi plán ukázat zde vlajku a případně se podílet na obraně, tu asi byl. Přeci jenom Dakar měl v dané době v přístavu bitevní loď RICHELIEU, která tak držela na distanc všechna menší plavidla typů křižníků a torpédoborců. I z toho důvodu Britové museli nasadit hned dvě bitevní lodě s děly ráže 381mm.
c + d) jak píšu, prostě k obsazení Gabonu z vnitrozemí i z moře prostě došlo. Nějak extra nepřemýšlím nad tím, jestli se dala daná situace řešit jinou cestou.

[Kouzelnik]

Ale ani neúspěch u Dakaru nemohl Admiralitu odradit od jejich úmyslů obsadit francouzské přístavy v Africe a eliminovat tak možná rizika plynoucí z toho, že by tyto přístavy mohli využívat země Osy. Dalším místem, které bylo určeno k obsazení byl přístav Libreville v Gabonu na západním pobřeží Afriky.

Troufnu si říct, že při psaní tohoto tvrzení (ať už jej napsal kdokoliv), tak téměř plně absentoval "zdravý úsudek". Mám pocit, že citovaná tvrzení se téměř kompletně míjí s realitou (sedí akorát místo a období, nikoliv motivace, důvody, osoby, absentuje rozlišení jednotlivých "frakcí")....

Pro přemýšlivé nabízím, aby si promysleli jak s touto "pohádkou" ladí zčásti obdobné události na Nové Kaledonii v září 1940 (zejména 24.9.1940)

Útok byl úspěšný i díky využití tanků H-39, které měla posádka z Kamerunu k dispozici.

Podle tohoto zdroje tanky neměla k dispozici "posádka v Kamerunu", ale byly dovezeny na podzim 1940 (mělo by se jednat o tanky pro operaci v Norské kampani)

Obsazení řady francouzských lodí kotvících v britských přístavech proběhlo bez nějakých větších incidentů a stejným způsobem došlo k zabavení lodí v egyptské Alexandrii.

IMHO tak silně zjednodušené shrnutí, že téměř úplně postrádá pravdivý základ

a) 2 týdny od deGaullova pokusu o puč proti (jakés-takés legitimní) francouzské vládě směřující ke kapitulaci se zdálo, že pokus o puč měl téměř nulovou podporu mezi francouzi v Evropě či ve francouzských koloniích/impériích. Nepomohlo ani uznání de Gaulla 26.6.1940 britskou vládou (poté, co britové neuspěli s nabízením podpory pro jednotlivé regionální francouzské vedení - zejm. v severní Africe).

b) obsazování francouzských lodí v Británii probíhalo ve vyhrocené situaci a tuším jedna z lodí byla posádkou potopena. Obecně platilo, že vesměs všechny lodě zůstaly bez posádek, bo námořníci odmítli pokračovat ve službě (s vědomím, že půjdou (dočasně) do britských zajateckých táborů... aniž by Británie byla ve válečném stavu s Francií). Britové zejména obě bitevní lodě měli problém využít (prý snad jedna byla použita v létě 1940 jako protiletadlová baterie ... až do vyčerpání munice). U menších lodí postupně docházelo k jejich aktivaci, takže se stali součástí de Gaullových FFF. Tuším např. torpédoborec Ouragan byl předán polským námořníkům, aby jej používali (namísto ORP Grom)... patrně protože FFF neměla dost námořníků...

Tj. bavíme se o tom jak velkou (spíše) malou podporu získal de Gaull během dvou týdnů před spuštěním britských akcí/útoků proti francouzskému resp. vichystickému námořnictvu.
Jestli je údaj ve wikipravdivý, tak z členů francouzských ozbrojených sil v Británii "využilo" nabídku na pokračování boje proti Třetí říše pouze 7%.


c) V Alexandrii nedošlo téměř k incidentům, ale lodě byly znehybněny (tuším formou odčerpání pohonných hmot) a (zčásti/úplně) odzbrojeni - francouzské posádky zůstali na lodích - v podstatě šlo o model "domácího vězení" namísto zajatateckého tábora pro námořníky. Lodě v Alexandrii tuším Britové nikdy nevyužili (v roce 1943 po zprovoznění těchto lodí, se s loděmi plavily francouzské (snad původní) posádky).

d) Na Antilách (Béarn a oba CL) tamní velitel skupiny lodí se nepřidal ani Britům, ani k FFF, ani k Vichy. Nastalo něco jiného-velmi zjednodušeně: hrát "mrtvého brouka.
A díky dohodě "bases for destroyers" z 09/1940 byl "mrtvý brouk" monitorován americkými ozbrojenými silami (tuším americké bombardéry B-18 Bolo monitorovaly, jestli náhodou "mrtvý brouk" něco nechystá např. proti Panamském průlivu).


Mám-li pravdu ve svém doplnění textu od @kacermiroslav, tak musím zdůraznit, že děkuji za "odvahu" že se pustil do pokusu zpracovat tohle téma, bo česko-jazyčné prameny (o francouzsko-francouzsko-francouzsko-britských bojích) jsou patrně buď zčásti nebo úplně nepřesné a nesnadno se shání cizojazyčné podklady, bo i pro Francouze je to patrně nepříjemné téma. Tímto děkuji @kacermiroslav. ... Jestli pravdu nemám, tak prosím znalejší o opravu / uvedení na pravou míru. Díky.

Druhou obtíží jak porozumět je IMHO, že v našem kulturním (slovenském, českém, česko-slovenském) prostředí nemáme zažitý pohled francouzských "koloniálních pánů" a toho jaké rizika/otázky/příležitosti řešili během hektického roku 1940, bo osudem Česko-Slovenska bylo buďto téměř ve všem poslouchat (R-U), nebo být naplno okupováni (Třetí říše) nebo být ekonomicky/lidsky vysáváni a zadupáváni do země (Sovětský svaz zejm. od období kolem Gottwaldova puče až do zhruba 70.-tých let a poté nepřímo okupováni).

[kacermiroslav]

Kouzelníku,
Já bych to fakt „pohádkou“ nenazýval. Prostě to jsou fakta. V časové ose vidíš, že obsazovali Vichistické lodě a přístavy od Mers-el-Kebíru, Oranu, přes Dakar, po Libreville a dále pak i Madagaskar atd. Takže nad „zdravým úsudkem“ nepřemýšlím, protože k tomu prostě došlo. Tj. Admiralita a vláda Velké Británie situaci vyhodnotili tak, že je potřeba tyto kroky udělat.

Bohužel francouzsky neumím, ale u toho jednoho obrázku s tanky H-39 jsem pochopil, že snímek je z Gaboonu z října 1940. Jestli se do Gabbonu dostali přes Čad, Kamerun či Kongo, nebo jinou cestou, to nevím. Ale v každém případě jejich účast při obsazování Gaboonu je zdokumentovaná.

To obsazení francouzských plavidel v přístavech v Británii a v Egyptě by samozřejmě vydalo na samostatný článek a tam bych se rozepsal více. Do jedné věty se fakt nedá vše shrnout, když téma, které jsem psal, bylo jiné. V porovnání s akcemi v Mers-el-Kebíru a na jiných místech se dá skutečně říct, že to proběhlo bez větších incidentů.

Nevím jak velkou podporu měl De Gaulle před akcemi proti námořnictvu, ale speciálně po Mers-el-Kebíru se z námořníků nikdo do služeb Svobodných Francouzů nehrnul a až do roku 1942 právě tato složka vichistické vojenské moci, klad Britům největší odpor.

V Alexandrii to byl brilantní tah Cunninghema, který měl příkaz lodě obsadit silou, ale on dokázal vyjednat, že se z lodí odčerpaly PHM a závěry děl se uložili na francouzském konzulátu v Alexandrii. Tím byli lodě znehybněné.

Jinak díky kolego:-)

[Kouzelnik]

@kacermiroslav
Ty tanky Svobodných francouzů prý byly dopraveny přes Douala (přístav v Kamerunu), ze kterého do středu Gabonu je to vzdušnou čarou cca 500 kilometrů.

Odkazovaný zdroj uvádí komplikovaný postup Svobodných francouzů kvůli pralesu. Já jako laik si netroufnu vyhodnotit vliv období dešťů.

Tj. nevím jestli se tanky dokázaly dostat na místo po zemi. (nebo jestli tanky nenaložili na (říční) loď a nevysadili přímo poblíž místa bojů)

[Kouzelnik]

Kouzelníku,
Já bych to fakt „pohádkou“ nenazýval. Prostě to jsou fakta. V časové ose vidíš, že obsazovali Vichistické lodě a přístavy od Mers-el-Kebíru, Oranu, přes Dakar, po Libreville a dále pak i Madagaskar atd. Takže nad „zdravým úsudkem“ nepřemýšlím, protože k tomu prostě došlo. Tj. Admiralita a vláda Velké Británie situaci vyhodnotili tak, že je potřeba tyto kroky udělat.
(...)

Jsme ve vlákně v bitvě o Gabon na podzim 1940 - s ohledem na to, já nesouhlasím s podtrženou pasáží, neboť to je v rozporu s realitou. Zčásti jsem realitu už popsal. Tj. když Ti vyšla interpretace kterou jsi napsal, tak je zřejmé, že předem si vytvoříš prvotní názor a pokud se objeví fakt popírající prvotní názor, tak tento "nepohodlný fakt" ignoruješ.

Právě protože přehlížíš konkrétní okolnosti které byly různé v jednotlivých Tebou uvedených příkladech, tak Ti uniká převažující zbytečnost "bitvy o Gabon"

Tvoje jednotlivé příklady (Mers-el-Kebíru, Oranu, přes Dakar, po Libreville a dále pak i Madagaskar) se odlišují např. tím kdo dal pokyn k přípravám na bitvu. Kdybys sis např. promyslel důvody a cíle pro "bitvu" o Réunion v listopadu 1942, tj. v době probíhajícího Operace Torch, tak možná bys pochopil, že Ti unikly důležité detaily.

Pozn. Tebou uvedeným příkladem "Oran" - chápu útok na pomalou loď kategorie avízo loď https://fr.wikipedia.org/wiki/Rigault_d ... ly_(aviso) v rámci nasazení britských ponorek s cílem potopit těžké/moderní lodě francouzského námořnictva ... tj. za potopení tohoto avíza se prý britové omluvili neboť prý britská ponorka si avízo zaměnila za křižník, no nevím, bo viditelnost v létě po poledni snad byla OK (... pro srovnání s příkladem "Oran" nejsem si jist, že by během WW2 se britové omluvili za útoky na francouzské vojenské lodě v "Mers-el-Kebír").

Ale, @kacermiroslav, buď v klidu za má "ostrá" slova. Protože je píšu pro ostatní, tak aby se mohli poučit že to co máme mezi ušima je fajn používat - tj. nabádám k samostatnému myšlení. A to platí nejen o historii ale taky obecně v životě např. když mi někdo slibuje hory doly,...

Kouzelníku,
(...)
To obsazení francouzských plavidel v přístavech v Británii a v Egyptě by samozřejmě vydalo na samostatný článek a tam bych se rozepsal více. Do jedné věty se fakt nedá vše shrnout, když téma, které jsem psal, bylo jiné. V porovnání s akcemi v Mers-el-Kebíru a na jiných místech se dá skutečně říct, že to proběhlo bez větších incidentů.
(...)

Výše uvedenými příklady rozdílného "eliminování" vichystů (v britských přístavech, v Alexandrii, na francouzských Antilách) jsem se snažil upozornit že velmi pravděpodobně Britové rozlišovali:
a) Na nejvíc nebezpečné (nebo na nejlépe využitelné) vichystické základny útočili.
b) Základny vzdálené od míst bojů/nevyužitelné (pro brity) britové nechávali na pokoji.

a) Proto byla IMHO rozdílná motivace pro obě fáze bitvy o Madagaskar 1942: Operace Ironclad a operace StreamLineJane se v tomto diametrálně lišily)

b) Z popsaného "rozlišování" vnímám výjimku, že Britové nezaútočili na přístav Djibuti:Z francouzských kolonií/impérií mimo severní a západní Afriku (a mimo Indočínu) to bylo IMHO zdaleka nejvíc důležitá država nepřátelských či nespojeneckých francouzů. A dobytí (nikoliv získání neporušeného) přístavu Djibuti by patrně nebylo obtížné v poměru k síle obránců.

c) Zkoumal jsem jestli výše uvedené "rozlišování britů" na co útočit/na co ne, platí pro tuniskou Bizertu (vzhledem k její poloze vůči přístupům k Maltě) - IMHO pravidlo platí, ale nebylo téměř na co útočit, bo vichysté tam neměli téměř žádné hladinové lodě.
Zato v tomto přístavu byly ponorky pro minování, takže možná britové nechtěli naštvat vichysty v Tunisu, aby náhodou nezačali posílat své ponorky zaminovávat přístupy k Maltě. Co dovedou ponorky téhle třídy Britové věděli díky faktu, že jedna z této třídy sloužila v loďstvu Svobodných francouzů

[Kouzelnik]

Celá akce začala již 27. října 1940, (...) Vichisté měli v přístavu Libreville pouze ponorku PONCELET (korvetní kapitán B.de Saussine) a velké avízo BOUGAINVILLE (fregatní kapitán R.Morin).

Doplním:
V gabonském přístavu Libreville byla ještě jedna významnější loď - transportní loď pro přepravu banánů, proto byla schopna dosáhnout maximální rychlosti 18 uzlů (ve srovnání s loďmi v "pomalých" konvojí plujících cca 10 uzlů). A proto byla určena pro úlohu pomocného křižníku. @Polarfox tuto loď popisuje ve svém výborném článku má v závěru 1. komentu shora (jako X3)
https://fr.wikipedia.org/wiki/Cap_des_Palmes_(bananier)

Mě překvapuje, že loď z Libreville nebyla poslána pro posily do nejbližší vichystické základny (Porto-Novo) vzdálené cca 1000 km nebo do významnějšího Abidjanu (vzdáleném cca 1500 km).

Obě základny byly o poznání blíže než vzdálenost necelých 4 tisíc km mezi gabonským Libreville a Dakarem, notabene, když lodě mezi Libreville a Dakarem by nějak musely proplout kolem britských lodí (transportních i jejich eskort) mířících do/z Freetownu v Sierra Leone.

Nicméně našel jsem neozdrojované tvrzení, že tato "banánová" loď sloužila v Libreville jako vězení pro odpůrce Vichy.


Druhé doplnění:
OOB celé vichystické flotily k 5. listopadu - je to členěno po jednotlivých základnách. Vypadá to, že v tomto období nejbližší vichystické válečné lodě byly až v Dakaru (viz oba CL).

[kacermiroslav]

Jsme ve vlákně v bitvě o Gabon na podzim 1940 - s ohledem na to, já nesouhlasím s podtrženou pasáží, neboť to je v rozporu s realitou. Zčásti jsem realitu už popsal. Tj. když Ti vyšla interpretace kterou jsi napsal, tak je zřejmé, že předem si vytvoříš prvotní názor a pokud se objeví fakt popírající prvotní názor, tak tento "nepohodlný fakt" ignoruješ.

Právě protože přehlížíš konkrétní okolnosti které byly různé v jednotlivých Tebou uvedených příkladech, tak Ti uniká převažující zbytečnost "bitvy o Gabon"

Tvoje jednotlivé příklady (Mers-el-Kebíru, Oranu, přes Dakar, po Libreville a dále pak i Madagaskar) se odlišují např. tím kdo dal pokyn k přípravám na bitvu. Kdybys sis např. promyslel důvody a cíle pro "bitvu" o Réunion v listopadu 1942, tj. v době probíhajícího Operace Torch, tak možná bys pochopil, že Ti unikly důležité detaily.

Pozn. Tebou uvedeným příkladem "Oran" - chápu útok na pomalou loď kategorie avízo loď https://fr.wikipedia.org/wiki/Rigault_d ... ly_(aviso) v rámci nasazení britských ponorek s cílem potopit těžké/moderní lodě francouzského námořnictva ... tj. za potopení tohoto avíza se prý britové omluvili neboť prý britská ponorka si avízo zaměnila za křižník, no nevím, bo viditelnost v létě po poledni snad byla OK (... pro srovnání s příkladem "Oran" nejsem si jist, že by během WW2 se britové omluvili za útoky na francouzské vojenské lodě v "Mers-el-Kebír").

Výše uvedenými příklady rozdílného "eliminování" vichystů (v britských přístavech, v Alexandrii, na francouzských Antilách) jsem se snažil upozornit že velmi pravděpodobně Britové rozlišovali:
a) Na nejvíc nebezpečné (nebo na nejlépe využitelné) vichystické základny útočili.
b) Základny vzdálené od míst bojů/nevyužitelné (pro brity) britové nechávali na pokoji.

Kouzelníku,
ty se furt snažíš argumentovat svým rozumem, ale já pořád píši to samé. Tj. prostě k těm akcím došlo a po pravdě řečeno, v dané diskusi je mi vcelku jedno, jaké měli Britové k útoku motivace. Tudíž nechápu, o jakém rozporu s realitou vidíš? A také nechápu, jaké důležité momenty mě mají unikat? Já jen z několika zdrojů vytvořím článek popisující dané události. Nic víc, nic míň. Zdroje si samozřejmě mohou občas protiřečit a pak je na mě, jakožto autorovi, abych hledal další, nebo se přiklonil na jednu či druhou stranu. Tvůj úhel pohledu, se ale samozřejmě může lišit a přiklonil by jsi se k jinému zdroji třeba. Jinak pokud tě tato problematika zajímá, tak proč nenapíšeš nějaké vlastní články? Znalosti a zdroje na to máš.

[Kouzelnik]

Jsme ve vlákně v bitvě o Gabon na podzim 1940 - s ohledem na to, já nesouhlasím s podtrženou pasáží, neboť to je v rozporu s realitou. (...)

Kouzelníku,
ty se furt snažíš argumentovat svým rozumem, ale já pořád píši to samé. Tj. prostě k těm akcím došlo a po pravdě řečeno, v dané diskusi je mi vcelku jedno, jaké měli Britové k útoku motivace. Tudíž nechápu, o jakém rozporu s realitou vidíš? A také nechápu, jaké důležité momenty mě mají unikat? Já jen z několika zdrojů vytvořím článek popisující dané události. Nic víc, nic míň. Zdroje si samozřejmě mohou občas protiřečit a pak je na mě, jakožto autorovi, abych hledal další, nebo se přiklonil na jednu či druhou stranu. Tvůj úhel pohledu, se ale samozřejmě může lišit a přiklonil by jsi se k jinému zdroji třeba. Jinak pokud tě tato problematika zajímá, tak proč nenapíšeš nějaké vlastní články? Znalosti a zdroje na to máš.

Já tvrdím, že nešlo o britskou akci. Nicméně nemám dost informací, abych si byl jist, která francouzská frakce vedla akci k dobytí Gabonu - možná šlo o akce (na sobě nezávislých) francouzských frakcí, které byly jen volně koordinovány. Např. použiju-li pomůcku "qui-bono", tak ani tak moc nepomůže.

A to tvrdím s vědomím britských aktivit, např. letadla (Westland Lysander) nebo lodě RN: např. 1x CA a 1x CL které se v oblasti vyskytovaly, a to prý aby se postavily připlouvajícím vichystickým lodím. Nejsem si jistý jestli to lze popsat jako blokáda, neboť v ní britové nechávali "díry".

(...)

Jinak pokud tě tato problematika zajímá, tak proč nenapíšeš nějaké vlastní články? Znalosti a zdroje na to máš.

Tvoji poznámku chápu tak, že Ti nekonvenuje můj způsob (šťouravé) diskuze, která má i další chybu - leckdy používá odvážné interpretace zmatených faktů (resp. pracuje pouze s pouze částečným poznáním faktů).

Cíl je jednoduchý. Nechci se angažovat v tom, aby Palba konkurovala časopiseckým nebo knižním publikacím na téma military history. Důvody jsou 2. Jednak jde o autorská práva (=pokládám za správné, aby autoři dostali zaplaceno), což je dneska velmi obtížné, neboť dosud nejsou známé konkrétní pravidla (tj. nevíme jak bude zkonkretizována obecná evropská legislativa po její letošní reformě). Druhým důvodem je nesmyslnost takové konkurence - mnohem jednodušší je v trafice koupit časopis (nebo koupit knížku).

To v čem může Palba excelovat je to, že zde bude fungovat (částečně již funguje) diskuze, kdy nejprve se shromáždí fakta (např. formou odkazů na konkrétní internetové encyklopedie nebo odkaz na konkrétní literaturu/konkrétní číslo časopisu) a pak následně se "porafáme" o jejich interpretaci. Protože debata založená na faktech svým duchem IMHO naplňuje literu evropské směrnice, která přijala výjimku z obecné restrikce používání autorských práv. Lidově řečeno - chceš, aby v 2021?/2022 byla (většina) obsahu Palba.cz smazána či nikoliv?

Nicméně - pokud mi výslovně nenapíšeš, že chceš, abych reagoval na Tvoje další případné stručné články nebo komentáře v diskuzi, tak do té doby si dám "bobříka mlčení" vůči všemu, co do budoucna napíšeš na Palba.cz.

Protože svými vesměs štouravými/přemýšlivými komentáři mám zájem cvičit (nejen svůj) mozek v přemýšlení, nikoliv v memorování. Rozhodně nemám v úmyslu férové diskutující, jako např. Tebe, štvát.

Měj se hezky.

[kacermiroslav]

Já tvrdím, že nešlo o britskou akci. Nicméně nemám dost informací, abych si byl jist, která francouzská frakce vedla akci k dobytí Gabonu - možná šlo o akce (na sobě nezávislých) francouzských frakcí, které byly jen volně koordinovány. Např. použiju-li pomůcku "qui-bono", tak ani tak moc nepomůže.

Cíl je jednoduchý. Nechci se angažovat v tom, aby Palba konkurovala časopiseckým nebo knižním publikacím na téma military history. Důvody jsou 2. Jednak jde o autorská práva (=pokládám za správné, aby autoři dostali zaplaceno), což je dneska velmi obtížné, neboť dosud nejsou známé konkrétní pravidla (tj. nevíme jak bude zkonkretizována obecná evropská legislativa po její letošní reformě). Druhým důvodem je nesmyslnost takové konkurence - mnohem jednodušší je v trafice koupit časopis (nebo koupit knížku).

To v čem může Palba excelovat je to, že zde bude fungovat (částečně již funguje) diskuze, kdy nejprve se shromáždí fakta (např. formou odkazů na konkrétní internetové encyklopedie nebo odkaz na konkrétní literaturu/konkrétní číslo časopisu) a pak následně se "porafáme" o jejich interpretaci. Protože debata založená na faktech svým duchem IMHO naplňuje literu evropské směrnice, která přijala výjimku z obecné restrikce používání autorských práv. Lidově řečeno - chceš, aby v 2021?/2022 byla (většina) obsahu Palba.cz smazána či nikoliv?

Nicméně - pokud mi výslovně nenapíšeš, že chceš, abych reagoval na Tvoje další případné stručné články nebo komentáře v diskuzi, tak do té doby si dám "bobříka mlčení" vůči všemu, co do budoucna napíšeš na Palba.cz.

Co se Gabonu týče, tak dvě válečná britská plavidla se akce účastnila, což vyžadovalo souhlas Admirality. Jaké přesně pohnutky je k tomu vedli, nevím. Ale zřejmě do bylo podobné, jako v případě Dakaru, kdy Churchilla de facto přemluvil De Gaulle. Asi se dá logicky pochopit, že pokud De Gaulle a jeho Svobodní Francouzi neuspěli u Dakaru, tak si potřeboval reputaci zlepšit nějakou jinou akci. Tato akce ale byla tak jako tak se souhlasem britské Admirality a dokonce i s její podporou. To znamená, že pohnutky k obsazení Gabonu byli zřejmé jak na straně Svobodných Francouzů, tak i na straně Britů.

Samozřejmě reaguj na mé články, já s tím vůbec nemám problém kolego. Jen prostě občas máme na věc jiný pohled a já se zase až tolik nepouštím do úvah, jako ty. Váhu některým krokům každý z nás tak přikládá něčemu jinému. Mě spíše baví fakta:-)

Na evropské směrnice prdím:-) jsem autor a nemám problém ke svým článkům dát pro Palba.cz souhlas se jejich uveřejňováním. A nevadí mi ani, že je to bez honoráře. Všichni autoři zde jsme nadšenci a proto to podnikáme vše ve volném čase a bez nároku na odměnu. Jedinou odměnou je pak následná diskuse, poděkování atd. Takže se vůbec nemusíš bát psát a publikovat.

[Mirek58]

Z pozice Britů byly pohnutky jasně dané polohou významných přístavů.
A pozice de Gaulla to bylo taktéž jasné, o co víc pod svou vlajku sehnal podporovatelů, tím stoupal význam jeho Svobodných Francouzů.
No a když se už na začátku pod jeho vedení přihlásil Kamerun ( byl možný návrat pod něm správu), volba souseda byla jasná.

[Kouzelnik]

(...)

Samozřejmě reaguj na mé články, já s tím vůbec nemám problém kolego. Jen prostě občas máme na věc jiný pohled a já se zase až tolik nepouštím do úvah, jako ty. Váhu některým krokům každý z nás tak přikládá něčemu jinému. Mě spíše baví fakta:-)

Prima. Je naprosto normální, že si člověk uchová (i po disputaci) svůj názor. Ohledně faktů - jo, tak to jsme dva. A právě proto jsem upozornil, že z faktů mi vychází jiná interpetace než Tobě.

Já tvrdím, že nešlo o britskou akci. (...)

Co se Gabonu týče, tak dvě válečná britská plavidla se akce účastnila, což vyžadovalo souhlas Admirality. Jaké přesně pohnutky je k tomu vedli, nevím. Ale zřejmě do bylo podobné, jako v případě Dakaru, kdy Churchilla de facto přemluvil De Gaulle. Asi se dá logicky pochopit, že pokud De Gaulle a jeho Svobodní Francouzi neuspěli u Dakaru, tak si potřeboval reputaci zlepšit nějakou jinou akci. Tato akce ale byla tak jako tak se souhlasem britské Admirality a dokonce i s její podporou. To znamená, že pohnutky k obsazení Gabonu byli zřejmé jak na straně Svobodných Francouzů, tak i na straně Britů.

Porovnáváš neporovatelné -

V Dakaru se mělo vylodit zhruba 2x tolik pozemních vojáků britského Impéria/Dominia než pozemních vojáků z francouzského Impéria/Dominia.
Když invaze do Dakaru byla neúspěšná, tak britové své jednotky neposlali do Gabonu. Ale počítali s nimi pro případné obsazení Azorských ostrovů.

Tj. já nevím o nasazení členů britských ozbrojených sil do bitvy o Gabon (pozn. nevím přesně jestli letadla v AEF (v Kamerunu) byly součástí nějaké britské jednotky nebo jestli používání Lysanderů v AEF byla čistě záležitost tamních/cizáckých francouzů; pro cestování po AEF vím, že ChdG používal Potez).

Tj. role britů ohledně říjnového/listopadového střetnutí v Gabonu byla zhruba stejná jako jejich role u vichystického Djibuti v tomto období. Spíše menší. A nikdo nikdy nemluvil, že by Britové napadli Djibuti během WW2


Už chápeš na co se Tě opakovaně snažím upozornit?


Ještě jinak:
Tvrdíš-li, že britové měli nějaké "pohnutky", aby byl obsazen Gabon (=nemyslím, aby byly eliminovány všechny tři vichystické lodě) ... tak jaké konkrétní britské "pohnutky" to byly? Připomínám srovnání s Djibuti (kde by zásah FFF v "gabonském" stylu byl mnohem, mnohem přínosnější pro britské válečné úsilí).

Ještě jinak - Jak konkrétně využili Britové Gabon nebo gabonský přístav Libreville?

IMHO pokud by šlo o to, eliminovat riziko, že možná do nějakého vichystického přístavu doplují nějaké nebritské lodě, tak možná ještě větší význam jako gabonský přístav Libreville mělo přístav Porto-Novo, rovněž v Guinejském zálivu.


Ještě další pokus:
Existovali vůbec v září/říjnu 1940 vůbec nějací "Svobodní Francouzi"? Nebo v tomto období byla FFF jakousi "nálepkou" pro lidi/skupiny lidí s (velmi) různorodými názory? Nebylo právě sjednocení nevichystických francouzů tím hlavní cílem gabonské bitvy, tj. bitvy francousko-francouzsko-francouzsko(-britské)?

Jak jinak si vysvětlit spíše "propagační" invazi o více než rok později
https://en.wikipedia.org/wiki/History_o ... portations

Jako pozoruhodnou, v souvislosti s "propagační" invazí, vnímám pasáž na wiki, popisující údajnou reakci Roosvelta, který prý vyjádřil nelichotivý názor na de Gaulla (velmi interesantní je výraz použitý ve zdroji na který se wiki odkazuje že ChdG = "dictator-in-training")

(...) President Roosevelt's profound distrust of de Gaulle playing a key part in that, with him being firmly convinced that the general's aim was to create a South-American style junta and become the dictator of France

https://en.wikipedia.org/wiki/Free_France
Tj. že FDR (díky "propagační invazi FFF o Štědrém dni 1941) měl hlubokou nedůvěru vůči ChdG, o kterém si myslel že jeho cílem je styl vládnutí ve stylu jihomoamerických vojenských vlád a stát se diktátorem Francie.

[kacermiroslav]

Kouzelníku,
Myslím, že rozdíl mezi Dakarem a Libreville byl patrný nejen z přítomností různých námořních jednotek, ale i také ze zajištěné obrany přístavu. Tomu asi odpovídali i nasazené jednotky. To že Britové své jednotky z neúspěšného Dakaru neposlali rovnou do Libreville je logické. Museli zajistit opravu poškozených lodí a samozřejmě také dostat do nemocnice raněné, kterých nebylo zrovna málo. A podniknout útok na Gabon bez přípravy, by bylo asi nestandardní. Navíc v té době neměli ještě Svobodní Francouzi podporu jednotek z vnitrozemí.

Já fakt nevím, jako pohnutky Brity vedli, ale prostě Admiralita poslal svá válečná plavidla spolu De Gaullem. To si myslím, že hovoří samo za sebe a pohnutky prostě nezkoumám. Pro mě je to prostě fakt, že byli akci přítomné. Ale když tě ty pohnutky tak zajímají, tak jediné co mě napadá, že přístavy v západní Africe by mohli využívat německé ponorky v Atlantiku. Pokud ne jako stálé, tak alespoň jako příležitostné pro dočerpání PHM, nutným opravám atd. Proto pro Spojence bylo asi důležitější obsadit tyto přístavy, než v Džibuti.

Tak osoba De Gaulle je celkově velice zajímavá a je fakt, že i po válce byla ve Francii někdy vnímaná rozporuplně. Ne nadarmo na něj bylo učiněno několik pokusů o atentát. Samozřejmě posilování své role v čele Svobodných Francouzů byl jeho nepochybný cíl, nebo jeden z cílů.

[Kouzelnik]

Níže uvedený koment je dlouhý jak náměstí v Budějicích. A navíc je zestručněný, takže některá fakta nevysvětluje.

Nicméně kdo si jej přečte, tak třebas, ty naznačené motivy jednání, pomůžou v pochopení jak komplikovaně/obtížně se formoval náš česko-slovenský protinacistický odboj v období 1938-1940.

Proto jsem to psal, nikoliv kvůli událostem v centrální Africe v době, kterou vnímalo (dospělým rozumem) dost málo dnes žijících lidí.



1. V Dakaru chtěli britové vojensky zasáhnout. A proto bylo připraveno k útoku skoro 2x britských vojáků než bylo vojáků poslouchající ChdG.


2. V Gabonu ne. Jediné co Britové udělali, že hlídal přesun velkých válečných lodí, které by patrně mohly zasáhnout nejen na cíle na gabonské pobřeží (např. přístav Libreville), ale taky by mohly ohrožovat přístav v sousedním Francouzském Kongu (přístav Brazzaville) na který spoléhala logistika pro podstatnou část belgického Konga - tj. nástupní prostor pro jednu ze směrů útoků na Italskou východní Afriku.

@kacermiroslav... Dosud jsi nepřinesl jeden jediný fakt, že britové chtěli bitvu o Gabon.

Jediný fakt, který by dával základ pro Tvoji interpetaci je:
[quote="NavalHistory.net] Heavy cruiser DEVONSHIRE (Flagship Vice Admiral John Cunningham) with destroyers FAULKNOR, FORESIGHT, FURY, ESCAPADE departed Freetown for Duala, Cameroons arriving on the 4th with Dutch liner WESTERNLAND (16, 469grt), carrying 1564 tons, French sloops COMMANDANT DOMINE and COMMANDANT DUBOC. When agreement could not be reached between De Gaulle and the British command on operations, the destroyers returned to Freetown. [/quote]
Datováno 2. října (=3 týdny před začátek bitvy o Gabon)
zdroj:https://www.naval-history.net/xDKWW2-4010-23OCT01.htm


3. Bitvu o Gabon chtěla/-y některá nebo některé francouzské frakce. Ale netroufnu si blíže konkretizovat. Bo například mě plete spousta jednání ChdG v AEF před zahájením útoku, zejm. mě není jasný postoj vojáka s mnohem vyšší hodností (generál Catroux) k vojákovi s nižší hodností (ChdG). http://worldatwar.net/timeline/france/empire40-45.html tj. proč se potřebovali setkat, když Catroux nezasáhnul do bojů v Gabonu, ale začal pracovat na dobytí vichystické Sýrie a Libanonu


4. Z mého pohledu bych si tipnul, že rozhodnutí de Gaulla poslat bojovat v říjnu 1940 jeho věrné do Gabonu (tj. nepoužívám označení FFF, bo zájmy jednotlivých ne-/protivichystických francouzských frakcí nebyly ještě sjednocené) byl další z řady rozhodnutí, kdy "ego přetlačilo racio"

a) Nájezdy na jih Italské Lybie z Čadu, které zbytečně odčerpávaly spoustu vojenských zdrojů zejm. logistických (=něco na způsob léta 1942 mezi první a druhou bitvou o El-Alamein, kdy italsko-německé jednotky spotřebovaly spoustu zdrojů na pouhé přežití, bo obrovská logistická náročnost pro jejich zásobování)
b) propagační, které vůbec nezměnila názor lidí v (frankofonním) Quebecu: https://en.wikipedia.org/wiki/History_o ... portations
c) duplicita https://en.wikipedia.org/wiki/Wallis_an ... ld_War_Two
d) nepotřebnost https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_R%C3%A9union


5. Takže se nedivím, že s ChdG přestali Britové seriózně jednat už na podzim 1940. A začali s ním opět počítat teprve až na jaře 1943, kdy ChdG získal podporu spousty dalších francouzů (nechci se pouštět do spekulací co by kdyby Darlan přežil).

Tím, že do podzimu 1940 s ChdG počítali nemyslím ty britské akce-útoky na francouzské loďstvo v létě 1940... pro tohle nemám žádnou omluvu, v tomto měl pravdu ChdG.

Ale myslím to tak, že Britové po dakarském fiasku už nechtěli být zatahování do francouzsko-francouzsko-francouzských sporů, protože si vyhodnotili, že ChdG mnohem víc francouzů odpuzuje než přitahuje (viz v létě se do protinacistických bojů na straně britského Impéria/Dominia zapojilo cca 7% z francouzských členů ozbrojených sil v Británii,zbytek odmítnul že raději půjdou do zajateckých táborů)

O rok později - po bitvě o Sýrii/Libonan se přidalo k FFF 14%, ale ChdG nehrál žádnou přímou roli v celé bitvě, nýbrž za FFF byl operačním i vrchním vojenským velitelem lidé s dlouholetou tamní zkušeností (ChdG měl pouze krátkou zkušenost z tohoto regionu a patrně vůbec neměl znalost tamních nevojenských reálií, takže asi bylo moudré že do této bitvy nezasahoval a do Sýrie/Libabonu přiletěl ze středoafrického Brazzaville, až byl konec.


6. Brity od Dakaru 1940 jediné co je zajímalo, aby se někteří z francouzů nespojili s Třetí říší nebo jinými nepřáteli britského Impéria/Dominia.
Spekuluji, že jedním z motivů proč britové přestali přímo napadat vichysty byl nepříznivé renomé v USA (zejm. během prezidentské kampaně na podzim/zimě 1940), tak aby pokračovaly dodávky zbraní z USA... tj. aby američtí odpůrci podpory pro británii nezískávali důkazy, že britové ve skutečnosti ani tak neválčí proti Třetí říši/Italům, ale že spíše jde o koloniální války ... tj. proto britové nezasáhli v Gabonu, protože britům nešlo o váleční kvůli nebritským koloniím/dominiím.



Závěr:
Tj. Já z faktů vyvozuji závěr, že od zářijové dakarské bitvy až do léta 1941 nastala pauza ohledně britských aktivit vůči vichystickým francouzským pozemním základnám.

Ohledně akcí RN, tak tvrdím že jediné větší akce byly kvůli monitorování pohybů vichystických válečných lodí (aby ) z/do Středozemního Moře (a aby vichystické válečné lodě nepluly nepluly do přístavů na okupovaném atlantském pobřeží) a blokování vichystických přepravních lodí s dodávkami surovin do Evropy, pokud britové měli podezření, že suroviny vichy předá Třetí říši nebo Italům... viz např. tanker Sherezade plující z Texasu do Casablancy, kterému Britové nařídili změnu cílového přístavu=do Dakaru.


Výjimkou z pravidla:

a) blokáda Djibuti už od roku 1940, bo tamní přístav by umožnil využít železnici vedoucí do Adis Abedda v Italské východní Africe odkud Italové útočili na jednotlivé části britského Impéria/Dominia.


b) Ovšem bitva o Madagaskar (zejména její pozemní fáze StreamLineJane - IMHO zbytečná z vojenského pohledu) byla samostatnou kapitolou, do které se patrně mj. promítla nejen změna názoru Vichy na jaře 1941, ale taky fungující spolupráce Vichystů a japonských ozbrojených sil v Indočíně. Jako důležité v této souvislosti vnímám, že FFF se nepodíleli na bitvě o Madagaskar (uznávám, že část vojáků hrdinně bojovala v severní Africe, nicméně přece jenom FFF dokázala sehnat dost vojáků, když "na truc" provedla "invazi" na Réunion relativně blízký Madagaskaru).