PALBA.CZ

Pákistán má zájem o bitevní vrtulníky Z-10ME

Pákistán má zájem o koupi čínských útočných helikoptér CAIC Z-10ME. Jedná se o reakci na zablokování nákupu vrtulníků AH-1Z a T129 ATAK. Pákistánské pozemní síly v současné době provozují 32 útočných vrtulníků AH-1F Cobra a 4 Mi-35. Pákistán původně získal povolení 6. dubna 2015 na nákup 15 útočných vrtulníků AH-1Z Viper spolu s balíčkem vybavení, včetně tisíce protitankových řízených střel AGM-114R Hellfire II. Celková hodnota balíčku byla maximálně 952 mil dolarů, ale po vyrobení devíti strojů, prodej zablokoval prezident Trump. O rok později se tedy začali zajímat o turecké vrtulníky T129 ATAK, konkrétně 30 strojů za cenu 1,5 mld dolarů. Smlouva byla podepsána koncem května 2018, ale koncem roku Američané požadovali, aby společnost Light Helicopter Turbine Engine Company, společný podnik vytvořený společnostmi Rolls-Royce a Honeywell, zastavila dodávku motorů LHTEC-CTS800·4A do Turecka. Turecký výrobce tedy zastavil výrobu nových vrtulníků pro Pákistán, byť bylo zmiňováno že vznikne turecká alternativa k tomuto motoru. Kvůli obavám z indického nákupu AH-64E, nechce Pákistán čekat a urychlí přezbrojení pomocí čínských vrtulníků Z-10ME. První exportní modifikace taktického útočného vrtulníku typu Z-10, prvního útočného vrtulníku čínské výroby, vešla ve známost jako Z-10ME a široké veřejnosti byla poprvé prezentována v červnu roku 2017 na 52. Pařížské Air Show ve formě zmenšeného modelu. Exportní model Z-10ME vychází z modelu Z-10K a má nové pohonné jednotky s vyšším výkonem, modifikované lapače vzduchu pohonných jednotek s odlučovači prachových částic, nové motorové výfuky, které vyvádějí výtokové plyny směrem nahoru, modifikovanou avioniku, přídavné vnější pancéřování kabin posádky, nový kanón a výrazně rozšířenou škálu podvěsné výzbroje. Novinkou se stala též možnost přepravy nákladu v podvěsu. Schopností přepravy nákladu v podvěsu přitom nedisponuje žádný jiný bitevní vrtulník na světě. Prototyp vrtulníku typu Z-10ME byl poprvé spatřen v září roku 2018. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl na Airshow China 2018, která se konala v listopadu toho samého roku v Zhuhai. Zde byl prototyp vrtulníku typu Z-10ME prezentován v pouštní kamufláži s celou škálou podvěsné výzbroje a podvěsného vybavení.

http://m.ruslet.webnode.cz/technika/cin ... ky/z-10me/
https://www.milmag.pl/news/view?news_id=3526

Historie počátku vývoje bitevního vrtulníku Z-10

Nějak mě minula zpráva z roku 2013, kdy na veletrhu Heli Expo konaném v Las Vegas, prohlásil Sergej Michejev, hlavní konstruktér společnosti Kamov, že čínský bitevní vrtulník WZ-10 je výsledkem tajné spolupráce právě s ruskou konstrukční kanceláří a svá tvrzení dokládá nákresy. Čínská média přitom prezentují bitevní vrtulník WZ-10 jako chloubu čínského leteckého vývoje a průmyslu. Poprvé veřejně představen roku 2012 na Airshow China a to pouze v letové ukázce. Šéfkonstruktér vystoupením potvrdil dřívější četné spekulace, že základ stroje vnikl v Rusku. Podle Michejeva však WZ-10 nevznikl jen na rýsovacích prknech ruských konstruktérů. Základem měl být tajný projekt 941, který v polovině 90. let vypracovali v ruském Kamovu na objednávku čínské vlády. Ta přitom dopředu specifikovala hmotnost stroje do šesti tun a použití konkrétních komponentů, motorů i výzbroje. Rusové proto navrhli pouze základ vrtulníku a provedli ověření návrhu výpočty a měření v aerodynamickém tunelu. Podle Michejeva v následujících zhruba deseti letech provedli Číňané veškerý další vývoj sami a prototypy i sériové stroje postavili až v Číně. WZ-10 se výrazně odlišuje od ruských bitevních vrtulníků Mi-28, Ka-50 a Ka-52 a spíše se podobá již zmíněnému AH-64 Apache, francouzsko-německým helikoptérám Tiger či italskému stroji Mangusta. Podle ruských expertů to však není žádná náhoda, s vrtulníkem totiž Číňanům pomáhaly i firmy Eurocopter a AgustaWestland. Čínské technologie dvojího využití (tedy technologie jak pro civilní, tak pro vojenské účely) pochází od západních firem. Například převodovka Agusta či rotory Eurocopter, za dodání motorů T6C-67C dostala kanadská továrna Pratt & Whitney dokonce pokutu za dodávku zbraní do Číny. Čína představovala pro ruské zbrojovky hlavního klienta hlavně v 90. letech, kdy po rozpadu Sovětského svazu tok financí od ruské armády téměř ustal a čínské zakázky držely ruské zbrojovky nad vodou. Číňanům se dlouho nedařil vývoj vlastních helikoptér, proto bylo představení nového bitevního vrtulníku WZ-10 velkým překvapením.

https://www.flightglobal.com/heli-expo- ... 00.article
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... ter-183988
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... chnika_rja
http://trishul-trident.blogspot.com/201 ... r-was.html

Pákistán turecké bitevní vrtulníky T129 asi nedostane, jelikož je problém s dodáním amerických motorů. Firma LHTEC (společný podnik Honeywell a Rolls-Royce) totiž nedostala souhlas americké vlády s exportem motorů do Turecka.
Spojené státy současně Pákistánu zpomalily dodávku bitevních vrtulníků AH-1Z Viper. Zdroje uvádějí, že pro Pákistán bude asi jediným rychlým řešením nákup čínských modernizovaných exportních vrtulníků CAIC Z-10ME. Pákistán tyto vrtulníky v základní verzi již studoval a nezdály se mu moc dobré.

Zdroj Militarybox