Defence24: Ukrajina - Jak F-16 ovlivní válku [ANALÝZA]
MACIEJ SZOPA
Válka na Ukrajině vstoupila před více než rokem do fáze opotřebovací války, navzdory pokusům prolomit patovou situaci během neúspěšné letní ofenzívy. V těchto těžkých časech, kdy záleží na potenciálu obou stran a méně na válečném umění, ruská strana znovu získala výhodu v dělostřelectvu a začíná směřovat k výhodě ve svých bezpilotních systémech, včetně masivně používaných vícerotorových letadel. Situaci komplikuje efektivní využití ruského letectva a dronů, které zasahují civilní cíle, infrastrukturu a také ukrajinské jednotky na frontě. V posledně jmenovaném především za pomoci řízených klouzavých pum. Na obou stranách přitom probíhá mobilizace, ale ví se, která z nich má vyšší demografický potenciál. V této situaci se nabízí otázka: co se musí stát, aby se situace Ukrajinců zlepšila?
Jednou z odpovědí by měl být vstup západních bojových letounů, především F-16. Proč je to tak důležité? Může několik desítek relativně malých letadel změnit situaci v boji proti „druhé armádě světa“ s „druhým na světě“ (a vlastně třetím po USA a Číně) letectvem?
Ukrajina má zatím přislíbeny verze F-16AM a BM, na kterých dokončují výcvik první piloti a členové pozemního personálu. Jde o staré F-16 verze A a B, které prošly modernizací MLU (Middle Life Upgrade). Americké F-16A/B do něj nepronikly, protože Spojené státy se po skončení Studené války rozhodly vyřadit z provozu všechny letouny této verze. V řadě však zůstalo mnoho novějších verzí F-16C a D. Evropané na počátku 90. let mnoho verzí C/D neměli a nechtěli utrácet peníze za jejich pořízení s předpokladem, že se nástupce objeví kolem roku 2010. Mezitím se rozhodli pokračovat v mezinárodním programu modernizace F-16 na verzi AM/BM.
Kolik letadel?
Evropský obranný průmysl za účasti Lockheed Martin v letech 1996-2004 úspěšně modernizoval MLU. Celkem 385 letadel patřících Belgii, Nizozemsku, Dánsku, Norsku a Portugalsku bylo povýšeno na tento standard. Z tohoto fondu zakoupilo až 47 strojů Rumunsko (32 z Norska, 15 z Portugalska plus dva F-16B z USA), dalších 18 Chile, 23 Jordánsko (celkem 90) a 18 má být odesláno z Dánska do Argentiny. Zbývající letouny buď zůstávají ve službách původních majitelů (25 v Portugalsku, 53 v Belgii, 26 v Nizozemsku, 43 v Dánsku, tj. celkem 147 kusů), putovaly do soukromých firem, kde slouží k výcviku, vč. letek agresorů, nebo jsou uloženy ve skladech.
I přes ztráty některých strojů při nehodách a vyřazení nejstarších letadel se v současnosti odhaduje, že teoreticky existuje asi 120 F-16AM/BM, které by mohly být převedeny na Ukrajinu. Zatím je přislíbeno přibližně 65 jednotek, což znamená možnost přezbrojení 4-5 bojových perutí. Vzhledem k pokračujícímu výcviku pilotů – využívajícímu i letadla darovaná Ukrajině – infrastruktuře a logistickým omezením se zdá, že tyto stroje budou vstupovat do ukrajinských jednotek v dávkách. Jako první vstoupí do boje nizozemské a norské F-16, v delším horizontu budou následovat dánské a belgické.
Rozsah modernizace na variantu AM/BM učinil tyto stroje výkonnostně srovnatelné s F-16C/D dřívějších verzí. Jediný rozdíl je v tom, že evropské draky jsou starší, a proto budou muset být staženy z provozu dříve než letadla verze C/D. Přesto je evropské země plánovaly v letech 2020 až 2030 tak jako tak postupně vyřadit, takže tyto letouny budou mít čas zapojit se do probíhající války, dokud se neopotřebují intenzivním bojovým nasazením.
Radar lepší než ruský
Nejlepší ruské bojové letouny: Su-35 a několik verzí Su-30SM2 mají radar Irbis-E s teoretickým dosahem 200 km a 350 km při prohledávání úzké oblasti vzdušného prostoru. Su-30 mnohem běžnější verze SM jsou zase vybaveny radarem N011M Bars schopným detekce na vzdálenost 140 km v nepřetržitých podmínkách. Rusům poskytují všechny tyto dosahy pro cíl s účinnou odrazovou plochou radaru 3 metry čtvereční. F-16 s povlaky, které pohlcují elektromagnetické záření (nebo by se spíše mělo používat takové) má odraznou plochu 1,2 m2 , takže dostřely uváděné Rusy jsou ještě menší. Na rozdíl od ruských letadel, jejichž spektrum je v případě Su-30 4 m2.
Mezitím F-16AM/BM obdržel radary řízení palby AN/APG-66(V2) schopné detekovat vzdušné cíle na vzdálenost 53-90 km v podmínkách silného elektromagnetického rušení a cíle na pozadí země na vzdálenosti 45-67 km. Maximální teoretický dosah tohoto radaru přesahuje 150 km. Nepřineslo by jim to tedy žádnou výhodu.
Jedná se však pouze o nejslabší radar, který lze použít. Jurij Ihnat, mluvčí ukrajinského letectva, otevřeně řekl, že jeho země dostane stroje vybavené lepším radarem, než jaký mají darované letouny. Ukrajinci otevřeně říkají, že by chtěli radar AN/APG-83 SABR (Scalable Agile Beam Radar), což je nejlepší aktuálně dostupný radar pro jakoukoli verzi F-16 s aktivně elektronicky snímaným anténním polem. Teoretický dosah tohoto zařízení je 370 km, takže jeho schopnosti jsou mnohem větší než u AN/APG-66(V)2 a předčí vše, co Rusové mohou mít.
Může být SABR skutečně doručen? To není jisté vzhledem k tomu, že jeho výroba začala nedávno, vyrobilo se jich omezené množství a ve frontě na zbrusu nové F-16 stojí odběratelé 175 strojů (včetně Turecka), nemluvě o modernizaci s balíčkem V (podle standardu Block 70/72). Na stole však může být jiné řešení, které nemusí být ideální, ale je mnohem lepší než původní radar a navíc snadno dostupné.
Jedná se o radar AN/APG-68, v současnosti používaný mj. na polském F-16C/D Block 52+ Jastrząb, který byl v posledních letech demontován z F-16 různých zemí, jež modernizují své F-16 balíčkem V. Hotová zařízení tohoto typu by měla být bez problémů dostupná a jsou mnohem lepší než AN/APG-66(V2) s teoretickým dosahem téměř 300 km a četnými funkcemi zvyšujícími multitasking stroje a situační povědomí pilota.
Zdá se tedy, že ukrajinské F-16 budou mít v nejhorším případě radar, jaký mají aktuálně polské Jastrzębie, a v lepším případě stejný, jako mají F-16 nejnovější verze Block 70/72. I tato horší varianta by však měla umožnit ukrajinské F-16 detekovat nepřítele dříve a vystřelit na něj rakety jako první, což v moderní letecké válce znamená, že pravděpodobně vyhraje.
Kromě toho existují přechodná řešení, např. některé F-16 by mohly být vybaveny radary SABR, které by získané informace poskytovaly těm s „jestřábími“ radary prostřednictvím spojení pro výměnu dat. Teoreticky by data mohla být ukrajinským pilotům poskytnuta i z letadel včasného varování a velení NATO – přímo nebo prostřednictvím ukrajinské sítě.
Schopnost odhalit ruská letadla jako první a vypustit na ně střely vzduch-vzduch středního doletu typu AIM-120 AMRAAM verze B a C s doletem odhadovaným na 105 km (nejnovější verze D pravděpodobně nebude předána v termínu kvůli možnosti, že by taková raketa padla do rukou Rusů a kopírovala by se v ní použitá řešení) může bránit nepříteli v bombardování přední zóny, tedy ukrajinských jednotek a jejich blízkého týlu. To se zase může promítnout do efektivnější obrany nebo návratu schopnosti provádět místní útočné akce na zemi.
Letouny by měly být kromě výzbroje dodávány také se zaměřovacími a průzkumnými podvěsy, což zvýší možnosti použití leteckých zbraní a umožní letouny využít i jako efektivní průzkumné platformy.
Schopnost přežít
Jednak velikost: F-16 má vysoké požadavky, pokud jde o technickou kulturu svého provozu, ale stále jde o stroj, který může operovat z malých základen a silničních úseků. Proto může fungovat z malých, decentralizovaných základen. Navíc má oproti MiGu-29 výrazně lepší provozní rádius. To vše se promítá do menšího počtu příležitostí nepřítele zničit F-16 na svých základnách, které lze organizovat podobně jako základny aktuálně sloužících postsovětských letadel.
F-16 má také mnohem lepší západní sebeobranné systémy, což zase zvyšuje schopnost přežití během mise. To druhé bude také ovlivněno dostřelem a přesností vašich zbraní.
Výzbroj
F-16 je malé, až jemně vypadající letadlo, ale pokud jde o nosnost užitečného zatížení, dosahuje 7,7 tuny. Jsou srovnatelné s nosností, kterou nesou mnohem těžší a větší ruské víceúčelové letouny Su-30SM/SM2 a Su-35S. A mnohem větší než v případě Su-27 nebo MiGu-29.
Jedním z hlavních argumentů, že F-16 ovlivní výsledek války, jsou typy zbraní, které jsou v něm integrované. S přihlédnutím k tomu, že letouny mají být dodány s lepším radarem než stávající – a také k tomu, že i postsovětským letounům v ukrajinské službě se podařilo integrovat částečně západní zbraně, jako jsou protiradiační střely HARM nebo SCALP/ řízené střely Storm Shadow - zdá se, že převedené F-16 budou moci používat všechny typy zbraní, které jsou k dispozici i pro jejich nejnovější verzi. A tyto stroje, na rozdíl od postsovětských konstrukcí, dokážou plně využít své schopnosti.
Pokud jde o řízené střely, pravděpodobně budou schopny nést řízené střely JASSM s dosahem 300 km a JASSM-ER s dosahem 1 000 km (ačkoli druhý nemusí být z politických důvodů dodán). Tato zbraň zvýší počet účinných řízených střel a následně i frekvenci útoků na hlubokou základnu nepřítele na Donbasu, Záporoží a Krymu – podobné útoky, jaké již byly prováděny pomocí střel Storm Shadow/SCALP.
Co se však zdá ještě důležitější, je možnost použití klouzavých pum JSOW, které mají dosah až 130 km, takže je lze zasáhnout z mnohem větší – a bezpečnější – vzdálenosti, než dokážou Rusové se svými 50 km- klouzavými pumami. JSOW se vyrábí od 90. let 20. století, jsou relativně levné (300 000 USD za kus) a používají se v mnoha zemích, takže je může předávat mnoho zemí po celém světě. Jinými slovy, F-16 budou moci dělat ruským pozemním silám to, co nyní dělají ruské bombardéry – obtěžovat jejich přední a zadní pozice. Pouze s menším rizikem (menší efektivní odrazová plocha radaru, útok z větší vzdálenosti) nebo úderem hlouběji a přesněji do týlu nepřítele.
Útoky lze provádět také pomocí řízených střel vzduch-země AGM-65 Maverick. Taková akce však bude zahrnovat riziko zasažení nepřátelskou protivzdušnou obranou. Tato zbraň má dostřel něco málo přes 22 km. Výhodou však je, že Mavericky jsou oblíbené zbraně po celém světě a vyrábí se již dlouhou dobu, což znamená, že mohou být dodávány ve velkém množství.
Díky raketám HARM a možná i AARGM (pokud se je podpůrné země rozhodly poskytnout) bude také mnohem efektivnější boj proti ruské protivzdušné obraně, což dále zvýší svobodu nasazovat vlastní letectvo.
Kromě AMRAAMů lze pro vzdušný boj použít rakety krátkého doletu americké výroby (AIM-9 Sidewinder), ale i jejich evropské náhrady, jako jsou německé IRIS-T, které Ukrajinci již znají, protože je dostali společně s pozemními systémy protivzdušné obrany.
F-16 také může nést dvě protilodní střely Harpoon současně, což může být další varianta proti Černomořské flotile. Jedním z typů zbraní jsou také střely SLAM-ER s doletem přes 250 km, založené na Harpoonech a přizpůsobené k útoku na pozemní cíle. Lehčími protilodními střelami by mohly být staré norské střely Penguin (F-16 může nést čtyři najednou) nebo Joint Strike Missile, pokud je její integrace dokončena a ukáže se, že zbraň byla vyrobena a dodána včas.
Souhrn
Ukrajinci dosud používané letouny MiG-29, Su-27, Su-24 a Su-25 z velké části přežily dva roky války proti Rusku. Vezmeme-li v úvahu, že F-16 mohou stejně jako ony operovat z rozptýlených letišť a je mnohem obtížnější je zničit ve vzduchu (nižší radarový odraz, lepší prostředky elektronického boje a sebeobrany, větší situační přehled), jejich ztráty by teoreticky neměly být vyšší, naopak – mnohem nižší. To znamená, že během příštích měsíců by se flotila F-16 měla rozšířit a zkušenosti jejích techniků a pilotů by se měly zvýšit. Tato letadla by proto měla mít postupně rostoucí vliv na:
+ ochrana ukrajinských jednotek před leteckým bombardováním;
+ obtěžování ruské strany bombardováním - na frontě a v blízkém týlu jednotek;
+ podpora útočných operací ukrajinských jednotek, jako je možný útok z předmostí v oblasti Krynki v Chersonské oblasti;
+ zvýšení počtu úderů řízených střel na hluboké nepřátelské linie;
+ neutralizace nepřátelských systémů protivzdušné obrany, které mohou připravit cestu pro úspěšné útoky, např. pomocí sebevražedných dronů;
+ F-16 by měly přispívat ke zlepšení morálky i díky své schopnosti způsobovat Rusku ponižující a těžko napravitelné ztráty, jako je sestřelování bojových, dopravních, průzkumných a sledovacích letadel nebo ničení lodí Černomořské flotily.
Ukrajinské letectvo může mít časem jedno nebo dokonce dvě křídla F-15. Tyto síly mohou být v delším časovém horizontu obohaceny i o další typy strojů - Mirage 2000, JAS-39C/D Gripen a možná i F/A-18C/D, kdysi nabízené Austrálií.
Hodně bude záležet na úspěších prvních ukrajinských F-16, které mohou povzbudit zvýšené dodávky letadel, ale také na akcích samotných Rusů, kteří se mohou pokusit zničit F-16 na jejich základnách a cíleně je lovit v vzduchu, aby zabránili rozvoji jejich flotily.
Účinnost F-16 bude také záviset na přesné konfiguraci, ve které budou poskytovány (výše zmíněný radar, antiradarová ochrana a integrace s novými zbraňovými systémy) a v jakém množství a jaké typy zbraní budou tyto stroje mít.
Polský originál:
https://defence24.pl/wojna-na-ukrainie- ... ne-analiza
