PALBA.CZ

Snad jsem nepřehlédnul existenci obdobného vlákna, a protože jsem žádné podobné nenašel, tak jsem si dovolil vlákno založit.



Měl bych dotaz na to zda byla dodržena zásada, že rekruti vesměs pocházeli z rekrutačního obvodu, tj. místa formování jednotky (Wehrkreis) v případě formování tankových jednotek Wehrmachtu (=neptám se na Waffen SS a ani na pěší divize ... u pěších myslím bylo dodržováno pravidlo, že např. při zformování jednotky v severním Bavorsku tak rekruti pocházeli z severobavorského/Franken Wehrkreis)

V zásadě mi jde o jednoduchou otázku: ze které části Třetí říše pocházeli vojáci bojující proti našim hrdinům u Sokolova?

Navázal bych na komentář od @Pátrač, který popisuje nacistickou jednotku, která byla oponentem našich hrdinů v bitvě u Charkova (a to na střet u Sokolova) na jaře 1943.

Pátrač píše: Vznik této divize, která proslula svojí vytrvalostí a bojovým nasazením, je otázkou vzniku jedné z prvních obrněných divizí v německé armádě. Její zárodek byl založen 12. října 1937 ve městě Wuppertal v Porýní-Vestfálsku

Chápu správně, že vesměs platila zásada, že zformování tankové jednotky ve Wuppertal znamenalo, že mužstvo pocházelo z obvodu tehdejšího Wehkreis č. VI, tj. území zhruba odpovídajícímu dnešnímu Porýní-Vestfálsku (=pejorativně "severnímu Turecku")?

viz mapka národně-socialistických Wehrkreise (po Anšlusu, tj. cca na jaře 1938)

zdroj mapky: https://de.wikipedia.org/wiki/Wehrkreis

Vím, že se píše o odlišně stanovených hranicích Wehrkreise určených pro formování mj. pancéřových divizí (tj. Wehrkreise č. XIV, XV, XVI), ale pokud platilo toto pravidlo, tak nechápu např. Wehrkreis č. IX pro 1. pancéřovou divizi Wehrmachtu http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... /1PD-R.htm

Dotaz : Včera jsem se koukal na film " Atentát" , ve scéně , kde je nálet na "škodovku " v Plzni, jsou vidět dvě protiletadlový děla . Je možný , aby to byly " originální flaky " ?

Ano, jednalo se o originální 10,5 cm FlaK 38.

Dík

parmezano píše:Dotaz : Včera jsem se koukal na film " Atentát" , ve scéně , kde je nálet na "škodovku " v Plzni, jsou vidět dvě protiletadlový děla . Je možný , aby to byly " originální flaky " ?

V tomto filmu byl jako imitace flaku použit sovětský 85 mm PL kanon vz.44. Byl licenčně vyráběn i u nás. K 1. 10. 1960 vlastnila ČSLA 1030 ks.

Aha, já to bral ze stránky o palných zbraní ve filmech, kde obvykle mají poměrně slušný přehled.

Když už jsem to tu začal , tak ještě jeden dotaz : měla naše poválečná armáda " flaky " ve své výzbroji jako válečnou kořist a popřípadě dokdy ?
A ještě jedna věc , jako kluk jsem četl knížku " Operace Thundersthrom" , bylo to o baterii "flaků " , která byla nasazená k obraně Berlína a nejvíc mě zaujal průšvich, kdy ta baterie omylem sestřelila vlastní letadlo.

parmezano píše:Když už jsem to tu začal , tak ještě jeden dotaz : měla naše poválečná armáda " flaky " ve své výzbroji jako válečnou kořist a popřípadě dokdy ?

K tomuhle vyšel kdysi článek v Historii a vojenství (obecně k používání techniky Wehrmachtu). Zkusím to dohledat, jestli to někde nemám.

Co jsme tak dohledal, ve výzbroji naší armády byly zavedeny

- 2cm FlaK 38 jako 20mm plk vz.38N
- 3,7cm Flak 39 jako 37mm plk vz.43N
- 8,8cm Flak 18 jako 88mm plk vz.18N
- 8,8cm Flak 37 jako 88mm plk vz.37N
- 10,5cm FlaK 39 jako 105mm plk vz.39N

105mm plk vz.39N byl ve výzbroji ještě k 1. 4. 1960 (16 kusů) a poslední kusy měly být vyřazeny v rámci zrušení PVO jednotky u železničního vojska, jimi disponující.

88mm plk vz.37N byl k 1. 4. 1960 zařazen ve výzbroji ještě v počtech 329 kusů, u aktivních jednotek měl být ale minimálně (cca 1% stavů) a hlavně jako doplněk 85mm plk.

37mm plk vz.43N byl od roku 1953 nahrazován 57mm plk vz. ČS. Ve výzbroji byl zcela jistě ještě v roce 1955.

Omlouvám se za OT, ale Dzin zná PL výzbroj ČSLA perfektně, tak se snad můžu zeptat:

Vsadil bych poslední kecky, že jsem v šedesátých/sedmdesátých viděl při přehlídce na Letné (v televizi) formace samohybných PLK ZSU-57-2, ale z různých zdrojů se dozvídám, že nikdy v ČSLA nesloužila, s výjimkou jednoho zkušebního kusu. Bylo to něco jiného, nebo mi jako správnému pionýrovi splývala Letná s Rudým náměstím?

Dzin : dík, to železniční vojsko je zajímavý

seabee píše:Dzin zná PL výzbroj ČSLA perfektně, tak se snad můžu zeptat

To rozhodně ne, moje znalosti jsou pouze povrchní.

Co se týká ZSU-57-2, to v naší armádě zavedeno nebylo. Na rozdíl od okolních států Varšavské smlouvy jsme se spolehly na vlastní typ, populární "Ještěrku". Jediný kus byl zakoupen v 60. letech minulého století a to pro srovnávací testy. Na ten se můžeš dnes podívat v Lešanech. Na přehlídce ten jeden kus samozřejmě jezdit mohl, ale formace děl určitě ne to bylo spíše ono Rudé náměstí.

seabee píše: ↑9/2/2023, 18:58 Nedá se někde dohledat, jaké měl ztráty Wehrmacht v porovnání s Waffen SS? Myslím, že jim generálové WM taky rádi umožnili realizovat jejich agresivitu a nadšení. Poučení z dějin?

Dzin píše: ↑9/2/2023, 20:39 Dá se to dohledat a dokonce i existují analýzy jejich bojové efektivity. Česky vyšla jedna v rámci knihy Kursk: Německý pohled - Steven H. Newton a ta vyznívá jednoznačně ve prospěch Waffen SS, kdy předčili Wehrmacht ve všech aspektech boje jako příprava, plánování i provedení. Ono pohrdání vojsky SS jako fanatiky bez výcviku a vzdělání je spíše poválečná konstrukce generálů Wehrmachtu snažících se upozadit vlastní chyby poukazem na jiné. A SS k tomu byla velmi dobře po ruce.

seabee píše:9/2/2023, 20:47 To ano, to souhlasím, ale ztráty? Přece jenom jejich velitelé neměli klasické vojenské vzdělání a také nevím, že by se tak vzpěčovali Hitlerovým rozkazům za žádnou cenu neustupovat, jako generálové WM.

bat píše: ↑9/2/2023, 22:55 Waffen SS měla skutečně vyšší ztráty v polském tažení a byla podrobena kritice ze strany Wehrmachtu. Příčiny byly v nezkušenosti a zřejmě i v přecenění svých schopností / ukázat se. Následně jsem nezaznamenal nějaké obecné výtky tímto směrem a je to jak píše Dzin. Rivalita mezi SS a Wehrmachtem byla samozřejmě vždy.

Co se týká ztrát Waffen SS. Ty nebyli nijak zásadně odlišné od obecných ztrát Wehrmachtu. Z hlavy si tak pamatuji, že ve zmíněné knize jsou tuším porovnány jako podobné, možná i menší. Dost vždy záleželo na konkrétní situaci a na tom byla SS víc "bita". Hlavně v druhé polovině války byli jejich jednotky nasazovány na exponovaných místech fronty a měli plnit přednostní úkoly jak ofenzivní, tak defenzivní. S tím se potom samozřejmě vázaly i větší ztráty, protože tak, kde ležel "uhelný kámen" německého snažení se koncentrovalo i snažení jejich protivníků. A obráceně.

bat má v tomto pravdu, že hlavně z počátku nedosahovali kvalit jednotek Wehrmachtu. Ale to se postupně měnilo, jednak díky zlepšujícímu se výcviku a zkušenostem příslušníků Waffen SS, jednak díky příchodu lepších velitelů, ale také poklesu úrovně výcviku a zkušeností ve Wehrmachtu v důsledku ztrát.

Co se týká vyšších velitelů, třeba Hausser, Steiner nebo Bittrich rozhodně nejsou jen "do počtu" se svými protějšky z Wehrmachtu si v ničem nezadají. Ostatně i "Obrsepp" Dietrich, který je často popisován jako neschopný fanatik takový rozhodně není a jeho kariéra ukazuje i u něj odpovídající schopnosti na jeho úrovni velení a dosaženým zkušenostem.

Ohledně "odmítání" Hitlerových rozkazů. Ze strany generálů Wehrmachtu je to zase více poválečný konstrukt. V něm svoje výhrady stejně jako svůj odpor výrazně nadsazují oproti válečné realitě. Většinou se jednalo o "běžné" neshody, jaké panují v každé armádě jak mezi vojáky a politiky, tak ale i mezi vojáky navzájem. Drtivá většina těchto rozepří totiž byla ne stylem Hitler vs. generálové, ale generálové mezi sebou s Hitlerem jako arbitrem. Ten vesměs rozhodl pro jednu skupinu, jejíž názor mu byl bližší, což samozřejmě vyvolalo roztrpčení u druhé.

Záleží také kdy se co dělo, na konci války, vlivem soustavných porážek, měl Hitler tendence zasahovat přímo do velení daleko větší, protože nechtěl přijmout objektivní fakta neúspěchu. Ale to se týká hlavně až druhé poloviny války. Velitelé Waffen SS v té době také projevovali případný nesouhlas s rozkazy Hitlera a jejich neplnění. Dietrichova (a dalších velitelů) "vzpoura" na jaře 45 je dostatečně známá.