PALBA.CZ

Lehké útočné letouny pro SOCOM

Americké velitelství speciálních operací SOCOM (United States Special Operations Command) začátkem roku oznámilo záměr pořízení vlastních útočných letounů. Celkem hodlají pořídit 75 lehkých útočných letounů, ne všechny však nutně musí být stejného typu a budou rovněž plnit i další úkoly. K letovým demonstracím má dojít už letos v listopadu. Z části se bude jednat o náhradu strojů U-28A, které jsou modifikací typu Pilatus PC-12 pro provádění zpravodajských, sledovacích a průzkumných úkolů. Výběru se účastní především množství lehkých turbovrtulových útočných letounů, které oproti proudovým nabízí několikanásobně nižší cenu i podstatně nižší náklady na samotný provoz. Jejich nasazení v místě, respektive poblíž místa nasazení může být taktéž jednodušší. Naopak nižší rychlosti mohou být například u průzkumných misí a vyčkávání výhodou. Pochopitelně jsou však zranitelnější proti protiletadlovým obranám stejně jako proti stíhacím letounům, proti kterému v podstatě nemají šanci. Pokud jde o nabízené stroje, tak zmínit můžeme A-29 Super Tucano, které prozatím v nižších počtech bude provozovat AFSOC (Air Force Special Operations Command). Počátkem května došlo k oznámení uzavření partnerství mezi společností Leidos (dodavatelem pro americkou armádu) a jihoafrickou společností Pramount Group. Nabídnout hodlají letoun AHRLAC (Advanced High Performance Reconnaissance Light Aircraft) pojmenovaný jako Bronco II. Název dává najevo, že svým určením volně navazuje na lehký útočný a pozorovací letoun North American Rockwell. Krom určení a konstrukčního řešení výškovek, tandemové kabiny pilota a dvojité ocasní konfigurace jde ovšem o na něm nezávisle v Jižní Africe vyvinutý a nový typ letounu pod označením AHRLAC. V případě ozbrojené verze se lze setkat také s označením "Mwari". Velkou výhodou tohoto letounu je modulární řešení užitečného zařízení v trupu pod prostorem pro posádku. Vedle průzkumných EO/IR (Electro-Optical/Infra-Red) a SIGINT (Signals Intelligence) navrhuje výrobce celou řadu dalších možností. Mezi ně patří ELINT (electronic intelligence), dále pak zdravotnický zásobovací box, či standardní zásobovací box, nádrž s palivem i modul pro vzdušný odhoz nákladu. Výměna takového modulu přitom má být realizovatelná během pouhých 2 hodin, což umožní letoun překonfigurovat přímo v terénu. Do podvěsu pod křídla je pak možné umístit celé spektrum výzbroje. Bronco II má mít dolet na hranici kolem 2 130 km, s externími přídavnými nádržemi ještě více. K přepravě na větší vzdálenosti blíže k místu nasazení bude pochopitelně potřeba využívat transportní letouny. Do turbovrtulového C-130 se vejde jeden složený Bronco II, do většího C-17 pak dokonce dva. Při typické misi bude moci letoun zůstat v oblasti vzdálené 370 km po dobu 4 hodin – provádět průzkum a vyčkávat na podporu pozemních jednotek nebo k vhodnému okamžiku k provedení úderu, či výsadku materiálu.

Zdroj:
https://www.meta-defense.fr/en/2020/05/ ... ed-States/
https://www.flightglobal.com/fixed-wing ... 21.article
https://www.airforce-technology.com/pro ... -aircraft/
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 65313.html

To že SOCOM uvažuje o pořízení pilotovaných letadel je zajímavý obrat. Ještě nedávno byli všichni jednoznačně přesvědčeni, že tato kategorie bude plně nahrazena drony.

Nicméně vývoj na současných bojištích ukazuje, že ozbrojené drony se sice hodí k zabíjení nic netušících lidí a ozbrojenců ze zálohy, ale v okamžiku, kdy je protivník vybaven alespoň základní PVO, tak hvězda ozbrojených dronů prudce zapadá (viz nasazení tureckých dronů v Sýrii a Libyi, kde jsou sestřelovány jak na běžícím páse). A zásobovací drony, přímo na bojišti, si nepovedou lépe.

Myslící pilot přímo v letadle, mající odpovídající situační podvědomí, a schopnost se bránit alespoň manévrem, je asi ještě dlouho nenahraditelný - viz tamtéž nasazení stařičkých L-39, ve své podstatě velmi úspěšné. Úspěšnější než nasazení ozbrojených dronů - a to přesto, že jsou vyzbrojena na úrovni WWII.

Doufám, že to pochopí i AČR, a na pořízení ozbrojených dronů se vykašle (o průzkumných nemluvím, tam je to jinak).

Tak zrovna nad Libyí si v poslední době drony připadli několik vítěství nad systémy Pantsir.

Ty eroplány s tlačnou vrtulí jsou prostě NÁDHERNÉ! Škoda takové krasavce poslat do války...

Vlastimil Čech píše:Ty eroplány s tlačnou vrtulí jsou prostě NÁDHERNÉ! Škoda takové krasavce poslat do války...

Já si pamatuju de Haviland DH2 z 1ww.... existovalo v reálu od tý doby něco takovýho?

Jasně že jo. Třeba Saab J-21
https://cs.wikipedia.org/wiki/Saab_21

Scotty87 píše:Tak zrovna nad Libyí si v poslední době drony připadli několik vítěství nad systémy Pantsir.

To ano, měli zničit až 9 z nich (některé zdroje uvádí 7 Panzirů a 2 TORy). Všechny hangárech nebo při přesunu. Ani jeden na stanovišti.
Každá zbraň je jen tak dobrá, jako je jejich obsluha.


Turci za to zaplatili minimálně 57 drony, od malých pozorovacích až po velké útočné drony Bayraktar TB2. Útočných Bayraktar TB2 mělo být zničeno minimálně 39, ale spíše více ... jen v roce 2020. V prosinci 2019 mělo být sestřeleno dalších 7.

Prostě dron bez pilota je pro protivníka s prostředky PVO jen cvičným terčem.

Jako jo, ale zase u toho neumřel ani jeden pilot a zničena je jen technika co se dá nahradit.
Osobně nejsem zrovna fanda tady těch pilotovaných vrtuláků, ale předpokládám že SOCOM ví proč je chce a rizika jim nevadí.

Jenže válka se bez obětí vést nedá. Ve válce se totiž umírá.

Jinak co je horší, když pri zničení požadovaných cílů ztratím tři pilotovaná letadla a jednoho pilota, nebo 20 UAV v ceně těch pilotovaných letadel?
Ekonomicky, a tím i vojensky, je jednoznačně výhodnější ztratit jen ta tři letadla (byť i s jedním pilotem).
A války jednoznačně vyhrává ekonomika.

Amiz píše:

Vlastimil Čech píše:Ty eroplány s tlačnou vrtulí jsou prostě NÁDHERNÉ! Škoda takové krasavce poslat do války...

Já si pamatuju de Haviland DH2 z 1ww.... existovalo v reálu od tý doby něco takovýho?

civilní letadla tovární výroby - z pohledu vyrobeného počtu letadel asi https://en.wikipedia.org/wiki/Cessna_Skymaster
amatérské - https://en.wikipedia.org/wiki/Rutan_Long-EZ
vojenské - no ten švédský A-/J-21 byl myslím dost ojedinělý. Když nepočítáme turbovrtulový OV-10 Bronco, tak s pístovým motorem je asi nejznámější Potez-75 (, ale který nepřekročil prototypové stádium - byť vznikly různé varianty).

Z mého pohledu je nejznámějším jednomotorovým poválečným vojenským letadlem s motorem vzadu (=aby příď zůstala maximálně volná pro instalaci zbraní/radaru atd.) rodina prouďáků od De Havilland: Vampire, Venom, Vixen.

Kouzelnik píše:Z mého pohledu je nejznámějším jednomotorovým poválečným vojenským letadlem s motorem vzadu (=aby příď zůstala maximálně volná pro instalaci zbraní/radaru atd.) rodina prouďáků od De Havilland: Vampire, Venom, Vixen.

Nemají všechny "jednomotorové prouďáky" motory vzadu ???

Alespoň si nějak nevybavuji jednomotorové poválečné vojenské letadlo s "tažným" proudovým motorem

Skeptik píše:...
Alespoň si nějak nevybavuji jednomotorové poválečné vojenské letadlo s "tažným" proudovým motorem

Uvádza sa že u SR-71 bolo cca 30% pohybovej energie motoru J-58 bolo realizovaných sáním vzduchu do motoru(nasávaním vzduchu). To by si nebol ochotný akceptovať?

Amiz píše:Já si pamatuju de Haviland DH2 z 1ww.... existovalo v reálu od tý doby něco takovýho?

V současnosti třeba Seeker Seabird, u něj se dokonce plánovala bitevní varianta s tandemovým uspořádáním SB9 Stormer: https://www.seekeraircraft.com/
A nejspíš existovalo i pár nerealizovaných prototypů, třeba poválečný bitevní Potez 75: https://www.valka.cz/Potez-75-t92948

Mimochodem, AHRLAC/Bronco II původně nabízel USAF Boeing, už to asi svědčí o jeho kvalitách: https://www.defenseworld.net/news/22452 ... tTIzjr7RaQ

kenavf píše:

Skeptik píše:...
Alespoň si nějak nevybavuji jednomotorové poválečné vojenské letadlo s "tažným" proudovým motorem

Uvádza sa že u SR-71 bolo cca 30% pohybovej energie motoru J-58 bolo realizovaných sáním vzduchu do motoru(nasávaním vzduchu). To by si nebol ochotný akceptovať?

Samozřejmě. A pokud se letadlo pohybovalo v mírném klesání, a stačilo mu 20% tahu motorů, dala se páka posunout za zarážku, a 10% přebytečné energie se vracelo coby palivo do nádrží. A klesal-li pilot tak, že nepotřeboval žádný tah, dalo se dokonce čerpat palivo z motoru do nádrží až po víčko!
A v USA nebijou černochy, byť si za to můžou sami, a příslušníci SS, zapsaní na seznamu jednotek, vlastně nejsou esesáky.
To je stav Palby k r. 2020.
Jak pravil klasik: "Eklesil dář!"

To co výše se objevilo pod nickem @Skeptik je pravda ohledně mého příkladu když jsem uváděl příklad prouďáku... Napsal jsem to divně. No jo.

Šlo mi o to odlišit dvoutrupou koncepci de Havilland od soudobých prouďáků zejména Meteor, tak aby i jednomotorový prouďák měl co nejvíc místa v přídi. Když si totiž vezmeme tehdejší masově vyráběné jednomotorové prouďáky, tak myslím, že všechny měly příď více či méně využity pro přívod vzduchu k motoru (Sabre, F-84, Ouragan, Mystere, Saab Tunnan, Fokker Mach Trainer, oba argentinské pokusy, čínský Gloster).

Pravdou je, že podobně jako dH Vampire měly boční přívod vzduchu např. jednotrupové P-80 Shooting Star/T-33.


Vypadá to, že od 50.-tých let pro jednomotorové proudové letadla se přestala používat dvoutrupová konstrukce. Leda snad ten zvláštní zemědělský https://pl.wikipedia.org/wiki/PZL_M-15_(Belphegor) Co bylo důvodem této zvláštní koncepce? Těžiště?

Něco by se našlo . https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... geofyzika/
Přeto , že to byl prezentován účelově jako vědecky byl to špion.Měření , přehled o magnetickych anomáliich má své opodstatnění v balistice.Jinak to byl skoro mezinárodní projekt .

tak myslím, že všechny měly příď více či méně využity pro přívod vzduchu k motoru (Sabre, F-84, Ouragan, Mystere, Saab Tunnan, Fokker Mach Trainer, oba argentinské pokusy, čínský Gloster).

Nikoliv, britské stíhací letouny první i druhé generace od Hawkeru či Supermarine měly příď volnou. Na rozdíl od De HavilIandu či Glosteru byly mnohem progresivněji řešené.

HONZIK11 píše:Něco by se našlo . https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... geofyzika/
Přeto , že to byl prezentován účelově jako vědecky byl to špion.Měření , přehled o magnetickych anomáliich má své opodstatnění v balistice.Jinak to byl skoro mezinárodní projekt .

zapomněl jsi na předchůdce M-55, a to stíhací M-17
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... mystic-a-/

Zemakt píše:

tak myslím, že všechny měly příď více či méně využity pro přívod vzduchu k motoru (Sabre, F-84, Ouragan, Mystere, Saab Tunnan, Fokker Mach Trainer, oba argentinské pokusy, čínský Gloster).

Nikoliv, britské stíhací letouny první i druhé generace od Hawkeru či Supermarine měly příď volnou. Na rozdíl od De HavilIandu či Glosteru byly mnohem progresivněji řešené.

jo, jo. Tak to bude. @Zemakt má pravdu.

Všiml jsem si, že de Havilland vlastně ani před a ani během WW2 nestavěl jednomotorové bojové letadla. Už od 20.-tých let pokračoval ve stavbách letadel pro (základní) výcvik de Havilland něco Moth případně pro spojovací účely jako de Havilland Don. Plus vícemotorové (vesměs dvoumotorové).

Takže poválečné jednomotorové, dvoutrupé bojové prouďáky byla v podstatě nová vývojová linie de Havilland.

Je otázkou zda-li by na de Havilland Vixen navázal nějaký další dvoutrupý jednomotorový od dH. Kromě osudu Cometu - nepříznivého dopadu na celou firmu - tak asi ubíjelo tvořivého ducha zakladatele/vlastníka/lídra firmy (Geoffrey de Havilland) nejen postupující věk, ale také fakt že "firma si vzala" život obou jeho dětí kteří v ní pracovali (třetí syn - Thomas - myslím nebyl v angažmá ani leteckých divizí dH a ani v ostatních divizích dH).


Ohledně zbytku komentu si dovolím upozornit, že všechny soudobá britská noční-stíhací/pro-každé-počasí byly dvoumotorové. A jedinou výjimkou byl právě dvoutrupý dH. Byť by asi Hawker Hunter by teoreticky snad mohl konkurovat Gloster Javelin v této úloze NF/AW, ale proč, když šlo o sesterskou firmu?

Tímto bych za sebe ukončil účast v této debatě o dvoutrupých letadlech a jejich pohonu



P.S. Kdyby se našel fundovaný znalec ochotný diskutovat proč některá jednomotorová britská letadla pro letadlovky byla stavěna jako turbovrtulová (když v té době byly používány prouďáky jako Sea Hawk, Attacker nebo navalizované dH), tak bych byl pro - asi by bylo fajn přesunout do jiného vlákna.

Tj. víte někdo v čem britové viděli výhodu, proč stavěli turbovrtulová bitevní Westland Wyvern? U protiponorkových Fairey Gannet, Short Seamew bych smysluplnosti možná rozuměl (výdrž až cca 5 hodin na úkor rychlosti). Ale u jednomotorového námořního bitevního?

Když si srovnám obě soudobé námořní letadla od Douglasu, tak jednoznačně byl úspěšnějí AD Skyraider s pístovým (hvězdicovým) motorem, zatímco jeho polo-sesterský, o pár roků mladší, AD-2 Skyshark byl neúspěšný.

Tj. víte někdo v čem britové viděli výhodu, proč stavěli turbovrtulová bitevní Westland Wyvern? U protiponorkových Fairey Gannet, Short Seamew bych smysluplnosti možná rozuměl (výdrž až cca 5 hodin na úkor rychlosti). Ale u jednomotorového námořního bitevního?

Když si srovnám obě soudobé námořní letadla od Douglasu, tak jednoznačně byl úspěšnějí AD Skyraider s pístovým (hvězdicovým) motorem, zatímco jeho polo-sesterský, o pár roků mladší, AD-2 Skyshark byl neúspěšný.

Tak jakožto u Ganetu, i zde si to můžeš relativně jednoduše a logicky odvodit. Prvotní projekční práce WW byly datovány někdy (?) na konec války. V té době nebyly první proudové motory co se týče dostatečného výkonu a pružnosti bůh ví co. Navíc byly tyto motory dost žravé. U palubního letounu, kdy je potřeba dostatečná výkonnostní rezerva, a obzvláště u bitevního, se pak první proudové motory jevily jako zcela nevhodné. A to i ve vztahu k doletu. Ostatně i zavádění čistě stíhacích proudových letounů bylo na palubách LL dost opožděné. Právě z těchto důvodů se sáhlo po turbovrtuláku, který za rozumné hmotnosti mohl poskytnou na tu dobu impozantní výkon pohonné jednotky.