Nezávislá spišská republika (1918)

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od Rase »

3703541_1200x.jpeg

Nezávislá spišská republika

Roku 1918 se rozpadla dualistická Rakousko-Uherská říše na několik nástupnických státních útvarů. Zatímco v "rakouské" části soustátí se podařil tento přerod vcelku pokojně a jednotlivé její oblasti nastoupily poměrně rychle nezávislý vývoj, země Svatoštěpánské koruny prodělaly bouřlivý vývoj a i na území samotného Slovenska vzniklo několik separatistických státních útvarů. Je poměrně zajímavým faktem, že jako první se proti českému pronikání na Slovensko postavili vyhlášením samostatného státu nepříliš početní spišští Němci, kteří se tím snažili mimo jiné dát najevo svou oddanost starým Uhrám. K vysvětlení takovéhoto zdánlivého rozporu, jakým bezesporu bylo vyhlášení nezávislosti spojené s loajalitou, je třeba nejprve uvést několik faktů o německém osídlení na Slovensku. Němečtí kolonisté se na území Horních Uher objevili poprvé již ve 14. století a od té doby sem přicházely s různou intenzitou další a další osídlovací vlny, díky nimž se stalo německé osídlení pestrou mozaikou dialektů i náboženství. Roku 1918 tak žilo na Slovensku okolo sta tisíc obyvatel hlásících se k německé národnosti, kteří se soustřeďovali do třech velkých národnostních ostrovů. K prvnímu náležela Bratislava a osídlení na Žitném ostrově, druhý tvořila horní a dolní Spiš a třetí se rozkládal na středním Slovensku kolem Kremnice. Z těchto tří skupin se odnárodňovací proces, jemuž byly podrobeny všechny nemaďarské národnosti ve starých Uhrách, projevil nejvíce právě na spišských Němcích. Tato převážně protestantská komunita se skládala z městského patriciátu, který během devatenáctého století většinou přijal uherskou identitu, a nižších vrstev rolníků, řemeslníků a horníků.Tato situace měla tedy za výsledek onen zdánlivý rozpor: ačkoli se tedy spišští Sasové sami chápali díky svému mateřskému jazyku jako Němci, politicky sami sebe považovali za uherské patrioty, kteří zůstávají plně loajální k uherské vládě. Důkazem toho je i fakt, že na Spiši nenašel výraznější odezvu téměř žádný ze spolků, které si kladly za cíl uherské Němce národnostně probudit. Ostatně i pro tato sdružení byli spišští Němci jen jakousi národopisnou kuriozitou - jejich hlavním cílem byli Němci v Sedmihradsku, Banátu a západních Uhrách. Vždyť i k první uherské německé straně, jíž byla Německá lidová strana Uher - UDVP (Ungarlándische deutsche Volkspartei), přihlásili na Spiši pouze jednotlivci. Nicméně Němci celkově měli na Spiši poměrně silné pozice. Sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí, že kupříkladu v okrese Poprad tvořila německá menšina 25% obyvatelstva, v okrese Levoča téměř 9% a relativně početní byli Němci i v okresech Stará Lubovňa a Spišská Nová Ves. Takové tedy bylo zhruba postavení spišských Němců na konci roku 1918, kdy se měli nejprve pokusit o udržení integrity Uherska a posléze dokonce o samostatný stát. Pochopitelně že i místní maďarská správa se pokoušela o zachování tohoto regionu v rámci Uher obdobnými prostředky, ale pro nepočetnost maďarské menšiny se nemohli uchýlit k tak radikálnímu kroku jako zdejší Němci. Z několika takovýchto akcí v maďarské režii stačí uvést svolání Spišské národní rady pod předsednictvím Tibora Madrássyho, do níž vyslalo každé Spišské město po dvou zástupcích a která hned v den svého vzniku 16. listopadu zaslala Károlyiho vládě spis, v němž se rozhodně stavěla za zachování integrity Uher. Němci se zpočátku zachovali podobně. Jejich hlavní představitelé - šéfredaktor "oficiálního" týdeníku spišských Němců Karpathen-Post Guyla Andor Hefty a spisovatel dr. Artur Weber - se natolik ztotožňovali se svou uherskou identitou, že hned poté, co začalo být zřejmé, že by Spiš mohla připadnout některému z nově vytvořených států, rozvinuli spolu s dalšími zástupci tohoto proudu širokou agitaci zaměřenou jak na místní slovanské obyvatelstvo, tak i navenek k těm, kteří budou patrně o budoucnosti regionu rozhodovat. "Vnější" kampaň vedená mimo jiné pomocí Karpathen-Post argumentovala především tezí, že o příslušnosti země by měli rozhodovat ti, kteří tu vytváří nějaké hodnoty - čili převážně Němci, jelikož Slováci jsou většinou jen podruhy a nekvalifikovanými zaměstnanci. Protože, jak hlásal článek s titulkem "Vzbuďte se!" otištěný v Karpathen-Postu 24. října 1918:

"Vše, co tu je a stojí, vytvořili Němci, zem i půda je z velké většiny v německých a maďarských rukou a na celé Spiši není jediný vzdělaný člověk, který by se hlásil ke Slovákům... Byli jsme Němci, jsme Němci a chceme Němci zůstat! A jako Němci jsme byli Uhry, jsme Uhry a chceme Uhry zůstat." O týden později zašly Karpathen-Post v této své politice ještě o krok dál, když se v nich objevilo provolání ke spišským Němcům z pera Artura Webera: "Jak by se ale slučovalo s Wilsonovským kulturním ideálem, kdyby kvetoucí Spišskoněmecká kultura byla nekultivováným slovanským masám vydána na milost a nemilost? Jeví se nemožným stavět tyto slovenské masy na roven historicko-kulturním nárokům spišských Sasů." Takováto stanoviska ovšem nemohla být předestřena před ostatní obyvatele Spiše. Tady měly přijít na řadu argumenty, pomocí nichž se místní elity snažily mezi lidmi vyvolat strach jednak z asimilační politiky Československa a jednak z toho, že by případná válka spojená s přechodem pod svrchovanost některého nového státu mohla zasáhnout i jejich doposud klidnou župu a ještě zhoršit neutěšenou hospodářskou situaci: "K Spišskému lidu! Žijeme v těžkých časech. Vznikají nové státy a my jsme přestáli čtyřletou válku. Je na čase, abychom se vrátili k pokojné práci a rány, které nám způsobila válka, s rozvahou vyléčili. Toho ale můžeme docílit jen tak, že doma udržíme pokoj, že všichni obyvatelé naší stolice zachovají pořádek. Všelijací cizí buřiči přicházejí a líbivá hesla lidu našeptávají, ke zradě na zemi a na králi jej navádějí. Ty buřiče jen s klidem pošlete pryč, protože o nás rozhodne až všeobecná mírová konference. Do té doby bychom ale měli zůstat spojeni s naší tisíciletou vlastí, od níž všechno k životu, jako mouku, cukr a jiné potřebné věci... dostáváme. O to by se nové státy nedokázaly postarat, protože samy nemají. Když nepřátelé zaútočí na náš kraj, chraňme naše hranice, aby zde neplenili, nepokoje nebo nepořádek sem nezanesli a do větší bídy nás nepřivedli. Utvořme jako v Sedmihradsku jeden uherský, německý a slovenský výbor, které se pod předsednictvím spišského župana postará o udržení pokoje." K založení takovéhoto Německého národního výboru skutečně došlo již 18. listopadu, kdy se do Kežmarku sjelo přes 200 zástupců spišských Němců a vytvořilo zde Hornouherskou národní radu uherských Němců (Oberungarischer Volksrat der Deutschungam). Týž den byla přijata i deklarace, jíž se tato rada zavazovala usilovat o setrvání Spiše v rámci Uherského státu - a pokud by to pak nebylo možné, měla žádat právo na sebeurčení a vyhlásit samostatnou Spišskou republiku.

Ovšemže ihned od samého počátku se našlo i mezi Němci dost těch, kteří si životaschopností tohoto útvaru - ať již jeho oficiální jméno mělo znít Zipser Republik, República Scepusia či snad dokonce Scepusia kóztársaság - nebyli zcela jisti.Takovýmto pochybovačům se pak snažili přívrženci Heftyho a Webera dokázat, že Spiš může být díky svým přírodním krásám magnetem pro zahraniční návštěvníky - podobně jako Švýcarsko, jemuž se ostatně tato republika měla blížit i svou multietnicitou. Mezi takovéto zastánce a propagátory spišské autonomie a případné samostatnosti patřil i poslanec Dr. Tibor Kéler, který tyto případné státoprávní změny odvozoval z práva "Spišského lidu" na sebeurčení. Koneckonců úředním jazykem tohoto státu se mělo stát německé spišské nářečí. Od 2. prosince již začínalo být jasné, že původně autonomistické hnutí se sice neochotně, ale zato s definitivní platností začíná přiklánět k plné nezávislosti. Toho dne se totiž Hornouherská národní rada spišských Němců obrátila na Károlyiho vládu se stížností na její dosavadní činnost (či spíše nečinnost) ve věci německé menšiny. Podle Karpathen-Postu se v onom memorandu mimo jiné objevila tato pohrůžka: "V případě, že uherská vláda nebude moci bránit Spiš, bude ve Spišské Nové Vsi vyhlášena nezávislá Spišská republika.Tato stížnost tedy signalizovala zcela jasný rozchod s Uhrami, což dále znamenalo další vyostření agitace za nezávislou Spiš, která již přeskočila z Karpathen-Postu i do dalších spišských novin jako byly kupříkladu maďarské Szepesi Lapok. Přesto však byly i v Národní radě stále osoby, které se na tak dobrodružný podnik, jakým by bezesporu Spišská republika byla, dívaly s krajním despektem. Právě na jejich pověření odcestoval Hefty do Budapešti, kde se 7. prosince setkal s československým zástupcem Milanem Hodžou a pokoušel se od něj získat příslib autonomie pro Spiš a spišské Němce ve vznikajícím československém státě. Jelikož vyjednávání o tomto problému bylo vysoko nad rámec Hodžových pravomocí, československý emisar ve své odpovědi pouze uvedl, že Praha uzná národní a jazyková práva Němců v té míře, v jaké to bude odpovídat československé ústavě. Přestože Němci později Hodžovy sliby značně zveličovali, nyní si museli přiznat, že takovýto výsledek neodpovídá v žádném případě jejich představám. Zákonitě tedy muselo dojít na onu tolik zpochybňovanou alternativu. K proklamování nezávislosti. Dne 9. prosince byla na velkém shromáždění v Kežmarku slavnostně proklamována "Nezávislá Spišská republika" Tento velkolepý název stěží mohl zastřít skutečnost, že Spiš již v brzkých dnech měla být cokoli jiného než nezávislá. Tou dobou již stály československé jednotky v Žilině - vzdušnou čarou zhruba 120 kilometrů od Kežmarku. Spiš teprve pomalu opouštělo uherské vojsko a četnictvo. A na sever od hranic se začínala aktivizovat Polská armáda. K těmto problémům se přidávaly další. Slovenské obyvatelstvo, tvořící na území Spiše většinu, se s novým státem odmítalo ztotožnit, přičemž československá strana velice brzy zjistila tuto skutečnost i přes to, že na Spiši nevycházely žádné slovenský psané noviny. Není tedy divu, že při takovém průběhu událostí, umocněných navíc faktem, že polské jednotky již dva dny po vyhlášení samostatnosti hranice spišského regionu skutečně překročily, získali velice rychle navrch ti, kteří o samostatné republice od samého počátku pochybovali. Dne 12. prosince tak začali představitelé spišských Němců jednat v Liptovském Mikuláši s Liptovským výborem Slovenské národní rady (SNR), aby ještě téhož dne vyhlásili, že se k SNR připojují a že nastolení československé moci na Spiši přijmou přátelsky. O tři dny později je pak zahájeno obsazování Spiše československou armádou, které skončilo na přelomu roku. Karpathen-Post ho později označil za "šetrné a téměř pokojné."

Politické snahy Spišských Němců se však ani po připojení k Československu nedokázaly odpoutat od jejich pro-uherské orientace. Dokazoval to mimo jiné fakt, že jejich politická strana Zipser Deutsche Partei (ZDP) se o přízeň voličů obvykle ucházela ve spojení s Maďarskými iredentistickými stranami, což ji mimo jiné stavělo proti spíše proněmecky orientované Karpathendeutsche partei (KdP), jejíž základnu tvořilo obyvatelstvo Bratislavy. Po vzestupu nacistů v Německu došlo k dalšímu odčerpání potencionálních voličů a henleinovcům se podařilo takřka zlikvidovat členskou základnu ZDP. V takovémto stavu se strana utápěla v nostalgii po plánech na Spišskou republiku a začaly se dokonce objevovat zcela nerealistické projekty na připojení Spiše coby autonomní oblasti k Polsku. Ovšem všechny tyto snahy vešly vniveč na podzim roku 1938, kdy se strana definitivně rozpadla a zanikla. Její předseda se později za Slovenského státu stal díky svým silně protinacistickým názorům jakousi nežádoucí kuriozitou, což mu roku 1940 vysloužilo uvěznění v Ilavě, ale na druhou stranu jej tento fakt po osvobození zachránil od odsunu do Německa. Nicméně ve změněných podmínkách jaké Československo na konci čtyřicátých let bez výraznější německé menšiny nabízelo, už pro nezávislou Spišskou republiku zřízenou a řízenou Němci pro Němce nebylo místo.

Zdroj:
PhDr. Tomáš Bandžuch - Boj o Slovensko. Separatistické státní útvary na Slovensku 1918-1919

Výstřižeerek.JPG
Naposledy upravil(a) Rase dne 1/8/2022, 13:56, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
palo satko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2531
Registrován: 16/9/2013, 17:59
Bydliště: Pezinok, Slovensko

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od palo satko »

Na Spiši sa usadili Nemci, už v roku 1208. Tito Nemci ktori utiekli do Uhorska boli spojení s Henrichom bratom uhorskej kralovnej Gertrúdy Meranskej. Dôvodom ich prichodu na Spiš bola vražda cisara Filipa Švabskeho na ktorej vraj mal podiel Henrich. Podla zlatej bully z roku 1231 ale došlým cudzincom aj keď niektori boli šľachtici, nebolo priznane postavenie pôvodnej uhorskej šľachty.
Obrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

To jsou ti slovenští němci, kterým se říká "Mantáci"? Nebo je kdo vlastně ti "Mantáci" jsou? :?:
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4897
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od Juraj Tichý »

Mantáci sú dolnospišský Nemci.
Suger
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 155
Registrován: 6/2/2018, 20:41

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od Suger »

Mantáci sú na juhu Slovenska, hlavne bývalé župy Južný Spiš a Abov. Patria ku nej obyvatelia obcí Gelnica, Medzev, Mníšek, Smolník, Smolnícka Huta, Štós a Švedlár.
https://www.ludovakultura.sk/polozka-en ... e/mantaci/
https://sk.wikipedia.org/wiki/Karpatsk%C3%AD_Nemci
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od jarl »

Raseho článek čerpá z práce Tomáše Bandžucha, který se věnuje i psaní fantastiky a téma nezávislé spišské republiky vytěžil v povídce Jitro po zlé noci zařazené do úspěšné antologie Ve stínu Říše. V jeho světě pod záštitou Ligy národů národnostně tolerantní spišská republika prosperovala až do nástupu Hitlera k moci. Poté místní Němci vyvolali ozbrojené nepokoje, čehož pohotově využila československá vláda k anexi spišské republiky. Při čtení povídky jsem myslel, že tento podivný stání útvar je čistě produktem autorovy fantazie, ale jak jsem se z Rase článku dozvěděl, krátce existoval i jeho reálný předobraz.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od Rase »

V podstatě jde jenom o přepis bakalářské práce Tomáše Bandžucha z roku 2008 (viz zdroj) a já jen předělal text do smysluplné podoby (trojité mezery atd.). V práci se věnuje i Slovenské lidové republice a Slovenské republice rad (tak jsem text našel), které mě sice zajímaly víc, ale tohle je poněkud unikum, tak jsem to dal i sem. Docela mě překvapilo, že se autor tématu věnoval i později - díky .))
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Nezávislá spišská republika (1918)

Příspěvek od jarl »

Bandžuch asi usoudil, že by bylo škoda takové téma nevyužít a postavil na něm i zápletku své povídky žánru alternativní historie.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Státy a národy zúčastněné ve WW1“