PALBA.CZ

Indie hodlá nakoupit 56 letounů Casa C295
https://m.hindustantimes.com/india-news ... Tj2SJ.html

při takovém počtu by se jim možná vyplatil i vlastní vývoj

A jeho výsledok by bol v roku 2045.

Ako poznáme Indiu, podpis zmluvy na tych 56 C295 moze prísť v roku 2046.
Tam platí len to co bolo dodané. Avsak domaca výroba, snad to klapne.

Pri tom ako tam fungovala a funguje výroba trebárs Su-30MKI, alebo T-90, by som bol opatrný

No, Julesáku, je funguje a "funguje"

Výrobu T-90S měli plně lokalizovat ... a prakticky jen montují z dodaných dílů (resp. se bez nich stále neobejdou).
Výrobu Su-30MKI (s výjimkou motorů a části avioniky) sice zvládli, ale vyrábějí je o 60% dráž než v Rusku ... při třetinové ceně pracovní síly v Indii. A náběh výroby rovněž nebyl zcela plynulý.

Jinak souhlas, vlastní vývoj znamená v případě Indie cca 25 let = licenční výroba je pro ně asi nejlepší řešení (pokud ji při tak malém počtu letadel, na Indii, vůbec zvládnou).

A takový to byl nevýrazný typ. A nakonec se celkem chytl. Myslím , že právě u něj zvítězily i jeho možné varianty.
https://www.airbus.com/defence/c295.html

HONZIK11 píše:A takový to byl nevýrazný typ. A nakonec se celkem chytl. Myslím , že právě u něj zvítězily i jeho možné varianty.

No myslím, že jeho hlavní devizou je, že to není klasický vojenský transportní letoun, ale jakýsi hybrid mezi civilním dopravním letadlem a vojenským transportním.
Díky svému poměrně úzkému, ale dlouhému, trupu pojme víc lidí než klasický transportní C-27. Jasně tento trup ho poměrně hodně limituje při přepravě nákladu a techniky ... ale koho to zajímá. Na různé "mírové mise" se stejně létá "nalehko".
Naopak zvolený trup umožňuje přepravit více lidí - byť, opět v porovnání s klasickými vojenskými dopraváky, je letadlo jinak menší, lehčí a má nižší payload (ale lidi zas tolik neváží).
Pokud tedy chce armáda přepravovat hlavně personál, a až sekundárně náklad (techniku), je C-295 v této kategorii jasná volba.
A výrazně nižší cena je taky PLUS.

"Indiáni" mají na přepravu techniky 11 C-17 a 14 (17) Il-76MD ... což jim asi stačí. Potencionální protivníky mají "centralizované" na Severu a Západě, do "zahraničních dobrodružství" se zatím nepouštějí, a tak jim to asi stačí.

Indové mají i 12 letounů C-130J-30 a kolem stovky An-32

Jasně, vím. Ty Herkulesy jsem asi měl zmínit a ty An-32 (46 z nich je modernizovaných) jsou de-facto stejná kategorie jako C-295.

Indie nakoupí 83 stíhacích letounů Tejas v největší domácí zakázce, posiluje vlastní kapacity
zdroj: https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 66342.html

Ministerstvo zahraničí USA vydalo licenci na prodej šesti protiponorkových letounů Boeing P-8 Poseidon v provedení P-8I. Hodnota vývozní licence je 2,42 mld. USD. Vývozní licence ještě bude posouzena institucí Defense Security Cooperation Agency a případně může být zrušena Kongresem USA. Součástí licence je i dodání náhradních motorů, komunikačního vybavení a navigačních systémů a následné technické podpory.

Indie už provozuje flotilu osmi strojů P-8I Poseidon a další čtyři má objednané. Tento nákup byl plně financovaný indickou vládou, bez podpory Defense Security Cooperation Agency.

Indické nákupy v USA se můžou dost zkomplikovat, vzhledem k jejich objednávce ruského PL/PR systému S-400. Touto objednávkou Indie automaticky spadla pod platnost sankčního zákona na ruské zbraně (CAATSA), vyhlášeného r. 2016 a neměla by tedy dostávat žádné americké zbraně a výrobky dvojího určení.
V senátu USA se ale formuje skupina zastánců kompromisu, aby nebyla ohrožená letos restartovaná čtyřstranná iniciativa QUAD - USA, Indie, Austrálie a Japonska (a byznys - moje pozn).

Přes výše uvedené kontroverze se indicko-americká spolupráce stává intenzívnější. V říjnu proběhlo na základně Joint Base Elmendorf-Richardson na Aljašce společné cvičení odřadu výsadkářů z americké 4th Infantry Brigade, 25th Infantry Division a indických ze 7th Battalion, Madras Regiment s názvem Yudh Abhyas. Pro cvičení byli vybraní experti na "přežití, operace, boj a vítězství" v extrémně chladných oblastech a velkých výškách. Speciální horolozecké oddíly z obou armád pak cvičily na Black Rapids Training Site u Delta Junction na Aljašce. Cvičení se považuje za přípravu na možné boje na čínsko - indickém vysokohorském pomezí.


Autor: Staff Sgt. Alexander Skripnichuk/Army

Bahrajn jedná s Indií o nákupu tanků Arjun Mk.2, s informací přišel magazín Tacticalreport. V současnosti mají bahrajnské ozbrojené síly asi 180 zastaralých tanků M60A3 americké výroby. Italská společnost Leonardo nabídla v roce 2017 modernizaci těchto tanků pomocí instalace kanónů ráže 120 mm, nového přídavného pancéřování a moderních systémů řízení palby. K dohodě však nedošlo. Snahu Bahrajnu o nákup indických tanků lze bez nadsázky označit za zoufalství. Stav trhu s tanky není nijak dobrý, nabídka moderních strojů je poměrně úzká, výrobní kapacity výrobců jsou malé a kolem každého případného nákupů probíhají velmi složité politické hry.

https://www.facebook.com/MilitaryboxCZ/ ... 896847160/

Indie, která je ve vojenském vybavení a zbraních závislá ze 60% na Rusku předpokládá kvůli ruské válce s Ukrajinou problémy v dalších nákupech, chce posílit vlastní obranný průmysl. Vydala už druhý seznam výrobků, které bude zákázané dovážet a musí být pořizované od domácích výrobců. První seznam z roku 2016 zahrnoval děla, námořní fregaty, útočné pušky, munici, radary, diesel-elektrické ponorky atd. Položky se částečně opakují i v novém seznamu, přibyly ale bezpilotní prostředky, lehké helikoptéry, prostředky včasné výstrahy, protiletecké střely, protitankové střely pro vrtulníky atd. Dovoz těchto položek má být ukončený do roku 2025. Cílem programu je především poskytnout jistotu návratnosti vložených prostředků do výzkumu a vývoje domácím firmám.
Celkově by nákupy od domácích výrobců měly v průběhu příštích pěti let dosáhnout 27,8 mld USD.

To už mi přijde jako evergreen. Obvykle jsou podobné ambice a nakonec to dopadne o dost hůře. Sice mám indickou armádu docela rád, ale v těchto věcech se jí moc nedaří.

Indická agentura pro vývoj a výzkum zbraní DRDL - Defence Research and Development Laboratory ve spolupráci s letectvem provedla první ostré střelby vyvýjené vrtulníkové protitankové střely Helina. Podle skoupých informací je dostřel Heliny sedm kilometrů, má infračervené navádění a pracuje v režimu "vystřel a zapomeň" - tj. uzamčení cíle před odpálením. Vypouštění bylo prováděno z bitevní verze vrtulníku HAL Druv ALH, HAL Rudra.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Americký prezident Joe Biden zahájil americko-indické rozhovory ve formátu 2+2, tj. ministrů zahraničí a obrany, Antony Blinkena a Lloyda Austina s Subrahmanyamem Jaishankarem a Rajnatha Singha videokonferencí s indickým ministerským předsedou Narendraou Modim. Předmětem jednání jsou kromě problémů klimatické změny, Covidu a ekonomických dopadů války na Ukrajině především možnosti dodávek amerických zbraní a vojenských technologií Indii. Indický premiér se i nadále vyhýbá připojení k sankcím proti Rusku, pouze Indie posílá Ukrajině humanitární pomoc. To může americkou ochotu rozšířit spolupráci omezovat, přes vůli posílit roli Indie proti Číně.

Indie na neurčitou dobu zastavila jednání s ruským Rosoboronoexportem o nákupu vrtulníků KA-31 s vybavením pro včasné varování. Důvodem jsou jak zpoždění v jednáních, tak problémy s platebními transfery a obavy Indie z porušení embarga na ruské zbraně, uplatňovaného USA a EU. Pořízeno mělo být 10 helikoptér za 520 mil. USD.