Tohle bych trochu osvětlil, protože je to o terminologii. Porovnávají se dvě rozdílné věci. Na obrázku je CEP pro palbu s jednotlivou municí. Na tom videu ale není CEP, ale rozptyl dopadu těch tří granátů při palbě MRSI. Tedy že ty tří granáty dopadly tak, že jejich rozptyl nebyl větší než 100 metrů. To není CEP. Na to, abychom to mohli takto porovnávat, by musel zůstat při vystřelení oněch 3 granátů náměr stejný.
Netvrdím, že CEP u DITY nemůže být horší, ale není to možno říci na základě zmíněného údaje z videa, protože to není CEP. Abych mohl porovnávat CEP musí být metodika jeho zjištění stejná a nebo přepočítaná.
Samohybná houfnice DITA
- Juraj Tichý
- Kapitán
- Příspěvky: 4968
- Registrován: 28/8/2018, 18:27
Re: Samohybná houfnice DITA
70 houfnic DITA pro Azery?
“Slovensko nestíha Ukrajincom vyrábať húfnice Zuzana pre chýbajúce súčiastky
Poslanec SaS Juraj Krupa tvrdí, že štátne zbrojovky uprednostňujú húfnice Dita českého zbrojára Strnada pred slovenskými húfnicami Zuzana.
Slovensko je jedným z mála štátov v Európe, ktorý dokáže vyrábať dnes mimoriadne žiadané samohybné húfnice. Štátne firmy z Považia sú kľúčové pre výrobu dokonca dvoch rôznych typov, známej Zuzany, ktorá patrí štátu, a potom českej Dity, ktorú vyrába holding zbrojára Michala Strnada.
A práve súperenie týchto dvoch projektov je dôvodom, prečo podľa opozičnej SaS mešká výroba húfnic Zuzana pre Ukrajinu.
Poslanec SaS na Juraj Krúpa s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom (mimoparlamentná ODS) vo štvrtok informovali, že v Dubnici nad Váhom stojí niekoľko rozrobených húfnic Zuzana, ktoré nemôžu technici dokončiť. Dôvodom sú chýbajúce súčiastky, predovšetkým hlaveň a úsťová brzda.
„Máme informácie, že v priestoroch výrobcu, spoločnosti Konštrukta Defence, je postavených asi sedem kusov húfnic Zuzana, ale chýbajú im hlavne. A nevedia, kedy ich dostanú,“ povedal Krúpa na tlačovej konferencii.
Prečo súčiastky chýbajú?
Podľa Krúpu a Macka je príčinou to, že štátne zbrojovky, za ktoré zodpovedá minister obrany Robert Kaliňák zo Smeru, preferujú konkurenčný projekt. Nedostatkové súčiastky sa na Považí vyrábajú, putujú však podľa nich prioritne na Strnadove húfnice Dita.
Reč je o tej istej húfnici, o ktorej veliteľ slovenských delostrelcov Roman Bobaľ vlani vyhlásil, že je to odkopírovaná staršia verzia slovenskej Zuzany.
„Máme silné podozrenie, či minister Kaliňák neuprednostňuje húfnice zahraničného holdingu pred slovenskými Zuzanami,“ povedal Krúpa.
Konkrétne menoval výrobu húfnic Dita určených pre Azerbajdžan.
Húfnica Dita využíva rovnaké hlavne ako húfnica Zuzana 2.
Smer Azerbajdžan
Túto kaukazskú autoritársku krajinu navštívil Kaliňák ako jednu z prvých už pár týždňov po menovaní za ministra obrany. V priebehu mája ju plánuje navštíviť aj premiér Robert Fico (Smer).
Denník N už v marci písal, že podľa neoficiálnych informácií si Azerbajdžan objednal od Strnadovho hodlingu viac ako 70 húfnic Dita. To by bola vôbec najväčšia jednorazová objednávka delostreleckých systémov pre české a slovenské zbrojovky od roku 1989.
Poslanec Krúpa, ktorý sa dlhodobo venuje téme obrany, tieto informácie teraz potvrdil. Podľa neho dnes štátne firmy uprednostňujú výrobu hlavní pre Azerbajdžan pred dodávkami týchto súčiastok pre zuzany určené Ukrajincom.
„Máme informácie, že výrobca húfnic Dita podpísal v Azerbajdžane kontrakt na sedemdesiat kusov. A máme tiež podozrenie, že minister Kaliňák pri návšteve Azerbajdžanu rokoval o tom, že naše firmy sa budú podieľať na realizácii tejto objednávky na úkor húfnic Zuzana,“ dodal Krúpa.
Jedna z prvých Kaliňákových ciest viedla do Baku, kde ho prijali na najvyššej úrovni.
Meškajúce húfnice
Kaliňák s Denníkom N od nástupu do funkcie nekomunikuje a naše otázky jeho hovorcovia ignorujú.
Obrátili sme preto na hlavnú postavu slovenských štátnych zbrojoviek, ktorým je riaditeľ skupiny DMD Miroslav Sim.
Sim jednak zodpovedá za výrobcu húfnic Zuzana, spoločnosť Koštrukta Defence, a jednak riadi aj štátnu firmu ZTS Špeciál, ktorá je dodávateľom spomínaných hlavní.
„Chcem kategoricky odmietnuť odprezentované informácie, my ideme presne podľa podpísaných zmlúv,“ reagoval Sim.
Čo sa dá povedať naisto?
Výroba húfnic pre Ukrajinu skutočne mešká. Konkrétne mešká výroba šestnástich zuzán, ktoré si na Slovensku za 92 miliónov eur objednali tri západoeurópske štáty.
Tento na slovenské pomery ojedinelý obchod začali štátne firmy dohadovať ešte za ministra obrany Jaroslava Naďa (Demokrati) a podpísali ho pred necelým rokom za ministra vlády odborníkov Martina Sklenára.
Denník N v januári upozornil, že Slovensko nestihne húfnice vyrobiť do konca roka 2024, ako to ministerstvo ešte za úradníckej vlády sľúbilo. „Všetko mešká, neexistuje zbrojná výroba, ktorá by nemeškala,“ potvrdil v denníku Pravda aj Kaliňák.
Líšia sa len to, aké dôvody tohto meškania každá zo strán uvádza.
Prečítajte si
Štátne firmy nechali českého zbrojára Strnada, aby predával slovenské húfnice. V hre je Malajzia
Variant s ukrajinskou zbrojovkou
Kaliňákovi blízky manažér Sim hovorí, že ak došlo k meškaniu, môže za to bývalý riaditeľ firmy Konštukta Alexadner Gurský, ktorý včas neobjednal hlavne v druhej štátnej firme ZTS Špeciál.
„Zmluvu na výrobu hlavní pre ukrajinské húfnice sme podpísali len vo februári tohto roka, tam hľadajte príčiny,“ hovorí Sim.
Gurský už pred časom argumentoval, že výroba hlavní by bola zabezpečená, keby nový minister Kaliňák ponechal v behu pôvodné plány. Za jeho vedenia chcela Konštrukta do tohto projektu zapojiť Ukrajincov, konkrétne ich významnú zbrojovku Kramatorský závod ťažkého strojárstva (KZVV). Práve tá mala pomôcť s dodávkou chýbajúcich súčiastok.
„Rokovali sme o tom, že mechanické opracovanie určitých častí by zabezpečil Kramatorský závod, pričom finálna montáž by prebiehala v našich priestoroch. Keďže by išlo o výrobu húfnic pre ich ozbrojené sily, dali by tomu ukrajinskí partneri aj patričnú prioritu,“ vysvetľoval Gurský.
Bývalého štátneho manažéra podporil úradnícky minister Sklenár. Aj podľa neho boli dohodnuté termíny reálne.
„Výrobné kapacity Konštrukta Defence úplne postačujú na to, aby v priebehu roku 2024 firma vyrobila všetky objednané húfnice pre Ukrajinu,“ povedal Sklenár.
Gurského, ktorý bol hlavným hýbateľom spolupráce s Ukrajincami, však po nástupe Kaliňáka vyhodili a spoluprácu s Kramatorským závodom utlmili.
Nový manažment Konštrukty si následne hľadal iného dodávateľa hlavní a tieto napokon až vo februári objednal v štátnej firme ZTS Špeciál.
Jej riaditeľ Sim odmieta, že by odsúvali projekt húfnic Zuzana kvôli tomu, že by chceli uprednostňovať českého súkromníka Strnada. „My ideme podľa dohodnutých zmlúv,“ opakuje Sim.
Riaditeľ ZŤS Špeciál Miroslav Sim mal dôveru Jaroslava Naďa, za Roberta Kaliňáka začal šéfovať aj skupine DMD Holding.
Čo to znamená pre Ukrajinu?
Z objednaných 16 kusov húfnic Zuzana dostali Ukrajinci minulý rok dva. Tieto vyrobili v Dubnici pôvodne pre slovenské ministerstvo obrany, ktoré ich však posunulo Ukrajine.
Slovenské ministerstvo si od Konštukty objednalo konkrétne osem húfnic Zuzana, ktoré by mali byť hotové do konca júna 2024. Dve sú už teda na Ukrajine, dve odovzdali slovenským vojakom a ďalšie štyri sú vo výrobe. „Tento kontrakt plníme načas,“ hovorí Sim.
Prichádza teda do úvahy možnosť, že štyri húfnice Zuzana, ktoré sa dnes vyrábajú pre slovenské ozbrojené sily, by mohli byť znovu presmerované na Ukrajinu. A miesto nich by si slovenské ministerstvo nechalo dodatočne vyrobiť ďalšie.
O tomto uprednostnení Ukrajiny by musel rozhodnúť Kaliňák, ten zatiaľ nepovedal, či tak urobí.
Sim zároveň potvrdil, že vyrábajú súčiastky aj pre húfnice Dita českého zbrojára Strnada. Argumentuje, že pre štátne firmy je výhodné, ak majú čo najširšie spektrum zákazníkov. Odmietol len konkretizovať, či ide konkrétne o húfnice pre Azerbajdžan alebo iného zákazníka. „To je vecou obchodného tajomstva,“ dodal Sim.”
Poslanec SaS Juraj Krupa tvrdí, že štátne zbrojovky uprednostňujú húfnice Dita českého zbrojára Strnada pred slovenskými húfnicami Zuzana.
Slovensko je jedným z mála štátov v Európe, ktorý dokáže vyrábať dnes mimoriadne žiadané samohybné húfnice. Štátne firmy z Považia sú kľúčové pre výrobu dokonca dvoch rôznych typov, známej Zuzany, ktorá patrí štátu, a potom českej Dity, ktorú vyrába holding zbrojára Michala Strnada.
A práve súperenie týchto dvoch projektov je dôvodom, prečo podľa opozičnej SaS mešká výroba húfnic Zuzana pre Ukrajinu.
Poslanec SaS na Juraj Krúpa s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom (mimoparlamentná ODS) vo štvrtok informovali, že v Dubnici nad Váhom stojí niekoľko rozrobených húfnic Zuzana, ktoré nemôžu technici dokončiť. Dôvodom sú chýbajúce súčiastky, predovšetkým hlaveň a úsťová brzda.
„Máme informácie, že v priestoroch výrobcu, spoločnosti Konštrukta Defence, je postavených asi sedem kusov húfnic Zuzana, ale chýbajú im hlavne. A nevedia, kedy ich dostanú,“ povedal Krúpa na tlačovej konferencii.
Prečo súčiastky chýbajú?
Podľa Krúpu a Macka je príčinou to, že štátne zbrojovky, za ktoré zodpovedá minister obrany Robert Kaliňák zo Smeru, preferujú konkurenčný projekt. Nedostatkové súčiastky sa na Považí vyrábajú, putujú však podľa nich prioritne na Strnadove húfnice Dita.
Reč je o tej istej húfnici, o ktorej veliteľ slovenských delostrelcov Roman Bobaľ vlani vyhlásil, že je to odkopírovaná staršia verzia slovenskej Zuzany.
„Máme silné podozrenie, či minister Kaliňák neuprednostňuje húfnice zahraničného holdingu pred slovenskými Zuzanami,“ povedal Krúpa.
Konkrétne menoval výrobu húfnic Dita určených pre Azerbajdžan.
Húfnica Dita využíva rovnaké hlavne ako húfnica Zuzana 2.
Smer Azerbajdžan
Túto kaukazskú autoritársku krajinu navštívil Kaliňák ako jednu z prvých už pár týždňov po menovaní za ministra obrany. V priebehu mája ju plánuje navštíviť aj premiér Robert Fico (Smer).
Denník N už v marci písal, že podľa neoficiálnych informácií si Azerbajdžan objednal od Strnadovho hodlingu viac ako 70 húfnic Dita. To by bola vôbec najväčšia jednorazová objednávka delostreleckých systémov pre české a slovenské zbrojovky od roku 1989.
Poslanec Krúpa, ktorý sa dlhodobo venuje téme obrany, tieto informácie teraz potvrdil. Podľa neho dnes štátne firmy uprednostňujú výrobu hlavní pre Azerbajdžan pred dodávkami týchto súčiastok pre zuzany určené Ukrajincom.
„Máme informácie, že výrobca húfnic Dita podpísal v Azerbajdžane kontrakt na sedemdesiat kusov. A máme tiež podozrenie, že minister Kaliňák pri návšteve Azerbajdžanu rokoval o tom, že naše firmy sa budú podieľať na realizácii tejto objednávky na úkor húfnic Zuzana,“ dodal Krúpa.
Jedna z prvých Kaliňákových ciest viedla do Baku, kde ho prijali na najvyššej úrovni.
Meškajúce húfnice
Kaliňák s Denníkom N od nástupu do funkcie nekomunikuje a naše otázky jeho hovorcovia ignorujú.
Obrátili sme preto na hlavnú postavu slovenských štátnych zbrojoviek, ktorým je riaditeľ skupiny DMD Miroslav Sim.
Sim jednak zodpovedá za výrobcu húfnic Zuzana, spoločnosť Koštrukta Defence, a jednak riadi aj štátnu firmu ZTS Špeciál, ktorá je dodávateľom spomínaných hlavní.
„Chcem kategoricky odmietnuť odprezentované informácie, my ideme presne podľa podpísaných zmlúv,“ reagoval Sim.
Čo sa dá povedať naisto?
Výroba húfnic pre Ukrajinu skutočne mešká. Konkrétne mešká výroba šestnástich zuzán, ktoré si na Slovensku za 92 miliónov eur objednali tri západoeurópske štáty.
Tento na slovenské pomery ojedinelý obchod začali štátne firmy dohadovať ešte za ministra obrany Jaroslava Naďa (Demokrati) a podpísali ho pred necelým rokom za ministra vlády odborníkov Martina Sklenára.
Denník N v januári upozornil, že Slovensko nestihne húfnice vyrobiť do konca roka 2024, ako to ministerstvo ešte za úradníckej vlády sľúbilo. „Všetko mešká, neexistuje zbrojná výroba, ktorá by nemeškala,“ potvrdil v denníku Pravda aj Kaliňák.
Líšia sa len to, aké dôvody tohto meškania každá zo strán uvádza.
Prečítajte si
Štátne firmy nechali českého zbrojára Strnada, aby predával slovenské húfnice. V hre je Malajzia
Variant s ukrajinskou zbrojovkou
Kaliňákovi blízky manažér Sim hovorí, že ak došlo k meškaniu, môže za to bývalý riaditeľ firmy Konštukta Alexadner Gurský, ktorý včas neobjednal hlavne v druhej štátnej firme ZTS Špeciál.
„Zmluvu na výrobu hlavní pre ukrajinské húfnice sme podpísali len vo februári tohto roka, tam hľadajte príčiny,“ hovorí Sim.
Gurský už pred časom argumentoval, že výroba hlavní by bola zabezpečená, keby nový minister Kaliňák ponechal v behu pôvodné plány. Za jeho vedenia chcela Konštrukta do tohto projektu zapojiť Ukrajincov, konkrétne ich významnú zbrojovku Kramatorský závod ťažkého strojárstva (KZVV). Práve tá mala pomôcť s dodávkou chýbajúcich súčiastok.
„Rokovali sme o tom, že mechanické opracovanie určitých častí by zabezpečil Kramatorský závod, pričom finálna montáž by prebiehala v našich priestoroch. Keďže by išlo o výrobu húfnic pre ich ozbrojené sily, dali by tomu ukrajinskí partneri aj patričnú prioritu,“ vysvetľoval Gurský.
Bývalého štátneho manažéra podporil úradnícky minister Sklenár. Aj podľa neho boli dohodnuté termíny reálne.
„Výrobné kapacity Konštrukta Defence úplne postačujú na to, aby v priebehu roku 2024 firma vyrobila všetky objednané húfnice pre Ukrajinu,“ povedal Sklenár.
Gurského, ktorý bol hlavným hýbateľom spolupráce s Ukrajincami, však po nástupe Kaliňáka vyhodili a spoluprácu s Kramatorským závodom utlmili.
Nový manažment Konštrukty si následne hľadal iného dodávateľa hlavní a tieto napokon až vo februári objednal v štátnej firme ZTS Špeciál.
Jej riaditeľ Sim odmieta, že by odsúvali projekt húfnic Zuzana kvôli tomu, že by chceli uprednostňovať českého súkromníka Strnada. „My ideme podľa dohodnutých zmlúv,“ opakuje Sim.
Riaditeľ ZŤS Špeciál Miroslav Sim mal dôveru Jaroslava Naďa, za Roberta Kaliňáka začal šéfovať aj skupine DMD Holding.
Čo to znamená pre Ukrajinu?
Z objednaných 16 kusov húfnic Zuzana dostali Ukrajinci minulý rok dva. Tieto vyrobili v Dubnici pôvodne pre slovenské ministerstvo obrany, ktoré ich však posunulo Ukrajine.
Slovenské ministerstvo si od Konštukty objednalo konkrétne osem húfnic Zuzana, ktoré by mali byť hotové do konca júna 2024. Dve sú už teda na Ukrajine, dve odovzdali slovenským vojakom a ďalšie štyri sú vo výrobe. „Tento kontrakt plníme načas,“ hovorí Sim.
Prichádza teda do úvahy možnosť, že štyri húfnice Zuzana, ktoré sa dnes vyrábajú pre slovenské ozbrojené sily, by mohli byť znovu presmerované na Ukrajinu. A miesto nich by si slovenské ministerstvo nechalo dodatočne vyrobiť ďalšie.
O tomto uprednostnení Ukrajiny by musel rozhodnúť Kaliňák, ten zatiaľ nepovedal, či tak urobí.
Sim zároveň potvrdil, že vyrábajú súčiastky aj pre húfnice Dita českého zbrojára Strnada. Argumentuje, že pre štátne firmy je výhodné, ak majú čo najširšie spektrum zákazníkov. Odmietol len konkretizovať, či ide konkrétne o húfnice pre Azerbajdžan alebo iného zákazníka. „To je vecou obchodného tajomstva,“ dodal Sim.”
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Zpět na „Obrněná technika a dělostřelectvo“
Přejít na
- OZNÁMENÍ & JINÉ
- ↳ Redakční plán - rezervace článků
- ↳ Náměty & komentáře
- ↳ Vzkazy od vedení Palby
- ↳ Dotazy od uživatelů
- ↳ Oznamy, vzkazy a odkazy
- ↳ Financování a propagace Palby
- ↳ Srazy a setkání Palba
- ↳ Sváteční okénko Palby
- ↳ Filmy, dokumenty, knihy
- ↳ Fikce, dohady, dotazy
- ↳ Fotografie, vtipy, citáty
- ↳ Návody aneb jak na Palbu
- ↳ Aktuality
- BOJIŠTĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↳ Knihy, recenze knih
- ↳ Západní fronta
- ↳ Pozemní boje 1939 - 1944
- ↳ Pozemní boje 1944 - 1945
- ↳ Válka v Atlantiku
- ↳ Válka ve vzduchu
- ↳ Západní fronta 1939-1945
- ↳ Příčiny a události vzniku 2.sv války
- ↳ Východní fronta
- ↳ Od Bagrationu do Berlína
- ↳ Bagration a souvislosti s největší bitvou ww2
- ↳ Od Stalingradu po Kursk
- ↳ Od Kurska po Bagration
- ↳ Stalingrad
- ↳ Východní fronta - operace na jihu
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Sever
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Střed
- ↳ 1941-1942 - Skupina Armád Jih
- ↳ Finsko-Ruský konflikt
- ↳ Válka ve Středomoří
- ↳ Boje v Severní Africe
- ↳ Jižní Evropa a Balkán
- ↳ Námořní a vzdušné operace ve Středomoří
- ↳ Dálný Východ
- ↳ Boje na kontinentu
- ↳ Námořní válka v Pacifiku
- ↳ Boje v Indickém Oceánu
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931 - 1945
- ↳ Asie, Japonsko a Čína 1931-1945 (2)
- ↳ Komplexní témata a různé
- STÁTY A JEJICH ARMÁDY 1918-1945
- ↳ NĚMECKO
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Německá obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky a stíhače tanků
- ↳ Luftwaffe
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Kriegsmarine
- ↳ Wehrmacht
- ↳ Uniformy
- ↳ Waffen SS
- ↳ Osobnosti, organizace, vojáci
- ↳ Pohlaváři
- ↳ Organizace
- ↳ Vojáci
- ↳ Příběhy
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Wunderwaffen
- ↳ Architektura & mystika
- ↳ Právní a filozofické aspekty nacizmu
- ↳ Ostatní
- ↳ VELKÁ BRITÁNIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Royal Navy
- ↳ Letectvo (RAF, FAA)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Ostatní
- ↳ USA
- ↳ Armáda (US Army)
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo (USAAF, USMC, USN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Různé
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Námořnictvo (USN, USMC)
- ↳ Ostatní
- ↳ SSSR
- ↳ Rudá armáda, pěchotní výzbroj
- ↳ Ruská obrněná technika
- ↳ Samohybná děla
- ↳ Tanky
- ↳ Obrněné automobily
- ↳ Ruské letectvo
- ↳ Ruské námořní síly
- ↳ Ostatní
- ↳ Vyznamenání
- ↳ ITÁLIE
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Ostatní
- ↳ FRANCIE
- ↳ Pozemní vojsko a Cizinecká legie
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Opevnění & bunkry
- ↳ Ostatní
- ↳ JAPONSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Letectvo (IJA, IJN)
- ↳ Stíhací letouny
- ↳ Bombardovací a bitevní letouny
- ↳ Starší neaktualizované články
- ↳ Různé
- ↳ Vybavení letounů
- ↳ Ostatní letadla
- ↳ Ostatní
- ↳ ČESKOSLOVENSKO
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Útočná vozba
- ↳ Letectvo
- ↳ Československá Republika
- ↳ čs. osobnosti, vojáci, lidé
- ↳ čs. opevnění
- ↳ Vyznamenání
- ↳ OSTATNÍ
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ARMÁDY A UDÁLOSTI PO ROCE 1945
- ↳ SSSR - Rusko
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letadla
- ↳ Vrtulníky
- ↳ Výzbroj a výstroj
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Státy NATO mimo USA
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Doktrína, strategie, taktika a organizace NATO
- ↳ Speciální jednotky
- ↳ Státy Varšavské smlouvy mimo SSSR a ČSSR
- ↳ ČSSR, ČR, SR
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Obrněná technika a dělostřelectvo
- ↳ Letecká technika
- ↳ Organizace armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Zbrojní průmysl
- ↳ Jaderné a kosmické zbraně
- ↳ Katalog balistických raket
- ↳ Ostatní
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Pěchotní výzbroj
- ↳ Letecká technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Švédsko
- ↳ Čína (ČLR)
- ↳ Ukrajina
- ↳ Pozemní vojsko
- ↳ Obrněná technika
- ↳ PVOS
- ↳ Letectvo
- ↳ Dělostřelectvo
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Organizace, taktika, strategie
- ↳ Události a konflikty po roce 1945
- ↳ Válka v Afganistánu
- ↳ Vietnam
- ↳ Blízký a střední východ
- ↳ Korea
- ↳ Čečensko
- PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA
- ↳ Bojiště
- ↳ Námořní bitvy
- ↳ Západní fronta
- ↳ Východní fronta
- ↳ Ostatní bojiště
- ↳ Technika
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Námořnictvo Německa
- ↳ Námořnictvo Velké Británie
- ↳ Námořnictvo Francie
- ↳ Námořnictvo Ruska
- ↳ Námořnictvo Rakouska-Uherska
- ↳ Námořnictvo Itálie
- ↳ Námořnictvo USA
- ↳ Námořnictvo Japonska
- ↳ Námořnictvo ostatních států
- ↳ Obrněná technika
- ↳ Letectvo
- ↳ Letectvo Německa
- ↳ Letectvo Velké Británie
- ↳ Letectvo Francie
- ↳ Letectvo Ruska
- ↳ Letectvo Rakouska-Uherska
- ↳ Letectvo Itálie
- ↳ Letectvo USA
- ↳ Letectvo Japonska
- ↳ Letectvo ostatních států
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pěchotní výstroj
- ↳ Osobnosti
- ↳ Státy a národy zúčastněné ve WW1
- LIDÉ, MILITÁRIE, VĚDA, KULTURA
- ↳ Osobnosti, vojáci, příběhy
- ↳ Příběhy
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní
- ↳ Československo
- ↳ Německo
- ↳ Dějiny kultury a vědy
- ↳ Umění v historických souvislostech
- ↳ Společenské změny v historické perspektivě
- ↳ Písemné, filmové a jiné dokumenty
- ↳ Astronomie a Fyzika
- ↳ Válečné zločiny & Holocaust
- ↳ Uniformy a vyznamenání
- ↳ Vyznamenání
- ↳ Uniformy
- ↳ Ostatní
- STAROVĚK, STŘEDOVĚK, NOVOVĚK DO ROKU 1914
- ↳ Starověk
- ↳ Řím
- ↳ Řecko
- ↳ Ostatní národy
- ↳ Středověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Země Koruny české
- ↳ významné vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ fortifikace (technika)
- ↳ ostatní
- ↳ Středověké fortifikace
- ↳ Výzbroj, technika, taktika, armády
- ↳ Ostatní
- ↳ Novověk
- ↳ Afrika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Amerika
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Asie
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Evropa
- ↳ státy a říše
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Rakousko – Uherská monarchie a Země Koruny české
- ↳ významné nebo zajímavé vojenské události
- ↳ osobnosti a dynastie
- ↳ ostatní
- ↳ Technika a velení
- ↳ Námořnictvo
- ↳ Německo
- ↳ Velká Británie
- ↳ Francie
- ↳ Rusko
- ↳ Rakousko-Uhersko
- ↳ Itálie
- ↳ Spojené státy americké
- ↳ Japonsko
- ↳ Ostatní státy a země
- ↳ Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo
- ↳ Pevnostní systémy
- ↳ Armádní strategie a taktika
- ↳ Ostatní
- BAZAR, MUZEA, HRY, MODELAŘINA
- ↳ Bazar
- ↳ Vojenské spolky, akce, muzea
- ↳ Počítačové a deskové hry
- ↳ Deskové hry
- ↳ Modelařina
- ↳ Hotové modely
- ↳ Plastikové modely
- ↳ Návody, postupy a diorámy
- ↳ Modelařina, to ostatní...