Latinská Amerika v době WW2 a život v ní

[Fricoolinek]

Jak to vlastně vypadalo v čase WW2 v Latinské Americe - jak moc globální konflikt ovlivňoval životy tamních obyvatel - byl tam relativně běžný společnský život bez nějakých omezení, např. stran zásobování zbožím atp.

A byla reálná emigrace do nějaké latinskoamerické země, jakožto možnost vyhnutí se odvodu nebo celkově válečných útrap, případně šoa? Bylo vůbec reálné se tam v čase WW2 dostat z válčící Evropy nějakým lodním spojem atp.? Dostal by člověk azyl? Mohla případná nižší cenová hladina umožnit nějaký důstojný život ne zas tak bohatému západoevropanovi, i kdyby zpočátku se nemohl pracovně uplatnit (např. skrz rozprodej rodinných šperků atp.)?

[zzz]

Život obyvatel zejména na pobřeží Karibiku asi určitě ovlivnilo např. působení ponorek Kriegsmarine, zejména během první půlky 1942. Ostatně s tím souvisel i vstup Mexika do WW2 (mexickou vládu naštvalo potopení tankerů)
https://en.wikipedia.org/wiki/Latin_Ame ... rld_War_II

[parmezano]

Některé státy na WWII i profitovaly, například Argentina , zásobovala spojence hovězím masem a hlavně kůžemi, ty údajně měly větší hodnotu než to maso.

[kenavf]

..Mohla případná nižší cenová hladina umožnit nějaký důstojný život ne zas tak bohatému západoevropanovi, i kdyby zpočátku se nemohl pracovně uplatnit (např. skrz rozprodej rodinných šperků atp.)?

S pracovným uplatnením v Argentíne by asi nebol problém. Ale na akú životnú úroveň by to bolo je otázne. Z našej časti Slovenska bolo veľa chlapov "za prácou" v Argentíne. Starý otec tam odišiel pred vojnou cca 1938? a vrátil sa až po vojne 1947??
Či bola v Argentíne nižšia cenová hladina je tiež otázne, keďže dávala prácu ľuďom z iných krajín(kontinentov) tak tam cenová hladina nemusela byť nižšia. Za prácou sa chodí do bohatších krajín alebo k bohatším firmám(v chudobnej krajine)

[Fricoolinek]

Tak ale pořád je Argentina chudší země než Anglie nebo Francie. Nepředpoládám, že by tomu bylo jinak na konci 30. let. Na druhou stranu nějaká vyspělost v té zemi je i byla tehdy, takže finančně zabezpečný člověk si tam nemusel žít špatně. V nějaké vilkové čtvrti BA....

[kenavf]

Ale Francia a Anglia v tej dobe(pred WWII) netrpela nedostatkom pracovnej sily(možno skôr nezamestnanosťou po kríze) preto sa za prácou muselo ísť do USA alebo Argentíny. O tom že by sa išlo za prácou do inej krajiny som nepočul, aspoň nie z naších končín.

[Mirek58]

A co takhle Belgie?
Měl jsem pár příbuzných co tam fárali před válkou i za války.

[Krojc]

IMHO když vezmeme množství bot potřebné pro armádu v poli a vezmeme v úvahu fakt, že třeba Rudá armáda měla v jisté době pouze pár tisíc párů poloplátěných vysokých bot (kepr a kůže) pro desetitisíce, ba statisíce mobilizovaných, takže kvalitní obuv si koupili v rámci Lend and Lease v USA. Stačí se podívat na kvanta, která tímto způsobem dostali na frontu a nejen tam - asi by jinak chodilo naboso ještě daleko víc fronťáků a civilistů. A v USA se boty hodně šily z hověziny pocházející právě z Argentiny - viz obchodní ročenky a zprávy paroplavebních společností a rejdařství. Tzv. kanadky se šněrováním byly v prvovzoru také kožené, kombinace pryže a zatíraného plátna se hlavně kvůli láci a snadnosti hromadné výroby přece jen prosadila, ale až cca od poloviny války.

[palo satko]

Prijimanie židov do Argentiny, Paraguaja a Chile bolo problematicke a nielen preto, lebo ich pred odchodom Nemci a rakuškaci totalne oškubali. vid. konferencia c Eviane https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%89vian_Conference
Ale prijimanie nemeckych, chorvatskych a inych nackov a vojnovych zločincov na konci a po Druhej svetovej bolo uplne bezproblemove. Taky Vatikan si na to zariadil cestovnu kancelariu.

[Fricoolinek]

A nějaké vydávání těchto nácků zpět připadalo v úvahu nebo vůbec? Resp. muselo se to udělat jako s Eichmannem.

[palo satko]

Ti zločinci tam už z Europy odchadzali s pravymi dokladmi a s falošnymi udajmi. V krajinach Južnej a Strednej Ameriky žili komunity Europanov a tak väčšinou bez problemov medzi svojich zapadli. Druha vec bola, že väčšinu zločinov spachali bud na židoch alebo v Strednej a Vychodnej Europe alebo v ZSSR. Bola Železna opona a vychodne krajiny realne nemali šancu po niekom napr. v Argentine patrat a nieto ešte dočkat sa vydania. Vynimkou boli samozrejme židia, ale u nich tiež existovali dva tabory. Prvi boli ti, čo chceli na všetko zabudnut a mlčat a druhy tabor, čo chcel naozaj spravodlivost. Celkovo je možno povedat, že zločiny Druhej svetovej zostali temer nepotrestane, lebo na konci vojny sa "vymenil" uhlavny nepriatel. Hitlera nahradil Stalin.

[niko]

No az tak pravda to nie je. Pamätam si, ako som v archive nasiel dokument z 50tych rokov, ze Jozef Nemsila zije v Buenos Aires na tej a tej adrese, pracuje tam a tam, atd. Cize o vojnovych zlocincoch sa vedelo. Krajiny Latinskej Ameriky ich ale nechceli vydavat.

[Fricoolinek]

A o tichou fyzickou likvidaci tajnými agenty "zájem" nebyl? Možná teoreticky i v "kooperaci" s tamním komunistickými guerilami?

[niko]

Naco ? Preco by chcel komunisticky rezim likvidovat vojnovych zlocincov ? On ich potreboval dotiahnut do CSR a urobit tu obrovsky humbuk procesom pred narodnym sudom.

[Nesher]

Naco ? Preco by chcel komunisticky rezim likvidovat vojnovych zlocincov ? On ich potreboval dotiahnut do CSR a urobit tu obrovsky humbuk procesom pred narodnym sudom.

Spíš je potřebovali vydírat a zavázat ke spolupráci, viz Max Rostock, vrah z Lidic.
Bolševikům o nějakou spravedlnost nikdy nešlo.

Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

[niko]

Z vypovedi clenov Bielej legie vieme, ze sa STB a statna moc snazila ich vlakat na uzemie CSR, pripadne aj uniest. Koniec koncov niekedy aj uspesne. Pri procese Narodneho sudu s prislusnikmi horovej caty POHG, ktora vrazdila v Nemeckej bol aj jeden byvaly prislusnik POHG (tusim Rojko), ktory pracoval pre americku CIC a bol vylakany na uzemie CSR, kde nol zatknuty. Rojko dostal pri tomto procese trest smrti. Tento proces bol v roku 1958 v republike medialna udalost cislo jedna.

[Ataman]

Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

Ach jo, to sou zase kecy . Všichni zločinci jsou si rovni a škoda rány, která padne vedle. Nazývat trest jedněch hajzlů genocidou a okecávat to tim, že se jiný hajzli trestu vyhnuli, je dosti úchylný.

[Nesher]

Jinak k těm povzdechům, že potrestání nacistických zločinců bylo nepatrné, ve srovnání s tím jak byli potrestáni zločinci bolševičtí to byla skoro genocida.

Ach jo, to sou zase kecy . Všichni zločinci jsou si rovni a škoda rány, která padne vedle. Nazývat trest jedněch hajzlů genocidou a okecávat to tim, že se jiný hajzli trestu vyhnuli, je dosti úchylný.

Obávám se, že máš trochu problém s chápáním textu obecně a nadsázky speciálně. Tak to zkusím vysvětlit po lopatě, nijak nezpochybňuji trest pro nacisty, ten byl víc než zasloužený. Jen poukazuji na to, že nějaká snaha o potrestání nacistů proběhla, v celé Evropě. Jen trestů smrti bylo vykonáno několik tisíc. A tedy z tohoto pohledu se s velkou mírou nadsázky jednalo, v porovnání s tím jak byli potrestáni bolševičtí zločinci (kteří s těmi nacistickými nezadali vůbec v ničem) takřka o genocidu (ve smyslu likvidace, nikoliv něčeho špatného).

[Ataman]

Obávám se, že máš trochu problém s chápáním textu obecně a nadsázky speciálně.

Obávám se, že se pleteš, minimálně z poloviny. Text sem pochopil, nadsázku v tom fakt nevidím.

nijak nezpochybňuji trest pro nacisty

Ale ano.

ten byl víc než zasloužený.

Teď už dobrý.

Jen poukazuji na to

Bohužel poukazuješ poněkud nešťastně.

bolševičtí zločinci (kteří s těmi nacistickými nezadali vůbec v ničem)

Ano.

jednalo se takřka o genocidu.

Ne.

[Zemakt]

Nesher píše:
jednalo se takřka o genocidu.
Ne.

To je ta nadsázka