Husitství_Žižkův řád vojenský (1423)

[kacermiroslav]

Historické dokumenty

ŽIŽKŮV ŘÁD VOJENSKÝ
Autor: Jan Žižka, 1423

Z milosti a z daru Otce a Pána Boha všemohoucího uvěřivše a přijevše osvícení jisté, stálé, ohlášené a důvodné pravdy a zákona Božího:

Nejprvé, abychom slovu Božímu svobodu dali v kázaní všudy, s žádného místa nevymlouvajíce, a to v svých srdcích míle přijímajíce, skutečně plnili a drželi, potom i jiné k tomu vedli a učili.

Druhé, abychme tělo a krev Pána našeho Ježiše Krista, Boha všemohoucího, všickni přijímali s bázní, s náboženstvím a s poctivostí, staří i mladí, dítky hned po křtu, a potom vždy dítky, žádných osob nevyměňujíce, je k tomu raději nutili a pudili, nejméně v neděli každý tejden.

Třetí, abychme kněžstvo přivedli a uvedli k životu syna Božího, Pána Jezu Krista, a k životu apoštolskému, a nadání jich a zboží svatokupectví rušili a zkazili s pomocí Boží.

Čtvrté, abychme sami na sobě napřed i v sobě hříchy smrtedlné i všední stavovali, rušili a kazili; potom na králích, na knížatech i na páních, na měšťanech, na řemeslnících, na robotěžích i na všech lidech mužského i ženského pohlaví a pokolení, žádných osob nevyměňujíce, starých ani mladých, a vždy s pomocí Pána Boha všemohoucího.

A kdož by těchto kusuov a artikuluov svrchu psaných držeti a jich skutečně vésti i plniti nechtěl, jich pomáhati hájiti a brániti, toho, žádného nevymíně, aniž chcme trpěti na poli mezi sebou i u vojště s Boží pomocí a na hradích, na tvrzech, v městech, v městečkách hrazených i otevřených, ve vsích i ve dvořích, žádného miesta nevyměňujíce ani vymlouvajice, ale nevynímajíce, všecky všudy napomínati, raditi, puditi, honiti k tomu dobrému s pomoci Pána Boha našeho.

A protož hnuti jsouce duchem dobrým, vědúce a rozomějíce, že všecky tohoto světa věci jsou padúci a minulé, ale pravda Pána Jezu Krista, Boha všemohoucího, zůstává na věky:

My, Jan bratr Žižka z Kalichu, Jan Roháč z Dubé, Aleš z Rysmburka a z Vřešťova, Jan z Počtajna na Žampachu, Boček z Kunstatu a odjinud z Jevišovic, Bartoš a Bernart, bratří z Valečova, Bartoš, Jan, Martin, bratři z Vysoké; a my, purkmistři a konšelé i všecky obce města Hradce nad Labem a Čáslavi; my, Beneš z Mokrovús, Jaroslav z Kalichu, Václav Horyna z Honbic, Křišťan z Žernosek, Frencl z Litožnic, Jíra z Řečice, Jan z Studené; a my, purgmistr a konšelé i všecka obec města Jaroměře; my, Zdislav Zeman, Vavřinec Polák z Paňova, Blažek z Kralup, Jakub z Březové, Petřík Královec z Přibramě, Jan z Domažlic, Jan z Tehova, Martin z Borovnice, Havel Orebský; a my, purgmistr a konšelé i všecka obec města Dvora; a my, Chústník z Košova, Ondřej z Studené, Šárka z Slavného, Křiž Setník, Beneš Setník, Mikát Brada Odraný, Aleš z Hostačova, Polévka z Hošťky, Mikuláš Orebský, Veta z Chlumčan, Litobor z Trubče, Linhart z Sleze, Beneš z Horošovic, Jan Baštin, Mařík Velek Šeňk, Jíra Roh, Mikuláš Brada, hejtmané, páni, rytíři, panoše, purgmistři, konšelé i všecky obce panské, rytířské, panošské, městské, žádných nevyměňujíce ani vymlouvajíce;
my všichni svrchupsaní ke všem i všech prosíme, řádně napomínajíce přikazujeme i chcme tomu, aby řádné poslušenstvi bylo; nebo skrze neposlušenství a neřádné vejtržky veliké škody i jsme brávali na bratřích i na statcích a hanbu často od nepřátel Božích a našich trpěli. Již s pomoci Boží a vaší i všech věrných míníce se toho vystříci těmito obyčeji:

Nejprvé, když bychom chtěli vytrhnúti z města kterého, neboli kde se hnouti chtěli z miesta, kdež bychom polem leželi, aby nižádný napřed nejezdil k městu ani šel, aniž se vezl, sobě místa aneb hospody zastávat, ani se kde polem klad bez dopuštění a rozkázaní města jmenovaného od jmenovaných starších hejtmanuov, kteříž na to a k tomu vydáni a jmenováni budou. A jestliže by se kdo jinde položil a vytrhl neboli postavil bez rozkázaní těch staršich, chtěli bychom pomstiti a popraviti nad nim i nad takovým, i k jeho statku i k jeho hrdlu, jakožto k neposlušným, buď kdož buď, kteréhožkoli řádu, žádných osob nevynímajíce.

A když by se chtěli hnouti z toho místa, kdež by polem leželi, s dopuštěním a rozkázáním těch starších jmenovaných aby vytrhli na pole, kdež by místo podobné a hodné bylo k tomu, a tu sebe zčekali, aby se všecko vojsko hnulo z stanoviště.

A žádný aby nezapaloval, buď ani kde jinde pálil, kdybychme táhli nebo leželi, jedno ti, ješto k tomu vydáni a ustaveni budou, to pod velikou pokutou, aby toho žádní jiní nečinili.

Potom, než by se ihned z města hnuli, prvé než by které věci činili a rozkázali, aby se nejprv Pánu Bohu modlili, kleknouc a padnouc před tělem Božím a před tváří Boží, když vytržení bude z vojska anebo z města, aby Pán Buoh všemohoucí ráčil svou pomoc dáti a tu svou při svatou provésti k své svaté chvále a k rozmnožení toho dobrého a věrným k spasení a ku pomoci.

Pak potom lidi aby šikovali nebo zřidili, každou rotu pod své korúhve, heslo aby bylo pověděno, a potom aby se hned i hnuli a tak táhli, která napřed rota bude šikována ten den pod svejmi korúhvemi; a jiní aby se v ně nemísili, ani jim překáželi, ani se kam odtrhali. Jakož komu kde a jakž které roty nebo korúhve šikovány budou, aby tak táhli v svém šiku a pohromadě, jedni k druhejm se nemísejíce, a to opatrně, napřed i nazad i na stranách vojska ostříhajíce i sami sebe, jakož komu kde od starších poručeno bude.

A jestliže by Buoh neuchoval, že by kterou škodu vzeli skrze jich neopatrnosti a zmeškání které neb těch hejtmanův u vojště, neboli na vartách nebo na poli neb v strážech, kdež jim poručeno bude a svěřeno od starších a od obcí, žádných osob nevyměňujíce, mínieť i chtie nad námi hejtmané i všecky obce k nim toho zříti i jim k hrdlóm popraviti, i k statkuom, a pomstiti, bud kníže, pán nebo ktožkolivěk, žádných osob nevyměňujíce, ani vymlouvajíce.

Ale jestliže by kde Pán Buoh dal nepřátely přemoci a poraziti, města, tvrze, hradu dobyti, táhnouce polem nebo polem ležíce, kterých kořistí dobyti: aby ten vzatek a ty kořisti sneseny, svedeny, svezeny a na hromadu skladeny byly, kdež by bylo tomu místo ukázáno a jmenováno od starších, buďto mnoho nebo málo. A k tomu aby byli vydáni a voleni starší ze všech obcí, panských, rytířských, městčích i robotěncuov, aby věrně způsobili ty věci chudým i bohatým, a spravedlivě, jakž na koho sluší, rozdány a rozděleny byly, aby nižádný sám sobě nebral, ani co kdo zachoval. Jestli pak že by co kto vzal neboli zachoval, a to bylo usvědčeno dobrejm, svědomím, k tomu takovému chtěli by popraviti, k jeho hrdlu i k statku, buď kdož buď, žádných osob nevynímajíce, jakožto k zloději Božímu a obecnému, jakož se jest stalo Achanovi pro čepici dcer královských a pro plášť, neboli jinou smrtí, buďto kníže, pán, rytíř nebo panoše, měštěnín, řemeslník nebo sedlák, ižádného nevymlouvajice ani k vosobám hledíce a zříce, s pomoci Boží takovým činiti nad nimi pomstu.

Dále sváruov, křikuov a potrhání aby žádných nebylo u vojště ani mezi námi.

Jestliže by kdo koho bil, ranil, ochromil nebo zabil, buď nad ním pomštěno podlé zákona Božího, jako Pán Buoh dopustí, žádného nevyměňujíce ani k vosobám zříce.

Dále vězte, že kdo by se kolivěk kradl nebo šel nebo jel aneb vezl od nás z vojsky, když bychom polem táhli nebo leželi, bez odpuštění staršich jmenovaných svrchu, a znamení jistého nebude míti, buď kníže, pán, rytíř, panoše, měštěnín, řemeslník nebo robotěž nebo kterýžkolivěk člověk, a byl by popaden, že chtí k jeho hrdlu i k statku popraviti jakožto nad zlodějem nevěrným, jenž se krade od pře Boží a věrných bratří z vojsky, kdež vojsko bude nebo leží.

Také nechcem trpěti mezi sebou nevěrných, neposlušných, lhářuov, zlodějův, kostkářův, loupežnikuov, plundréřuov, opilcuov, lajcí, smilníkuov, cizoložníkuov, smilnic a cizoložnic i všech zjevných hříšníkuov a hříšnic; ty všeckny z sebe chcme puditi a honiti, nad nimi popravovati s pomocí Trojice svaté vedlé zákona Božího.

Míniť také bratr Žižka i jiní páni, hejtmané, rytíři, panoše, měšťané, řemeslníci i robotěži svrchupsaní a jmenovaní, i všecky obce s pomocí Boží a obecní ze všech neřáduov trestati i bíti, trestáním honiti, mrskati, bíti i zabíjeti, stínati, věšeti, topiti, páliti i všemi pomstami mstíti, kteréž pomsty na zlé slušejí vedlé zákona Božího, nižádných osob nevynímajíce ze všech stavuov, mužského i ženského pohlaví.

A tak budeme-li zachovávati, činiti a plniti artikule svrchu psané a spasitedlné, Pán Buoh bude s námi svú svatú milostí a pomocí, neb to přisluši k boji Božímu tak činiti, dobře, křesťansky, v lásce zřízeni, v bázni Boží živu bejti, své žádosti, potřeby i naděje v Pánu Bohu setrvale bez pochybení položiti, čekajíce od něho věčné odplaty.

I prosímeť vás, milé obce, ve všech a ze všech krajin, knížat, pánuov, rytířuov, panoší, měšťanuov, řemeslníkuov, robotěžuov, sedlákuov i lidí všech stavuov a zvláště napřed všech věrných Čechuov, abyšte se k tomu dobrému svolili a nám toho radni a pomocni byli. A my vám zase též držeti, plniti i mstíti chcme, pro milého Pána Boha, pro jeho svaté umučení, pro vysvobození pravdy zákona Božího, svatých a jich zvelebení, ku pomoci věrným církvi svaté a zvláště jazyka českého i slovenského, i všeho křesťanství, ku pozdvižení věrným a ku potupě neústupným a zjevným kacířuom a pokrytým i zloškvrníkům, aby to Pán Buoh všemohoucí nám i vám ráčil svou pomoc dáti a svítěziti nad nepřátely svými i našimi, a za nás i s vámi bojovati svou mocí a neodlučovati nás své svaté milosti. Amen.

Budiž Pán Buoh s námi i s vámi, v nichž jste, a kdež se líbí Trojici svaté! A toho pro lepší svědomí a potvrzení a jistotu s větší pilností vedlé duchovenství nad bidný rozum světa tohoto, my svrchupsaní s dobrým rozmyslem vědomě, dobrou volí k tomuto zápisu a listu svolujeme, a svolujeme jej skutečně držeti a zachovati i ostříhati s pomocí nestvořené a na věky požehnané Trojice svaté. Amen.

Tak Pán Buoh dej !

[Hans S.]

Není tohle někde přeložené do současné češtiny bez "rádoby historismů"?

[Zemakt]

Sice je to Žižkův řád, ale autor je neznámý.

[kacermiroslav]

Není tohle někde přeložené do současné češtiny bez "rádoby historismů"?

Jelikož je to historický dokument, tak je ponechám v tom původním duchu. Myslím si, že to není na škodu.

Zápis, usnesení příslušníků Žižkova bratrstva, shromážděných na sjezdu v Německém Brodě někdy na jaře roku 1423. Je tedy velice pravděpodobné, že jedním z účastníků Shromáždění byl i J.Žižka a další čelní představitelé Husitství. Ostatně v samotném vojenském řádu jsou čelní představitelé jmenováni. Samotný zápis pak musel provést někdo znalý písma, což byl zřejmě někdo z řad husitského duchovenstva.

Celým svým charakterem a obsahem je tento řád řádem kázeňským, neboť převážná část jeho dvanácti článků obsahuje ustanovení rázu kázeňského. Podle obsahu lze tyto články rozdělit na několik skupin:

- ustanovení o kázni v plnění bojových úkolů, na pochodu, v poli a ve strážní službě (čl. 1,2,3,5,6);
- ustanovení o pořádku a mravním životě ve vojsku (čl. 8,9,11);
- ustanovení o zbězích (čl. 10);
- ustanovení o dělení dobyté kořisti (čl. 7).

Článek 4 se zabývá morální přípravou před bojem – modlitbou a závěrečný 12 článek zdůrazňuje, že boj proti nepříteli bude veden s nekompromisností a tvrdostí.

[jarl]

Mně uvedení Žižkova vojenského řádu v původním zněmí vyhovuje a jsem překvapen, že se čeština od 15. století příliš nezměnila a text je dobře srozumitelný.

[Hans S.]

Mně uvedení Žižkova vojenského řádu v původním zněmí vyhovuje a jsem překvapen, že se čeština od 15. století příliš nezměnila a text je dobře srozumitelný.

No to bude asi proto, že tohle není čeština první poloviny 15. století . Je to jakýsi hybrid mající evokovat historii, ale zároveň to má být čitelné dnešním čtenářem. Resp. možná to bude překlad z první poloviny 20. století?
Čeština tehdejší doby je pro nás už takřka nečitelná.

[Zemakt]

Je to tak. Je to tak staré, že se na tom podepsalo mno "národních brusičů" napříč věkem . Jestli vydržíte, hodím k původu řádu něco do placu.

[Hans S.]

Mimochodem, používali Husité ještě spřežky, nebo už ne? Předpokládám, že než se Husův jazykovědný systém v češtině prosadil, tak asi ještě musel nějaký čas uběhnout?

[Barrymore]

Ten text v téhle podobě vyšel poprvé v H. Toman: Žižkův duch, povaha a listy, Praha 1924.

[jarl]

A není někde dostupná ta původní verze Žižkova řádu? Ti jazykoví upravovatelé přece museli vycházet z nějaké starší předlohy.

[Barrymore]

Předpis Žiž-1 je znám jenom z opisu ze 16. století. A to je asi tohle.

[t.hajek]

ad spřežky - do praxe se to dostávalo pomalu, viz list z roku 1467



My Jirzii z bozie milosti kral Czesky...

ale už je tam třeba nad "e" ve slově bozie tečka, která znamenala délku.

[Barrymore]

Tak ono se na pravopis bez spřežek přecházelo hodně pomalu. Spisovná čeština bez spřežek se standardizovala až s rozšířením knihtisku a biblí kralickou. Na tehdejší češtině se mi líbí, že měla nejen singular a plurál, ale i duál. Škoda, že skoro vymizel.

[Alfik]

Ze slov podvojných se stala slova pomnožná, jestli myslíš tohle.
Pro příkl. ruka - ruky - ruce, kde "ruky" byly pův. dvě ruce k sobě patřící, tzn. jednoho člověka nebo "ruky podané" apod., zatímco "ruce" to bylo množné stejně jako dnes, a podvojné "ruky" vymizelo. Ale, ve dnešní češtině, kalhoty, dveře, játra, apod. se změnily na pomnožná. Nemají číslo jednotné, byť nářečně někde ano, viz "játra" na sev. Moravě (játra bez játry, vidím játru...podle vz. žena).

[jarl]

Tak teď jsem z toho zmaten. Pochází tedy ten úvodní text z 16. století a nebo je to výsledek novodobých jazykových úprav?

[Barrymore]

Obávám se, že to je Tomanova novostaročeština. Už jenom srovnání s Grāmatyka Cžeſka w dwogij ſtránce https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mlu ... 2%80%93B1r je jasným důkazem. Jenže poté, co se Žiž-1 v téhle podobě ocitl na wikipedii, tak se původního textu nedogůgluješ. Ale fakt by mě to dochované znění taky zajímalo. Asi budu kontaktovat Památník národního písemnictví, tam jednu kopii mají.

[Choroš]

Zápis, usnesení příslušníků Žižkova bratrstva, shromážděných na sjezdu v Německém Brodě někdy na jaře roku 1423. Je tedy velice pravděpodobné, že jedním z účastníků Shromáždění byl i J.Žižka a další čelní představitelé Husitství. Ostatně v samotném vojenském řádu jsou čelní představitelé jmenováni. Samotný zápis pak musel provést někdo znalý písma, což byl zřejmě někdo z řad husitského duchovenstva.

V knize Dějiny východních Čech podporují autoři hypotézu, že vznikl až na podzim toho roku, a to na základě řady chybějících jmen. Během léta totiž došlo ke srážkám mezi husity o vliv ve východních Čechách, na jedné straně Žižka, na druhé zejména Diviš Bořek z Miletínka. Ten (a jeho lidé) na jaře s Žižkou spolupracoval, takže by neměl důvod na listině chybět. Po zmíněné bitvě u Hořic, ve které byl Žižkovým spojencem, odtáhl na Moravu, jenže Žižkovi přívrženci se zmocnili Hradce Králové (do té doby ho ovládal právě Bořek), předali ho Žižkovi, a ten ho Bořkovi nevrátil. Spor vyvrcholil bitvou u Strauchova Dvora v srpnu, kdy byl Bořek poražen. Dalším chybějícím je např. hejtman Matěj Lupák, Žižkův blízký spolupracovník, zabitý v létě u Týnce nad Labem v boji s oddílem z Kutné Hory, i absence jeho podpisu se dá prý nejlépe vysvětlit právě až podzimním datem vzniku dokumentu.

[Zemakt]

Tak několik málo hesel k tzv. Žižkovu vojenskému řádu:
- originál není, pouze relativně mladý opis z druhé poloviny 16. století
- není datován, pravděpodobně vznikl někdy v září či listopadu 1423
- primárně se nejedná o vojenský řád, ale ustanovujicí listinu východočeského husitského svazu, respektive programové prohlášení a dále pak kázeňský řád vč. podpisové doložky

Tudíž je pak zřejmé, že na jeho tvorbě se s velkou pravděpodobností rovněž podílela i vysoká husitská nobilita, přičemž Žizka, jako tehdejší geroj a hlavní nositel v programu uvedených myšlenek, pravidel a přikázání apod., to celé zaštítil štemplíkem/mocí své osoby.

Zdroj: Jan Žižka, Petr Čornej

[Alfik]

Obávám se, že to je Tomanova novostaročeština. Už jenom srovnání s Grāmatyka Cžeſka w dwogij ſtránce https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/mlu ... 2%80%93B1r je jasným důkazem. Jenže poté, co se Žiž-1 v téhle podobě ocitl na wikipedii, tak se původního textu nedogůgluješ. Ale fakt by mě to dochované znění taky zajímalo. Asi budu kontaktovat Památník národního písemnictví, tam jednu kopii mají.

Bylo by dobré, pokud by nebyli proti, dát to pak sem.