Husitství_Kompaktata (1435)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Husitství_Kompaktata (1435)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Námluwy kompaktat mezi posly zboru Basilejského a králowstwí Českého w Brně učiněné, latině a česky.
(1435)


V Brně, bez datum (l435, m. Jul.) Z několika starých rukopisů. Jedná se o prezenaci v latině a češtině.


LATINSKY
In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pacis et unitatis,et pro unitate populi Christiani preces porrexit ad patrem nos Philibertus, dei et apostolicae sedis gratia Constantiensis episcopus provinciae Rotomagensis, Johannes de Polomar, archidiaconus Barchinonensis, apostolici palatii causarum auditor, decretorum doctor, Martinus Bernerii, decanus Turonensis [Cochlaeus (na str. 289) tuto přidáwá jména následující: "Tilmannus praepositus S. Fiorini de Confluentia, decretorum doctor, Aegidius Carlerii, decanus Cameracensis et Thomas. . . professor Viennensis, sacri generalis" a. t. d. čehož w rkpp. se nedostáwá.], et Thomas Haselbach, sacrae theologiae professor, sacri generalis Basiliensis concilii ad regnum Bohemiane et marchionatum Moraviae legati destinati: auctoritate sacri concilii recipimus et acceptamus unitatem et pacem per dictos regnum Bohemiae et marchionatum Moraviae acceptas, factas et firmatas, secundam quod utrique parti constat per literas inde confectas, cum universo populo Christiano; tollimus omnes sententias censurae, et plenariam abolitionem facimus.

Item auctoritate dei omnipotentis et beatorum Petri et Pauli apostolorum, et dicti sacri generalis concilii, pronuntiamus veram, perpetuam, firmam, bonam et Chrstianam pacem dictorum regni et marchionatus cum reliquo universo populo Christiano; mandantes auctoritate praedicta universis Christiani orbis principibus et aliis Christi fidelibus universis, cujuscunque status, gradus, praeeminentie aut dignitatis existant, quatenus dictis regno et marchionatui bonam, firmam et Christianam pacem observent, neque pro causis dissensionum, pro difficultatibus aliquibus circa materias fidei et quatuor articulorum dudum exortis et agitatis, cum jam sint praedicta capitula complanata, aut pro eo, quod communicarunt, communicant, aut communicabunt sub utraque specie juxta formam dictorum capitulorum, eos invadere, offendere, infamare, aut injuriari praesumant, sed ipsos Bohemos et Moravos tanquam fratres bonos et catholicos, ecclesiae orthodoxae filios reverentes et obedientes eidem habeant et fraterna dilectione contractent; hoc declarato expresse: quod si aliquis contra fecerit, non intelligatur pax ipsa violata, sed debeat fieri de ilio emenda condigna.

Cumque, prout in dictis capitulis continetur, circa materiam communionis sub utraque specie sit hoc modo concordatum:quod dictis Bohemis et Moravis suscipientibus ecclesiasticam unitatem et pacem realiter et cum effectu, et in omnibus aliis, quam in usu communionis utriusque speciei, fidei et ritui universalis ecclesiae conformibus, illi et illae, qui talem usum habent, communicabunt sub duplici specie cum auctoritate domini nostri Jesu Christi et ecclesiae, verae sponsae ejus, et articulus ille in sacro concilio discutietur ad plenum quo ad materiam de praecepto, et videbitur, quid circa illum articulum pro veritate katholica sit tenendum et agendum pro utilitate et salute populi Christiani; et omnibus mature et digeste pertractatis, nihilominus si in desiderio habendi dictam communionem sub duplici specie perseveraverint, hoc eorum ambasiatoribus indicantibus,sacrum concilium sacerdotibus dictorum regni et marchionatus communicandi sub utraque specie populum, eas videlicet personas, quae in annis discretionis reverenter et devote postulaverint, facultatem pro eorum utilitate et salute in domino largietur; hoc semper observato, quod sacerdotes sic communicantibus semper dicant, quod ipsi debent firmiter credere, quod non sub specie panis caro tantum, nec sub specie viri sanguis tantum, sed sub qualibet specie est integer et totus Christus, et juxta dictorum compactatorum formam dictis Bohemis et Moravis suscipietibus ecclesiasticam unitatem et pacem realiter et cum effectu,et in omnibus aliis,quam in usu communionis utriusque specei, fidei et ritui universalis ecclesiae comformibus, illi et illae,qui talem usum habent, valeant communicare sub duplici specie cum auctoritate domini nostri Jesu Christi et ecclesiae verae sponsae ejus hoc expresse declarato, quod pe verbum fidei super et infra positum intelligunt et intelligi volunt veritatem primam,et omnes alias credendas veritates, secundum quod manifestantur in scripturis sacris et doctrina ecclesiae sane intellectis, item cum dicitur de ritibus universalis ecclesiae,intelligunt et intelligi volunt non de ritibus specialibus de quibus in diversis provinciis diversa servantur,sed de ritibus, qui communiter et generaliter circa divina servantur, et quod postquam nomine regni et marchionatus in universitate hoc suscipietur, si aliqui in divinis celebrandis non statim suscipiant ritus, qui generaliter observatur,propterea non fiat impedimentum pacis nec unitatis.

Idcirco reverendis in Christo patribus Archiepiscopo Pragensi, et Olomucensi ac Lutomyslensi episcopis, qui sunt vel pro tempore erunt, universisque singulis ecclesiarum praelatis, curam habentibus animarum, in virtute sanctae obedientiae districte praecipiendo mandamus, quatenus illis personis, quae usum habent communicandi sub duplici specie, juxta formam in dicto capitulo contentam, sacrum eucharistiae sacramentum sub duplici specie, requisiti, prout ad unumquemque pertinet aut pertinebit in futurum, ministrent, et pro necessitate plebis, ut non negligatur, faciant ministrari, et bis nullatenus resistere aut contraire praesumant; scholares quoque, qui communicaverunt, et deinceps juxta dictorum capitulorum formam communicare vellent, et etiam cum promoti fuerint, et ad eos ex officio pertinebit aliis ministrare sub duplici specie, propterea a promotione ad sacros ordines non prohibeant, sed si aliud canonicum non obsislat, eos rite promoveant eorum episcopi. Quod si quisquam contra hoc facere praesumpserit, per ejus superiorem debite puniatur, ut poena docente cognoscat, quam grave sit, auetoritatem sacri generalis concilii habere contemptam. Universisque et singulis, cujuscunque status, praeeminentiae aut conditionis existant, praesentium tenore dist riete praecipiendo mandamus, quatenus dictis Bohemis et Mora vis servantibus ecclesiasticam unitatem, et utentibus communione sub duplici specie modo et forma praedictis, nemo audeat improperare, aut eorum famae vel honori detrahere.

Item quod ambasiatores dicti regni et marchionatus ad sacrum concilium deo propitio feliciter dirigendi, et omnes, qui de eodem regno vel marchionatu dictum sacrum concilium adire voluerint, secure poterunt ordinato et honesto modo proponere, quicquid difficultatis occurrat circa materias fidei, sacramentorum, vel rituum ecclesiae, vel etiam pro reformatione ecclesiae in capite et in membris, et spiritu sancto dirigente fiet, secundum quot juste et rationabiliter ad dei gloriam et ecclesiastici status debitam honestatem fuerit faciendum.

Item recognoscimus in gestis apud Pragam in cedula, quae incipit: "Haec sunt responsa data per reverendum in Christo patrem D. Philibertum episcopum Constantiensem provinciae Rotomagensis, Johannem de Polemar, decretorum Doctorem archidiaconum Barchinonensem, Henricum Tokke in theologia magistrum, Canonicum Magdeburgensem, et Martinum Bernerii, baccalarium formatum in sacra pagina, decanum Turonensem,legatos sacri concilii generalis, ad quaesita puncta seu dubia, per nonnullos venerabiles magistros et sacerdotes regni Bohemiae eis mota", hanc esse responsionem scriptam: "Primo dixerunt, quod non est intentionis sacri concilii, permittere communionem sub dupliciti specie permissione tolerantiae, vel sicut Judaeis permissus fuit libellus repudii,quia cum sacrum concilium viscera maternae caritatis exhibere dictis Bohemis et Moravis intendat, non est intentionis concilii permittere tali permissione, quae peccatum non excludat, sed taliter elargiri, quod auctoritate domini nostri Jesu Christi et ecclesiae verae sponsae suae sit licita, et digne sumentibus utilis et salutaris".

ČESKY
We jméno pána našeho Ježíše Krista,jenž jest milowník pokoje a jednoty,a za jednotu křesťanského lidu prosby ráčil wzdáti k otci: my Filibert, boží a apoštolské stolice stolice milostí biskup Konstanský krajiny Rotomagenské, Jan z Polomar archidiakon Barchinonský, auditor sieni papežowy a doktor w práwiech, Martin Bernerii, děkan Turonský a Tomáš z Haselbach , doktor w swatém písme, swatého obecnieho koncilium Basilejského do králowstwí Českého a markrabstwí Morawského legatowé poslaní: mocí swatého koncilium přijímáme a oblibujem jednotu a pokoj skrze řečené králowstwie České a markrabstwie Morawské přijaté, učiněné a utwrzené, jakož obojie strane známo jest skrze listy na to učiněné, se wším lidem křesťanským; zwiháme wšecky klatby, a plné zhlazenie činíme.

Opět mocí boha wšemohúcieho a blahoslawených apoštolów Petra a Pawla, a řečeného swatého koncilium obecného, wypowiedámy prawý, wěčný, pewný, dobrý a křesťanský pokoj již řečených králowstwie a markrabstwie s jiným wšelikterakým lidem křesťanským ; přikazujíce mocí dřiew řečenú wšem napořád křesťanským kniežatóm a jiným wšem křesťanóm, kteréhožbykoli byli stawu, řádu, powýsenie aneb dóstojenstwie, aby s již řečeným králowstwím a markrabstwím dobrý, pewný a křesťanský pokoj zachowáwali, ani pro pře rozdielów a nesnázky některé při kusiech wiery a čtyř artikulów před tiem zniklé a často rozjímané, neb již sú skrze jisté umluwy porownány, ani proto že sú přijímali, přijímají a přijímati budú pod obojí zpósobú wedle sepsánie již řečených umluw, na ně útoków činiti, jim škoditi, jich haněti aneb bezprawie činiti aby nesměli; ale je Čechy a Morawany jako bratří dobrú a křesťanské cierkwe prawé syny poctiwé a poslušné též cierkwi aby měli, a bratrským milowáním s nimi nakládali; to wšak znamenitě wyňmúce, jestližeby kto odporně učinil, nebuď rozumieno, aby pokoj ten byl zrušen, ale má nad ním státi sě oprawa hodná.

A poněwadž, jakož w již jmenowaných smluwách zawřeno jest, o přijímání těla božieho pod obojí zpósobú takto jest smluweno: že již řečeným Čechóm a Morawanóm křesťanskú jednotu a pokoj přijímajícím práwě a w skutku, a we wšem jiném krom požíwánie těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú, u wieře a obyčeji s obecnú cierkwi sjednaným ti a ty, ktož taký obyčej mají, přijímati budú pod obojí zpósobú mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe prawé choti jeho; a artikul ten w swatém sněmu bude rozjímán doplna, jelikožto o přikázaní, a sezřieno bude, co při tom artikulu za wieru křesťanskú má býti držáno a zachowáno ku požitku a k spasení lidu křesťanského; a když wšecky wěci s rozmyslem a wážně budú rozjímány, wšak přes to jestliže w žádosti jměnie již řečeného přijímáme těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú trwati budú, to když jich poslowé okáží, swatý sněm kněžím již řečeného králowstwie a markrabstwie podáwati pod obojím zpósobem lidu, těm totiž osobám, kteréž jsúce w létech rozumných, poctiwě a nábožně žádati budú, swobodu k jich užitku a spasení w pánu bohu dá; to wždycky zahowáwajíce, aby kněžie tak přijímajícím wždycky prawili, že oni mají pewně wěřiti, že pod zpósobem chleba nenie tělo toliko, ani pod zpósobú wína krew toliko, ale pod každú zpósobú jest celý a plný Kristus,a wedle již řečených umluw zpósoby, již řečeným Čechóm a Morawanóm přijímajícím jednotu a pokoj křesťanský práwě a w skutku, a we wšech jiných (wěcech) kromě požíwánie těla božieho přijímáme pod obojí zpósobú u wieře a obyčejích obecné cierkwe srownaným, ti a ty, kteříž taký obyčej mají, budú moci přijímati pod obojí zpósobú mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe prawé choti jeho; to wšak znamenitě wynawše, že skrze slowo wiery nahoře i wdole položené, rozomějí a rozomieno aby bylo chtějí,prawdu prwní a wšecky jiné, kteréž wěřeny býti mají prawdy, jakož sě zjewují w swatých písmiech a zpráwě cierkwe w prawém rozumu; opět když se die o obyčejích obecné cierkwe,rozumějí,abrž aby bylo rozumieno chtějí, ne o obyčejích zwlástních, o nichž w rozličných krajinách rozličné wěci sě zachowáwají, ale o obyčejích, kteříž obecně a wšady při službě božie zachowáwají sě; a když jménem králowstwie a markrabstwie wuobec to přijato bude, ač kteří při službě božie ne inhed přijmú obyčejów, kteříž obecně zachowáni býwají, proto nebuď překážka pokoji ani jednotě.

Protož poctiwým w Kristu otcóm arcibiskupu Pražskému, Olomúckému a Litomyšlskému biskupóm, kteříž jsú aneb časem budú, wšem a každému zwláště kostelów zpráwcóm, jenž poručenstwie duší mají, mocí swatého poslušenstwie přísně přikazujíce přikazujem, aby těm osobám, kteréž mají obyčej přijímati pod obojí zpósobú, wedle zpósoby w již řečeném sepsání položené, swátost těla božieho a krwe božie pod obojí zpósobú, jsúce napomenuti, jakož na jednoho každého slušie aneb slušeti bude w budúcie časy, aby podáwali, a ku potřebě lidu, aby zmeškán nebyl, zjednali, aby bylo podáwáno, a tomu nižádným obyčejem zpěčiti se aneb zprotiwiti aby nikoli nesměli; žáków také, kteříž jsú přijímali a potom wedle řečených smluw zpósoby chtěliby přijímati, a také kdyžby swěceni byli a na ně z úřadu slušeti bude jiným podáwati pod obojí zpósobú, proto od swěcení k řádóm kněžským aby nebránili, a jestliže jiná řádná překážka nebude, aby je swětili řádně jich biskupowé. Pakliby kto proti tomu směl učiniti, skrze jeho wyššieho hodně buď tresktán, aby pokuty dokázáním seznal, kterak těžké jest, moc swatého obecného sněmu mieti potupenú. Wšem také a každému zwláště, kteréhožkoli stawu, powýšenie aneb řádu byliby, těmito listy přikazujíce přikazujem, aby řečeným Čechóm a Morawanóm, zachowáwajícím křesťanská jednotu a požíwajícím přijímánie těla božieho a krwe božie pod obojím zpósobem, obyčejem a řádem dřiew sepsaným, žádný nesměl láti, ani jich powěsti aneboli cti utrhati.

Opět poslowé řečených králowstwie a markrabstwie k swatému sněmu s boží pomoci kteříž budú sčastně wysláni, a wšickni, ktož z téhož králowstwie neb markrabstwie kjiž řečenému sněmu swatému budú chtieti přistúpiti, bezpečně budú moci zřézeným a poctiwým obyčejem předložiti, cožkoli nesnázie by bylo při wieře, swátostech neb řádech kostelních, neboli také k naprawení cierkwe na hlawě i na údech, a ducha swatého zprawujícieho stane se, co sprawedliwě a rozumně k božie chwále a duchowního stawu a hodné poctiwosti bude sě mieti státi.

Opět seznáwáme o jednání w Praze na listu, kterýž sě počíná: "Tyto jsú odpowědi dány skrze poctiwého w Kristu otce kněze Filiberta, biskupa Konstanského krajiny Rotomagenské, a Jana z Polomar w práwích doktora, arcipřišta Barchinonského, Jindřicha Tokke, w písmě swatém mistra kanowníka Magdeburského, a Martina Berneri, bakaláře w swatém písmě, děkana Turonského, posly swatého sněmu obecného, k otázaným kusóm neb pochybowáním skrze některé pociwé mistry a kněžie králowstwie Českého jim učiněným", tato jest odpowěd napsána: Najprwé řekli sú, že nenie úmysla swatého sněma, dopustiti přijímáme pod obojí zpósobu dopuštěním trpenie, neboli jako židóm dopuštěn jest byl list; zapuzenie neb poněwadž swatý sněm střewa materské lásky okázati již řečeným Čechóm a Morawanóm miení, nenie úmyslu koncilium dopustiti takým dopuštěním, kteréžby hřiech zawieralo, ale tak swoliti, že mocí pána našeho Jesu Krista a cierkwe, choti jeho prawé, jest slušné a hodně přijímajícím užitečné a spasitedlné.
Amen.

Zdroj: https://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol03 ... 011_00.htm
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Husitství_Kompaktata (1435)

Příspěvek od kacermiroslav »

Přiznání se stawůw králowstwí Českého k námluwám s posly zboru Basilejského učiněným, latině a česky.
(21.9.1435)

V Praze, 1435, 21 Sept. (Z rkpp. a z tišt. kompakt, r. 1513.)

LATINSKY
Nos Alšo de Risemburg alias de Wřeštiow, gubernator regni Boemiae, Barones,nobiles, milites, clientes, Praga et civitas ceterae civitates ac sacerdotes, reneralem congregationem inclyti regni Boemiae et marchionatus Moraviae Pragae indictam celebrantes,vice et nomine dicti regni et pro ipso regno,et omnibus singulis dictorum regni et marchionatus, qui sunt de parte nostra, volentes concordata et conclusa effectui, prout est rationi consonum, demandare:

Inprimis recipimus, acceptamus et facimus unitatem ecclesiasticam realiter et cum effectu, in unitate fidei catholicae et conformitate ritus universalis ecclesiae in omnibus aliis,quam in usu communionis utriusque speciei, juxta dictorum capitulorum seriem et tenorem; tenere, servare, defendereque promittimus (sanctae matri ecclesiae, sacroque generali concilio ipsam repraesantanti, Romano pontifici,nostrique pontificibus et praepositis aliis canonice intrantibus, reverentiam debitam et obedientiam canonicam secundum legem et sanctorum patrum instituta; [Slowa tuto w záworce položená chybějí w některých rukopisech textu latinského, i we wšech překladech českých.] hoc expresse declarato: quod per verbum fidei, supra et infra positum, intelligimus et intelligi volumus veritatem primam et omnes alias credendas veritates, secundum quod manifestantur in scripturis sacris et doctrina ecclesiae sane intellectis; item cum dicitur de ritibus universalis ecclesiae, intelligimus et intelligi volumus non de ritibus specialibus, de quibus in diversis provinciis diversa servantur, sed de ritibus, qui communiter et generaliter circa divina servantur; et quod postquam nomine regni et marchionatus in universitate hoc suscipietur, si aliqui in divinis celebrandis non statim suscipient ritus, qui generaliter observantur, propterea non fiat impedimentum pacis nec unitatis.

Ceterum cum propter aliquas difficultates circa materias fidei et quatuor articulorum exortas inter nos et convicinos nostros, tam extra quam intra regnum et marchionatum consistentes, bella diutius fuerint agitata, et jam per dei gratiam inter dictos legatos sacri generalis concilii et generalem congregationem dicti regni sit facta concordia, ut in dictis capitulis continetur: pacem, quam in eisdem promisimus, pro dictis causis et articulis suscipere et inire volentes cum universo populo Christiano,sive intra dictum regnum sive extra sistente, per fidem et honorem nostrum, omni dolo et fraude cessantibus, promittimus et spondemus bonam, Christianam, firmam et perpetuam pacem tenere, servare et nullatenus violare, vel violari permittere, sed facere a nostris omnibus subditis firmiter observari; hoc declarato expresse, quod si quis contra faceret, non intelligatur pax ipsa violata, sed debet fieri de ilio emenda condigna. Volentes in praeserti habere pro insertis omnes clausulas, quae pro stabilitate, robore et firmitate pacis in instrumentis seu literis pacis in partibus istis inseri et apponi sunt solitae.

Item juxta penultimum capitulum debent partes cessare ab omni via facti pro omnibus aliis causis etc. ut in dieto capitulo continetur. Fiant literae in forma debita, et condicatur dicta placiti.

In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium has nostras literas sigillo regni Bohemiae fecimus communiri. Rogamus quoque et petimus serenissimum principem et dominum, D. Sigismundum Romanorum imperatorem etc. ac illustrem principem D. Albertum, ducem Austriae etc, ut sigilla sua praesentibus appendi faciant, ad majorem evidentiam, robur et firmitatem omnium praemissorum. Datum Pragae, in collegio Caroli, ipso die beati Matthaei apostoli et evangelistae, anno domini MoCCCCoXXXVo.

ČESKY
My Aleš z Risemburka, odjinud z Wřešťowa, zpráwce králowstwí Českého, páni urození, rytieři, panoše, město Praha i jiná města,s kněžími obecný sněm slawného králowstwí Českého a markrabstwí Morawského uložený držíce, miesto a jménem téhož králowstwi a za to králowstwí, a za wšecky a každého zwláště prawených králowstwí a markrabstwí, kteríž jsú strany naší, chtějíce, což smluweno jest a zawříno, k skutku, jakož jest rozumu příslušné zachowati:

Najprwé přijímámy, oblibujem a činíme jednotu církwe práwě a w skutku, w jednotě wíry obecné a w swornosti řádu církwe obecné we wšem jiném, krom w požíwání přijímání pod dwojím zpuosobem, podlé řečených artikuluow zřízení a položení; držeti, zachowati i hájiti slibujeme, toto zřejmě chtíce oznámeno býti, že skrze slowo wíry, swrchu i dole položené, rozumíme a rozuměti chceme prawdu prwotní a wšecky jiné, kteréž mají wěřeny býti prawdy, jakož se oznamují w písmích swatých a naučení církwe w zdrawém rozumu; item, když se dí o řádích obecné církwe, rozumíme a rozuměti chcme ne o zwláštních rádiech, w nichžto w rozličných krajinách rozličné wěci se zachowáwají ale o řádích, kteřížto obecně a wšudy při službě boží se zachowáwají; a když jménem králowstwí a markrabstwí w obci to bude přijato, jestliže kteří při službě boží ne ihned přijmú obyčejów kostelních, kteříž se obecně zachowáwají, proto nebuď překážka pokoji a jednotě.

Dále poněwadž pro některé nesnázky při článcích wíry a čtyř artikuluow wzniklé mezi námi a súsedy našimi, buď wně nebo wnitř králowstwí a markrabstwí, bojowé za dlúhý čas trwali, a již skrze milosrdenstwí boží mezi řečenými legaty swatého obecního koncilium a obecným sněmem powěděného králowstwí stala se smlúwa, jakož w spisích hlawních se pokláda: pokoj, kterýž sme w těch slíbili, z těch příčin a artikuluow přijíti a wniknúti chtíce se wším lidem křesťanským, buďto wnitř řečeného králowstwí, buďto zewnitř bydlejícím, skrze wíru a čest naši, beze wšeho oklamání a lsti slibujem a zawazujem se dobrý, křesťanský, pewný a wěčný pokoj držeti, zachowati a žádným obyčejem nerušiti, ani dopustiti zrušenu býti, ale přičiniti se, by ode wšech našich poddaných pewně byl zachowán; toto chtíce zřejmě aby známo bylo, učinilliby kto co proti tomu, nebuď rozumieno, aby ten pokoj byl zrušen, ale má býti z toho oprawa slušná. Chcme také w tomto listu zawříny býti wšecky kusy, kteréžto pro stálost, moc a pewnost pokoje w těchto krajinách kladeny býwají a zapsány.

It. wedle posledního artikule mají strany přestati we wšelikém běhu ode wšech příčin, jakož w tom artikulu se pokládá; a mají listowé w hodné formě býti a rok složen býti.

Na swědectwí a zdržení list tento pečetí králowstwí Českého upewniti kázali sme. A prosíme najjasnějšího knížete a pána, pana Sigmunda Římského císaře etc. a oswíceného knížete a pána, pana Albrechta wéwody Rakúského, aby pečeti swé přiwěsiti kázali k tomuto listu, pro wětší jistotu, moc a pewnost wšeho předepsaného. Dán w Praze, w kolleji kráIowě, den S. Matúše apoštola a evanjelisty, léta božího tisícího čtyřistého třidcátého pátého.

Zdroj: https://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol03 ... 014_00.htm
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Husitství_Kompaktata (1435)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dokonání kompaktát s posly zboru Basilejského, a stwrzení jejich.
(1436)


W Jihlawě, 1436, 5 a 2 Jul. (Z rkpp. i z kompaktat r. 1513 tištěných.)

I.

In dei nomine amen. Nos Philibertus, dei et apostolicae sedis gratia Constantiensis episcopus provinciae Rotomagensis, Johannes de Polomar archidiakonus Barchinonensis, apostolici palatii causarum auditor, decretorum doctor, Martinus Bernerii, decanus Turonensis, baccalarius formatus in theologia,et Thomas Haselbach sacrae theologiae professor,sacri generalis Basiliensis concilii ad regnum Boemiae et marchionatum Moraviae legati destinati, tenore praesentium confitemur et recognoscimus, quod inter generalem congregationem inclyti regni Boemiae Pragae habitam circa festum S. Martini anni domini millesimi quadringentesimi tricesimi tertii, et nos legatos dicti sacri concilii, fuerunt facta, concordata, conclusa et manuum stipulatione firmata capitula cum suis declarationibus et responsionibus, quae sequuntur:

In nomine domini Jesu Christi. Haec, quae infra scripta sunt...

Následuje zde celý obsah čísla 4 od r. 1433, 30 Nov. a násl., wytištěného již nahoře na stránce 398 až do str. 412. Pak přidáwá se:

In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium, has nostras literas sigillis nostris fecimus communiri; et ad majorem evidentiam, robur et firmitatem, sigilla serenissimi domini Sigismundi Romanorum imperatoris, et illustrissimi principis D. Alberti ducis Austriae et marchionis Moraviae, ad instantes preces nostras, sunt praesentibus appensa. Datum Iglaviae, Olomucensis diocesis, die quinta mensis Julii, anno domini MoCCCCoXXXVIto.

II.

In nomine domini nostri Jesu Christi, qui est amator pacis et unitatis...

Opětuje se doslowně celý obsah čísla 11, od r. 1435, m. Jul., jakož nahoře na stránkách 421-426 wytištěn jest. Pak následuje záwěrek o pečetěti (dd. 1436,5 Jul.) předešlému weskrze podobný.

III.

In dei nomine amen. Cum inter legatos sacri Basiliensis concilii, et generalem congregationem inclyti regni Bohemiae et marchionatus Moraviae, Pragae celebratam circa festum beati Martini anno domini MoCCCCoXXXIIIo, pro unitate et pace inita, concordata et conclusa fuerint certa capitula, secundum quod utrique parti constat, prout in aliis nostris literis desuper confectis die datae praesentium concinetur:

Nos Alšo de Risenburg alias de Wřeštiow...

Opakuje se doslovně obsah čísla 14, od r. 1435, 21 Sept., tak jakož nahoře na stránkách 434-436 tištěn jest. Potom násl. záwěrek:

Et nos Sigismundus imperator, et dux Albertus praefati, eorum precihus annuetes sigilla nostra praesentibus appendi jussimus. Iglaviae, die secunda Julii, anno domini MoCCCCoXXXVIo, regnorum nostrorum Sigismundi anno Ungariae etc. quinquagesimo, Romanorum vicesimo sexto, Bohemiae sedecimo, imperii quarto.

I.

We jméno božie amen. My Filbert, boží a apoštolské stolice milostí Konstanský biskup kraje Rotomagenského, Jan z Polomar, archiděkan Barcinonenský, apoštolského paláce pří posluchač a doktor w dekretích Martin Bernerii, děkan Turonenský, bakalář w swatém písmě, a Tomáš Haselbach, swatého písma mistr, swatého obecního Basilejského zboru do králowstwí Českého a markrabstwí Morawského legatowé wyslaní, tiemto listem wyznáwáme a přiznáwáme: že mezi obecným sněmem slawného králowstwí Českého, w Praze při S. Martině léta od narozenie božieho 1433, a námi legaty řečeného swatého zboru byli učiněni, smluweny, zawřieni a rukú dániem upewněni jistý kusowé s swými wýklady a odpowědmi, kteríž se počínají:

We jméno pána našeho Jesu Krista. Tyto wěci, kteréž w dole psány jsú...

Následuje zde celý obsah čísla 4 od r. 1433, 30 Nov. a násl., wytištěného již nahoře na stránce 398 až do str. 412. Pak přidáwá se:

Toho wšeho a každého zwláště pro jistotu a swědomie tyto naše listy pečetmi našimi wlastními kázali sme potwrditi; a pro wětší zřejemnost upewněnie a twrdost, pečeti najjasnějšieho Sigmunda Římského ciesaře, a najoswiecenějšieho kniežete pána Albrechta wéwody Rakúského a markrabie Morawského, k snažným našim prosbám jsú k tomuto listu přiwěšeny. Jenž jest dán w Jihlawě, biskupstwie Olomuckého léta božieho tisícieho čtyřistého třidcátého šestého, den pátý měsiece čerwence.

II.

We jméno pána našeho Ježíše Krista, jenž jest milowník pokoje a jednoty...

Opětuje se doslowně celý obsah čísla 11, od r. 1435, m. Jul., jakož nahoře na stránkách 421-426 wytištěn jest. Pak následuje záwěrek o pečetěti (dd. 1436,5 Jul.) předešlému weskrze podobný.

III.

We jméno boží amen. Poněwadž mezi legaty swatého obecného Basilejského koncilium, a obecným sněmem slawného králowstwí Českého a markrabstwí Morawského, w Praze držaným při S.Martině léta božieho MCCCCXXXIII, pro jednotu a pokoj, wzati, smluweni a zawříni jsú jistí artikulowé, jakož obojí straně swědomo jest, a jakož w našich jiných na to učiněných jsú položeni i w tomto listu:

My Aleš z Risemburka odjinud z Wřešťowa...

Opakuje se doslovně obsah čísla 14, od r. 1435, 21 Sept., tak jakož nahoře na stránkách 434-436 tištěn jest. Potom násl. záwěrek:

A my Sigmund ciesař a knieže Albrecht napřed jmenowaní, k jich prosbám jsúce nakloněni, pečeti naše přikázali sme přiwešeny býti. W Jihlawě, den druhý měsíce Čerwence, léta božího MCCCCXXXVI, králowstwí našich Sigmunda Uherského etc. padesátého, Římského šestmezcítmého, Českého šestnáctého, a ciesařstwie čtwrtého.

Zdroj: https://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol03 ... 018_00.htm
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Husitství_Kompaktata (1435)

Příspěvek od kacermiroslav »

Artikulowé smluwení na zdržení kompaktát w Čechách.
(1437)


Bez datum, (1437, 10 Mart.) (Z rkp. Šternb.)


Tyto jsú smluwené wěci na zdrženie korapaktatuow.

Najprwé, aby sedm swátostí křesťanských řádně a práwě posluhowány byly, podlé řádu obecné cierkwe swaté.

Item aby podlé kompaktat přijímajícím tělo a krew boží wždycky řečeno bylo, že oni mají wěřiti, žeť pod zpósobú chlebnú ne samo tělo, ani pod zpósobú wína sama krew jest, ale pod každú zpósobú jest wšecek celý (Kristus.)

It. kněžie hodiny říkajte ustawené podlé rubriky Pražské.

It. poctiwé znamenie spasitele našeho kříže swatého aby we cti jmieno bylo, podlé obyčeje swaté cierkwe a lidu křesťanského.

Item aby obrazowé w kostelech byli pána Krista a panny Marie i jiných swětic i swatých, a kněžie učte lid podlé ustawenie cierkwe swaté, kteráž die de consecrat. dist. III: poctiwé obrazy křesťané ne bohy nazýwají, ani jim slúžie jako bohóm, ani w nich kladú naděje spasenie swého, ani od nich súdu čekají budúcieho, ale pro pamět předkuow swatých we cti je mají, ale ani jim ani kterému stwoření slúžie jakožto bohu; ale podlé řeči swatého Řehoře i jiných swatých doktoruow, obrazy před očima mámy, aby wezdajšie tělesné widěnie námi hýbalo, že když malowánie widíme, aby nás to wezdajšie widěnie k tomu naši mysl pozdwihalo, čížto obraz widíme, a my jistě w čas jako před božstwím klekáme, ale tomu se modlíme; kohož skrze obraz narozeného, umučeného aneb na prawici sedícieho zpomínáme; a někdy malowaným jako písmem syna boha ku paměti přiwodíme, mysl naše zamúcenie, žalost, né ze zkřiešenie má radost.

Item aby u dweří kostelních byla woda swacená, kterúžto w kostel jdúce lidé jsú kropili, podlé swatých otców spasitedlného ustawenie a řádu cierkwe swaté, a nedělnie dni aby bylo kropenie i nad těly umrlých, jakož i jinde jest obyčej.

Item mše (aby) nebyla slúžena, než na oltáři swaceném podlé řádu cierkwe swaté.

Item mše (aby) zpiewány neb čteny byly podlé řádu Římského a rubriky kostela Pražského, a podlé toho, kdy má wiera neb prefacie neb pater zpiewán neb čten býti, aby nebylo ukracowáno; neb podlé ustawenie swatých nemají na mši než ty modlitby a chwály řiekány býti, které sú od cierkwe swaté potwrzeny, a aby nižádný po swé wuoli nic nepřidáwal, ani ujímal, ani proměňowal, a aby líbánie mieru kromě zádušních mší lidem bylo podáwáno.

It. o hromnicech swiece aby byly poswěcowány.

It. na počátku postu popel aby byl swěcen a lidem na hlawy kladen.

It. jehněd a swiece i krmě welikonočnie i woda krstitedlná aby byly poswěcowány.

It. podlé práw ustawenie aby práwem faráři byli zjednáni, aneb, jakžto jest slušno a hodno, aby osady měly faráře ustawené podlé zákona a práwa swaté cierkwe.

It. púti aby nebyly zabráněny, neb sú je swětí i učili i sami činili, ale lid buď zprawen, aby z lehkosti pútí newedli, ani pod znamením putowánie nečistoty neb zlosti nehledali, ale z ňáboženstwie a swým hřiechóm za pokánie s bázní boží je poctiwé wedli ; neb těžký hřiech jest, swatých wěcí zle užíwati, a pod podobenstwím služby božie ty wěci činiti, kteréžto popúzejie u wětčie božie uhněwánie.

It. ofěry ty i před zákonem Mojžíšowým i za zákona starého i nowého wždycky od swatých jako swaté sú chwáleny a welebeny; neb onu wdowu obět wkládající w poklad chrámu sám Kristus jest pochwálil. Protož nižádný jich nepotupuj, ani zapowiedaj, ale aby je poctiwě wedli; neb starých swatých práwa učie, aby při slawných mšech ofěry býwaly, ale pro posluhowání swátostí nebylo těžkého šacowánie a dobýwánie, ale byloliby co dobrowolně podáno z náboženstwie, nemají tiem kněžie pohrzeti.

Item poctiwost a poslušenstwie slíbené swaté cierkwi matce a swatému zboru Basilejskému i Římskému biskupu papeži aby w prawdě a w skutku bylo zachowáno.

It. podlé wiery a za wieru křesťanskú aby to bylo držáno a kázáno, že w té swátosti těla a krwe boží po poswěcených slowích pod spuosobú chleba a wína jest prawý a celý pán Kristus, a tu potom nepoostáwá podstata tělesného chleba ani wína,
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“