9mm Repetierpistole M.12

Moderátor: Rase

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

Obrázek
9mm Repetierpistole M.12
„Nr. 3864x aneb příběh staré bambitky“


Prolog

Někdo sbírá známky, někdo autíčka od matchboxu, a někdo i třeba plakáty nahatých holek. Já krom jiného sbírám zbraně. No sbírám, ono není sběratelství jako sběratelství. V mém konkrétním případě se vůbec nejedná o nějakou monumentální činnost co do počtu, či honění sčíslovaných částí a součástí až do největšího možného zbla. Subjektivně to spíše vnímám jako snahu o reálný, respektive hmatetelný kontak s historií.
Četba Velkého cirkusu a Moře v plamenech ve mne již od mala nastartovala zájem o historii válek, který se v průběhu času přeléval chvíli jedním, chvíli druhým směrem, aby v posledních několika málo letech se ustálil v raných létech budování armády RČS. Samozřejmě, že tato záliba mne v průběhu času zavála do mnoha vojenských muzeí, na mnoho tématických výstav, historických akcí apod. Většinu těchto záležitostí pak spojoval jeden signifikantní znak, jedna věc, která jim byla vlastní, a to cedulka NESAHAT! Myslím, že právě tato cedulka tkví za jistou originalitou mého sběrateství. Já jsem si prostě chtěl sáhnout, a mimochodem i vystřelit. Ještě než se ale dostaneme k samotnému povídání, považuji za nutné vysvětlit ještě okolnosti doprovázející získání mého zbrojního průkazu. Věci, respektive dokladu, k vlastnictví a provozování funkční zbraně jaksi nezbytné.

Jako v té době již dlouholetý příslušník jednoho nejmenovaného ozbrojeného sboru jsem pocítil nutkavou potřebu vlastnit zbrojní průkaz někdy kolem roku sedm osm, což však není až tak podstatné. Podstatné ovšem je, že zcela neprozíravě jsem si tehdy zažádal pouze o skupiny B a E. Ne, že by mi šlo o 500 Kč navíc za „Áčkovou“ skupinu (sběratelské zbraně), ale prostě v té době jsem byl věren zásadě, že pořádnej kvér má především střílet, má mít kliku s kuličkou na konci a jeho střela nejde u úsťové energie pod 3 000 J. Zkrátka, toužil jsem po opakavačce, ideálně čs. mauseru vz. 24, a s ní chodit střílet „na kilo“ jak se mi zlíbí. Pulírování železa ve vitríně? Nic pro mne. A na to „Béčko“ prostě stačilo. Kamarádovo doporučení, „udělej si i Áčko vole, nikdy nevíš kdy ho budeš potřebovat“,jsem blbec nebral v potaz. A tak se i stalo.

Tak jak plynuly roky, postupoval i vývoj mého zbrojního chrastění. Krom staré báby (vz.24), kterou nedám z ruky, jsem si později pořídil finskou M.39, aby sem ji, iditot, zase prodal. Následovala semiautomatika L1A1, ta se také neohřála. Dále potuněná Kosa (vz.58) a třeba i ptákovina s názvem RV-85. Nic, po létech experimentování jsem se utvrdil, že na dřevo s klikou prostě nic nemá. A tak na běžnou střelbu jsem si zase pořídil Fina, tentokrát M.27, a zároveň jsem začal pošilhávat pro přímotažce Steyr M.95. Štuc jsem nakonec zakoupil v Říši.
Jak je z výše uvedeného patrné, ať to byla ta nebo ta, vždy se jednalo o dlouhou zbraň. S ohledem na svoji zásadu mne zkrátka krátké zbraně u srdce nikdy moc nebraly. S popisovanou výjimkou tedy. Svým způsobem to mělo co dělat s tím, že jsem v práci svého času a z pozice svého zařazení střílel všemi možnými i nemožnými zůsoby více než dost. Opravdu dost. A snad možná i tím, že zatímco mi střelba z opakovačky přes železná mířidla na dlouhou distanc šla vždy. Abych z krátké dosáhl nějakého kloudného výsledku, musel jsem to vždy oddřít. Asi dva roky před covidem se však tento můj doposud neústupný postoj začal pomaličku měnit. Tak jak sílil můj zájem o histoii počátečního období naší armády, s nezbytným přesahem do let Velké války, začal jsem pošílhávat po Steyeru M.12. A proč právě po něm? No, zejména se jednalo o zbraň, s níž na frontách Velké války bojovalo nemálo našich dědů a pradědů, a která zároveň nedlouho po té stála u zrodu republiky. Nicméně, neméně důležitým faktorem bylo, že se mi jednoduše líbila. Jakási hybridní konstrukce na tehdejší dobu poměrně moderního tvaru, ne nepodobnému legendárnímu Coltu M1911, a poněkud archaické nabíjení pomocí nábojového pásku do nábojové schránky, ve mne zřejmě stále evokovola opakovačku.

Pošilhávat je však jedna věc, stát se majitelem věc druhá. Již tehdy jich bylo na trhu jako šafránu, přičemž cena běžně oscilovala dle stavu od 15 000,- do 25 000,- Kč. Tolik se mi však za krátkou zbraň dávat nechtělo. Mám těch koníčků přece jenom drobet více. A tak můj zájem začínal a končil jen u příležitostného monitoringu trhu, co kdybych přece jen jednoho dne narazil na opravdu dobrej kauf.

Obrázek

Nr. 3864x
Part I


Ten den nastal někdy v únoru dvacátého roku, kdy jsem při ranní kávě nastartoval v práci počítač a na „huntingbazaru“ jsem narazil na nabídku inzerující M.12 za osm a půl tisíce. Dle přiložených fotek bylo evidentní, že pistole nemá původní střenky, je zcela bez koroze a má nový brynýr. Brynýr ale krásný, jako s fabriky. Ne ty dnešní pseudorestaurátorské omyly. Cena dobrá, pistole krásná, sběratelská hodnota nulová, nicméně budu z ní přece střílet, tak což. Během chvilky jsem se rozhodl. Obratem jsem kontakoval prodejce, z něhož se vyklubal vcelku příjemý chlapík jehož jediným problémem bylo, že byl z Brna. Ale když člověk miluje, není co řešit, že.
Na druhý den jsem si vzal dovolenou, od mojí půjčil auto (to moje žere jednou tolik) a ráno vyrazil richtung Brno. Cca čtyřista kilometrů jsem dal za čtyři a půl hodiny, cesta byla dobrá, dé jednička v pohodě, jen u Větrného Jeníkova jsem z protisměru vyfasoval šutr do čelního skla. Nicméně, zdálo se, že bez větších následků. Omyl. S chlapíkem jsem se sešel v jeho práci, na první pohled vyšší manager, ale jak jsem již výše uvedl, byl fajn. Prohodili jsme pár zdvořilostních frází, vyměnili papíry, já zkontroloval výrobní číslo vyplatil ho a frčel zpět. Celé tato operace nezabrala více než dvacet minut. „Bezva“.
Při jízdě zpět jsem občas mrknul na pistoli. Vypadala úplně jak na fotkách v inzerátu. Celý rám a závěr byl vyleštěn a nádherně nabrynýrován. Škoda že s tím vyleštěním zařval i název výrobce a rok výroby na levé straně závěru, nicméně přejímací značka zůstala zachována. Nu což, střenky také nic moc, aspoň mám přes zimu co schánět. Netrvalo však dlouho a doposud dobrá nálada se vytratila v cuku letu ta tam. Asi sto kilometrů před Prahou jsem totiž na úrovni stěračů objevil asi třicet čísel dlouhou prasklinu čelního skla, která neměla tendenci se zmenšovat. Ba právě naopak. „Do prdele, ten šutr!“ A tak místo myšlenek na novej přírustek se mi po celý zbytek zpáteční cesty honilo hlavou, zda-li má Golf vůbec pojištěné čelní sklo (naštěstí ho měl).

S přihlášením zbraně jsem neotálel, a hned druhý den po práci jsem zašel jako hrdý majitel na oddělení zbraní PČR. Z počátku příjimací procedůra probíhala zcela ve standardním režimu, ovšem do té doby, co se začala hledat tormentační značka. „Asi bude pod střenkama“. Ne, nebyla. Nebyla ani nikde schovaná na rámu. Nebyla prostě nikde! „Do prdele“. A už to začalo. „Vy ale nemáte Áčko, jak je to možné, a že vám to vůbec prodal? A proč ho nemáte, proč jste si ho tehdy neudělal?“ No nic, problémy umím řešit vcelku rychle, policista byl rovněž normální a vcelku vstřícný, tak jsme se domluvili, že hned zítra zajedu do Prahy a tu tormentaci si nechám udělat. A tak se stalo. Kolega jel shodou okolností něco řešit na balistiku, tak jsem se mu vnutil do auta a následujícího dne ráno hned v šest ráno jsme frčeli.

Ještě před samotným podáním žádosti o tormentaci na úřad (Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva) jsem musel někde sehnat minimálně dva kusy střeliva, nezbytné k provedení zkoušky. Poněkud specifická ráže 9x23mm Steyr se zrovna po šuplíkách neválí, zajeli jsme tedy ihned po příjezdu do Práglu na Vinohrady, do jednoho takového malého šikovného krámku, kde maj skladem snad i potitankovej kanón. No, jak se to vezme. Chtěl jsem si koupit rovnou dvě krabičky, avšak jaké bylo mé i prodavačovo překvapení, že ať hledal kde hledal, nic nenacházel. „No sakra, snad to nevyhnije na takovéhle kravině, přece nebudu jezdit celý den po Praze a schánět krmení“. Za neustálého povzbuzování nakonec ale prodavač slavil úspěch. Navíc za svoji i moji vytrvalost mi k nábojům grátis nadělil pásek z 7,62x25 Tokarev pasující do Steyeru. „Borec“.
Náboje jsem tedy měl, mohl jsem vyrazit na nedaleký úřad. Ve zkušebně opět zpočátku probíhalo vše tak jak mělo, pozorný čtenář jistě už ovšem tuší. Cca po dvaceti minutách vylezl z poza šoupacího okna technik v ruce drží hlaveň a říká „to nepůjde, tady jak máte ten uzamykací ozub to vypadá, že je zaletovaná prasklinka“. „Coó, to si snad dělá kozy ne“ říkám si. Juknu na to drobet blíže a opravdu, v těch místech jakoby trošku prosvítala měděná barva. "No ty vogo". Kapesní rengen běžně sebou nenosím a hádat se asi nemá smysl. „Tak si ji nechte jako sběratelskou ne, vždyť vo co jde“, říká dál technik. „No voco, já nemám Áčko“. „Tak to máte blbý“, zalezl za šoupačku a bylo po hehe. „Mne mrdne“.

Ráno druhého dne na to, jsem tedy jako schlíplá slepice odkvačil na zbraně a poručíkovi nadělil neradostnou novinu. Pistole vzápětí putovala do erárního trezoru a já si toho dne podal žádost o rozíšření zbrojního pasu o to nešťastné Áčko. Víceméně jsem však měl štěstí na chlapa, poněvad tak nebo tak se jednalo o přestupek na úseku zbraní. Rozumní policajti zkrátka ještě nevymřeli, alelůja. No jo, ale to jsem ještě netušil že na dveře bouchá Covid!

Obrázek

Part II


Jak dlouho trvalo čekání na pozvánku ke zkoušce není podstatné, nicméně někdy v létě po odeznění první vlny přišla. Vzhledem k tomu že na získání Áčka je zapotřebí de facto nejnižší počet bodů ze všech skupin zbrojního průkazu, testovým otázkám se věnoval tomu adekvátní čas. Díky lockdownu absentující střelbu jsem pak ošulil domácím sušením ze služební zbraně, což by mělo k praktické zkoušce stačit. No. Jist vlastní neporazitelností a v předtuše blízkého návratu „mazlíka“ do rukou právoplatného majitele jsem si ještě před samotnou zkouškou zašel k doktoru pro potvrzení o způsobilosti. A pak konečně po téměř půl roce nadešel den D. Testové otázky jsem s ohledem na čas jim věnovaný zvládnul bravůrně a šlo se na praktickou. Ke zborce a rozborce jsem si vybral „pětasedmu“ (CZ 75), subjektivně se mi rozebírá lépe. Hned na počátku mne drobet zarazilo, že namísto obvyklého jednoho přítomného policisty byly u zkoušky dva, ale co už. Od komisaře zazněl pokyn k bezpečnému vybití zbraně, což jsem se záhy pokusil udělat. Jen co jsem však uchopil pistoli za pažbičku, ozvalo se „STOP odložte zbraň“. "Coo, to si snad dělá prdel ne, o co mu jde?". "Měl jste prst na spoušti, je mi líto, dáte si opáčko“. "No ty vole, co to mele, jakej prst na spoušti, nejsem přece kokot. A jak na to mohl vůbec vidět, stál mi po levé straně, pistole byla na pravo při mé pravé ruce, navíc pažbickou otočená do leva, takže jsem ji musel podebrat. Viděl hovno". No prostě mazec, pro mne naprosto nepochopitelné, ale hádejte se s komisařem, že. Jako schlíplá a nasraná slepice jsem tedy nasedl do auta a jel do práce. Co tam se dělo ani popisovat nebudu, chtěl bych je vidět, mistry. No nic, s myšlenkou na reparát za čtrnác dni jsem tuto křivdu postupně vytěsnil z hlavy a pro sichr doma sušil a sušil. A sušil.

Za necelé dva týdny jsem se opět dostavil na místo činu, které doznalo jistých změn. Komisař byl jiný, neutrálního vzhledu, a policajt byl již ve standardu, tudíž jeden. Přítomní žadatelé byli samí propadlíci, takže nebylo co řešit a po krátkém proslovu se šlo rovnou na věc. Pro manimpulaci jsem si opět vybral pětasedmu, cak cak a bylo hotovo. „Tak mi to ještě ukažte támhle s tou sedmnáctkou“, čapnu Glocka do pazour natáhnu závěr, a vzápětí mi to došlo. "Kokot, co kokot, kokot dřevěný!" Já idiot nevyhodil zásobník. „STOP odložte zbraň". Oproti první zkoušce bych si za toto sám dobrovolně nakopal prdel, jako se to ostatně při výcviku dělá.
O tom, co se následně dělo v práci opět raději pomlčím. Mazlíkovi jsem tak mohl zase dát na minimálně šest měsíců valé.

Part III

Nervy drásající čekání na uplynutí lhůty k podání nové žádosti o to slavné Áčko jsem tedy alespoň věnoval shánění ke zbrani nezbytných doplňků. Což se mi také v podobě krásné kožené repliky Ersatz pouzdra, šňůry a originálního pásku podařilo. Náladu mi rovněž vylepšil dopis z Police, kterou již nebavilo skladovat mi mazlíka ve svém trezoru a tak jsem ho musel přepsat na kamaráda. Nemálo radosti mi taktéž způsobila mezi tím v platnost vstoupivší novela zákona o zbraních, implementující evropská moudra do českého právního řádu. Fakt paráda.

Nicméně, šest měsíců uteklo jako voda, přehnala se druhá, po ní i třetí covidová vlna a já šel opět na věc. Lékaře jsem tentokrát zkušeně vynechal, v práci jsem takticky o tom pomlčel a s nasušenými stovkami hodin vyrazil na zkoušku. Komisař byl opět někdo jiný, od pohledu asi nejhorší z dosavadních. Řekl bych, že klasická štábní krysa s nadváhou a nafrčenými předpisy. Teorie proběhla opět na pohodu a šlo se na praktickou, a opět s pětasedmou. Cak cak, ještě rána jistoty a je hotovo. Na ránu jistoty jsem se vyprdl a protože zvyk je zvyk, reflexivně jem stáhl kohoutek zpět, ....... KOKOT! Týpek na mne zírá a říká „jako dobrý no, ale když už jste si to zkomplikoval tím kohoutkem, měl jste si tam mezi něj a úderník dát ještě prst. Co kdyby jste ho měl spocenej a ujel vám. Uvidíme se příště“. "Mne vomejou, ty vole to snad není možný". Chápete to, já nepochopil.

Za deset dní jsem tedy varazil na další reparát. Na střelnici jsem přišel o trochu dříve, a tak jsem ještě zastihl paralelní sokolovskou skupinu opravkářů. Seděli tam bez roušek a komisař, ten co mě vyhodil za ten zásobník, jim zrovna rozdával odfajfkované žádosti a gratuloval k absolvování. Po chvíli se dostavil náš borec a rovnou z chodu velel roušky nasadit. Jeho kolega hodil oči v sloup a po anglicku zmizel. Pro absolvování opravky jsem tentokrát vybral Glocka, bo nemá kohoutek a sichr je sichr, co kdyby. Cak cak a vertig. No super a je to, ještě trefit třikrát terč a je vymalováno. K praktické střelbě byly připraveny pětasedmi Shadow, super. Super? "A pane komisař, myslíte že by jsme si mohli před střelbou sundat roušky"? „Ne, to dáte.“ "No ty vole to je mamlas". „Brýle, sluchátka nasadit, … pálit“ Nástřelné rány jsem měl v nádherném soustřelu, v rámci praktické střelby by tak neměl být příliš velký problém nasázet tři povinné zásahy někde kolem desítky, zkrátka, mazlík byl na dosah. No jo, ale problém byl drobet v tom, že při přebíjení jsem si nechal nasazené brýle, které se mi začaly díky roušce drobet mlžit, no drobet. „Pálit“. Při první ráně jsem ještě desítku rozpoznal, při další ráně snad také a třetí šla intuitivně někam do míst kde měl být terč. "Do piče to snad není možný". S klepajícím se prstem na tlačítku jsem si přivolal terč a s otevřenou hubou zíral na výsledek. Jedna víceméně desítka, druhá rána dole na šesté, asi dva centimetry nad krajem terče, a třetí? Devátá hodina přesně na lajně. Krve by se ve mne nedořezal. "Mám to". Komisař se ke mne přišoural a klepaje mi na rameno říká „hehe, tady má někdo štěstí“, píp. Štěstí ale bohužel neměl vedle stojící kluk, mimochodem policajt, který viděl uplně stejný hovno a podle toho to také dopadlo. Za mne však alelůja, štěstí přeje vytrvalým.

S oštemplovaným a signovaným glejtem o zvládnutí zkoušky jsem po té již příliš nekvaltoval. Další týden jsem si zašel za doktorem, přičemž onen slavnostní den nastal 24. července Léta páně 2021, kdy jsem se dostavil s kámošem k přepisu na policii. Steyer byl konečně můj. O pět dní později jsem pak ukončil po pětadvaceti letech služební poměr a stal se ze mne civil. Konec dobrý, všechno dobré.

Resumé

A jaké z toho tedy plyne ponaučení? Tak za prvé, sběratelství zbraní nění jen o sčíslovaných částech kvérů, originální patině, hloubkové korozi apod. Neboť každá zbraň má svoji storry, svůj příběh. A ten je o to cenější, je-li majiteli znám. Obzvláště, mohl-li se na něm majitel zbraně přímo podílet. Dnes už například vím, že po celé té shora uvedené anabázi, mazlík z domu, ani za zlaté prase, nepůjde.
A za druhé? Je-li pro tebe střílení denním chlebem, střílíš-li z každé pozice, i třeba s nohama za hlavou. Za oporu používáš třeba i kolegovo tělo. Chodíš-li ve vláčku i na malou stranu. Věř tomu, že budeš-li dělat zbroják, či ho jen rozšiřovat, toto vše ti uškodí. Je třeba zapomenout na to, jak to chodí v praxi a při výcviku, ale s pokorou přijmout roli zelenáče.
Obrázek
Mazlík.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

Ještě bych se tímto rád omluvil za množství expresivních výrazů, ale bez nich by to článku ubralo na autenticitě. Zároveň těm čtenářům, kteří čekali na genezi a popis jednotlivých sérií "eM dvanáctky" doporučuji shlédnout tyto stránky. Jedná se pravděpodobně o dosud nejlepší v češtině na internetu publikovaný popis této pistole, mimochodem od sběratele s velkým S
https://www.sbirka-zbrani.cz/rakousko-u ... o-uhersko/
A když budete na jeho stránkách, jukněte rovnou na toto, to je také solidní rachot
https://www.sbirka-zbrani.cz/detailni-p ... -t-gewehr/
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Rase »

Tato zbraň posloužila i jako základ konverze na "pistolový kulomet". V modifikaci Doppel-Pistole byla kadence 1800 výstřelů za minutu. Tato úprava již ale stojí za detailnější rozbor, jelikož se jednalo o velice bizarní konstrukci, která měla předznamenat příchod celého odvětví zbraní. Pažba již byla pevná a obě pistole byly spojeny speciální konstrukcí. K zaměření sloužila pevná mířidla v ose obou zbraní. Spoušťový mechanismus nebyl společný, ale patrně bylo nutno ovládat pistole jednotlivě, nebo oběma rukama. Zbraň měla speciální dřevěný futrál – krabičku, do které ji bylo možno umístit a snáze přepravovat pomocí popruhu. Tato zbraň vážila čtyři kilogramy. V přepravní krabičce, kompletním příslušenstvím a plnými zásobník, pak rovných devět kilogramů. Tato varianta pistole Steyr-Hahn M1912, byla testována v letech 1917-1918.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=211&t=7090

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1871
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od El Diablo »

How a Steyr M1912 works Jak funguje Steyr M1912
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

Mne to Rase přijde jako dost velký úlet, mnohem smysluplnější mi přijde ta M.12/P 16. Ale což, byla to doba tápání a hledání. Vcelku by mne zajímalo kolik těch P 16 bylo vůbecvyrobeno a nasazeno. Jinak Steyr-Hahn je chybné označení. Pistole a její armádní označení je již výše zmíněné Repetierpistole M.12 a tovární respektive obchodní Selbstladepistole Steyr Kaliber 9 mm. Konstruktérem byl tým vedený Murgthalerem. Nicméně Steyr-Hahn je poměrně rozšířené pojmenování, řekl bych že jistý amarikanismus.

El Diabolo, výborné video. Na jeho základě jsem dělal totální rozborku.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Choroš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 184
Registrován: 30/11/2016, 11:47

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Choroš »

Pěkný příběh
glock1719
Příspěvky: 9
Registrován: 4/8/2016, 21:01

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od glock1719 »

Od letošní února může zbraň bez platné tormrntace vlastnit i osoba která nemá skupinu A. Zbraň dostane normálně průkaz ale v pouze v crzu je poznámka nemá tormentaci nezpůsobilá ke střelbě . Když se rozhodnu si ji udělat abych mohl legálně střílet tak po provedení to v crzu opraví zkušebna .buhuzel je smurné co vím tak málo kde na zbraních tohle ví
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

No to mne poser :mrgreen: Nicméně i tak bych do toho ještě šel, byla to otázka cti :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od mrfelix »

Ahoj Zemnakte, o něčem jako tormentace slyším poprvé. Jak to s tormentační zkouškou funguje "normálně" při nákupu zahraniční zbraně, nebo při legalizaci bývalých armádních zbraní (automatických předělaných na semi-auto)? To obvykle vyřizuje hromadně importér, resp. prodejce zbraní pro více kusů najednou?
Druhá věc, kterou v příhodě nechápu, jestli ona prasklinka na ozubu něčemu vadí nebo ne. Pokud ano, měl ti technik rovnou zakázat, abys zbraň používal, případně ty sám bys měl mít dost rozumu, abys poškozeným kvérem nestřílel, kór pokud jsi od bezpečnostních složek. Pokud to ničemu nevadí, nechápu, proč zrovna na tomto tormentační zkouška selhala. V ní přece dle googlu mají vystřelit a ověřit, že zbraň výstřel vydrží, což přeci mohou udělat i s nepatrnou prasklinkou, pokud je opravdu zanedbatelná.

Celý systém, kdy "áčko" opravňuje používat zbraň i bez tormentace, nevidím jako logický.
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

Ahoj, pokusím se zjednodušeně vysvětlit. Tormentace, ať česká či zahraniční je na zbrani vyznačena tormentační značkou. Existuje seznam schválených tormentačních značek (jakožto tak exituje na černém trhu možnost zakoupit si fejkovou raznici a značku si vyrazi). U sběratelských zbraní je ideální značku vyrazit na co nejméně viditelné místo, ideálně pod střenky, nadpažbí podpažbí apod. Cokoliv co na zbrani nemá co dělat ji znehodnocuje. Více méně je to obdoba STK, to jest, schválení střelbyschopnosti. Majitelé zbrojních licencí či individuální dovozci si samozřejmě ve zkušebně mohou zažádat o provedení tormentační zkoušky. Není nic horšího, když přijdeš do zkušebny a před tebou je týpek a má deset kvérů.
A k té druhé části otázky, sběratelská zbraň, byť je fakticky střelbyschopná, je z ní zakázáno střílet. Navíc k ní můžeš vlastnit pouze tři náboje. Takže si s ní na střelnici nazastřílíš, je to i vyznačeno v průkazu zbraně.
K tomu ozubu, no. Konzultoval jsem to s pár lidma a ti problém nevidí, je tam fakt videt jenom taková jakoby měděnka. Ale chápu zkušebnu, dávaj razítko a je to i jejich zodpovědnost. V reálu je to jen na člověku, zda si z toho někde párkrát práskne. Bohužel, kdyby při nákupu jsme méně klábosili a více řešili podstatu, tak by jsem se bez celého tohoto příběhu mohl obejít. Na druhou stranu, mám Áčko. Co tě nezabije to tě posílí. :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
glock1719
Příspěvky: 9
Registrován: 4/8/2016, 21:01

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od glock1719 »

Tormetace je tlaková zkouška zbrane. V EU ji děla většinou zkušebna na detasovanem pracovišti výrobce . Dovozy mimo EU si na zkušebně většinou v Praze zajistí dovozce . Samo existují i uznáváné tormentace ze zemi EU . U nás ma hodně dovozů zkušebnu německou . Každý typ náboje ma v CIPu předepsaný maximální provozní tlak. A tormentacni náboj má tlak o 30% větší . U zbraní na atyp náboj se zbraň do zkušebny dá s 2 ks běžných nábojů . Ty zkusebna ohřeje dle tabulek na teplotu řekneme 65 stupňů tím se zvýší provozní tlak a tormentacni náboj je na světě . Na hlavních dílech zbrani se nesmí nic svazovat . Pokud technik s praxe ví , že by zbraň výstřelem zničil ukeca majitele ať si ji nechá bez zkusebny na A.
niko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4089
Registrován: 25/11/2016, 10:42

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od niko »

A ja tormentaciu vysvetlim tak, ako ju chape väcsina strelcov. Ked si kupis krasnu vovanu zbran z USA a cakas na nu pol roka, musis ju odniest do skusobne nech odbornici skusia, ci ti ju tormenstacny naboj nerozj.be. Lebo samozrejme v USA sa striela ina municia. :roll: A ked ju aj poskodi, tak ju mas aj tak uz kupenu, takze je to tvoj problem. Inak u vas v CR som daval robit tormentaciu dva krat a stale to trvalo 2 mesiace. Fuu...

Zemakt: Zaujalo ma, ze vy musite robit skusky, ked si ides rozsirit zbrojak o zberatelstvo. To vazne ? Ved to nema nejako zmysel ked rozsirujes nosenie (u nas A) o zberatelstvo (u nas F). Ved predsa ked uz mozes nosit, tak urcite zvladnes zbierat.
glock1719
Příspěvky: 9
Registrován: 4/8/2016, 21:01

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od glock1719 »

Individualní dovoz ze států se finačně nevyplatí. To by musel být nějaký sběratelský špek.Pokud si objednám zbraň ze států tak přes licencovaného obchodníka a ten něž ji prodá ji nechá otermentovat. Pokud už to dovozce neudělá v belgii nebo německu. Jaké se prosím střílí ve státech jiná munice než v evropě? Maximální tlaky nábojů jsou dané .Evropa Cip ve státech Sami. Střelivo vyrobené ve státech se u nás běžně legálně prodává.Tormentace u nás trvá jak kde , ale jde to domluvit třeba v Praze ráno přivezu odpo odvážím.Pokud to zadáš nějaké firmě tak se vše zpomaluje. U vás je třeba strašně super což jinde není , chci koupit u vás zbraň v komisi a přivést do Čr.Jen u vás musí zbraň na balistickou expertizu která trvá běžně 6 měsíců.Ted jsem to řešil nedávno při dovozu pistole C 96
niko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4089
Registrován: 25/11/2016, 10:42

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od niko »

Glock jasne, ze v USA je rovnaka municia ako u nas. Myslel som to ako sarkazmus. A dovazat zbran individualne z USA zas nie je az take neobvykle, pokial chces nieco, poriadne, co u nas nie je bezne. Kazdopadne na tu tormentaciu tie zbrane vozia aj obchodnici, to je jasne. Mne slo hlavne o to, aky zmysel ma z kazdej novej zbrane vyrobenej v USA vystrelit 3 nabombovane naboje v Europe, ked je predsa jasne, ze normy su +- rovnake. A tej zbrani to samozrejme tiez vobec nepomoze. Cela ta tormentacia pri novych zbraniach je uplna blbost.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

Díky pánové za doplnění.
Cela ta tormentacia pri novych zbraniach je uplna blbost.
Tak na první dobrou evidentně ano, ovšem jak by se to dělalo u dovozu od ne zrovna etablovaných výrobců, řekněme nějaké maloseriové, či légální garážové výroby?

Jinak abych se vrátil k M.12, psal jsem o odstranění některého pro zbraň typického značení (název výrobce a rok výroby, sériové čísla na závěru) a velmi pěkném "skoro" továrním brynýru. Na povrchovou úpravu se mne rovněž ptal technik ve zkušebně ("kdo to dělal"). Samozřejmě mne to celou dobu vrtalo v hlavě, ovšem mezi ani jednu ze známých variant zbraně to ani náznakem nepasovalo. Časem jsem se tak přiláněl k domněnce, že vzhledem k místu pořízení, Brnu, se mohlo jednat o jakýsi individuální upgrade zaměstnance zbrojovky. Nebo někoho kdo si to tam takto nechal udělat. No. Není to tak dlouho co jsem to ovšem k mé převeliké radosti asi rozlouskl.

Čas od času koukám na různé aukční stránky věnující se zbraním a tak, až najednou jsem tam objevil téměř identickou zbraň v defacto stejné úpravě. Zde je:
Obrázek
Povrchovka stejná, Steyr a RV vybroušeno. Oproti mé pistoli je číslo na závěru zachováno. Co je ale zajímavé, když se pořádně kouknete nad něj a na levo, před okraj vyhazovacího okénka, uvidíte tam jakoby půlměsíc. Ve skutečnosti je to ovál přesahujcí symetricky na obě strany závěru. Ta má pistole ho má přesně takový. Osobně se přikláním k názoru, že to je "nevyšísovaný" brynýr, přesně v místě kde se pistole dotýkala při skladování s bednou, stojanem, držákem či něčím podobným. Navíc sériové číslo rámu končí písmenem x, což značí jeden z posledních výrobních bloků z roku 1918. Jako ta má. No a pak jsem narazil ještě na jednu, ta sice nebyla tak hezká:
Obrázek
ale markanty měla jako obě popisované, vč. výbobního bloku x. Dražila se na gungarage-austria.at a v popisce bylo napsáno Erste Bundesherr. Bingo. A bylo to jasné.

Takže subjektivní resumé je takové, že v mém případě se jedná o repasovanou M.12, repasovanou po válce ve Steyeru pro nově vznikající Bundesherr. Pistole mohou být sčíslované, ale také evidentně nemusí, prostě se bralo vše co bylo po ruce. Obdoba když se u nás po válce montovaly Mausery 98, taktéž s dílů posháněných všude možně. Chybějící výrobní číslo na závěru tam tedy rovněž ani nemuselo vůbec být, byl to připravený díl ke konečné montáži a po válce byl využit. Ostatně při velmi dobrém světle, úhlu a pod lupou, lze na závěru mé pistole přečíst rok výroby 1918, po sériovém čísle ani památky.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
glock1719
Příspěvky: 9
Registrován: 4/8/2016, 21:01

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od glock1719 »

Niko buďme rádi za tormentace.Fatální destrukce při tormentaci nové zbraně není úplně neobvyklá .Jsou to promile , ale stává se to.Proto se ta tlaková zkouška dělá.Stačí záměna materialu nebo špatné telené zpracování a je vymalováno.Proto se to ze zákone testuje.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od Zemakt »

A ve fabrice obdobná zkouška při nastřelování neprobíhá?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
niko
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4089
Registrován: 25/11/2016, 10:42

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od niko »

K tej tormentacii. Glock kludne ju robme, ale robme ju potom pri vsetkych zbraniach nie len pri mimoeuropskych. Asi vsetci uznate, ze vyrobcovia ako Colt, Ruger S&W, STI ... maju urcite minimalne rovnaku vystupnu kontrolu, ako europski vyrobcovia. Skor mi to pride rovnake dotahovanie medzi EU a USA, ako medzi Airbusom a Boeingom.
glock1719
Příspěvky: 9
Registrován: 4/8/2016, 21:01

Re: 9mm Repetierpistole M.12

Příspěvek od glock1719 »

Tormentace v evropě probíhá na každé vyrobené zbrani. .Třeba u nás má zkušebna v CZUB detašované pracoviště.Všchny zbraně vyrobené v EU se tormentují hned po výrobě .Každá zbraň .A ty dovozy taky všechny. Žádná zbraň co přijde do EU se nedá bez platné tormentace registrovat.Nebo jinak dá , ale v CRZU je poznámka nestřelbychopná zbraň. Jedná se , ale jen o historické kusy , kde se ani spíše střelba nepředpokládá.
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“