Parašutisti na křídle

[knezdub]

Mám dotaz na letecké odborníky: V jedné z Drnkových knih je popsána výsadková operace Rudé armády, kdy byli parašutisté přepravováni na křídlech TB-3. Asi by to mohlo být uskutečnitelné, ale bylo to opravdu v té době "běžné" řešení nedostatku vhodnějších přepravních kapacit?

[hydrostar]

Tak ono to nebylo na křídlech. Oni jen seskakovali přes křídlo.

Viz zde teta wiki
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... v_TB-3.jpg

[Barrymore]

Na začátku jsou parašutisti v "přepravní poloze" :-)
https://www.youtube.com/watch?v=zzMb_ue4aG4

[niko]

A to som si myslel, ze nemecky PAG bola najdivnejsia forma vysadenia za vojny.

[kenavf]

Myslím že tí rusi robili tak tie výsadky dlho pred vojnou, za vojny už nie.

[Dzin]

Myslím že tí rusi robili tak tie výsadky dlho pred vojnou, za vojny už nie.

Video od Barrymore je z roku 1937, osobně vím, že to používali i v roce 1938, což moc dlouho před vojnou není.

[kenavf]

Je to 4(3) roky pred vojnou. Je to dosť alebo tesne?
Je otázne nakoľko boli tie lietadlá cez vojnu (1941+) používané celkovo.
Je známe opakované použitie TB-3 ako "Zveno" na "prevoz" lietadiel I-16 na krídle k bombardovaniu v Rumunsku.
O robení paravýsadku cez vojnu nie je informácia.

[Skeptik]

TB-3 přepravoval parašutisty (až 30) v trupu a teprve před vlastním seskokem vylezli přes boční dvířka na křídlo a seskočili "skluzem po křídle".
Tato forma seskoku je možná (a nutná) právě a jen z letadel jako byl TB-3:
- protože to byl původním určením bombardér = měl úzký trup bez možnosti výsadku "výskokem ze dveří";
- protože byl velmi pomalý - výsadek probíhal při rychlosti nižší než 150 km/h


Co se použití TB-3 za WWII, tak bylo, vzhledem z zastaralosti letadla, poměrně velké a k překvapení i úspěšné. A to nejen v transportní roli v pozdějším období, ale i v bojové v letech 1941-42.
Pokusy o nasazení těchto letadel s maximální rychlostí cca 190 km/h (verze s motory M-17) resp. cca 240 km/h (verze s motory M-34R) ve dne na frontě logicky skončily neslavně, ale jako noční bombardér či transportně-výsadkový letoun měl poměrně malé ztráty ... ostatně ze zhruba 550 letadel tohoto typu, které měly VVS na počátku války, jich v roce 1941 bylo ztraceno necelých 40 kusů (ze všech příčin).

Ve výsadkové roli, s výskokem parašutistů po křídle, byly TB-3 použity například při Vzdušně-výsadkové operaci u Vjazmy v lednu 1942 (Вяземская воздушно-десантная операция), kde TB-3 vysadily většinu z 2.500 výsadkářů (část z nich přistáním) a 34 tun nákladu. A to při ztrátě pouhých 7-mi TB-3.

Poměrně úspěšné nasazení TB-3 v sestavě "Zvěno" na jihu (Černé moře) již zmínil kenavf.

Od druhé poloviny roku 1942 byly TB-3 postupně stahovány to týlu k čistě transportním úkolům a v této roli vydržely až do konce války.

[hydrostar]

Vjazma, to je ten název, který jsem hledal, abych sem přidal to nasazení.

[JiK]

A to som si myslel, ze nemecky PAG bola najdivnejsia forma vysadenia za vojny.

Co to je? muzes se o tom rozepsat? Zkousel jsem google a nic.

[niko]

Personen-Abwurf-Gerät - PAG. Je to v zasade kontajner v tvare leteckej bomby, neseny ako bomba pod kridlom bombarderu. Vo vnutri boli traja agenti. Kontajner bol po odhodeni spomaleny padakom. Vyhodou bolo, ze sa skupina a nou vezeny material nestracali. Nevyhodou, ze to bolo strasidelne a ludia v nom mrzli zimou. Vyuzivali ho aj Slovaci.
Na nete najdes viac.

[Alfik]

Podobné pokusy byly i s dopravou raněných, v podkřídelním kontejneru. Ty se ovšem "nevysypávaly" - ranění nemuseli ještě absolvovat nedobrovolný seskok
Osvědčilo se to prakticky jen ve Vietnamské válce, jinde ne, právě kvůli mrazu.

Popravdě řečeno, on ani výsadek (třeba našich) parašutistů z bombardéru v tomto ohledu nebyl nic moc. Oni totiž seděli v místech, kde by jindy byly bomby. Prostora nebyla nijak upravena, a seskakovali úzkým otvorem ve dně trupu, který byl jinak určen pouze k nouzáku posádky.
Takže tma, zima, nulové vybavení kyslíkem, a otloukání se o nekryté výztuhy a táhla.

[niko]

Zaujimavostou PAG a celkovo nemecku-priatelskych vysadkovych skupin je, ze nikto o nich nic podrobne nevie. Teda az na par. po 80 rokoch by som povedal, ze uz sa nieco na svetlo dostane, ale hold utajovat vedeli majstrovsky.

[Flogger G]

V aeroklubech ČSR se na počátku 50. let minulého století používal k malým výsadkům letoun M-1 Sokol (slavný předchůdce stroje L-40 Metasokol). Kromě pilota do letadla nastoupili dva paragáni, kteří museli před výskokem vylézt z kabiny na křídlo, jeden na pravou půlku křídla, druhý na levou a skluzem po křídle směrem k ocasu letadla provedli samotný seskok. Samozřejmě měli domluvený drobný časový interval. Druhý v pořadí otvíral padák jako první.

Ještě dodatek k parašutistům bývalého SSSR před WWII. Masový výsadek tisíců příslušníků výsadkových vojsk SSSR byl uskutečněn při obsazování Moldávie v r. 1940 z letadel TB-3 a TB-1. Oba typy umožňovaly jen ten seskok z křídla.

[niko]

Tak ono dodnes sa v Aerokluboch napr. z Cesny-172 skace tak, ze clovek musi de facto vyjst na kridelnu podperu a nasledne zoskocit.

[Flogger G]

JOOO! to máš pravdu. My takhle skákali z Brigadýra (L-60) a naši zkušení kolegové pamatovali ještě Čápa (K-65, jinak licenční Fi-156 Schtorch).

[niko]

No myslim, ze hlavne pre prvoskakajucych bol a je to celkom brutal. Zlata dobra Andula.

[Alfik]

JOOO! to máš pravdu. My takhle skákali z Brigadýra (L-60) a naši zkušení kolegové pamatovali ještě Čápa (K-65, jinak licenční Fi-156 Schtorch).

Taky z Brigadýra. Jednou
Ono se to zas tak moc použít nedá. Je to jen na otevření padáku paragánem, zádržkou by to takto asi nešlo. A vleze se do nich málo lidí.
A tyhle letadla nevystoupají zas tak vysoko, aby se to dalo využít na HiLo.
Andula jo, překvapivě, ta "vyleze" až přes 4 kilometry

[Flogger G]

Ještě se vrátím k přepravě pomocí pouzder PAG.
Tento způsob vysazení do týlu nepřítele používala Luftwaffe při dopravě agentů. Největší zkušenosti s touto formou přepravy a vysazením měli zřejmě příslušníci KG 200. Psal o tom také Peter E. Stahl ve své druhé knize vzpomínek na létání s Ju-88. Předně takový pasažér nemusel projít padákovou přípravou, byla tam však podmínka, že na agenta musí v cílové oblasti čekat tzv. uvítací výbor. Další výhoda byla pro posádku přepravujícího letadla, pasažér nebyl přepravován v prostoru posádky, tedy nepřekážel a nemohl svou činností ohrozit letoun a posádku stroje. Pokud byl agent přepravován v kabině posádky, u strojů Ju-88/188 to jinak nešlo, měli letci alespoň jistotu, že materiál a zbraně jsou v PAGu. V tom případě na zpravodajce nemusel čekat nikdo, pouzdro si otevřel sám. O tom se pan Stahl zmiňoval v souvislosti s upozorněním, že byly mnohdy přepravovány velmi nedůvěryhodné osoby.

[niko]

Myslim, ze PAGy pouzivala len vyhradne KG 200. najväcsia nevyhoda bola vraj psychologicka. Agent lezal hodiny v tme v chladnom puzdre pod lietadlom. To, ze agenti neboli ziadni extra vyskoleni vysadkari bolo uplne jasne. Na jednej strane to bol sice jednoduchy system vysadenia pre osadky lietadiel, na druhej strane ho ale agenti nemali radi. Zase ked tak vezmeme, agenti skakali prevazne len raz za zivot. Nech to uz dopadlo tak, ci onak. Cize stazovat sa uz nebol kto. Kolko memoarov takychto agentov ste kedy videli v obchode ? Ja za cely zivot jeden.