Dornier Do-17 "Flying Pencil"
Napsal: 30/11/2005, 20:20
*** Diskuse byla uzamčena. Aktualizovaná verze článku je k dispozici ZDE ***
Dalším německým středním bombardérem a jedním strojem který by se dal považovat za další velký článek bombardovacích sil Luftwaffe je Dornier Do-17.
První prototyp vzlétl 23. listopadu 1934 a krátce poté už se rozběhla sériová výroba pro zakázku od Luftwaffe.Ta v Do-17 viděla další ideální stroj pro své nové, moderní letectvo, jenže stejně jako ostatní stroje ani Do-17 nebyl těžkým bombardérem,ale středně těžkým strojem.
První bojové nasazení Do-17 se odehrálo ve Španělské občanské válce. Stejěn jako ostatní stroje byl nasazen při prvních útocích WW2 a jeho působnost se nezměnila ani po zbytek války. Hlavní chybou byla stejně jako u ostatních středních bombardérů nedostatečná obranná výzbroj, ta se skládala až ze 7x kulometu MG15 ráže 7,92 mm. Obranná výzbroj byla instalována na spodu a v prostoru kabiny – tato kabina byla poměrně malá, což sice (stejně jako u He-111) zlepšovalo psychologické účinky na posádku která na sebe viděla, ale zase stejně jako u He-111 měla při správně umístěné dávce od stíhačky smrtící účinky na posádku. Ostatně posádka byla špatně chráněna i jinde vzhledem ke špatnému pancéřování na které bylo mnohokrát poukazováno.
Bohužel stejně jako u všech ostatních letadel se tyhle nedostatky ukázaly až když bylo pozdě a Bitva O Británii měla ještě pokračovat a bombardéry byly každodenně nasazovány a údajně zkrátka nebylo tolik času na možné doplnění třeba toho pancéřování…ikdyž to nevím…také posádky trpěly dál.
Po nezdaru které utrpěly letky Do-17 v bitvě o Británii byly staženy tyto letky ze všech útoků kterým se měla do cesty postavit početná přesila, nebo do významných útoků – tuto úlohu přebral ve větší míře He-111. Do-17 ky byly přeřazeny na náhradní činnosti jako bylo námořní hlídkování, průzkum a dálkový průzkum.
V souladu s těmito úkoly byly vytvářeny nové verze tohoto stroje které měly tyto nedostatky vstřebávat.
Je pravda že Do-17 byl považován za nejrychlejší bombardér na světě. To bylo jeho krátkým rozpětím a silnými motory. Záporné bylo to že nebyl pancéřován zrovna dobře trup kvůli snížení hmotnosti.
Pumovnice byla spíše menší a pojala 1 000kg pum.
A jak dopadlo bojové nasazení v Rusku?…Nic moc – na začátku při útoku byly Do-17 jako bombardéry nasazeny klasicky, stíhací ochrana byla vždy na místě,ale s postupem času se stíhačky nedaly tak snadno zajistit Do-17 musely létat bez eskorty což dalo možnost ruským stíhačům volně napadat. Takže se opakovala situace z Bitvy o Británii a svazy Do-17 byly decimovány ruskými stíhačkami.
Bylo vytvořeno několik verzí které se odlišovaly výzbrojí nebo jinými aspekty – Do-215 ; Do-217 – to byl jakýsi nástupce Do-17.
Technické údaje: Dornier Do-17 Z
Motory: 2x Bramo 323P Fafnir; výkon 746 kW
Max. rychlost: 410 km/h
Dolet: 1 160 km
Dostup: 8 200 m
Rozměry:
Délka: 18,2 m
Rozpětí: 19 m
Výška: 5,03 m
Do-17 byl podle svého vzhledu nazýván stíhači RAF jako Flying Pencil neboli létající tužka

Do17-5.

Do-215

Do-17-1
Dalším německým středním bombardérem a jedním strojem který by se dal považovat za další velký článek bombardovacích sil Luftwaffe je Dornier Do-17.
První prototyp vzlétl 23. listopadu 1934 a krátce poté už se rozběhla sériová výroba pro zakázku od Luftwaffe.Ta v Do-17 viděla další ideální stroj pro své nové, moderní letectvo, jenže stejně jako ostatní stroje ani Do-17 nebyl těžkým bombardérem,ale středně těžkým strojem.
První bojové nasazení Do-17 se odehrálo ve Španělské občanské válce. Stejěn jako ostatní stroje byl nasazen při prvních útocích WW2 a jeho působnost se nezměnila ani po zbytek války. Hlavní chybou byla stejně jako u ostatních středních bombardérů nedostatečná obranná výzbroj, ta se skládala až ze 7x kulometu MG15 ráže 7,92 mm. Obranná výzbroj byla instalována na spodu a v prostoru kabiny – tato kabina byla poměrně malá, což sice (stejně jako u He-111) zlepšovalo psychologické účinky na posádku která na sebe viděla, ale zase stejně jako u He-111 měla při správně umístěné dávce od stíhačky smrtící účinky na posádku. Ostatně posádka byla špatně chráněna i jinde vzhledem ke špatnému pancéřování na které bylo mnohokrát poukazováno.
Bohužel stejně jako u všech ostatních letadel se tyhle nedostatky ukázaly až když bylo pozdě a Bitva O Británii měla ještě pokračovat a bombardéry byly každodenně nasazovány a údajně zkrátka nebylo tolik času na možné doplnění třeba toho pancéřování…ikdyž to nevím…také posádky trpěly dál.
Po nezdaru které utrpěly letky Do-17 v bitvě o Británii byly staženy tyto letky ze všech útoků kterým se měla do cesty postavit početná přesila, nebo do významných útoků – tuto úlohu přebral ve větší míře He-111. Do-17 ky byly přeřazeny na náhradní činnosti jako bylo námořní hlídkování, průzkum a dálkový průzkum.
V souladu s těmito úkoly byly vytvářeny nové verze tohoto stroje které měly tyto nedostatky vstřebávat.
Je pravda že Do-17 byl považován za nejrychlejší bombardér na světě. To bylo jeho krátkým rozpětím a silnými motory. Záporné bylo to že nebyl pancéřován zrovna dobře trup kvůli snížení hmotnosti.
Pumovnice byla spíše menší a pojala 1 000kg pum.
A jak dopadlo bojové nasazení v Rusku?…Nic moc – na začátku při útoku byly Do-17 jako bombardéry nasazeny klasicky, stíhací ochrana byla vždy na místě,ale s postupem času se stíhačky nedaly tak snadno zajistit Do-17 musely létat bez eskorty což dalo možnost ruským stíhačům volně napadat. Takže se opakovala situace z Bitvy o Británii a svazy Do-17 byly decimovány ruskými stíhačkami.
Bylo vytvořeno několik verzí které se odlišovaly výzbrojí nebo jinými aspekty – Do-215 ; Do-217 – to byl jakýsi nástupce Do-17.
Technické údaje: Dornier Do-17 Z
Motory: 2x Bramo 323P Fafnir; výkon 746 kW
Max. rychlost: 410 km/h
Dolet: 1 160 km
Dostup: 8 200 m
Rozměry:
Délka: 18,2 m
Rozpětí: 19 m
Výška: 5,03 m
Do-17 byl podle svého vzhledu nazýván stíhači RAF jako Flying Pencil neboli létající tužka

Do17-5.

Do-215

Do-17-1