Ivan Iljin (1883-1954)

Britské, americké, ruské, japonské osobnosti a vojáci.

Moderátoři: Pátrač, Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Ivan Iljin (1883-1954)

Příspěvek od Rase »

Iljin02.jpg

Stvořitel ruského fašismu Ivan Iljin

Je dějinný paradox, že země dříve hájící komunismus nyní prosazuje fašismus, proti kterému tak urputně bojovala. Pokud se chceme o tomto, na první pohled nesmyslu, dozvědět víc, musíme se vydat až na počátek 20. století k jednomu zapomenutému Moskevskému filozofovi.

Ivan Alexandrovič Iljin (1883-1954) byl ruský filozof, náboženský myslitel a publicista. Jedná se o autora tzv. křesťanského fašismu, který spojuje mystické představy s tradičními fašistickými hodnotami. Narodil se v aristokratické rodině rurikovského původu, jeho kmotrem byl car Alexandr III. Alexandrovič. V letech 1901 až 1906 vystudoval právo na Moskevské státní univerzitě a pod vlivem profesora Pavla Ivanoviče Novgorodceva se začal zajímat o filozofii. Svou doktorskou práci věnoval německé filozofii 19. století a roku 1911 vyjel na roční pobyt do západní Evropy, aby na ní pracoval. Soustředil se zejména na Hegelovu filozofii státu a práva. I když únorovou revoluci roku 1917 spolu s ostatními liberály schvaloval jako osvobození národa, bolševická revoluce o půl roku později ho zklamala a později ji popsal jako nejhorší katastrofu v dějinách ruského státu. Roku 1918 se sice ještě stal profesorem práva na Moskevské univerzitě a uveřejnil svou práci o Hegelovi, ale jeho antikomunistické názory ho stále více zaváděly do konfliktu s novým režimem. Byl několikrát uvězněn a roku 1922 spolu s řadou jiných intelektuálů (asi 160 lidí) opustil Rusko na takzvané lodi filozofů. V letech 1923 až 1934 působil Iljin jako profesor na berlínském Ruském vědeckém institutu. Stal se hlavním ideologem ruské "bílé" (antikomunistické) emigrace. V německém exilu se Iljin stal stoupencem Benita Mussoliniho (později i Hitlera) a začal propagovat politické násilí. Byl znepokojen tím, že Italové dospěli k fašismu dříve než Rusové a připisoval jim alespoň inspiraci u ruských Bílých. Ve dvacátých letech 20. století věřil, že bílí ruští exulanti, v jeho podání "mí bílí bratři, fašisté", se vrátí k moci v Rusku, které bylo v té době ovládáno komunistickými revolucionáři. V letech 1922–1938 pobýval v Berlíně a pracoval ve státním institutu, kde sepisoval kritické analýzy sovětské politiky (např. v roce 1931 Svět nad propastí a Bolševický jed). V Hitlerovi viděl ochránce civilizace před bolševismem. Byl názoru, že vůdce "má nesmírné zásluhy o celou Evropu", protože zabránil dalším revolucím podle ruského vzoru. Konstatoval, že Hitlerův antisemitismus je odvozen z ideologie ruských Bílých, litoval, že Evropa Hitlerovo hnutí nechápe a vyzýval k tomu, aby se Rusové na nacismu podíleli. V roce 1934 jej nacisté donutili odejít z práce a dali pod policejní dozor, ale s pomocí skladatele Sergeje Rachmaninova se roku 1938 Iljinovi podařilo emigrovat do Švýcarska. Usadil se v Ženevě. V té době hovořil ve svých přednáškách o tom, že Rusko se ocitlo pod komunistickým jhem vinou dekadentního Západu, avšak přijde den, kdy se díky křesťanskému fašismu osvobodí a přinese svobodu i dalším. Rusko nemělo být vnímáno jako komunistické nebezpečí, ale jako budoucí pramen křesťanské spásy. Když SSSR v roce 1945 vyhrál válku a rozšířil své impérium na západ, Iljin začal psát pro budoucí generace Rusů. Své dílo označoval za malou lucernu v hluboké tmě. Ačkoliv Iljin zemřel zapomenut 21. prosince 1954 v Zollikonu, rozpad Sovětského svazu vdechl jeho dílu druhý život. Na začátku 21. století bylo jeho dílo využito k podpoře autoritářské ideologie ruského prezidenta Vladimira Putina a hlavní představitelé Ruska se jeho myšlenkami dnes řídí. Ostatky Ivana Iljina a jeho manželky byly z osobní iniciativy ruského prezidenta roku 2005 převezeny ze Švýcarska do Ruska a jsou dnes uloženy na hřbitově Donského kláštera v Moskvě.

Ivan Iljin nakonec napsal dohromady čtyřicet knih. Některé jeho práce jsou nesmyslné tirády, jindy jde o metafyzické a morální ospravedlnění totalitárního fašistického státu. Základní myšlenky svého křesťanského fašismu přitom tento ruský ideolog formuloval již ve své dizertační práci "o Božím nezdaru se světem", kterou dokončil krátce před vypuknutím ruské revoluce roku 1917. Hlavní myšlenky tohoto textu jsou následující:

Rus pohlédl Satanovi zpříma do očí, posadil Boha na psychoanalytický gauč a pochopil, že jeho národ může spasit svět. Zmučený Bůh se Rusovi jal vyprávět příběh svého neúspěchu: Na počátku bylo Slovo, dokonalé a ryzí, a to Slovo byl Bůh. Pak se však Bůh dopustil mladické chyby. Stvořil svět, aby sám sebe dovršil, ale namísto toho se pošpinil a před svou hanbou se pokusil skrýt. Bůh – a ne Adam – se tak dopustil prvotního hříchu, když do světa vpustil nedokonalost. Jakmile se na světě objevili lidé, začali chápat fakta a zažívat pocity, které nebylo možné složit k obrazu toho, co Bůh zamýšlel. Každá další myšlenka nebo vášeň tak jen prohlubovala Satanovo sevření našeho světa.

A tak Rus, filozof, chápe dějiny jako katastrofu. Od stvoření světa nedošlo k ničemu, co by za něco stálo. Svět se stal smyslu zbavenou změtí úlomků. Čím usilovněji se mu lidé snažili porozumět, tím hlouběji zabředal do bažiny hříchu. Moderní společnost se svým pluralismem a občanskou společností pak rány světa jen dále drásá a drží tak Boha v jeho vyhnanství. Jeho jedinou nadějí proto zůstává spravedlivý národ, který bude následovat Vůdce do politické totality, a tak začne s opravou světa, která snad může božské spasit. A jelikož je jednotící princip Slova jediným dobrem v kosmu, cokoliv podniknuté k dosažení jeho návratu musí být ospravedlnitelné.

Demokracie nejsou protikladem bolševismu, spíše ho umožnily. Není jiné cesty, než zabránit šíření zla tím, že se zničí střední třída, zlikviduje občanská společnost a ideologie individualismu bude přetavena do vědomí národní podřízenosti. Sovětské a evropské vlády musí být smeteny – fašistické převraty představují akty spásy. Rusové byli a budou v tomto zápase předvojem. V boji s bolševismem bělogvardějci protofašismus vynalezli, "bílé Rusko", které bude obnoveno, představuje fašistickou budoucnost.


Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Iljin
https://www.lidovky.cz/relax/okupace-va ... agazin_ape
https://www.facebook.com/groups/6662907 ... 468730944/
https://deliandiver.org/2019/03/ivan-il ... ast-1.html
https://deliandiver.org/2019/03/ivan-il ... ast-2.html
https://www.nybooks.com/online/2018/03/ ... n-fascism/
https://www.nybooks.com/articles/2018/0 ... a-russian/
https://www.kabinetkuriozit.eu/stvorite ... van-iljin/

Obrázek
Ivan Iljin v roce 1901

Ivan-Ilyin.jpg
nesterov-iljin.jpg
Michail Vasiljevič Něstěrov: Myslitel (portrét Ivana Iljina), z roku 1921

1tsgr6e6jda61.jpg
Naposledy upravil(a) Rase dne 2/10/2022, 09:46, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Ivan Iljin (1883-1954)

Příspěvek od Rase »

Bílí Rusové byli tvůrci protofašismu, tvrdil Iljin, neboť bojovali proti bolševismu, který byl úpadkovým produktem moderní společnosti.

309896908_10228261545824128_2267631834672771610_n.jpg

Pohřeb bělogvardějských vojáků v Donském klášteře v Moskvě. Během Putinovy vlády došlo v Rusku k rehabilitaci "bílého Ruska", tj. lidí, kteří bojovali s bolševiky.

310029264_10228261632826303_237813230491066566_n.jpg

Ivan Iljin je pohřben v památníku bělogvardějců v Donském klášteře v Moskvě. Památník byl otevřen v roce 2009 a Iljinovy ostatky sem byly z iniciativy samotného Putina přivezeny ze Švýcarska, kde tento bílý ideolog v roce 1954 zemřel.

310099737_10228261633426318_7203167348020465693_n.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Škvoří admirál
vojín
vojín
Příspěvky: 17
Registrován: 1/11/2015, 15:12
Bydliště: Teplice

Re: Ivan Iljin (1883-1954)

Příspěvek od Škvoří admirál »

S tím, jak je poslední dobou Iljin zmiňován v médiích v souvislosti s válkou, jsem hledal o této postavě informace a nic moc jsem nenašel, tak jsem vděčnej za tento článek.
Ta jeho hra na křesťanskou nótu je neuvěřitelná haluz, která je v rozporu se základy křesťanského učení (stejně tak jako rabínského judaismu, i jiných náboženství). To je o dokonalém bohu a nedokonalém (někdy nechápajícím) člověku. Vrcholem toho je fakt, že Iljin píše stejně tak, jak se v Písmu projevuje Satan. Bůh je tedy představen jako břídil, který stvořil špatný, nedokonalý svět, a on je ten, který bude dávat lidem návod na vybudování ráje na zemi.
Takových Iljinů tu bylo.
Uživatelský avatar
Martin.K
praporčík
praporčík
Příspěvky: 320
Registrován: 30/1/2009, 00:23
Bydliště: Ostrov

Re: Ivan Iljin (1883-1954)

Příspěvek od Martin.K »

Zajímavý, jak je podobnej známějšímu Iljičovi, podobnej ksindl.
Tvůj temný oheň ti nepomůže, plameni Udúnu. Vrať se do stínu!
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Osobnosti, vojáci, příběhy“