Obří hydroplán Dornier Do X
V roce 1924 se rozhodl inženýr Claude Honoré Desiré Dornier (1884-1969), že postaví největší hydroplán na světě. Měl se stavbou letadel tohoto typu bohaté zkušenosti. Na konci roku 1925 měl hotovy plány a mohl se začít stavět první prototyp. Po 240 tisících hodinách práce byl stroj nazvaný Dornier Do X v roce 1929 dokončen. Letoun měřil na délku 40 metrů, rozpětí měl 48 metrů. Hmotnost prázdného stroje činila 28 250 kg a maximální vzletová hmotnost až 56 000 kg. Pohánělo jej 12 hvězdicových motorů vyrobených Firmou Siemens (byl to však licenční Bristol Jupiter), které byly umístěny nad křídlem (aby je co nejméně ovlivňovala vodní tříšť) v šesti gondolách, v každé byl jeden tažný a jeden tlačný motor s čtyřlistými vrtulemi, o výkonu 391 kW (524 hp). Maximální rychlost činila 211 km/h (cestovní rychlost: 175 km/h), dolet 1 700 km a dostup 3 200 m. Počet členů posádky byl 10-14 (piloti, technici, stevardi) a kapacita letounu byla 66-100 cestujících, podle toho jak si majitel uspořádal trup. V luxusní verzi byla uvnitř i jídelna, kuřárna a bar. Interiér se mohl případně vybavit lůžky na spaní jako ve vlaku. Celkem byly vyrobeny jen tři kusy, protože nastala velká hospodářská krize a letoun byl velmi drahý. Prototyp provozovala firma Dornier, sériový kus X1 koupila Lufthansa (která záhy převzala i prototyp) a X2 italská Regia Aeronautica (obě je provozovaly ze stejné základny v La Spezii. Jejich letecká kariéra ale netrvala dlouho. Brzy za letu u Do X upadla ocasní část, posádce se ale podařilo nouzově přistát na vodní nádrži. Oprava trvala tři roky, ale poté už stroj nevzlétl, byl dán do muzea. Dalším dvěma kusům se stalo to samé o pouhý měsíc později, opět bez havárie, ale raději je vyřadili a později sešrotovali. Uzemněný prototypový kus byl zničen při britském náletu v roce 1943.
Zdroj:
Historie techniky - Robert Němec
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dornier_Do_X
