Moldavská armádo kam kráčíš?
Napsal: 30/10/2022, 10:50
Ozbrojené síly Moldavské republiky
Ozbrojené síly Moldavské republiky se skládají z moldavské armády (téměř 6000 mužů), letectva (1300 mužů) a námořnictva (150 mužů) na Dunaji a Dněstru. Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Téma se ale neustále vrací a země je rozdělena na "proevropské" zastánce připojení k Rumunsku a "proruské" zastánce nezávislosti. Dalším problémem současného Moldavska je Podněstří, které v roce 1990 vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice. Právě porážka moldavské armády v Podněstří zdůraznila potřebu vytvořit profesionální armádu čítající 12 000 až 15 000 dobrovolníků. V roce 1994 sestávala moldavská pozemní armáda z 9 800 mužů, rozdělených do tří motorizovaných ozbrojených brigád - pěchotní, průzkumné a útočné. V roce 1995 dosáhly ozbrojené síly téměř 11 000 dobrovolníků a plánovalo se vytvořit profesionální armádu dle vzoru americké armády. Do roku 2007 ale byl početní stav moldavské armády snížen na 5 710 mužů, rozčleněných do tří motorizovaných brigád, dělostřelecké brigády, ženijního praporu a samostatné strážní jednotky. Vybavení zahrnovalo 44 bojových vozidel BMD-1 a 266 obrněných transportérů (především BTR-60PB), včetně 91 TAB-71M, stejně jako 227 děl (jen 52 ráže 152 mm). Jiné zdroje tvrdí, že armáda Moldavska čítá přibližně 5 000 až 7 500 aktivních vojáků a asi 65 000 až 70 000 záložníků. Celkově tak jsou možnosti moldavské armády značně omezené a docela zde chybí tanky, letadla a těžší zbraně.
Právě nevalný stav moldavské armády se ukázal být velkým problémem v době propuknutí války na Ukrajině, kdy se často zmiňoval ruský záměr pokračovat z Ukrajiny právě na Moldavsko (přes Podněstří). Případně útok ozbrojených sil z Podněstří na Oděsu (od Západu). Rusko v Podněstří udržuje vojenský sbor, který čítá zhruba 1500 vojáků. Samotné Podněstří podle některých odhadů nyní disponuje zhruba 7500 vojáky. V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po květnovém zasedání bezpečnostní rady uvedla, že podněsterské "proválečné frakce" se pokuošejí o vyostření napětí. V červenci 2022 Moldavsko zakázalo ruským vojákům z takzvané operační skupiny (OGRO) umístěné v Podněstří vstup na své území. "Důstojníci takzvané operační skupiny ruských vojsk nebyli vpuštěni na území Moldavska - nelegální formace na území naší země, která porušuje status neutrality," řekl mluvčí moldavského ministerstva zahraničí Daniel Vode. "Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace v této souvislosti opakuje stanovisko moldavských úřadů k nutnosti bezpodmínečně obnovit proces stahování ruských jednotek a muničních skladů z naší země," dodal Vode. Patrně netřeba připomínat, že ruské síly se z území Podněstří nestáhly.
Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že letos hodlají výrazně zvýšit podporu Moldavsku a dodat jeho ozbrojeným silám další vojenské vybavení. Cesta šéfa Evropské rady do moldavské metropole se koná poté, co byla z moldavského separatistického regionu Podněstří hlášena řada incidentů. Evropský blok přezkoumává i možnosti, jak Moldavsku pomoci posílit ozbrojené síly, uvedl podle Reuters rovněž Michel. Tato pomoc by byla nad rámec již přislíbené podpory v oblasti logistiky a kybernetické obrany. Podtrhl, že je potřeba předejít jakékoli eskalaci napětí, které narůstá kvůli incidentům v Podněstří.
Obavy ze státního převratu v Moldavsku
Aktuálně přešla ukrajinská rozvědka s tvrzením, že ruská bezpečnostní služba FSB připravuje v Moldavsku státní převrat. Hlavním cílem je svrhnutí prozápadní prezidentky Sanduové a posílení vlivu Kremlu, přičemž sází na "proruského" politika Ilana Šora. Moldavsko po ruské invazi na Ukrajinu přišlo o svou energetickou bezpečnost a nejchudší země Evropy se kvůli téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu ocitla v nevídané krizi. Obavy do společnosti přináší i zamrzlý konflikt v Podněstří, separatistickém regionu, který hrozí připojením k Rusku - s kterým ale nesousedí. Když tedy svolal šéf moldavské opoziční strany Ilan Šor demonstraci, tisíce lidí přišly před moldavský prezidentský palác, kde požadovaly odstoupení prozápadního vůdce země. Šorovy aktivity mají vést k rozvrácení moldavské vlády a příklonu politiky země ke Kremlu, vyplývá ze zjištění ukrajinské rozvědky, do kterých nahlédl deník The Washington Post. Politik, kterého ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) označuje jako "Mladý", představuje vedoucí osobnost těchto snah Kremlu. FSB převedla desítky milionů dolarů od některých největších ruských státních společností na zajištění vlivu v síti moldavských politiků a přeorientování politiky země směrem k Moskvě, vyplývá ze zjištění. Bezpečnostní služba měla mimo jiné také vyslat tým ruských politických stratégů, aby Šorově straně poskytli poradenství. Bezpečnostní služba měla pomáhat i s ochranou černých obchodů před prověrkou moldavských úřadů. Šor jakoukoliv podporu z Mosky popřel a obvinil moldavskou vládu z prozápadního příklonu, který podle něj zemi akorát dovedl blízko k hospodářskému kolapsu. Sám Rusko podporuje a mluví o tom, že by se mu Moldavsko mělo přiblížit kvůli dodávkám energií. Šorův vliv nicméně roste i co se týká Kremlem podporovaných médií. V září byla převedena kontrola nad dvěma hlavními proruskými televizními kanály v Moldavsku na jeho blízkého spolupracovníka. Šor má tak nyní významnou platformu k prosazování agendy nakloněné Moskvě. Americké ministerstvo financí ve středu uvalilo sankce na několik ruských i moldavských organizací a jednotlivců. Na sankčním seznamu se objevil i Šor kvůli tomu, že měl spolu se zástupci dalších oligarchů koordinovat vyvolávání politických nepokojů v Moldavsku a přijímat ruskou podporu. Šor se měl podílet také na podkopávání moldavských snah o vstup do Evropské unie. Země se i tak spolu s Ukrajinou stala kandidátským státem.
Moldavsko je vůči ruskému tlaku obzvláště zranitelné kvůli téměř stoprocentní závislosti na jeho plynu. Občany země zasáhlo více než pětinásobné zvýšení cen plynu a účty za energie nyní představují více než 60 procent životních nákladů průměrného Moldavana, uvedli představitelé v Kišiněvě. Gazprom, ruský exportér zemního plynu, snížil tento měsíc dodávky do Moldavska o téměř třetinu a hrozí dalším snížením v listopadu. Elektřinu do země dovážela rovněž Ukrajina, ale po ruských útocích na její infrastrukturu tento měsíc byly dodávky pozastaveny. "Každá bomba, která spadne na ukrajinskou elektrárnu, je bombou, která spadne i na moldavské dodávky elektřiny," řekl podle Postu Nicu Popescu, moldavský ministr zahraničí. Moldavsko se nyní snaží získat plyn od jiných zdrojů - vypomohlo Polsko, ale stále však jde jen o zlomek toho, co země potřebuje. Právě energetická krize představuje jednu z obav moldavských představitelů. Šor by ji totiž mohl využít k vyvolání větších protestů a z tisícovky lidí před prezidentským palácem by mohlo dojít až ke svržení vlády. Snahy Kremlu o rozvrácení Moldavska zevnitř trvají už několik desítek let. Nyní by ale mohly by ještě zesílit, pokud Rusko utrpí na Ukrajině další ztráty, obávají se moldavští a američtí představitelé. Podobného názoru je i moldavský vicepremiér Oleg Serebrian. "(Rusové) jsou velmi rozpačití z celé ukrajinské operace a potřebují někde uspět," vysvětlil pro Post. "Já osobně se obávám, že Moldavsko je snadnější cíl než Ukrajina. Takže pro jakési morální přezbrojení ruské společnosti by mohli v Moldavsku použít jiné nástroje. Prvním z nich je ten ekonomický." Kreml mimo energetiku využívá v Moldavsku ještě jednu účinnou a časem ověřenou zbraň - korupci. Moldavská protikorupční prokuratura tento měsíc zadržela 24 lidí, včetně členů Šorovy strany, v souvislosti s údajným nezákonným financováním demonstrací.
Než získala značný vliv Šorova strana, byla FSB nejlépe napojená na moldavské socialisty, vyplývá z dokumentů. V čele Socialistické strany stojí Igor Dodon, bývalý moldavský prezident. Dodon se během svého funkčního období v letech 2016 - 2020 zapletl do řady korupčních skandálů. Na jednom tajně nahraném videu, které uniklo v roce 2019, Dodon přiznal, že dostává finanční prostředky z Kremlu, část i od Gazpromu. Čelil pak obvinění z velezrady, nezákonného obohacování, korupce a nezákonného financování strany. U soudu obvinění odmítl s tím, že případ proti němu je politický. FSB po zvolení nové prozápadně smýšlející prezidentky Sanduové vypracovala plán, který měl za využití socialistů jako největší strany v parlamentu ve spojení se Šorovou stranou sloužit k udržení vlivu Ruska. Mimo jiné obsahoval záměr přijmout zákon, který by převedl kontrolu nad moldavskou bezpečnostní a zpravodajskou službou z prezidenta na parlament. Socialisté ale v následujících parlamentních volbách pohořeli, a z plánu tak sešlo.
Zdroj:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/voj ... 041430_gen
https://www.e15.cz/moldavsko-podnestri-rusko-mapa