Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 16.
Napsal: 5/12/2022, 06:31
Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB 1931-1945. Č 16.
Do neděle 5. března 1944, se završil několik měsíců trvající výcvik Činditů a vše bylo také i materiálně připraveno k započetí Operace Thursday, II. operaci Činditů, k útokům do týlu japonské armády v Barmě. Na svém místě byly také připraveny Dakoty DC-3, kluzáky a vše ostatní pro akce v týlu. „Každý pilot i každý Čindit věděl, co se od něj očekává. Každý věděl, jakou odpovědnost na sebe bere a do jakého nebezpečí a nejistoty vlastně jde. Přítomnost generála Slima a mnoha britských a amerických velitelů ještě zvýšila napětí, jež zde před zahájením operace panovalo“. Napsal historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 109., 110.
Mapa operace Thursday, mapa je majetkem Wikipedie, zde byly upraveny rozměry.
Ale jak již to tak někdy bývá, i velká akce má svá nečekaná překvapení a měla je i Akce Thursday. Totiž ani ne půl hodiny před tím, než měla být II. akce Činditů spuštěna, přijel do hlavního tábora, odkud byla celá akce řízena, major Russhon z USAAF. Major Russhon i přes Wingateův výslovný nesouhlas, na rozkaz plukovníka Cochraneho, odletěl k obhlídce přistávacích ploch. Při této obhlídce Russhon zjistil (a na místě i zdokumentoval pomocí fotografií), že přistávací plocha pod kódovým označením „Piccadilly“, je zatarasena ohromnými kmeny, které tak činí přistání jakéhokoliv letadla zcela nemožným. Zde pak jsou další reakce: „Wingateovou první reakcí bylo to, že napadl Cochranea za neuposlechnutí rozkazů, ale brzy se uklidnil a dokonce se (při své prudké povaze) omluvil. Uvědomil si totiž, že plukovník Cochrane zachránil celou akci od jisté katastrofy.“
Tahle nová informace náhle změnila celou situaci. První reakcí rozpravy ihned byla otázka, zda japonská výzvědná služba nějakým způsobem neodhalila podrobnosti plánu Operace Thursday? Nebo že by náhoda? Další pak v diskuzi bylo, že když nemůžeme použít „Piccadilly“, bude nutné zrušit akci?. Jaký jiný plány by byl nyní rychle vymyslet? „Wingate, kterého tato rána pod pás pořádně rozrušila, se poradil s Calvertem. Ač sám Wingate letět neměl, zdráhal se odvelet své muže někam, kde by museli jakkoli zbytečně riskovat. Calvert, který by měl být po vzoru maršála Neye nazýván nejstatečnějším ze všech statečných, rychle zhodnotil celou situaci a prohlásil, maje na vědomí opozici a chabou podporu (celé akce), kterou jim v jejich snažení dávalo velení v Indii, že pokud operace nezačne hned, bude s nejvyšší pravděpodobností zrušena úplně. Řekl tedy, že je připraven odletět se svou brigádou (77. BRIGÁDA) a přistát se všemi letouny na ´Broadwayi´. Jeho prohlášení bylo předáno Wingateovi a poté i Slimovy, který byl nucen učinit konečné rozhodnutí.
Také další fakta, která v souhrnu sepsal historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 111., a která stvrzují další historické zdroje, viz Použité podklady, budu raději ocitovat:
„Jednou z tragedií celého činditského příběhu byla nezdolná propast mezi dvěma jinak vynikajícími vojáky a veliteli – Slimem a Wingatem. Nikdo přesně neví, co se tehdy v tu osudnou hodinu přesně stalo. Wingate si napsal svou verzi, někteří další, kteří zde byli přítomni – Calvert, Cochrane, Tulloch a Sir Robert Thompson – mají zase svoji verzi, i když zároveň dosvědčili, že i Slimova verze je správná. V knize- Defeat Into Victory - , napsané v roce 1955, Slim popisuje moment, kdy na velitelství přišly fotografie. Zmiňuje se o tom, že se Wingate opět dostal do svého ´emotivního stavu´a ´stále opakoval, že operace musí být zrušena´. Slim dále popisuje, jak si vzal Wingatea stranou, ´aby zabránil zbytečným scénám před americkými důstojníky´, jak se Wingate´uklidnil a začal se kontrolovat´, a jak potom řekl Slimovi: ´přebíráš zodpovědnost´. Tato verze, ve které si mimo jiné Slim spletl i jméno ohroženého letiště, se bohužel tak liší od ostatních očitých svědectví, že nemůže nikde obstát.“
Brigádní generál Calvert, velitel 77. BRIGÁDY, v popisované operaci velitel vedoucí brigády, pak celou, v předchozím popsanou příhodu vyprávěl tak, že Wingate okamžitě souhlasil s požadavkem, že si on Calvert vezme celou svou brigádu a přistane s ní na nezávadném letišti „na ´Broadwayi´“. Mnozí historici, kteří tuto hádku popisují, se pak přiznávají, že vlastně nikdo neví přesně, jak se vše seběhlo, ale že bylo rozhodnuto, že 77. BRIGÁDA prostě přistane na letišti Broadway, což mělo být pak dokonce familiérně řečeno pro piloty letící se 77., „ Hele kluci – našli jsme pro vás lepší místo na přistání“. Tito samotní piloti se s touto změnou prý vyrovnali znamenitě a první letouny a kluzáky se vydaly na cestu již asi o hodinu později, než zněla hodina pro původní plán!
Generálmajor Wingate, foto je majetkem Wikipedie a zde bylo zmenšeno.
Operace Thursday začala.
Jak je nyní patrné celá II.Činditská akce, Operace Thursday, byla pak zahájena ve velké rychlosti v důsledku svého zpoždění. Nebyl čas na nic, tedy ani na vyzkoušení vlečné techniky během letu. Je tady nutno říci, že každé letadlo vleklo dva kluzáky, ačkoli pro mnohé piloty byla akce premiéra. Nutno též říci, že některé kluzáky musely být přetíženy a nemohly se proto vyšplhat do bezpečné výšky pro přelet hor, za kterými ležel Imphal, takže se musely nakonec vrátit. Jiné letouny s kluzáky sice s obtížemi překážku, horu, překonaly, ale při další cestě se jim přetrhla vláčná lana a mnoho jich pak spadlo do oblasti Assamu a Barmy. „Z více než 60 kluzáků jich jen 37 přistálo na na Broadwayi. Mnoho dalších jich však, naštěstí, přistálo na přátelském území a osádky se pak vrátily na svou základnu. Je ale patrné, že zrovna tato akce pro Čindity znamenala těžké ztráty. Na druhé straně byla jiná kladná skutečnost, že se podařilo Spojencům zmást japonské vojáky, „kterým pak trvalo velmi dlouho, než lokalizovali hlavní základnu na Broadwayi“.
Ještě však přece něco k přistávání na plošině Broadwayi. Prvá přistání kluzáků se skutečně nedařila, neboť nikdo nezachytil dva stromy, které nebyly z letadla vidět a ani nebyly vidět na leteckých snímcích. Na fotografiích nebylo vidět ani velké množství malých i větších příkopů, které byly rozesety po celé přistávací ploše, a právě díky některým z příkopů se pak kluzáky převrátily, anebo do nich, na konci, úplně narazily jako do překážky. V jednom z přistávajících kluzáků byl také důležitý buldozer. Kluzák při přistání narazil do stromů stojících na konci přistávací plochy. Posádka kluzáku byla po nárazu vymrštěna z pilotní kabiny a buldozer si pak prorazil cestu předkem kluzáku a po krátké jízdě skončil v džungli. Očití svědci pak po čase o tom vyprávěli, že byli zcela zaraženi, když okolo nich projížděl buldozer bez řidiče a o chvíli vjel na letištní plochu.
Pro brigádního generála Calverta byla vše jen noční můra, protože rozbité kluzáky bylo jen velice těžko možné ihned odstranit z letištní plochy, a tak další přistávající kluzáky do vraků narážely a končily v troskách. A tak prý velice rychle vymyslel kódová znamení pro přistání: „Pork saussage“ (vepřový párek) – když bylo vše v pořádku - , a „Soya link“ (Sojový salám)“ – pokud nebylo možno přistát a další lety musely být pozastaveny.
Později generál Calvert, v brzkých ranních hodinách, prý ze strachu, aby se stále zvyšující letecký provoz kluzáků, nezvrhl jen ve stále větší ztráty, vyslal signál „Soya link“ (Sojový salám)“. Vyslání tohoto signálu se prý tehdy velice dotklo Slima, Wingatea a Tullocha, kteří na celé dění a zprávy čekalo v Lalaghatu. Tulloch řekl Wingatemu, že by si měl jít odpočinout a prospat se. Byl prý si tehdy zcela jist, že v pozdějším ránu přijdou mnohem povzbudivější zprávy. O ránu 5. března 1944, pak historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 112., píše tyto věty:
„Ráno Calvert změnil své rozhodnutí, protože byl americkými ženisty několikrát ujištěn, že pomocí buldozeru bude možné odstraňovat ty kluzáky, které při přistání havarují. Bude také možné vyčistit a upravit celou dráhu i pro Dakoty DC-3, které měly přiletět ještě ten večer. I když o tom měl jistě jisté pochybnosti, přece jen Calvert vyslal na základnu „Pork saussage“ (vepřový párek). Takže po první neúspěšné akci, kdy 77. BRIGÁDA ztratila 20 svých lidí a 30 jich bylo zraněno, začaly operace na Broadwayi dostávat očekávaný spád. Takto popisuje celou událost maršál Baldwin: ´Nikdo předtím nemohl vidět tak nádhernou dopravní operaci, jaká proběhla na zdejší provizorní runwayi uprostřed džungle za svitu měsíce. Dakoty přilétaly a odlétaly různými směry celou noc, každé tři minuty přistálo jedno letadlo´. Druhou noc přiletěl Wingate, čehož měli všichni Čindité velkou radost. Začalo se s budováním první pevnosti´.“
Generál Calvert (zcela vlevo), foto je majetkem Wikipedie, zde bylo zmenšeno.
Letecké souboje, vybojování letecké nadvlády.
Velkému úspěchu v prostoru pevnosti Broadwayi, a vlastně i v celém prostoru, kde se Operace Thursday měla odehrávat, velice napomohlo už v jejím začátku to, že se do vzdušných soubojů zapojily Cochranovy letouny z leteckého komanda Hurricanů Královského letectva. Většina těchto leteckých bombardování směřovala přímo na nejbližší japonská letiště. „Během prvních dvou dnů bylo zničeno 78 japonských letadel, daleko větší množství jich však bylo poškozeno, což způsobilo, že v době zahájení operce Thursday nebyl zaznamenán žádný větší letecký útok ze strany Japonců. Jedna velmi zajímavá poznámka, která se váže k oné osudné nedělní noci, přišla právě od Japonců. Tisíce japonských vojáků bylo připraveno na linii Čjintwinu (řeka) k útoku. Když však Japonci viděli přilétat spojenecké letouny, začali se bát.“
Do neděle 5. března 1944, se završil několik měsíců trvající výcvik Činditů a vše bylo také i materiálně připraveno k započetí Operace Thursday, II. operaci Činditů, k útokům do týlu japonské armády v Barmě. Na svém místě byly také připraveny Dakoty DC-3, kluzáky a vše ostatní pro akce v týlu. „Každý pilot i každý Čindit věděl, co se od něj očekává. Každý věděl, jakou odpovědnost na sebe bere a do jakého nebezpečí a nejistoty vlastně jde. Přítomnost generála Slima a mnoha britských a amerických velitelů ještě zvýšila napětí, jež zde před zahájením operace panovalo“. Napsal historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 109., 110.
Mapa operace Thursday, mapa je majetkem Wikipedie, zde byly upraveny rozměry.
Ale jak již to tak někdy bývá, i velká akce má svá nečekaná překvapení a měla je i Akce Thursday. Totiž ani ne půl hodiny před tím, než měla být II. akce Činditů spuštěna, přijel do hlavního tábora, odkud byla celá akce řízena, major Russhon z USAAF. Major Russhon i přes Wingateův výslovný nesouhlas, na rozkaz plukovníka Cochraneho, odletěl k obhlídce přistávacích ploch. Při této obhlídce Russhon zjistil (a na místě i zdokumentoval pomocí fotografií), že přistávací plocha pod kódovým označením „Piccadilly“, je zatarasena ohromnými kmeny, které tak činí přistání jakéhokoliv letadla zcela nemožným. Zde pak jsou další reakce: „Wingateovou první reakcí bylo to, že napadl Cochranea za neuposlechnutí rozkazů, ale brzy se uklidnil a dokonce se (při své prudké povaze) omluvil. Uvědomil si totiž, že plukovník Cochrane zachránil celou akci od jisté katastrofy.“
Tahle nová informace náhle změnila celou situaci. První reakcí rozpravy ihned byla otázka, zda japonská výzvědná služba nějakým způsobem neodhalila podrobnosti plánu Operace Thursday? Nebo že by náhoda? Další pak v diskuzi bylo, že když nemůžeme použít „Piccadilly“, bude nutné zrušit akci?. Jaký jiný plány by byl nyní rychle vymyslet? „Wingate, kterého tato rána pod pás pořádně rozrušila, se poradil s Calvertem. Ač sám Wingate letět neměl, zdráhal se odvelet své muže někam, kde by museli jakkoli zbytečně riskovat. Calvert, který by měl být po vzoru maršála Neye nazýván nejstatečnějším ze všech statečných, rychle zhodnotil celou situaci a prohlásil, maje na vědomí opozici a chabou podporu (celé akce), kterou jim v jejich snažení dávalo velení v Indii, že pokud operace nezačne hned, bude s nejvyšší pravděpodobností zrušena úplně. Řekl tedy, že je připraven odletět se svou brigádou (77. BRIGÁDA) a přistát se všemi letouny na ´Broadwayi´. Jeho prohlášení bylo předáno Wingateovi a poté i Slimovy, který byl nucen učinit konečné rozhodnutí.
Také další fakta, která v souhrnu sepsal historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 111., a která stvrzují další historické zdroje, viz Použité podklady, budu raději ocitovat:
„Jednou z tragedií celého činditského příběhu byla nezdolná propast mezi dvěma jinak vynikajícími vojáky a veliteli – Slimem a Wingatem. Nikdo přesně neví, co se tehdy v tu osudnou hodinu přesně stalo. Wingate si napsal svou verzi, někteří další, kteří zde byli přítomni – Calvert, Cochrane, Tulloch a Sir Robert Thompson – mají zase svoji verzi, i když zároveň dosvědčili, že i Slimova verze je správná. V knize- Defeat Into Victory - , napsané v roce 1955, Slim popisuje moment, kdy na velitelství přišly fotografie. Zmiňuje se o tom, že se Wingate opět dostal do svého ´emotivního stavu´a ´stále opakoval, že operace musí být zrušena´. Slim dále popisuje, jak si vzal Wingatea stranou, ´aby zabránil zbytečným scénám před americkými důstojníky´, jak se Wingate´uklidnil a začal se kontrolovat´, a jak potom řekl Slimovi: ´přebíráš zodpovědnost´. Tato verze, ve které si mimo jiné Slim spletl i jméno ohroženého letiště, se bohužel tak liší od ostatních očitých svědectví, že nemůže nikde obstát.“
Brigádní generál Calvert, velitel 77. BRIGÁDY, v popisované operaci velitel vedoucí brigády, pak celou, v předchozím popsanou příhodu vyprávěl tak, že Wingate okamžitě souhlasil s požadavkem, že si on Calvert vezme celou svou brigádu a přistane s ní na nezávadném letišti „na ´Broadwayi´“. Mnozí historici, kteří tuto hádku popisují, se pak přiznávají, že vlastně nikdo neví přesně, jak se vše seběhlo, ale že bylo rozhodnuto, že 77. BRIGÁDA prostě přistane na letišti Broadway, což mělo být pak dokonce familiérně řečeno pro piloty letící se 77., „ Hele kluci – našli jsme pro vás lepší místo na přistání“. Tito samotní piloti se s touto změnou prý vyrovnali znamenitě a první letouny a kluzáky se vydaly na cestu již asi o hodinu později, než zněla hodina pro původní plán!
Generálmajor Wingate, foto je majetkem Wikipedie a zde bylo zmenšeno.
Operace Thursday začala.
Jak je nyní patrné celá II.Činditská akce, Operace Thursday, byla pak zahájena ve velké rychlosti v důsledku svého zpoždění. Nebyl čas na nic, tedy ani na vyzkoušení vlečné techniky během letu. Je tady nutno říci, že každé letadlo vleklo dva kluzáky, ačkoli pro mnohé piloty byla akce premiéra. Nutno též říci, že některé kluzáky musely být přetíženy a nemohly se proto vyšplhat do bezpečné výšky pro přelet hor, za kterými ležel Imphal, takže se musely nakonec vrátit. Jiné letouny s kluzáky sice s obtížemi překážku, horu, překonaly, ale při další cestě se jim přetrhla vláčná lana a mnoho jich pak spadlo do oblasti Assamu a Barmy. „Z více než 60 kluzáků jich jen 37 přistálo na na Broadwayi. Mnoho dalších jich však, naštěstí, přistálo na přátelském území a osádky se pak vrátily na svou základnu. Je ale patrné, že zrovna tato akce pro Čindity znamenala těžké ztráty. Na druhé straně byla jiná kladná skutečnost, že se podařilo Spojencům zmást japonské vojáky, „kterým pak trvalo velmi dlouho, než lokalizovali hlavní základnu na Broadwayi“.
Ještě však přece něco k přistávání na plošině Broadwayi. Prvá přistání kluzáků se skutečně nedařila, neboť nikdo nezachytil dva stromy, které nebyly z letadla vidět a ani nebyly vidět na leteckých snímcích. Na fotografiích nebylo vidět ani velké množství malých i větších příkopů, které byly rozesety po celé přistávací ploše, a právě díky některým z příkopů se pak kluzáky převrátily, anebo do nich, na konci, úplně narazily jako do překážky. V jednom z přistávajících kluzáků byl také důležitý buldozer. Kluzák při přistání narazil do stromů stojících na konci přistávací plochy. Posádka kluzáku byla po nárazu vymrštěna z pilotní kabiny a buldozer si pak prorazil cestu předkem kluzáku a po krátké jízdě skončil v džungli. Očití svědci pak po čase o tom vyprávěli, že byli zcela zaraženi, když okolo nich projížděl buldozer bez řidiče a o chvíli vjel na letištní plochu.
Pro brigádního generála Calverta byla vše jen noční můra, protože rozbité kluzáky bylo jen velice těžko možné ihned odstranit z letištní plochy, a tak další přistávající kluzáky do vraků narážely a končily v troskách. A tak prý velice rychle vymyslel kódová znamení pro přistání: „Pork saussage“ (vepřový párek) – když bylo vše v pořádku - , a „Soya link“ (Sojový salám)“ – pokud nebylo možno přistát a další lety musely být pozastaveny.
Později generál Calvert, v brzkých ranních hodinách, prý ze strachu, aby se stále zvyšující letecký provoz kluzáků, nezvrhl jen ve stále větší ztráty, vyslal signál „Soya link“ (Sojový salám)“. Vyslání tohoto signálu se prý tehdy velice dotklo Slima, Wingatea a Tullocha, kteří na celé dění a zprávy čekalo v Lalaghatu. Tulloch řekl Wingatemu, že by si měl jít odpočinout a prospat se. Byl prý si tehdy zcela jist, že v pozdějším ránu přijdou mnohem povzbudivější zprávy. O ránu 5. března 1944, pak historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 112., píše tyto věty:
„Ráno Calvert změnil své rozhodnutí, protože byl americkými ženisty několikrát ujištěn, že pomocí buldozeru bude možné odstraňovat ty kluzáky, které při přistání havarují. Bude také možné vyčistit a upravit celou dráhu i pro Dakoty DC-3, které měly přiletět ještě ten večer. I když o tom měl jistě jisté pochybnosti, přece jen Calvert vyslal na základnu „Pork saussage“ (vepřový párek). Takže po první neúspěšné akci, kdy 77. BRIGÁDA ztratila 20 svých lidí a 30 jich bylo zraněno, začaly operace na Broadwayi dostávat očekávaný spád. Takto popisuje celou událost maršál Baldwin: ´Nikdo předtím nemohl vidět tak nádhernou dopravní operaci, jaká proběhla na zdejší provizorní runwayi uprostřed džungle za svitu měsíce. Dakoty přilétaly a odlétaly různými směry celou noc, každé tři minuty přistálo jedno letadlo´. Druhou noc přiletěl Wingate, čehož měli všichni Čindité velkou radost. Začalo se s budováním první pevnosti´.“
Generál Calvert (zcela vlevo), foto je majetkem Wikipedie, zde bylo zmenšeno.
Letecké souboje, vybojování letecké nadvlády.
Velkému úspěchu v prostoru pevnosti Broadwayi, a vlastně i v celém prostoru, kde se Operace Thursday měla odehrávat, velice napomohlo už v jejím začátku to, že se do vzdušných soubojů zapojily Cochranovy letouny z leteckého komanda Hurricanů Královského letectva. Většina těchto leteckých bombardování směřovala přímo na nejbližší japonská letiště. „Během prvních dvou dnů bylo zničeno 78 japonských letadel, daleko větší množství jich však bylo poškozeno, což způsobilo, že v době zahájení operce Thursday nebyl zaznamenán žádný větší letecký útok ze strany Japonců. Jedna velmi zajímavá poznámka, která se váže k oné osudné nedělní noci, přišla právě od Japonců. Tisíce japonských vojáků bylo připraveno na linii Čjintwinu (řeka) k útoku. Když však Japonci viděli přilétat spojenecké letouny, začali se bát.“