PALBA.CZ

Admirál Samuel E. Morison ve svém díle o historii amerických námořních operací napsal, že Midway byla vítězstvím zpravodajské služby.
Je to ale jen část pravdy. Kdyby nebylo těch stovek členů posádek amerických letadel z Midwaye a především z letadlových lodí TF-16 a TF-17 mohly být informace zpravodajců jakékoliv a nepomohlo by to. Na druhou stranu bez patřičných informací by nikdy Nimitz nenaplánoval operaci která zničila japonský úderný svaz.

Bitva skončila a obě loďstva se vrátila na základny. Na americké straně neproběhly žádné oslavy. Jako první se 9.6.1942 do Pearl Harboru vrátil torpédoborec Benham přivážející zraněné. Na molu na něj čekal osobně admirál Nimitz s celým štábem a osobně poděkoval celé posádce za statečnost. O čtyři dny později přivedla Enterprise zbytek amerických svazů. V přístavu je důstojně bez jásotu a hudby vítaly tisíce lidí. Uctily tak památku stovek mrtvých kteří zmizeli v hlubinách oceánu. 14.6. potom Nimitz uspořádal malou oslavu v prostorách hlavního štábu na počest Fletchera a Spruanceho, jejich štábů a také šéfa dešifrovací služby Joea Rocheforta.

Na palubách japonských lodí uvažovalo mnoho důstojníků o sebevraždě a jen rozkazy a výhrůžky admirála Jamamota tomu zabránily. Nikdo nedokázal pochopit co se vlastně v uplynulých dnech stalo a kde udělali chybu.
Když se však loďstvo přiblížilo k domácím břehům, oznámil hlasatel japonského rozhlasu, že flotila vybojovala velkou bitvu a dosáhla slavného vítězství. Podle oficiálních výsledků přišli Japonci o jednu letadlovou loď a 35 letadel. Další letadlová loď a křižník prý byly poškozeny. Na druhou stranu byly potopeny dvě americké letadlové lodě a zničeno asi 120 letadel. Konečné výsledky operace byly ty že perfektně provedený diverzní útok u Midwaye umožnil skvělý úspěch u Aleut. I japonský ministerský předseda Tódžó se dozvěděl skutečný stav až po měsíci.
Více než týden po bitvě (14.6.) japonská flotila zakotvila v Kure a v Haširadžimě. Posádkám nebylo povoleno opustit plavidla a jen kolony sanitek odvážely raněné do nemocnic, kde byli izolováni od ostatních pacientů (nesměli přijímat žádné návštěvy a přístup byl povolen jen malému počtu prověřených lékařů a sester). Snaha utajit katastrofu a její rozsah vedla k tomu, že posádky potopených lodí byly na mnoho týdnů umístěny ve speciálních táborech na základnách Kanója a Sakeki. Teprve až se vzpamatovali z prožitého šoku byli japonští vojáci zařazováni k novým jednotkám, vždy však mimo mateřské ostrovy.

Na začátku druhé části jsem napsal, že to vypadá jako by všechny chyby dělali jen Japonci. Není to až tak úplně pravda.
Ani Američani se nevyvarovali chyb. Špatná navigace například odklonila silný svaz střemhlavých bombardérů Hornetu k Midwayi. Pokud by napadly Naguma mohly například zničit Hirju hned 4.6. dopoledne a znemožnit tak oba útoky na Yorktown. Kdyby stíhačky kryly torpédové letouny tak jak měly, nemuselo možná dojít k tak katastrofálním ztrátám (jsou to ovšem jen dohady).
Co se týká Yorktownu, pozdější vyšetřování prokázalo že jeho ztráta byla způsobena vinou špatně organizované práce havarijních skupin a bylo možno jí zabránit.
Největším šokem však bylo srovnání výkonů amerických a japonských letadel. Buffala z Midwaye i Vindicatory z letadlových lodí se ukázaly jen jako potrava pro Zera. Jediný kdo trochu stačil s dechem byly Wildcaty (bylo jich však velmi málo) a torpédové Avengery.

To vše však nebylo nic proti chybám na japonské straně. Už samotný plán byl špatný, rozptýlil totiž japonské svazy v obrovské oblasti tak daleko od sebe, že jejich vzájemná podpora nebyla možná. Každý z nich byl sice schopen Američany zničit, v momentě kdy však byl napaden ze zálohy musel bojovat sám bez naděje na posily.
Velkým omylem byl například útok na Aleuty. Zbytečně totiž vázal dvě letadlové lodě, další byla u Jamamotova svazu a čtvrtá u skupiny viceadmirála Konda. Kdyby byly v sestavě Nagumova svazu umožnily by pravděpodobně větší pružnost Japonců při rozhodování. Navíc mohl Jamamoto počkat na doplnění letecké skupiny na Zuikaku a při soustředění všech letadlových lodí mohl proti 3 americkým nasadit 9 vlastních.

Zcela však selhal průzkum a zpravodajská služba. Poslední informace před bitvou totiž uváděly, že 2 americké letadlové lodě byly potopeny v Korálovém moři a další dvě se pohybují v jižním Pacifiku. V Pearl Harboru neměla být podle zpravodajců žádná. Je tedy otázkou proti komu chtěl tedy vlastně Jamamoto bojovat pokud byli jeho potenciální protivníci oficiálně tisíce mil na jihu.
O chybách leteckého průzkumu jsem se zmiňoval. Myslím tím ono odvolání operace K, průzkumu americké základny hydroplány Emily. Pokud by vše proběhlo podle plánu, mohly být odhaleny všechny tři americké letadlové lodě.
V průběhu samotné operace MI průzkum zcela zklamal. Nejprve to byla porucha na katapultech křižníku Tone která o půl hodiny zpozdila start dvou strojů. Kdyby to Nagumo přikázal bylo možné výpadek téměř okamžitě nahradit z jiných lodí. Například přímo na letadlových lodích byly dva prototypy nových rychlých střemhlavých a průzkumných letounů Yokosuka D4Y Suisei (Judy) s velkým doletem.
Vážné následky měla také neschopnost pilota který Američany objevil. Přesto, že nad nimi kroužil velmi dlouho trvalo mu téměř hodinu než v jednom z plavidel poznal (a to ještě jen pravděpodobně) letadlovou loď.

Největší chybou Japonců byla jejich víra ve vlastní nadřazenost a neporazitelnost. Kromě Korálového moře se jim podařilo vše na co sáhli. Japonská pýcha přerostla v nemoc z vítězství a neumožňovala Japoncům rozumně uvažovat.

Jamamotova rozhodující bitva byla vybojována. Přišel však o čtyři letadlové lodě, těžký křižník, přes 300 letadel a 3500 mužů. Katastrofou se ukázalo úplné zničení čtyř leteckých skupin včetně pomocného personálu. Právě na těchto plavidlech totiž sloužila elita japonského námořního letectva a jejich ztrátu nebylo možné nahradit.
Americké ztráty činily „pouze“ Yorktown, torpédoborec Hamman, 109 palubních letadel a 38 strojů z Midwaye a 307 mrtvých a nezvěstných. Několik desítek pilotů vylovily v příštích dnech průzkumné Cataliny.

Midway svým významem patří mezi nejvýznamnější námořní bitvy historie. Stejně jako v bitvách u Salamíny (porážka Peršanů Řeky 28.9. 480 př. n. l), u Lepanta (vítězství spojeného loďstva nad Turky 7.10.1571) a u Trafalgaru (největší úspěch admirála Nelsona 21.10.1805) i zde porazila výrazně slabší strana svého soupeře.

---

Další díly série:
Midway - 1. část, předehra a plány.
Midway - 2. část, první střetnutí.
Midway - 3, souboj letadlových lodí.
Midway - 4, závěr.


Přeprava zraněných Američanů mezi plavidly

Benham v Pearl Haboru

trosečníci z Hirju v americkém zajetí

předseda vlády se to dozvěděl a po měsíci? I když byl generál pozemního vojska, to byla řevnivost námořnictva a armády tak obrovská?

Myslím, že tady už nešlo o řevnivost, jako spíš o snahu utajit tak strašnou porážku. Většina nižších šarží se o tomhle debaklu dozvěděla až po válce.
Přijde mi ale divné, že ty potopené lodě jako by vůbec nikomu nechyběly.

To jsem vůbec nevěděl že američani u Midwaye nějaký japonce z Hirjů zajali.Zajímavé.Dokonce moc.Díky

Pro Jamamota to muselo být strašné...jako by mu zabily vlastní děti.

Ralph Kerr píše:To jsem vůbec nevěděl že američani u Midwaye nějaký japonce z Hirjů zajali.Zajímavé.Dokonce moc.Díky

Když se Hirju 5. června ráno potopila, japonské torpédoborce které se mezitím k vraku vrátily posbíraly dalších 39 námořníků. Pak odpluly a nikdo si nevšiml další skupiny na hladině. Tyhle trosečníky pak vylovili Američani.
9.6. při pátrání po sestřelených pilotech našla dokonce ponorka Trout dva námořníky z Mikumy.

Další fotky zachráněných:

Fakt zajímavé.Kdo ví jak se jim po válce v Japonsku žilo....

Fotka ze současnosti

Super články, mám jeden nápad, co tak sloučit tyto témata (Midway 1., 2., 3., a 4.) do jednoho. Bylo by to přehlednější, a jako celek nepřekonatelné.
Kdyby byl zájem o nějaké podrobnosti z této bitvy, mohl bych se podívat, ale myslím že k tomu nedojde, protože zde se pravděpodobně nedá nic doplnit. Klobouk dolů ,,norade,, !

Ono se často říká, že Američané mohli proti 8-mi japonským LL postavit jen 3 (např. Hubáček: Pacific v plamenech), ale mi to příjde nepřesné. Jak bylo i zde zmíněno, vinou špatného a příliš rozmáchlého plánu byly 4 japonské (byť lehké) LL mimo operační zónu samotné bitvy. Zároven tak Američané měli kromě Hornetu, Enterprise a Yorktownu v bitvě ještě jednu "LL". Nepohyblivou, ale zato nepotopitelnou - Midway.

Bitva u Midway je brána jako vítězství Davida (Američanů) nad Goliášem (Japonci), ovšem kvůli japonskému rozdělení lodstva do několika skupin, tomu bylo naopak. K Midway směřovalo 69 základních japonských válečných lodí (bitevních, letadlových, křižníků a torpédoborců). Nakonec však víceméně bojovala jen skupina o počtu 21 lodí - oproti 26 americkým. Američané se mohli spolehnout i na převahu v letadlech, díky právě ostrovu Midway. A tak ze své veliké převahy to byli nakonec Japonci kdo bojoval proti přesile. Byla to určitě ta největší z chyb které udělali. Kdyby byly všechny lodě nasazeny v jednom či dvou nedaleko vzdálených svazech, Američanům by pak téměř jistě nepomohlo ani to že o utoku dopředu věděli, že byly jejich síly podceněny nebo to že byl Nagumo nerozhodný.

Ona to byla bitva Davida s Goliášem, přece neni možné snižovat zásluhy jen kvůli tomu, že to protivník podělal... Japonci měli obrovskou převahu, Amíci se z toho lidově "neposrali" a ve výsledku to byli Japonci kdo katastrofálně chyboval a kvůli tomu prohrál... To je jako by Němci po prohrané bitvě u Kurska argumentovali tím, že "kdybychom stříleli víc do Ruskejch tanků, tak jsme to vyhráli"... Takže ano, je to vítězství Davida nad Goliášem, kdy Goliáš dost přecenil své síly a zapomněl na to, že David má prak...

Jejda, to jsem nechtel aby to vypadalo jako snizovani americkeho uspechu. Plne s tebou souhlasim, chtel jsem poukazat na tu nejdulezitejsi japonskou chybu. Ze z pocatecni velke presily udelali bitvu, kde se ocitli v pocetni nevyhode je jen jejich chyba. Ani to vsak samozrejme nezajistilo americky uspech samo o sobe.

T-35 píše:Bitva u Midway je brána jako vítězství Davida (Američanů) nad Goliášem (Japonci), ovšem kvůli japonskému rozdělení lodstva do několika skupin, tomu bylo naopak. K Midway směřovalo 69 základních japonských válečných lodí (bitevních, letadlových, křižníků a torpédoborců). Nakonec však víceméně bojovala jen skupina o počtu 21 lodí - oproti 26 americkým. Američané se mohli spolehnout i na převahu v letadlech, díky právě ostrovu Midway. A tak ze své veliké převahy to byli nakonec Japonci kdo bojoval proti přesile. Byla to určitě ta největší z chyb které udělali. Kdyby byly všechny lodě nasazeny v jednom či dvou nedaleko vzdálených svazech, Američanům by pak téměř jistě nepomohlo ani to že o utoku dopředu věděli, že byly jejich síly podceněny nebo to že byl Nagumo nerozhodný.

Nebojovalo tam 21 lodí proti 26 lodím, bojovaly tam čtyři letadlové lodi proti třem letadlovým lodím a jednomu atolu prostřednictvím letadel. Jakákoliv početní převaha v počtu lodí neznamenala u Midwaye nic, protože to nebyl hladinový střet. Takže je prakticky úplně jedno v kolika svazech Japonci pluli, když tu šlo výhradně o letadla. Letadel měli Japonci v té bitvě k dispozici méně, byť tuto nevýhodu vyrovnávala o něco lepší kvalita jejich posádek. A s těmi počty letadel mohli Japonci jen těžko něco udělat - neměli žádné zálohy, nikde se jim nepoflakovala použitelná letadlová loď (nebo lodě) co by mohla něco výrazně zvrátit. Stařičká Hōshō s osmi dvouplošníky na palubě byla dobrá opravdu tak na ten průzkum. Zuihō s dvanácti stíhačkami (z toho 6 bylo zastaralých A5M) a dvanácti B5N by jistě byla vítanou posilou, ale jestli by něco změnila se už nikdy nedozvíme.

Tak byla tady i varianta, že se ztráty na personálu a letadlech Zuikaku z Bitvy v Korálovém moři doplní personálem a letadly z poškozené Šokaku.... Tím by získali jednu další velkou letadlovou loď... Ale Japonci to neudělali.... Hodně se touto variantou zabývali historici Parshall a Tully...

Farky píše:Jakákoliv početní převaha v počtu lodí neznamenala u Midwaye nic, protože to nebyl hladinový střet. Takže je prakticky úplně jedno v kolika svazech Japonci pluli, když tu šlo výhradně o letadla.

Ale no tak, to chceš srovnávat objem protiletadlové palby u svazu 21 lodí se svazem/svazy lodí o 69 kusech? A stejně tak cíle pro útočící letadla se rozptýlí když je 3-krát tolik lodí, takže se zmenšuje pravděpodobnost že letadla budou útočit zrovna na letadlové lodě. To je jakoby jsi řekl, že Japonci šli už dopředu do bitvy kde budou bojovat proti přesile - když na těch lodích nezáleží. Proč myslíš že se té bitvě říká "zázrak u Midway" - bylo by to dosti nesmyslné označení, nemyslíš?

T-35 píše: A stejně tak cíle pro útočící letadla se rozptýlí když je 3-krát tolik lodí, takže se zmenšuje pravděpodobnost že letadla budou útočit zrovna na letadlové lodě.

Větší nesmysl jsem dlouho nečetl.... Letadlová loď byla primárním cílem bez ohledu na to kolik lodí jí dělalo doprovod....

Samozřejmě, ale rozhodně neplatilo, že v bitvách se utočilo jen na letadlovky dokud se všechny nepotopily, a až pak na ostatní lodě. Micuo Fučida o tom taktéž píše v knize o Midway. Znamená to že se stávalo že letadla která zrovna při utoku potkala bitevní lodě, křižníky, apod. na ně zautočila, použila své bomby, torpéda a již je nemohla použít na letadlovky. Taktéž docházelo k záměnám, kdy se piloti domnívali že je to letadlová lod ale byla to nějaká jiná - usměvné ale bylo tomu tak.

Tak znovu... Letadlová loď byla primárním cílem... Pokud bylo letadel nad svazem tolik, že by se při útoku pletla, tak si část letadel vzala na starost doprovodná plavidla...Takže jakýkoliv počet doprovodných plavidel nijak nezmenšuje pravděpodobnost, že nedojde k útoku na letadlové lodě ve svazu... K záměně typu lodí docházelo např. křižník - bitevní loď... Ale nikoliv bitevní loď - letadlová loď....

Takže stále trvám na tom, že tvé předchozí tvrzení je absolutní nesmysl...

T-35: Je tu nějaká priorita cílů, většinou se to dělá tak, že hledáš primární cíl !a když ten nenajdeš! zaútočíš na sekundár. Žádný že "se tam připletou" jiný lodě neexistuje, to je válka, to nejsou kluci co hrajou na počítači simulátor a chtěj mít co nejvíc "killů". To že se někdo splete, to se stává určitě, ale zrovna letadlovku si splést s nějakou její doprovodnou lodí? Navíc ty tvoje počty kdy počítáš sílu protiletadlovců u 69 a 21 nebo kolika lodí na jedné a druhé straně, tak uvědomuješ si, že ty lodě nejedou bok po boku, ale že mezi nima jsou nemalé rozestupy a že vzhledem k tomu, že každej ví, že se má sice koncentrovat palebná síla, ale že koncentrace jednotek v moderní válce znamená jejich konec, tak věř tomu, že ani jednou za celou dobu nestřílelo těch 69 lodí naráz na "stejný cíl" (třeba letka torpédových bombardérů), protože ty lodě od sebe byly kilometry daleko...