Krajinotvorba - ekologie

[Alfik]

A stavy hovězího se stále snižují a samozvaní ekologové (nikdo z nich to nestudoval) pořvávají na demonstracích, že se má hovězí omezit úplně.

Těm nikdy nešlo o ekologii.

[niko]

Bioplynové stanice bez náhrady zrušiť. To bol idiotizmus prvého stupňa ich hromadná stavba.

Bioplynky zanikaju uz aj same. Tipujem, ze by boli len radi, keby im ich zacal niekto vykupovat.

[Juraj Tichý]

Ako rušiť? Veď tvrdili, že ich treba budovať viac a plyn začať tlačiť do potrubia miesto pálenia na výrobu el.energie.

https://www.asb.sk/zelena-obnova/sloven ... -biometanu
https://euractiv.sk/section/energetika/ ... e-rizikom/

[niko]

Realita je taka, ze po suchych letach a naraste cien polnohospodarskych komodit sa mnohym prevadzkovatelom bioplyniek ich prevadzka uz neoplati. Ta dodavka biometanu do vysokotlakeho potrubia je take to povestne "zachranne koleso", vhodne pre mensie percento prevadzkovatelov. Plan obnovy plati tusim do 3/2026. Dovtedy chceme natahat bioplynove potrubia do cerpacych rozvodni ? Nie na Slovensku. MZP dnes potrebuje na schvalenie jednej EIA hadam aj 2 roky. Cely ten ich plan obnovy je vzdusny zamok.

[Moskevskaja]

Taky jasně v okolí vidím, že zemědělec se dávno nerovná sedlák. Běžní pracovníci jsou jen ignoranti obsluhující stroje a majitelům JZD je udržitelnost naprosto fuk.

Tohle je vrchol hanobení zemědělců v této debatě. Není jim to fuk, jsou to často lidi žijící s přírodou dennodenně, a blbů tam je asi tolik jako mezi běžnou populací. To já jen abys nebyl překvapen, když se s nějakým zemědělcem setkáš.
Nechci Tě nějak odsuzovat, ale zajímalo by mě, jak bys byl ohleduplný empatický a plný ideálů vůči svému okolí po měsíci nebo i dýl sezení za sečkou, bez problému 16 hodin, každý den, jen když zaprší tak máš volno... Ti chlapi jedou na krev, ždímaj z nich všechno a nemůžou za to, že je to takhle nastavený. 20 lidí se stará o 3000 ha v průměru v jednom podniku. Tak jak to asi má vypadat.
Ale abych zase nerozpoutal nějakou další debatu, musím uznat, že ta moc nad krajinou jim do hlavy často stoupne. Je to opojné smět nakládat s takovou plochou. A také je to možná důvod, proč jim tolik lidí nadává. Nevědomky závidí.

[Moskevskaja]

Jinak co se týče ekologů. Řvounů na náměstích nebo přivazovačů v dolech je plno, ale odborníků je dost málo a řekl bych, že se skoro všichni znaj.
Sleduju kanál Pátečníci a LLionTV na youtube a tam jsou skvělé přednášky Lukáše Čížka (entomolog, ten se proslavil ochranou motýla jasoně dymnivkového proti LZ Židlochovice, a bojuje za ochranu území Moravské Amazonie, toho ložiska ropy Moravských naftových dolů...)
Viz jeho přednáška "Paradoxy ochrany hmyzu v ČR" https://www.youtube.com/watch?v=k6CsmZM ... DciSisyfos
Jinak k tomu jasoňovi.. mohla za to.. 3..2..1.. Jinde tak velebená pastva! Přepasení lesních porostů v oboře zničilo živnou rostlinu jasoňů, dymnivku. viz https://plus.rozhlas.cz/lesni-zavod-zid ... se-8470023

Pak neúspěšný politik, ale výborný odborník na ekologii Martin Konvička. Nedělám si prdel, je to ten Konvička:D
Jeho přednáška "Od motýlů k mamutům", dost mě dostala, je to frajer. https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaK ... DciSisyfos Podotýkám, že na popud téhle přednášky jsem při návštěvě Holandska udělal odbočku k Lelystadu, abych se podíval na polder, který postavili, dali tam dobytek, koně a vysokou a pozorovali spontánní vznik přírody. Nezasahovali, až se jim to tam přemnožilo a vyžralo celej polder, tak to chtěli trochu probrat a znenadání přišlo Greenpeace či kdo a zabránili odstřelu, nechali tam zvířecí trosky umírat hlady a pak je zkoušeli partyzánsky krmit přes plot. No paskvil hadr. Ale teď už to tam vypadá pěkně a zvěři se daří.

A tady vývoj naší vegetace z jiného kanálu. Kdo by řekl, že posledním přivandrovalcem do naší krajiny je habr a že se to stalo docela nedávno, pár tisíc let. https://www.youtube.com/@milanchytry7514

[Moskevskaja]

A nesmím zapomenout na pana Martina Škorpíka, vedoucího odboru speciální ochrany v NP Podyjí, který, když ho potkáte na FB, tak se Vám velice ochotně věnuje (skupiny Určování rostlin atd.)
NP Podyjí musí aktivně zasahovat, ostatně už přišel o část své původní přírodní bohatosti kolem řeky, protože od války tam nejsou hospodáři v mlýnech okolo řeky a zarůstá to. Maj tam část, která lesnicky hospodaří a prodávaj dřevo, jinak by za chvíli neměli co chránit.
Tahle jeho přednáška je taky moje srdcovka: "kam směřují naše lesy?"https://www.youtube.com/watch?v=b1ujFqG ... el=LLionTV

[seabee]

Podotýkám, že na popud téhle přednášky jsem při návštěvě Holandska udělal odbočku k Lelystadu, abych se podíval na polder, který postavili, dali tam dobytek, koně a vysokou a pozorovali spontánní vznik přírody. Nezasahovali, až se jim to tam přemnožilo a vyžralo celej polder, tak to chtěli trochu probrat a znenadání přišlo Greenpeace či kdo a zabránili odstřelu, nechali tam zvířecí trosky umírat hlady a pak je zkoušeli partyzánsky krmit přes plot. No paskvil hadr. Ale teď už to tam vypadá pěkně a zvěři se daří.

Příroda je mocná čarodějka. Kyž se vyhodnocovaly rekultivace sokolovských a mosteckých skrývkových výsypek, tak se zjistilo, že tam, kam ještě drahé, vědecky řízené rekultivace nedošly, je větší biodiverzita, než na těch rekultivovaných. Ale spoléhat na to, že to vždycky vyjde a příroda se "tak nějak" postará nejde.

[Zemakt]

Viz obnova po kůrovci u Černého jezera.

[Choroš]

Jsou tu nakousnutá zase dost složitá témata... Zkusím nějak stručně zareagovat - přestože to bude nutně zjednodušené - z pozice člověka, který se na některých studiích vývoje postrindustriálních ploch podílel. Jako vědec, nikoli jako manager, takže rozhodovací procesy znám jen velmi málo, a řadu věcí jen z doslechu. Naproti tomu biologické průzkumy, nakládání z daty a psaní reportů znám z vlastní zkušenosti.
Předně totiž jde o to, co je cílem konkrétního zásahu, financovatele zásahu, nebo vědeckého snažení badatele a celé jeho výzkumné skupiny.

U rekultivací to bylo často komplikováno legislativou, která znala jen některé postupy rekultivace. Pak bylo úplně jedno, co navrhl vědecký tým jako nejlepší postup, protože ten s legislativou nebyl většinou v souladu. Tedy 1) legislativní problém; s tím se, sice postupně a pomalu, ale dalo něco dělat.

2) Původce výsypky, odkaliště nebo nějakého takového odpadu má povinnost místo zrekultivovat. A dost často má už dopředu založenou dceřinou společnost, která tu rekultivaci provede, a současně na ní bere i dotace, takže ve výsledku může jít o to, aby to stálo hodně peněz. Ale s tím se taky dá pomalu a postupně něco dělat. Už problematiku dávno nesleduji a moc mě nezajímá, ale řekl bych, že už to není tak časté.

3) Co ale osobně vnímám jako největší problém, je nejednoznačnost, k čemu ta rekultivace, nebo obecněji péče o krajinu, má vést. Jak má krajina vypadat, co od nich chceme? Dnes je hlavním motivem zásahů získání vysoké biodiverzity NĚKTERÝCH skupin organismů (vrátím se k tomu), případně získání stanovišť pro nějaké vzácné druhy. To je ale dost často ve významném rozporu s dalšími funkcemi krajiny a přírody, jako například právě dříve tady probíranou retenci vody. Proč? Protože ta stanoviště vzácných druhů a stanoviště s vysokou biodiverzitou ikonických skupin organismů jsou často dost extrémní. Například vezměme denní motýli. Kluci motýláři (Konvička, Beneš atd.) zcela správně uvádějí vysoké počty druhů, které u nás byly dříve hojné a dnes jsou mnohem vzácnější. Příčinou jsou – jak také zcela správně uvádějí – vesměs změny krajiny kvůli odlišnému hospodaření. Jednou z nejohroženějších skupin jsou motýli suchých krátkostébelných trávníků a skal. Tato dříve velmi běžná stanoviště dnes zarůstají, protože se všude nepasou kozy jako dříve. Je ale opravdu špatně, že tam, kde býval suchopár, je dnes sedmdesátiletý původně náletový listnatý les? Z hlediska oněch motýlů a jejich ochránců to je špatně, z hlediska zadržování vody v krajině to je ale dobře. Podobně třeba vřesovitě jsou rájem pro mnohé druhy ohroženého hmyzu, ale pro zemědělské nebo lesnické hospodaření (byť neintenzivní) jsou místa zcela nepoužitelná, protože mají velmi chudé půdy. V drtivé většině ochuzené v důsledku dlouhodobého lidského hospodaření. Pokud jde o malé ostrůvky v krajině, jsem naprostým zastáncem managementu takových lokalit, aby to vyhovovalo co nejlépe a co nejvíce druhům. Ale snažit se to rozšířit do krajiny okolní? Vždyť ta krajina musí užit deset milionů lidí, a musí třeba také zadržovat tu vodu.
Teď se vrátím k poznámce o zásazích pro získání vysoké biodiverzity NĚKTERÝCH skupin organismů. Tím totiž trpí všechny podobné studie, návrhy managementu atd. Sledují se jen určité skupiny organismů, a to ty, které jsou dostatečně populární, a hlavně ty, které v těchto studiích vycházejí dobře (tj. tak, jak to ta vědecká skupina chce. Vědecká skupina totiž žije z grantů, a musí vykazovat pozitivní výsledky). Takže zatímco například biodiverzita denních motýlů nebo samotářských včel vychází prakticky vždy tak, že podpoří spontánní vývoj místo rekultivace navezením ornice a zasázením stromů, například měkkýši nebo půdní organismy vycházejí přesně opačně. Proto vědecké skupiny, které žijí ze studia biodiverzity postindustriálních biotopů, sledují motýli a včely a nesledují měkkýše a žížaly. Pokud jsou ty „špatné skupiny“ přesto sledovány, výsledky sledování nejsou zdaleka tak medializované. Mimochodem, kdysi, když byl jiným poměr rozdělování peněž na univerzity a vědecké ústavy (víc šlo fixně, méně z grantů než dnes), to tak nebylo, studovaly se i ty skupiny organismů, které nebyly mediálně tak sexy.

To není nic proti spontánnímu vývoji, přesněji spontánní sukcesi. Lokality, na kterých probíhá, jsou pěkné na pohled a opravdu v nich žijí super druhy. Ale pokud jde o vývoj půd a s tím spojené funkce krajiny, je to – alespoň na postindustriálních stanovištích - opačně. Dobře provedenou rekultivací se dá mnoho získat. Ale holt nežijí tam organismy obnažených ploch apod.

Není to ani nic proti kolegům zmiňovaným v textu Moskevskaja. Jsou chytří a znalí. Ty postované přednášky jsem neviděl (díky za tip, podívám se), a s kluky jsem dost dlouho nemluvil, ale předpokládám, že se jejich názory radikálně nezměnily. A proto vím, že třeba právě půdaři to vidí zase jinak. Lidí, kteří něčemu k věci rozumí, je samozřejmě poměrně dost. Ale za prvé ne každý cítí potřebu vystupovat v médiích, za druhé si ti vědci často uvědomují, že medializování sebou nutně nese obrovská zjednodušení problematiky. Což je tak nějak v rozporu se základním vědeckým přístupem, protože drtivou většinu procesů v přírodě neznáme, a to ani u notoricky známých druhů, natož pak ty málo studované... a vztahy mezi nimi. Samozřejmě je i spousta lidí, kteří o věci mluví a nerozumí jí, a občas jsou mezi nimi i lidi, kteří nerozumí, i když v příslušném oboru získali tituly. A jsou lidi, kteří něčemu rozumějí, mají vzdělání, a na prosazování jednoho pohledu na věc si postavili kariéru, a za tou tvrdě jdou (ti zmiňovaní Moskevskajou to nejsou. Mezi jejich žáky už se takoví najdou). Zvenku, mimo komunitu, se mezi všemi těmi typy těžko rozlišuje.

Nemá to být ani nic proti ochraně přírody, které vesměs držím palce, a občas se na ní i trošku podílím.

[Alfik]

A tady vývoj naší vegetace z jiného kanálu. Kdo by řekl, že posledním přivandrovalcem do naší krajiny je habr a že se to stalo docela nedávno, pár tisíc let. https://www.youtube.com/@milanchytry7514

Když to bereš za tisíce let tak je většina toho co u nás roste přivandrovalec. Klima se mění. Furt. A ne, opravdu ne "céódvojkou člověčí".
Plus to co si lidé dovezou. Pšenice je přivandrovalec, jabloně taky... to by bylo na pokračování

[pjaro77]

Jinak k tomu jasoňovi.. mohla za to.. 3..2..1.. Jinde tak velebená pastva! Přepasení lesních porostů v oboře zničilo živnou rostlinu jasoňů, dymnivku.....
...Podotýkám, že na popud téhle přednášky jsem při návštěvě Holandska udělal odbočku k Lelystadu, abych se podíval na polder, který postavili, dali tam dobytek, koně a vysokou a pozorovali spontánní vznik přírody. Nezasahovali, až se jim to tam přemnožilo a vyžralo celej polder, tak to chtěli trochu probrat a znenadání přišlo Greenpeace či kdo a zabránili odstřelu, nechali tam zvířecí trosky umírat hlady a pak je zkoušeli partyzánsky krmit přes plot. No paskvil hadr. Ale teď už to tam vypadá pěkně a zvěři se daří.....

Samozrejme, ak je zámer mať istú časť krajiny otvorenú (bezlesie, woodland, lesostep až step) ale nie dohola vyžratú ako po invázii kobyliek, tak musí byť na určitej ploche maximálne množstvo zvierat, pri ktoré sa dokáže obnoviť rastlinný pokryv.
V dávnych dobách počty zvierat redukovali šelmy, choroby, sucho a katastrofy. Zvieratá neboli držané za plotmi, migrovali tisíce kilometrov za čerstvou zeleňou. V afrických savanách migrujú dodnes.
Preto juhoafričan Alan Savory hovorí, že musíme napodobniť prírodnú pastvu (založenú na migrácii) - ceľom je vypásť nadmernú trávu a starinu, pohnojiť zem a dať rastlinstvu čas, aby dorástlo.

Spomínaš entomologov, navrhujem ti - urob si výlet do Milovíc a porozprávaj sa s p.Dostálom a biologmi, ktorí monitorujú prerod toho kúska krajiny a ďalších deviatich obor. Pribudla tam spústa kvitnúcich bylín a na ne viazaných motýľov a chrobákov, odkedy spásače obmedzujú rast tráv. Rozmnožili sa koprofágy a ďalší hmyz viazané na trus zvierat. Vďaka tomu sa vrátili vtáky ako dudok. Konipasy "objavili" staré inštinkty. Rozmnožilo sa množstvo kurovitých a zajacov. V inej obore tento rok pribudli sysle, ktorým krátky bylinný porast a sucho vyhovuje.
Ponaučenie je, že žiadne kosenie a technokratický manažment nedokáže tak znásobiť biodiverzitu, ako malé stádo kopytníkov.

https://www.ceska-krajina.cz/2229/hejna ... rody-mizi/
https://www.kdelovit.cz/cz/clanky/zprav ... i-milovice
https://www.ceska-krajina.cz/1727/ptaku ... u-potravy/
https://www.youtube.com/watch?v=i3uhl523oQg

[pjaro77]

....
3) Co ale osobně vnímám jako největší problém, je nejednoznačnost, k čemu ta rekultivace, nebo obecněji péče o krajinu, má vést. Jak má krajina vypadat, co od nich chceme? Dnes je hlavním motivem zásahů získání vysoké biodiverzity NĚKTERÝCH skupin organismů (vrátím se k tomu), případně získání stanovišť pro nějaké vzácné druhy. To je ale dost často ve významném rozporu s dalšími funkcemi krajiny a přírody, jako například právě dříve tady probíranou retenci vody. Proč? Protože ta stanoviště vzácných druhů a stanoviště s vysokou biodiverzitou ikonických skupin organismů jsou často dost extrémní. Například vezměme denní motýli. Kluci motýláři (Konvička, Beneš atd.) zcela správně uvádějí vysoké počty druhů, které u nás byly dříve hojné a dnes jsou mnohem vzácnější. Příčinou jsou – jak také zcela správně uvádějí – vesměs změny krajiny kvůli odlišnému hospodaření. Jednou z nejohroženějších skupin jsou motýli suchých krátkostébelných trávníků a skal. Tato dříve velmi běžná stanoviště dnes zarůstají, protože se všude nepasou kozy jako dříve. Je ale opravdu špatně, že tam, kde býval suchopár, je dnes sedmdesátiletý původně náletový listnatý les? Z hlediska oněch motýlů a jejich ochránců to je špatně, z hlediska zadržování vody v krajině to je ale dobře. Podobně třeba vřesovitě jsou rájem pro mnohé druhy ohroženého hmyzu, ale pro zemědělské nebo lesnické hospodaření (byť neintenzivní) jsou místa zcela nepoužitelná, protože mají velmi chudé půdy. V drtivé většině ochuzené v důsledku dlouhodobého lidského hospodaření. Pokud jde o malé ostrůvky v krajině, jsem naprostým zastáncem managementu takových lokalit, aby to vyhovovalo co nejlépe a co nejvíce druhům. Ale snažit se to rozšířit do krajiny okolní? Vždyť ta krajina musí užit deset milionů lidí, a musí třeba také zadržovat tu vodu.
....

Práve preto skutoční ekologovia, biologovia, krajinní inžinieri sa majú vyznať vo rôznych biotopoch a ekosystémoch aj v paleoekologii a klimatologii by sa mali. Nemôžu mať úzky povrchný pohľad ako z večera do rána rýchlokvasení ekologisti, čo absolvovali dve prednášky a sú nažhavení.
Aj medzi odborníkmi skoro každý k niečomu viac inklinuje, niekto chce mať viac lesa, iný viac otvorenej krajiny a lúky, tretí mokrade a štvrtý vnútrozemské more
Vypracujú na rôznych úrovniach návrhy, prediskutujú to vzájomne aj s úradníkmi a niečo z toho sa realizuje. Chodí to tak všade.

[Moskevskaja]

Ale to je v poriadku, nížinné rieky sa vylievali , tým dotovali podzemie široko-ďaleko v celej riparskej zone, napájali mokrade a niekde vnútrozemské delty. Bez toho by boli napríklad v subtropoch mnohé krajiny s vodou v prdeli. Príklad je vysušenie mezopotámskych mokradí Hussajnom.
A do istej miery sa rozliv bude musieť kvôli suchu vrátiť. Nemôže sa vylievať všade, sú tu mestá, ale je nutné nechať miesta kde sa to dá.
Preto je nutné obmedziť výstavbu okolo tokov aj polia. Naši dávni predkovia to vedeli, stavali na vyvýšených miestach alebo domy na koloch. Videl som vodnú mapu panonskej nížiny , niekedy bola až tretina krajiny zaplavená.

K tomu napájení podzemních vod rozlivem, tak je v tomhle hodně zajímavá Afrika a její artéská voda.
Vlastně co to kecám, PRAHA a její artéská voda. Asi desetina spotřeby Prahy je z artéských studní u Káraného. A zajímavé na tom je, že ta voda není z rozlivu nedaleké řeky (Jizera), ale vsakuje se už v horách. Jinak by ta voda samovolně nevytékala (rozdíl hladin). Viz:
Vrtů je celkem 7 a našli byste je v přírodní rezervaci Káraný - Hrbáčkovy tůně. Vrty mají hloubku 60 – 80 metrů a vydatnost 50 l za vteřinu. Voda se do artéské zvodně (kapsy) dostává v oblasti Podještědí, kde se vsakuje a při svém putování podzemím narazí na vrstvu nepropustných pískovců a dalších hornin, po které pomalu stéká až do oblasti v Polabí.
https://vodnistrazci.cz/voda-v-prirode/arteska-voda

O Africe je skvělá stránka zde. Tam nevím, jestli je ta jejich voda fosilní z poslední doby ledové anebo jestli se to ještě nějak omezeně doplňuje (např. že by to napršelo v horách v Maroku..). Jinak je zajímavé, že v místě delty Okavanga na tom odkaze není uvedeno žádné podzemní jezero.
A je tam i slavný Kaddafího projekt na navrtání velkého jezera pod Saharou.
https://voda.tzb-info.cz/vlastnosti-a-z ... ci-realita

Inu cesty vody jsou nevyzpytatelné..

[Moskevskaja]

A jak se tu řešily povodně, úpravy toků atd. Já jsem skálopevně přesvědčen, že hlavní důvod napřimování toků a vysoušení mokřadů jsou a budou komáři..
Tady něco z loňska, ale pokud vím, tak se to dělá i rosičem z traktoru, ne takhle ručně do tůní. Břeclavsko, Hodonínsko každý rok.
Jsou to ti nejlepší ochránci uvažovaného národního parku na soutoku Moravy a Dyje...
https://breclavsky.denik.cz/zpravy_regi ... 20522.html

A tady něco starého z Bratislavy. Procházka kolem Dunaje v takovém komářím roku musí být výživná. Doufám, že letecky už se to neděje. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/bra ... _mtaborska

[hydrostar]

Tu Bratislavu, tu si pamatuju. Tehdy před zápasem dvou pohrobků Velké Moravy na Těhelném poli začali kropit trávu, tak jak je dnes zvykem. Jenže tenkrát to snad nebyla ani voda. Po celém stadionu smrděl repelent. Ale je fakt, že komáři se neobjevili.

A ta Břeclav, to je taky humáč. Dva roky zpátky jsme jeli začátkem května k soutoku Moravy a Dyje. Zastavit v lese se rovnalo sebevraždě. Už takto brzo.

[Juraj Tichý]

Povodne v Bratislave uz nejaký ten rok neboli, takže ani kalamitny výskyt komárov.
V súčasnosti sa používajú v inundacnom území ekologické pripravky, ktoré ničia larvy komarov a nie plošne všetko.
Ekologické... Povedzme, aktuálne ekologické. Ved aj azbest dodávali kedysi do cigaretových filtrov, aby fajčiarov ochranili pred zhubnými následkami fajčenia.

[Moskevskaja]

Já hledám, čím se to tenkrát stříkalo a našel jsem pyretroid, rok 2006.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-br ... n-40118913
Nevím, jestli Vám tam stříkali rovnou insekticidy, ale ty uměj opravdu ukrutně smrdět. Třeba takovej Decis, další běžný pyretroid, každej druhej zahrádkář to leje hlava nehlava. To je fakt hnusný smrad, ultrachemickej.
Ale zprávy z roku 2021 už říkají, že se používají bio přípravky na bázi Bacillus thuringiensis (VectoBac). Že prej ten postřik nemá účinky na nic jiného. To by mě zajímalo, jak to bakterie pozná, jakou larvu zrovna žere.. V profi registru přípravků na komáry taky není psané nic. Takže-je to už naštěstí historie, měl jsi možná dobrou šanci poznat, že Pesticid je nejlepší přítel člověka;)

ERRATA: Vectobac je požerový larvicidní toxin produkovaný tou bakterii. Perforuje střevo. Takže pokud se to dostane na list, zabije to všechny larvy motýlů. To by mě zajímalo, jak tomu zabraňujou. Komáři se líhnou od jara přes celé léto. To je motýlů plno.

[Choroš]

Ale zprávy z roku 2021 už říkají, že se používají bio přípravky na bázi Bacillus thuringiensis (VectoBac). Že prej ten postřik nemá účinky na nic jiného. To by mě zajímalo, jak to bakterie pozná, jakou larvu zrovna žere.. V profi registru přípravků na komáry taky není psané nic. Takže-je to už naštěstí historie, měl jsi možná dobrou šanci poznat, že Pesticid je nejlepší přítel člověka;)

ERRATA: Vectobac je požerový larvicidní toxin produkovaný tou bakterii. Perforuje střevo. Takže pokud se to dostane na list, zabije to všechny larvy motýlů. To by mě zajímalo, jak tomu zabraňujou. Komáři se líhnou od jara přes celé léto. To je motýlů plno.

Selektivita se řeší hlavně způsobem aplikace.

Principiálně by to mělo ničit ty členovce, do kterých se to dostane. Jistá selektivita by měla být zajištěna způsobem přijímání potravy: pokud jde o tu vodu, třeba larvy potápníků by měly mít menší pravděpodobnost být postiženy. Protože larvy komárů filtrují vodu, mají velkou pravděpodobnost nasát hodně spor (Vectobac podle všeho obsahuje i spory bakterií, ne jen jejich proteiny). Larva potápníka žere kořist, kterou vysává...

Nepochybně se dělala spousta testů na modelových zvířatech, které vyšly dobře. Jinak by to nepovolili, ono v EU neprojde jen tak něco. A nepochybně to bude ovlivňovat i necílové organismy. Jako všechny přípravky, i toto by se mělo aplikovat pouze v dobře odůvodněných případech, a postup by měl sledovat doporučení. Aplikace na celou krajinu patrně nebude nejlepší nápad.

Nikdy jsem Bt nedělal, načteno na to nemám, a pokud jde o účinky na necílové organismy, je třeba mít i osobní badatelskou zkušenost. U některých jiných látek jí mám.

Btw. česky o tom nenajdete nic použitelného. Pokud někoho pesticidní látky a jejich účinky opravdu zajímají, hledejte v angličtině. Dostanete se zpravidla k nějakým povolovacím reportům, kde je relativně hodně informací. Pak se často dají najít odborné články, které mohou třeba zkoumat vliv na jiné než modelové organismy, neletální efekty (třeba vliv na plodnost nebo chování), nebo synergický efekt více látek. No, a jak ta která látka ve skutečnosti působí na společenstva, stejně nikdo neví.

Edit: Tak jsem se na to trochu podíval, a ten přípravek by skutečně měl být selektivní, konkrétně by měl působit především na larvy nematocerních dipter (tj. např. právě komárů). Účinnou složkou je totiž Bacillus thuringiensis israelensis a její produkty, a ty mají pro většinu jiných členovců toxicitu nízkou. Biochemický mechanismus selektivity neznám a hledat se mi nechce.

[Moskevskaja]

Edit: Tak jsem se na to trochu podíval, a ten přípravek by skutečně měl být selektivní, konkrétně by měl působit především na larvy nematocerních dipter (tj. např. právě komárů). Účinnou složkou je totiž Bacillus thuringiensis israelensis a její produkty, a ty mají pro většinu jiných členovců toxicitu nízkou. Biochemický mechanismus selektivity neznám a hledat se mi nechce.

No když už jsme v tom. BT toxiny jsou základem populárních geneticky modifikovaných rostlin.
Jojo, Vectobac je směs toxinů a spor a účinnost se uvádí v "ITU", international toxic units, což představuje koncentraci o letální účinnosti 50% zasažených organismů za stanovený čas. Tedy, pro tenhle přípravek se uvádí 3000 ITU na mg. Dávkování je 125-500 g/ha, pokud je potřeba zrychlit účinnost na larvy už v poslední fázi vývoje, může se tam dát max 1 kg.
https://www.valentbiosciences.com/publi ... -label.pdf

Tady v tom patentu se píše, že existuje řada kmenů B. thuringiensis, které jsou specifické na brouky, motýle nebo mouche, ale taky na nematody a prvoky.
https://patentimages.storage.googleapis ... 268181.pdf
Já bych ale nečekal, že ta specificita bude úplná, půjde furt o podobný princip účinnosti. Určitě ty toxiny budou podobné.

Hledal jsem teda tu specifitu a našel jsem pěkný článek, který říká, že se ta účinnost na necílové organismy vlastně ani moc netestuje Takže vliv na necílové organismy tam určitě bude a to zejména v případě plošné aplikace rosičem, což znamená, že ten kdo to stříká, na to musí myslet a stříkat to primárně do vody. Ale i tak je to furt o dost lepší, než Štefan na Čmeláku..

Notably, today, the most widely employed and studied Cry toxins, such as Cry1Ab or Cry1Ac, have been reported to affect species from different insect orders or even phyla (Cry1Ab: Coleoptera, Lepidoptera, Diptera, Hemiptera; Neuroptera, Trichoptera and Nematoda; Cry1Ac: Lepidoptera, Diptera, Hemiptera). But van Frankenhuyzen (2013) found that only a small fraction (17%) of Cry toxins have ever been tested with species from more than 1 or 2 insect orders. Despite this restriction to certain tested pest species, approximately 40% of all Bt toxins tested across two or more orders did show cross-activity (de Schrijver et al., 2014). Yet, even for the most tested lepidopteran-active Cry1 toxins, only a little more than one third has ever been experimentally tested outside of that order.
https://www.frontiersin.org/articles/10 ... 00071/full

A závěrem. BT toxin není nic výjimečného a jeho vliv na přírodu je podobný jako je u pesticidů, tj. cílový organismus se brání a vzniká rezistence (tudíž i při používání GMO rostlin se musí myslet na zadní vrátka a vznik rezistence co nejvíce oddalovat). Přece jen ale produkce toxinu bakterií jistou výhodu má. No Tady v tom článku se popisuje, jak se hmyz brání rezistencí a jak na to bakterie reaguje obcházením rezistence změnou toxinu a tak pořád dokola... Možná protože historie téhle interakce je tak dlouhá je možné používat specifické kmeny https://www.nature.com/articles/nature17938