Moderátor: Pátrač
Obávám se, že nemáme ani tak rádi řepku (byť řepkový olej je třeba kvalitnější než slunečnicový), ale z nějakého pro mě obtížně pochopitelného důvodu má značná část mých spoluobčanů ráda Slováky, nebo abych byl přesnější, považuje je takřka za vlastní. A pak to dopadá tak, že dochází ke "kulturnímu obohacení" ala Bureš. Protože jsem bytostně přesvědčen, že být Bureš Maďar, Polák či třeba Rumun, tak by tento problém nenastal.
O tom žádná, ale tokijského popeláře, který je přeci jen více "náš", alespoň mluví plynně česky, podporuje cca 9% nejhloupějších, to Bureš to má jinde a je fakt, že to co sem importoval ze své vlasti (mluvím o stylu politiky a politické kultuře) tu v této míře opravdu běžně nebylo.
to se dřevem nejde ani srovnat. Rastliny uhlík z pôdy nevyužijú, ale pôdne organizmy od dážďoviek, po huby, hmyz a bakterie áno. Humus je pre tieto organizmy potravou.seabee píše: ↑5/4/2024, 20:59 @pjaro 77
Je to tak. Fyzikální a chemické zákony jsou proto zákony. To jenom Zelení aktivisté a někteří politici poroučí větru, dešti, atd a přicházejí s perpetuem debile. Nicméně, rostliny mají dost uhlíku z atmosféry, takže z digestátu ho nepotřebují a základní hnojiva jsou N - dusík, P - fosfor a K - draslík a do bioplynu přechází "jenom" dusík, takže přece jenom nějaký přínos tam bude. Problémem bioplynek je také nutnost odstraňovat čpavek a sirovodík - co s tím dělají - obohacují atmosféru, nebo to vypouštějí do vody? Možná digestát aspoň doplňuje sorpční komplex půdy?
Podle tohohle https://cs.wikipedia.org/wiki/Bioplyn obsahuje bioplyn od 0 do 5% dusíku. Vedle čpavku - ne jako jeho součást.
Moskevskaja, touto vetou si mal zacat aj skoncit. Je dost pravdiva.. absolutně nemám šajn
Proč na něj útočíš? Schovej si agresivitu na sekání dřeva na zimu, když nemáš věcné argumenty.
Asi máte v ČR radi řepkä.
