Krajinotvorba - ekologie

Co nejde zařadit do témat, odborné dotazy a příspěvky.

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Choroš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 187
Registrován: 30/11/2016, 11:47

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od Choroš »

Moskevskaja píše: 15/2/2023, 17:30 A nezapomínat na to, že řada ekologů kvůli biodiverzitě vysloveně miluje pastvu a nejradši by nechalo vypást všechny lesy. Fakt tady jen jeden úhel pohledu není dobrý.
No jo, no, je to tak... To by bylo zas na dlouhé vyprávění...

Ještě snad poznámku k těm poldrům. Ono to často jako dobré řešení víc vypadá než je. Proč? Protože poldr, ať už suchý nebo ve formě mokřadu, je čas od času vypláchnut opravdu velkou vodou. Několik metrů vody do dobu řady dnů nebo týdnů spolehlivě zabije většinu nejen toho, co žije v suchém poldru, ale i toho, co žije v poldru mokřadním (protože organismy žijící v mokřadech zpravidla nejsou přizpůsobeny tomu, že se přes ně přelila vlna vysoké vířící vody, která tam zůstane dlouho stát. Voda v mokřadech kolísá většinou v řádu centimetrů, nestoupá tak rychle a neproudí tak rychle). Takže pokud se do poldru vzácné druhy vůbec stáhnou (a to zdaleka není jednoznačné, i když se jim připraví ideální podmínky), může to ve skutečnosti působit negativně. Příkladem budiž poldry, na jejichž dno je vyset krvavec toten, a dva druhy vzácných modrásků, m. očkovaný a m. bahenní. Ti dva motýli kladou na vajíčka na květy krvavce, ale malé housenky pak z kytek slezou a žijí jeden nebo dva roky v hnízdech mravenců. Ti mravenci i modrásci žijí i na hodně mokrých místech, ale vždy tak, že při stoupnutí hladiny mravencům stačí vylézt na vrcholy trsů trav a ostřic (housenky tam vynesou sebou). Tohle v poldru nelze, ale motýli to nepoznají. Takový poldr, kde je hodně krvavce, přiláká mnoho samiček obou druhů motýlů, které by jinak kladly na krvavce rostoucí jinde... a je to past.
Samozřejmě záleží, jak často je to místo zaplavované a o jaké jde organismy. Ale automatický všelék to není.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Juraj Tichý píše: 15/2/2023, 10:38 Flader, to je iná debata. Ak sa niekto rozhodne stavať v záplavovom území, je to jeho problém. A problém starostu, ktorý to dovolil.
V Bratislave sme to riešili pred x rokmi v Devíne. Nejakí ľudia sa sťažovali, že nové hrádze im neochránia domy. Dostali odpoveď, že výstavbou v záplavovom území prevzali na seba riziko....
Deje sa to pri mnohých riekach. Ľudia si výstavbou všade možne plnia sen o vlastnom dome. Ďalší potrebujú uložiť inflačné peniaze, tak stavajú apartmánové domy - a sú väčšinu roka neobývané. Zony okolo riek sú väčšinou neosídlené, väčšinou sú tam polia, takže sa na ne vrhajú developeri. Majitelia domov potom vedome riskujú s tým, že keď príde záplava, štát=daňoví poplatníci sa im poskladajú na náhradu škody, na stavbu hrádze a prípadne betonovanie koryta.

Na pravde vychádzajú pekné články ako sa správame k vode:
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... ili-pychu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... a-na-rieky
https://slovakia.panda.org/?343970/Trap ... ili-riekam

Čím si zarábame na budúce problémy, pretože krajinu je nutné pripraviť na budúcnosť . Nastáva suchšie a teplejšie obdobie ktoré bude podľa mňa trvať minimálne niekoľko storočí. Vychádzam z minulosti - napríklad rímske klimatické optimum v panonskej kotline: https://sturovo.com/drupal/27-06-2013/3 ... ej-kotline
Rieky je treba rozvoľnit do šírky (meandry, bočné ramená, odstránenie lomového kmeňa), kde je to možné a obnoviť riparské zony (lužný les a okolité mokrade). V zime a jeseni, a skoro na jar, keď sú dostatočné zrážky a topiaci sa sneh na horách, rozvoľnené rieky majú dotovať podzemné zásoby vody. Na rovinách bude na jar (ak nepríde medardov "monzún") a v lete pršať málo. Zrážky budú výdatné na horách (v lete skôr búrky) a odtiaľ voda vedená riekami na nížinu. V lete bude zároveň silnejší výpar, nížinné rieky budú vysychať, pomohla by veľká priehrada alebo sústava derivačných priehrad ale tie sa nedajú spraviť všade, že. Len vďaka tomu, že sa Dunaj kedysi rozvoľňoval v žitnom ostrove do vnútrozemskej delty je pod ním uloženej 10 kubických kilometrov podzemnej vody. Lenže tá nevydrží navždy.
Na nížinách bude nutné závlahové poľnohospodárstvo, ak nechceme pestovať len obilniny.

Niekde to už našťastie pochopili:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/j ... se-vratila
https://slovakia.panda.org/?357353/Riec ... sa-to-deje
https://domov.sme.sk/c/22408706/na-duna ... leria.html
https://www.minzp.sk/spravy/historicky- ... ensku.html

Dúfam, že sa pridajú maďari - najviac úprav riek a rušenie mokradí sa robilo robilo práve u nich v 19tom storočí .
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Moskevskaja píše: 15/2/2023, 17:30 A nezapomínat na to, že řada ekologů kvůli biodiverzitě vysloveně miluje pastvu a nejradši by nechalo vypást všechny lesy. Fakt tady jen jeden úhel pohledu není dobrý.
Ak si to predstavuješ tak, že všade chcú mať step a lúky, tak sa mýliš.
Pasenie sa týka hlavne nížin. Pasenie v horách, horských hrebeňoch je zhruba od valašskej kolonizácie. V praveku boli v nížinách miesto polí riedke lesy , niekde aj lesostepi a stepi, okrem toho mokrade a rozvoľnené rieky. V dobách, keď pršalo veľa (v holocene obdobie atlantik) aj súvislé háje teplomilných stromov.
Pasenie kopytníkov (divokých alebo dobytka) v týchto ekosystémoch je normálny proces od dávneho praveku. Robili krajinu priestupnejšou a celkove fungovali ako údržbári biodiverzity. Príkladom je vaša rezervácia v Miloviciach.
V predchádzajúcej eemskej medziľadovej dobe bolo ešte divokejšie - do europy sa nasťahovala aj africká fauna - slony, nosorožce, v británii hrochy.
Až do polovice 20teho storočia boli bežné pastevné lesy - http://pastekar.blogspot.com/2017/07/st ... kovia.html
Len od cca roku 1950 moderní krajinní plánovači striktne oddelili les a pole. A dorazili to nedávno sami poľnohospodári , keď sa z nich stali prosebníčkovia o dotácie - zlikvidovali aj posledné remízky a solitérne stromy na poliach.

Jeden príklad ako sa vyvíja nížinný ekosystém od začiatku - v Košiciach bol pred niekoľkými rokmi zlikvidovaný jeden štadion. Dodnes je tam veľký brownfield. Keď to začalo zarastať - tráva a byliny po pás, bol som sa tam pozrieť. Prekvapilo ma, keď mi cestičku skrížil zajac a bažant. Potom to tam zarástlo trnistými kríkmi, hlohom, stromami do výšky niekoľkých metrov. Ťažko sa tam predieralo.
Pred rokom celé územie pokosili, stromy zlikvidovali a znova to pomaly zarastá . Očakávam návrat prepelíc, bažantov, zajacov atď .
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 16/2/2023, 10:17, celkem upraveno 3 x.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

niko píše: 14/2/2023, 08:07 Ako cudovat sa, ze ma Slovensko vela vodnych elektrarni mi pride fakt extremne amaterske. Ved to tak bolo vzdy. Vazska kaskada ma uz takmer 100 rokov a na Slovensku bola voda stale tahun energetiky. Suhlasim s Lynxom, ze aspon nieco o slovenskej energetike pozri, skor nes zacnes odbornu debatu, inak to tu vyzera ako na zakladnej skole.
To už dlho platiť nebude, gro elektrární bude po dokončení Mochoviec jadro.
Prišlo suchšie obdobie , bude trvať dlho a vody v riekach bude menej -> menej elektriny z vody.
https://ekonomika.pravda.sk/energetika/ ... elektriny/
Miesto elektriny bude nutné viac zadržiavať vodu.
Niekoré vážske kaskády sú z 80 percent zanesené bahnom, som zvedavý čo s ním spravia - https://plus7dni.pluska.sk/domov/casova ... v-usadenin
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 16/2/2023, 10:17, celkem upraveno 2 x.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Moskevskaja píše: 15/2/2023, 17:13 ...
Váh tekl hlubokým kaňonem? Protože na mapě jsou podél silnice a dálnice skoro po celé délce, to v případě Vltavy určitě nešlo, jednalo se o špatně přístupný skalnatý kaňon.
...
Len v prielome Malej Fatry a pri Púchove ( Kraľoviansky prielom, Strečniansky prielom, Púchovský prielom). Od Nového Mesta nad Váhom to bola kedysi typická nížinná rieka s bočnými ramenami a ostrovmi.
https://www.enviromagazin.sk/enviro3_3/delta14.html
https://uge-share.science.upjs.sk/websh ... _tlac1.pdf
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 16/2/2023, 08:47, celkem upraveno 1 x.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Juraj Tichý píše: 15/2/2023, 18:16 K VDG.
Hmm, nie. To cenne, vnútrozemsku deltu, by kompletne dokončená sustava neohrozila
Hať Cunovo, nahradila vybudovanú no nespustenu hať Dunakiliti. Asi 5km juhovýchodne od Čunova. Pozri mapu, je to severne od obce.
....
Stupeň Nagymaros mal vzduvat hladinu az za Medveďov, čiže do miesta, kde sa spaja Gabčíkovsky kanál s pôvodným tokom Dunaja. Tym mal zabezpečiť splavnost, ale aj to, že by Gabčíkovo vyrábalo len špičkovú energiu.
Do starého koryta sa malo púšťať len nejakých 200m³/s.
Súčasna dohoda určuje tuším 400m³.
...
Lenže prax bola celé roky taká, že VHP obmedzovalo tok vody do žitného ostrova cez priepusť v Dobrohošti. 200m³/s nbolo nikdy realizované , len zbožné prianie. Kritizovali to aj ekologovia, pretože posledných 10-15 rokov klesá spodná voda.
Keď konečne za Budaja chceli začať púšťať viac vody, "zrazu" sa zistilo, že je tam spústa nelegálnych stavieb a houseboatov.
https://www.aktuality.sk/clanok/wuEgNJN ... ych-luhov/
https://polovnictvo-rybarstvo.pluska.sk ... et-kohutik

Okrem toho celý žitný ostrov strašia toxické skládky z bývalých chemických závodov. Zdvihne sa hladina spodnej vody a začnú sa vyplavovať do podzemia. Takže je to tam zovreté medzi dvomi kameňmi. Rozhadzovať jedy kadetade v záplavovom území na zásobníku vody - za to by si súdruhovia zaslúžili obesiť za vlastné gule do prievanu.
https://www.topky.sk/cl/10/1528473/Najv ... tych-latok
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5862
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od Polarfox »

Choroš píše: 15/2/2023, 16:32
skelet píše: 15/2/2023, 11:31 Suché poldry, lužní lesy, nevybetonovaná koryta a co nejméně rovná koryta jsou tou cestou k co nejmenším škodám při povodních.
To nebude stačit. I jen třeba v tom odkazu od Halla referují o povodních na Váhu od začátku 17. století, a jistě to nejsou první povodně, ke kterým tam došlo. V té době byly vodní toky byly neregulované, koryta nevybetonovaná, lužních lesů habaděj. Z českých zemí je takových zpráv ze středověku a raného novověku taky hromada.

Pokud chceme vědět, jak se vyhnout povodním, musíme hlouběji do minulosti. Povodně totiž nebyly odjakživa, ve struktuře náplavů jsou znát teprve od 13.-14. století (v ČR). A časově to koreluje s odlesněním hor. Mocnost náplavů se pak časem zvětšovala, tj. patrně se časem zvětšoval rozsah povodní. Opět patrně v závislosti na rozvoji zemědělství. Narovnávání toků (v 19. a 20. století) stav zhoršilo, ale není to faktor zásadní. Klíčový pro minimalizaci povodní je totiž 1) vegetační kryt krajiny jako celku a zejména na horách, kde padá většina srážek; 2) stav půdy, která dnes zadrží mnohem méně vody. Navíc leckde na horách (např. na Valašsku) půda prakticky chybí kvůli erozi v důsledku odlesnění a dlouhodobé pastvy. Co se s tím dá dělat?
Vegetační pokryv (v globálu) od druhé poloviny 20. stol. dlouhodobě roste, neboli Evropa zarůstá (což je dáno větší efektivitou zemědělství, společenskými změnami atd. a půda více leží ladem), navíc co se týká hor, tak ty historicky utrpěly nejméně (když se odlesňovalo na palivové a stavební dřevo, tak šlo o nížiny a střední polohy...viz. i rozšíření výmladkového hospodaření). Takže tohle je dle mého ta méně akutní záležitost (ačkoli na systému lesního hospodaření je hodně co vylepšovat), narozdíl od eroze půdy a bambiliónu drobných úprav v krajině. A tam hraje hlavní roli zemědělství...bez změny v téhle oblasti se nehneme.

A také bez změny myšlení. Evropa je po tisících let plně kulturní krajina a původního na ní není prakticky nic, včetně většiny těch chráněných území, které bereme za divočinu. A je tomu už tak pekelně dlouho. Hodně lidí bohužel upadá do snění a zkratek/zjednodušení, kdy místo toho, abychom využili současnou technologickou základnu a vědecké poznatky na max., tak jedna podstatná skupina se chce vracet k něčemu zidealizovanému, co nikdy neexistovalo, další se baví sázením modly miliónu stromů (z nichž jsou 1) při jejich způsobu sázení a péče mrzáčci nebo jich desítky procent stejně brzy nebo předčasně zhebnou, 2) často tím ještě více podryjí již tak narušenou biodiverzitu atd. a 3) to prostě logicky nesedí), atd. atd., přičemž tyhle populární vlny jen odvádějí pozornost od těch důležitých věcí. Lidská společnost byla vždycky chaotická a fungovala stylem 5 kroků vpřed, 4 vzad a nejinak tomu je i v případě pokusu o ekologičtější přístup.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Choroš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 187
Registrován: 30/11/2016, 11:47

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od Choroš »

Polarfox píše: 16/2/2023, 09:03 Vegetační pokryv (v globálu) od druhé poloviny 20. stol. dlouhodobě roste, neboli Evropa zarůstá (což je dáno větší efektivitou zemědělství, společenskými změnami atd. a půda více leží ladem), navíc co se týká hor, tak ty historicky utrpěly nejméně (když se odlesňovalo na palivové a stavební dřevo, tak šlo o nížiny a střední polohy...viz. i rozšíření výmladkového hospodaření).
Ano, za posledních několik set let má Evropa největší rostlinný kryt. Jenže 1) velmi se změnilo složení vegetačního krytu, smrkový les a jeho půda má úplně jiné vlastnosti než např. bukový les a jeho půda. O půdě na dnešních polích nemluvě, ta nezadrží vodu skoro vůbec. b) V horách se samozřejmě odlesňovalo taky, třebaže později. V polovině 18. století začínala být odlesněná i centrální Šumava jako snad hory, které byly postiženy nejpozději. Povodně časově lépe korelují s odlesněním hor než nížin. c) Na horách spadne zdaleka nejvíc srážek, pro množství vody v tocích v nižších polohách jsou klíčové právě ty hory. To, že na horách nebylo výmladkové hospodaření, je dáno tím, že tam žilo málo lidí. Výmladkové hospodaření byla z nouze ctnost v nižších, hustě zabydlených polohách, aby měli lidi vůbec co do kamen. Takový problém mnohem řidší populace v horách neměly, přesto byla drtivá většina horských lesů vytěžena - jak kvůli dříví pro do skláren apod., tak na stavební dříví. d) Ono se to nezdá, a bylo by to zase na složitou diskusi, ale řekl bych, že ve skutečnosti jsou hospodařením člověka skoro nejméně poznamenány některé černozemní oblasti (s pár výjimkami, jako třeba rašeliništi a místy nad hranicí lesa). Přes všechnu chemizaci, orbu atd., protože tam nedošlo k odlesnění (les tam totiž od konce eemu nerostl (cca 120 000 let), jak správě píše pjaro). Tam, např. na některých místech na žatecku a lounsku, dosud přežívají druhy pleistocénních stepí.
Polarfox píše: 16/2/2023, 09:03 A tam hraje hlavní roli zemědělství...bez změny v téhle oblasti se nehneme.

A také bez změny myšlení. Evropa je po tisících let plně kulturní krajina a původního na ní není prakticky nic, včetně většiny těch chráněných území, které bereme za divočinu. A je tomu už tak pekelně dlouho. Hodně lidí bohužel upadá do snění a zkratek/zjednodušení, kdy místo toho, abychom využili současnou technologickou základnu a vědecké poznatky na max., tak jedna podstatná skupina se chce vracet k něčemu zidealizovanému, co nikdy neexistovalo, další se baví sázením modly miliónu stromů (z nichž jsou 1) při jejich způsobu sázení a péče mrzáčci nebo jich desítky procent stejně brzy nebo předčasně zhebnou, 2) často tím ještě více podryjí již tak narušenou biodiverzitu atd. a 3) to prostě logicky nesedí), atd. atd., přičemž tyhle populární vlny jen odvádějí pozornost od těch důležitých věcí. Lidská společnost byla vždycky chaotická a fungovala stylem 5 kroků vpřed, 4 vzad a nejinak tomu je i v případě pokusu o ekologičtější přístup.
S tím souhlasím. Jen tu píšu o tom, že není žádný jednoduchý recept. Příčin je více a jsou vzájemně provázané. Stále reaguji na to, že protipovodňovou funkci řady přehrad pravděpodobně pravděpodobně nepůjde nahradit jednoduchými opatřeními typu meandrování toků. Protože ty povodně byly prostě už v době, kdy toky meandrovaly... atd. Nikam jinam bych se posouvat tematicky ani nechtěl, ono to je téma strašně složité.

pjaro
Předpovědět vývoj klimatu nelze.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Súhlasím, že prusery v poľnohospodárstve sú väčší problém ako stav lesov. Ruka v ruku s tým aj nížinné vodohospodárstvo.
Lesy v horách a podhorí sa dajú relatívne rýchlo vysadiť alebo ak sa nestíha vysiať semená pionierskych drevín z dronov.
V poľnohospodárstve sa krajina využíva na dreň. Keďže ľudí je veľa, výroba plodín je dlhodobo na "steroidoch" (aj kvôli vývozu), pôda nemá čas si odpočinúť, musí produkovať a produkovať. Kopytníkov na hnojenie je málo. Veľké lány bez remízok - následok je, že vietor a voda odplavuje ornicu. Korunu tomu nasadili bioplynové stanice, ktoré berú zvyšky toho čo sa má vracať do pôdy.
Výsledkom je napríklad polopúšť na južnej Morave - silný pokles humusu v pôde , je z nej hmota bez života a nedrží dobre vodu.
https://www.denik.cz/z_domova/rektor-cz ... 90920.html


Farmári ťahajú polia až k riekam, potokom a jazerám -> splach hnojív priamo do nich.

A najhoršie je, že milí zlatí poľnohospodári sa tvária že zabudli rodnú reč, keď im to vysvetľujú. Často jediné, čo ich zaujíma sú dotácie.
https://zahrada.sme.sk/c/22618882/polno ... ajinu.html

Žiaľ aj dosť ekologistov je povrchných, v hlavách majú mnohí len emisie alebo piliny, nič iné ich nezaujíma a chcú ešte viac znížiť stavy zvierat. U prasiat by to ani nevadilo ale stavy kopytníkov je potrebné zvýšiť a nechať ich pásť vonku.
https://www.aktuality.sk/clanok/o7M0WRz ... do-tlacia/

Krásny film o pôde a problémoch je americký Kiss the ground, odporúčam.
Aj český https://www.csfd.cz/film/290430-puda/prehled/
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 17/2/2024, 19:40, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5862
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od Polarfox »

Choroš píše: 16/2/2023, 09:46 Ano, za posledních několik set let má Evropa největší rostlinný kryt. Jenže 1) velmi se změnilo složení vegetačního krytu, smrkový les a jeho půda má úplně jiné vlastnosti než např. bukový les a jeho půda. O půdě na dnešních polích nemluvě, ta nezadrží vodu skoro vůbec. b) V horách se samozřejmě odlesňovalo taky, třebaže později. V polovině 18. století začínala být odlesněná i centrální Šumava jako snad hory, které byly postiženy nejpozději. Povodně časově lépe korelují s odlesněním hor než nížin. c) Na horách spadne zdaleka nejvíc srážek, pro množství vody v tocích v nižších polohách jsou klíčové právě ty hory. To, že na horách nebylo výmladkové hospodaření, je dáno tím, že tam žilo málo lidí. Výmladkové hospodaření byla z nouze ctnost v nižších, hustě zabydlených polohách, aby měli lidi vůbec co do kamen. Takový problém mnohem řidší populace v horách neměly, přesto byla drtivá většina horských lesů vytěžena - jak kvůli dříví pro do skláren apod., tak na stavební dříví. d) Ono se to nezdá, a bylo by to zase na složitou diskusi, ale řekl bych, že ve skutečnosti jsou hospodařením člověka skoro nejméně poznamenány některé černozemní oblasti (s pár výjimkami, jako třeba rašeliništi a místy nad hranicí lesa). Přes všechnu chemizaci, orbu atd., protože tam nedošlo k odlesnění (les tam totiž od konce eemu nerostl (cca 120 000 let), jak správě píše pjaro). Tam, např. na některých místech na žatecku a lounsku, dosud přežívají druhy pleistocénních stepí.
Takhle - nejsme zásadně ve sporu. Samozřejmě že záleží i na složení (a i proto jsem psal o lesním hospodaření atp.) plus jen jsem psal, že zrovna hory byly postiženy (v rámci globálu) nejméně (a nejpozději). Jen bych se zdráhal dávat tam přímou linku mezi horskými lesy jako hlavním přelomem...těch vlivů je tolik (jak těch z lidské strany, tak těch, na které nemá vliv), že bych se zdráhal být takhle radikální. Takže stejně jako situaci nepůjde řešit zkratkovitě jedním "jednoduchým" opatřením, tak stejně tak bych byl opatrný hodit tu hlavní váhu na jednu příčinu.

Jak píšeš, je to neuvěřitelně složité a k tomu směroval ten můj stesk z druhého odstavce - protože dnes je převážně v módě (v populární a politické sféře) to brutálně zjednodušovat a hledat univerzální řešení, které se dá dobře prodat, nemusí se pro něj vyvinout moc práce a přemýšlení, pochopí ho každý druhý a dokáže se tedy za ním sešikovat atd. Se všemi důsledky. Vezměme si třeba výmladkové hospodaření - jedna dlouhá éra hnaná hladem po palivovém dříví. Z dnešního pohledu čirá hereze. Ale na druhou stranu spolu s pastvou, vypalováním (další hereze a tabu) atd. formovalo po staletí a tisíciletí naši krajinu a to, čemu se v ní dařilo. S výmladkovým hospodařením je utrum, s vypalováním, pastvou atp. taktéž, což se vše, spolu s dalšími změnami v obhospodařování krajiny (zemědělství a lesní hospodaření) dost brutálně promítlo do biodiverzity a spol. Životní prostor pro mnoho druhů prostě zmizel či se radikálně zmenšil a rozdělil na živořící oddělené enklávy. Další organismy přežívají jen díky různým druhotným stanovištím, jako jsou rumiště/brownfieldy, lomy, náspy žel. tratí atp. Jenže největší fór je ten, že v současnosti lkáme nad úbytkem biodiverzity, chceme situaci zlepšovat/vracet nazpět, ale často si nepřiznáme, že tahle hojnost byla produkcí člověka a jeho, na tu dobu, intenzivního obhospodařování krajiny a že jestli chceme vracet/posilovat organismy, tak jim musíme dát obdobu životního prostoru, který ztratily (a zajistit konektivitu). Ne, místo toho se jde hledat nějaká neexistující ztracená minulost a změna se jde dělat nějakou jednoduchou zkratkou, jako sázení stromů. Takže na místě, kde bylo před 150ti lety mrtě hmyzu a motýlů, protože tam byly jen holé svahy s pastvinami a sem tam stromem a kde je dnes v údolí, na svazích i široko daleko hustý stromový porost a další plochy zarůstají nálety, tak se to "vylepší" tím, že i část z pár zbývajících degradujících nezalesněných ploch nebo zatím nepostižených sukcesí, se osází. Plán splněn, pomáháme klimatu a biodiverzitě :) Tady je prostě ta změna mindsetu (který podobně funguje i v dalších oblastech, jako je zemědělství, lesnictví, nakládání se zvěří atd.) prostě kriticky potřebná. Bez toho se budeme točit v kruzích (byť oficiálně bude vykázán pokrok).
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

Choroš píše: 15/2/2023, 16:32 To nebude stačit. I jen třeba v tom odkazu od Halla referují o povodních na Váhu od začátku 17. století, a jistě to nejsou první povodně, ke kterým tam došlo. V té době byly vodní toky byly neregulované, koryta nevybetonovaná, lužních lesů habaděj. Z českých zemí je takových zpráv ze středověku a raného novověku taky hromada....
Ale to je v poriadku, nížinné rieky sa vylievali , tým dotovali podzemie široko-ďaleko v celej riparskej zone, napájali mokrade a niekde vnútrozemské delty. Bez toho by boli napríklad v subtropoch mnohé krajiny s vodou v prdeli. Príklad je vysušenie mezopotámskych mokradí Hussajnom.
A do istej miery sa rozliv bude musieť kvôli suchu vrátiť. Nemôže sa vylievať všade, sú tu mestá, ale je nutné nechať miesta kde sa to dá.
Preto je nutné obmedziť výstavbu okolo tokov aj polia. Naši dávni predkovia to vedeli, stavali na vyvýšených miestach alebo domy na koloch. Videl som vodnú mapu panonskej nížiny , niekedy bola až tretina krajiny zaplavená.
Len moderný človek sa tvári že stojí nad prírodnými zákonmi. Preto tá výstavba domov v záplavových územiach - nastavali ich tzv. náplavy z miest aj so svojimi drbnutými nápadmi ako má fungovať vidiek. Zvieratá a hnoj im páchnu, potok/rieka sa vylieva, kohút kikiríka, hrozné ako je tá príroda zariadená. Vidiek má podľa nich vyzerať ako rekreačné stredisko z katalogu. A žiadne šelmy prosím , nanajvýš srnka, zajac a veverička.
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 16/2/2023, 11:58, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5862
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od Polarfox »

pjaro77 píše: 16/2/2023, 10:34
Choroš píše: 15/2/2023, 16:32 To nebude stačit. I jen třeba v tom odkazu od Halla referují o povodních na Váhu od začátku 17. století, a jistě to nejsou první povodně, ke kterým tam došlo. V té době byly vodní toky byly neregulované, koryta nevybetonovaná, lužních lesů habaděj. Z českých zemí je takových zpráv ze středověku a raného novověku taky hromada....
Ale to je v poriadku, nížinné rieky sa vylievali , tým dotovali podzemie široko-ďaleko v celej riparskej zone, napájali mokrade a niekde vnútrozemské delty. Bez toho by boli napríklad v subtropoch mnohé krajiny s vodou v prdeli. Príklad je vysušenie mezopotámskych mokradí Hussajnom.
A do istej miery sa rozliv bude musieť kvôli suchu vrátiť. Nemôže sa vylievať všade, sú tu mestá, ale je nutné nechať miesta kde sa to dá.
Preto je nutné obmedziť výstavbu okolo tokov aj polia. Naši dávni predkovia to vedeli, stavali na vyvýšených miestach alebo domy na koloch. Videl som vodnú mapu panonskej nížiny , niekedy bola až tretina krajiny zaplavená.
Len moderný človek sa tvári že stojí nad prírodnými zákonmi. Preto tá výstavba domov v záplavových územiach - nastavali ich tzv. náplavy z miest aj so svojimi drbnutými nápadmi ako má fungovať vidiek. Zvieratá im páchnu, potok/rieka sa vylieva, kohút kikiríka, hrozné ako je tá príroda zariadená. Vidiek má podľa nich vyzerať ako rekreačné stredisko z katalogu. A žiadne šelmy prosím , nanajvýš srnka, zajac a veverička.
Já bych to s tou idealizací předků nepřeháněl :) Byli úplně stejní jako my, aneb přetvořili (nebo domrvili) dle svých představ co šlo. Limit ležel jen v technologické úrovni, dostupnosti zdrojů a síle populace. My jsme jen aktuální vrchol trendu. To že byli díky své technologické úrovni více závislí na přírodních zákonitostech a cyklech je taková z nouze ctnost. Je to tak trošku mýtus jako vznešený divoch a návrat někam do jednoduchosti a do lesa do ztraceného ráje.

Tudíž předci byli i více limitováni tím, kde a jak stavět atd. My už to dnes dělat a opakovat nutně nemusíme a o to více je škoda, když technologické výhody, sumu poznatků z lidské historie atd. pořádně nevyužíváme a nakakáme si zbytečně na hlavu. Čímž cca souhlasím s tím, co píšeš.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Ja si dávnych predkov nemaľujem na ružovo, čo vystrájali už v bronzovej dobe by vydalo na knihu.
Stačí si prečítať správy o ich vybíjaní divej fauny.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... reci-druhy
Alebo indiánske skoky bizonov - bez výčitiek svedomia zlikvidovali celé stádo.

V staroveku likvidovali stredomorské lesy. Nadmerným poľnohospodárstvom pomohli zlikvidovať v niektorých miestach úrodnú zem, napríklad v grécku alebo španielsku.

V Číne sa žltá rieka sa kedysi volala inak. Premenovanie na žltú spustilo odlesňovaníe na strednom toku, začali sa tým uvoľnovať spraše do vody.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Česko-Slovenské "Techtlemechtle"

Příspěvek od pjaro77 »

niko píše: 15/2/2023, 02:34 Ale no. To su take ... Myslis WWF a ich akciu za zdrave rieky bez hati, kde chceju na Hrone odstranit 20 malych elektrarniciek ? Lebo ryby, lebo vodaci ... Kazda z tych elektrarniciek presla zlozitym posudzovanim vplyvu na zivotne prostredie EIA na MZP a ma povolenia na prevadzku na dalsich ... 60 rokov....
To posudzovanie EIA vyzeralo tak že sa posudzovala každá MVE zvlášť. Ale nebol posudovaný kumulatívny vplyv kaskády mnohých MVE na rieku.
Takže to bolo typické slovenské odrb - posudzovanie.
Ekologovia aj rybári vyčítali chytrákom z MŽP, že takto premenia Hron na sústavu hatí. Pri najnovšom posudzovaní MVE už to začali brať inak: https://slovakia.panda.org/?3724466/MVE ... ssi-sud-SR
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 16/2/2023, 14:50, celkem upraveno 1 x.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Lynx píše: 13/2/2023, 13:59 Žiadna esko-katastrofa nenastala, územie okolo Starého koryta Dunaja je veľmi pekne, s množstvom zveri. Zato po pretrhnúti hrádze odkalista v povodí na Mošoňskeho Dunaja eko katastrofa nastala, dohladajte si.
Nemôžeš porovnávať Vltavu a Dunaj, ich prietoky sú neporovnateľné. Aj v Prahe by bola Vltava len trochu väčší potom nebyť tých jezov.
Ani zďaleka sa územie okolo starého dunaja nevyrovná tomu čo tam bolo predtým. Na porovnanie prikladám odkaz
https://broz.sk/liniove-prehradzky-v-ra ... ve-dunaja/

Najmä organizácia BROZ vrámci projektov LIFE obnovuje postupne jednotlivé zablokované ramená.
https://broz.sk/dalsie-rameno-dunaja-obnovene/
Chystajú ďalšie
https://www.teraz.sk/slovensko/na-dunaj ... lanok.html
Lynx
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2525
Registrován: 28/2/2019, 22:26

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Lynx »

Tak cena za rozvoj. Keby neboli postavené železné vráta a podobne, mohli dodnes ťahať 3m vyzy z Dunaja. A keby nepostavili Petržalku, a keby a keby...
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 554
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od parmezano »

Meandry to je problém , při "velké vodě" se voda vylije v tym oblouku . Bydlím v domě u potoka, který má za mou zahradou dva protisměrné oblouky. Za 73 roků se ten potok se mě ten potok vylil do zahrady 4x nebo 5x a dycky se vylil v těch obloucích.
Naposledy upravil(a) parmezano dne 16/2/2023, 16:20, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
Uživatelský avatar
Juraj Tichý
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4960
Registrován: 28/8/2018, 18:27

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Juraj Tichý »

Parmezano, ale problém je ze tam mas dom a záhradu. A nie ten potok.
On sa ma vylievať do priestoru meandra. To len ľudia sa natlačili ku korytu, nie naopak.
pjaro77
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 507
Registrován: 13/11/2019, 17:19

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od pjaro77 »

Lynx píše: 16/2/2023, 13:40 Tak cena za rozvoj. Keby neboli postavené železné vráta a podobne, mohli dodnes ťahať 3m vyzy z Dunaja. A keby nepostavili Petržalku, a keby a keby...
Jasné, lenže sa to s tým pokrokom kapánek prehnalo a teraz budeme platiť veľké prachy, aby sa príroda aspoň čiastočne vrátila.

Ono suché obdobie, zhuntovaná pôda, opelichané rieky, znečistenie, premnoženie obyvateľstva, umierajúca biodiverzita a náhrada zastaralej energetiky nie je žiadna sranda.
Lynx
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2525
Registrován: 28/2/2019, 22:26

Re: Krajinotvorba - ekologie

Příspěvek od Lynx »

Ja by som to tak tragicky nevidel. Tragicky vidím, že veľmi toxický odpad sa za komunizmu porozhadzoval rôzne po krajine a časom sa začína rozpadat a uvoľňovať do priestoru.
A to chodím po krajine - nielen po Slovensku celkom dosť.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“