Otázka zrušení otroctví

[jarl]

Zajímalo by mě, kdy vlastně otroctví v zemích řazených k západními civilizačnímu okruhu definitivně zaniklo. Evropské země otroctví zrušily většinou na přelomu 18. a 19. století (první bylo tuším Dánsko), ale v amerických koloniích a nezávislých státech na tomto kontinentu nadále existovalo. Třeba na Kubě bylo zrušeno v r. 1886 a v Brazílii až o dva roky později, čímž už se dostáváme do doby kdy žil a podnikal onen Nwaubani Ogogo Oriaku zmíněný v Raseho článku, a nemohu vyloučit, že v některých karibských koloniích nebo středo či jihoamerických státech existovalo ještě déle. Tady je seznam některých významných zemí: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/fa ... le:491522/

[zzz]

Jarl
záleží co myslíš pod pojmem otroctví.
a) (násilné) zotročení proti vůli (dříve svobodného) člověka? Nebo že otrokem se člověka stane protože maminka (a tatínek) byli otroky? Pokud v některých regionech z nějakého důvodů trpěli takovou pakárnu, tak většina takovýchto "pracovních pozic" zanikla přirozeně ... nejpozději s nástupem mechanizace, protože levnou práci vytlačovaly stroje.

b) Nebo myslíš "otroctvím" to, že se někdo nerozhoduje svobodně, např. něco na způsob nevolnického statusu? Svým způsobem totiž v lehké podobě tato forma otroctví nezmizela nezmizela nikdy.

Z rozhovoru se soudkyní Krajského soudu v Ostravě posléze soudkyní Nejvyššího soudu - paní JUDr. D. Novotnou

LIDOVÉ NOVINY: Lze to chápat tak, že těžké pracovní i životní prostředí si vybralo na lidech svou daň?
NOVOTNÁ: Přesně tak. Jednou jsem chtěla vědět, co vlastně soudím, tak jsem se šla podívat na místo činu – šlo o pracovní úraz v dole Jan Šverma, kde byl mistr odpovědný za učně, který nerespektoval jeho příkazy. Jelikož jsem si to „od stolu“ nedovedla představit, tak jsem do dolu sfárala – v sobotu, kdy se netěžilo. Bylo to hrozné.

Mám možnost srovnání, protože jsem pak řadu let působila v odvolacím senátu na Krajském soudu v Ostravě. V okresech jako Šumperk a Bruntál to bylo o něčem jiném, to byla snad až gentlemanská trestná činnost – trochu se kradlo, někdo se popral, ale přišlo mi to jemnější než to, co se řešilo v Ostravě nebo v Karviné, kde byl těžký průmysl.

V osvětlené chodbě, kde jezdily vozíky, to bylo ještě dobré. Ale pak jsme se prosmýkli do takové škvíry, která měla na výšku maximálně 80 centimetrů. Okamžitě jsem měla klaustrofobii, v puse jsem měla pocit, že polykám prach, všude byla tma – ve světle čelovky vidíte jen kousek před sebe, navíc je tam vedro. Pro mě to bylo nelidské pracovní prostředí.

Díky této zkušenosti jsem chápala „své“ obviněné, kteří byli souzeni za přečin proti pracovní kázni, který byl na Ostravsku velmi frekventovaný. Naverbovali tam lidi třeba z východního Slovenska, slíbili jim náborový příspěvek a oni se zavázali na pět let. A když sfárali, zjistili, že v takovém prostředí nejsou schopni pracovat, protože se bojí, ale už nemohli nic dělat. Nechodili tam a byli za to trestně stíháni.

A máme to i současnosti
https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/ ... -neutikaji

[jarl]

ZZZ - Myslím, že všem kromě tebe je jasné, co jsem měl pojmem zrušení otroctví na mysli, a pokládám za zbytečné do tématu zatahovat nějaké absurdní příklady ze současnosti.

[zzz]

Jarl
Ptal ses a protože Ty nenapsal, že myslíš jen nedobrovolnou/vynucenou formu otroctví (= chudáky zotročené násilím či chudáky kteří trpí maximálně, neboť se jako otrok narodili), tak jsem tak jsem popsal reakci na obě formy.

Domnívámse, že bez rozlišení formy (zotročování kvůli zotročování vs. zotročování coby kvazi formu pracovní motivace plus zotročování jako reakce na lidská rozhodnutí) se IMHO nelze dobrat odpovědi na otázku tak jak Ty jsi otázku v obecné rovině naformuloval.

Čili já odpověděl kompetentně na Tvoji otázku a vůbec nechápu proč na moji odpověď reaguješ tak jak reaguješ. Copak nemám pravdu? viz např. zamyšlení o "reziduálním otroctví" v minulém století v USA = kdyby šlo o kvalifikované lidi např. v průmyslu, tak by si rozumný zaměstnavatel/rozumná radnice rozmysleli šikanování ... po smrti je úplně lhostejné jestli jsme byli
bohatí či chudí,
malí či velcí,
barevní = lidé kteří mění barvu kůže dle nálady/vzteku (z bílé na zarudlou) nebo lidé s tmavou maskovací barvou kůže na které není vidět zarudnutí.
Tj. je úplně směšné, někomu zakazovat aby mohl být pohřben na hřbitově dle jeho/její libosti - viz zákaz pohřbu Hattie McDanielovou v Hollywoodu

Jsi moderátor, takže klíďo smaž co jsem Ti odpověděl.

Čau.

[kenavf]

Jarl
Ptal ses a protože Ty nenapsal, že myslíš jen nedobrovolnou/vynucenou formu otroctví (= chudáky zotročené násilím či chudáky kteří trpí maximálně, neboť se jako otrok narodili), tak jsem tak jsem popsal reakci na obě formy....

Jarl sa pýtal úplne jasne a nedvojzmyselne, len ty si to zase "Kouzelne" pochopil.

[zzz]

kenavf
Je něco nepravdivého či polopravdivého v mé odpovědi? Zdroje (ke všem třem příkladům) jsem napsal. Uvítám věcnou polemiku.


A pokud nechceš vstupovat do polemiky se mnou... tak např. nic Ti nebrání, abys Ty napsal svoji verzi odpovědi na otázku Jarla.
Jenže to bys nesměl být cosi jako "líný žvanil". Nebo se pletu a podaří se mě Tě vyhecovat, abys diskutoval k tématu? Za věcné názory k tématu bych byl moc rád

[asdfr]

jarl > Nasiel som zmienkio o Mauretanii, kde malo byt otroctvo zrusene az v roku 1981

https://history.hnonline.sk/starsie-dej ... -neprezila
https://www.sme.sk/c/3433246/krajina-kd ... nguje.html

zzz > na jednoduch otazku, ci bola Brazilia poslednym statom, kde bolo oficialne zrusene otroctvo hodis linky na vyjadrenie nejakeho sudcu, ktory sfaral do bane a nesuhlasil s pracovnymi podmienkami. Alebo chces tvrdit, ze v Ostrava mam sancu prist niekde na trh a ukazat na cloveka a povedat chcem ho. Kupim si ho a nikto ma za to nebude postihovat ?

Nepravdive na tvojej odpovedi mozno nie je nic, len je totalne odveci. Nevadi pri tebe som si zvykol a preto som davno prestal citat tvoje traktaty. Mozno je v nich nieco zaujimave, ale zabijas to obrovskym balastom okolo.

[jarl]

asdfr - To je zajímavá informace, která oficiální zrušení otroctví posouvá až hluboko do 20. století. Mauretánii však těžko můžeme počítat do západního civilizačního okruhu (i když byla dlouho francouzskou kolonií), takže tady se jednalo hlavně o návaznost na arabský otrokářský systém, který byl v Africe zakořeněný opravdu hluboko, a jak píše i Rase, třeba v Brity ovládané Nigérii se otroctví reálně provozovalo i dlouho poté co jej Británie oficiálně zakázala.

[zzz]

(...)
zzz > na jednoduch otazku, ci bola Brazilia poslednym statom, kde bolo oficialne zrusene otroctvo (...)

Protože otázka je sice jednoduchá, nicméně odpověď je mnohem složitější. Kdo chce znát zkratkovité zjednodušení, tak může čerpat třebas z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_ ... nd_serfdom
https://www.freetheslaves.net/about-sla ... n-history/

Jenže jednoduchá odpověď není, protože na takto obecně položenou otázku nelze odpovědět.
Naprosto jednoduchá otázka - kdy skončilo v Egyptě/Sudánu násilné zotročování dospělých, kteří po svém zotročení měli nulová lidská práva a jejich osudem bylo sloužit jako otrok do té doby dokud toho budou fyzicky schopní?

těmi lidskými právy myslím např. to, aby vlastník otroka z plezíru nemučil zotročeného člověka - na některé odkryté (ruka) i zakryté (prsa, břicho) těla bylo úmyslně a v souladu s tamní tradicí aplikováno nejen tetování, ale také umělé vyrábění jizev na těle otroka. Tj.čas od času pro ukrácení dlouhé chvíle vlastníka otroka: naříznout kůži břitvou a do nařízlé rány vetřít/nasypat sůl. Protože šlo o zjizvování otroka ženy, tak předpokládám, že smyslem zjizvování nebylo "identifikace" otroka aby se poznalo že jde o otroka, kdyby utekl = protože mimo dům musely ženské chodit zahalené.
Konkrétní příklad bezejmenné otrokyně, která jako zotročené dítě cca v 1877 dostala přezdívku "Bakhita" (po svém osvobození přijala jméno "Giuseppina Bakhita") - šlo o 114 umělých jizev zhruba za 10-ti letou část otroctví. Plus bičování a bití holí. Ten příběh je relativně známý https://en.wikipedia.org/wiki/Josephine_Bakhita

Když si vezmu aspekt otroctví jako že "ekonomicky výhodné je vlastnit otroka a platit byt a stravu za práci". tak sice v 1904 prý britský konzul psal, že otroctví v Egyptě bylo vymýceno. Vycházím ze čtvrté stránky tohoto dokumentu, který však není ozdrojován
https://liberalarts.utexas.edu/hemisphe ... _Egypt.pdf

Ovšem např. tato studie "The Business of Slavery in the Central Anglo-Egyptian Sudan, 1910-1930" popisuje otroctví v Egyptě v období 1910-1930 a na konci studie není nic o tom, že by otroctví končilo v 1930. Zajímavé je, že např. že u otroků u kterých se dochovaly záznamy ve zkoumaném období, tak ženy tvořily 2/3 otroků/otrokyň.

[zzz]

(...)vyjadrenie nejakeho sudcu, ktory sfaral do bane a nesuhlasil s pracovnymi podmienkami. Alebo chces tvrdit, ze v Ostrava mam sancu prist niekde na trh a ukazat na cloveka a povedat chcem ho. Kupim si ho a nikto ma za to nebude postihovat ?

Pro asdfr ... nevím, já nebyl v "kůži těch", kdo šel do krimu protože zjistil že nezvládá pracovat na šachtě. Kdybych já zjistil, že se u mě dostavuje klaustrofobie při delší práci ve sloji, tak bych radši prodal vše co mám, půjčil si za rozumný úrok a vrátil náborový příspěvek od OKD+peníze za rekvalifikační hornický kurz (předpokládám, že nešlo o horníky kteří věděli do čeho jdou např. díky absolvování "hornického učiliště") - a radši bych si maximálně utáhnul opasek, jedl suchý chleba a cibuli (abych měl na splácení peněz pro OKD).

V každém případě - v těchto konkrétních situacích (lámání "země" u uhelné sloje) stát socialistické Česko-Slovensko neměl hrozbou měsíců kriminálu vynucovat aby člověk nesměl odejít z konkrétní pracovní pozice, kterou nezvládal vykonávat. Ano, to je varianta otroctví. A je krásně vidět, jak inteligentní člověk, když celý život byl vychováván v tom, že je to normální, tak odmítá nazvat věci pravými jmény.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-150

Zákon 150/1969 platný do 1.7.1990
§ 8 Pro přečin proti pracovní kázni bude potrestán odnětím svobody až na tři měsíce nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem do výše 5 000 Kčs nebo zákazem činnosti, kdo

a) odpírá plnit povinnosti vyplývající z jeho služebního postavení nebo pracovního zařazení v úmyslu narušit veřejný pořádek nebo podpořit akce poškozující zájmy socialistické společnosti anebo v témže úmyslu jiného k takovému neplnění povinností vybízí,

c) ohrozí plynulý hospodářský provoz nebo hospodářskou činnost socialistické organizace anebo způsobí škodu tím, že soustavně bez závažného důvodu vynechává pracovní směny nebo předstírá pracovní neschopnost anebo soustavně nebo závažným způsobem porušuje technologickou kázeň nebo jinak porušuje důležité povinnosti z pracovního nebo jiného obdobného poměru,

Upozorňuji - nešlo o situaci, že člověk xyz nechtěl vůbec pracovat (na to pamatoval stát postihováním "příživnictví"). Mluvíme o tom, že člověk xyz nechtěl pracovat v této konkrétní pracovní pozici, protože ji nezvládal ... a já jako otroctví nazývám to, že socialistické Česko-Slovensko svojí státní mocí vstupoval do pracovně-právního vztahu mezi státním podnikem a člověkem-zaměstnancem... a hrozbou kriminálu donucoval člověka.

Vždyť naše dnešní neschopnost nazvat věci pravými jmény je asi podobná jako když před těmi ?150? roky byl násilně zotročený člověk - jménem Bakhita - jako cíl sadistické zábavy (=bezdůvodné a bolestivě prováděné zjizvování těla této otrokyně). Tamní a tehdejší lidé v tomto také neviděli nic špatného.

tj. asdfr ... už chápeš, když já napsal, že je potřeba rozlišovat mezi formami otroctví

[kenavf]

(...)
zzz > na jednoduch otazku, ci bola Brazilia poslednym statom, kde bolo oficialne zrusene otroctvo hodis linky na vyjadrenie nejakeho sudcu, ktory sfaral do bane a nesuhlasil s pracovnymi podmienkami. Alebo chces tvrdit, ze v Ostrava mam sancu prist niekde na trh a ukazat na cloveka a povedat chcem ho. Kupim si ho a nikto ma za to nebude postihovat ?

Nepravdive na tvojej odpovedi mozno nie je nic, len je totalne odveci. Nevadi pri tebe som si zvykol a preto som davno prestal citat tvoje traktaty. Mozno je v nich nieco zaujimave, ale zabijas to obrovskym balastom okolo..

Je vidieť že za žvanila si tu považovaný skôr ty(viď.napr. Skalica má dva ligové tímy etc. ) . Pretože jarlovu otázku pochopil každý okrem teba a pri tvojích "správnych odpovediach" by si sa svojou metódou, prenesených významov, dokázal dopracovať až k tomu že aj " manžel je otrok svojej manželky" a odpoveď na jarlovu otázku by teda znela r.2020. A svoje odpovede by si doložil zavláknovaním ako Kúzelník.
Ideš niekoho kritizovať že nedá prísevok "k veci" a sám to odkloníš úplne bokom.
Aby to teda bolo podľa tvojej filozofie.

V červnu 2013 vydalo americké ministerstvo zahraničí zprávu o otroctví, která zařadila Rusko, Čínu a Uzbekistán na nejhorší místa.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Otroctv%C3%AD

P.S. Poď s pravdou von, si ten ktorí sa tu pred pár týždňami prihlasoval od nikom "Kúzelník" alebo nie, pretože tvoje príspevky sa veľmi podobajú na jeho pavučiny s množstvom vlákien "od veci".

[zzz]

Kenavf

(...)
zzz > na jednoduch otazku, ci bola Brazilia poslednym statom, kde bolo oficialne zrusene otroctvo (...)

Protože otázka je sice jednoduchá, nicméně odpověď je mnohem složitější. Kdo chce znát zkratkovité zjednodušení, tak může čerpat třebas z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_ ... nd_serfdom
https://www.freetheslaves.net/about-sla ... n-history/

Jenže jednoduchá odpověď není, protože na takto obecně položenou otázku nelze odpovědět. (...)

záleží co myslíš pod pojmem otroctví.
a) (násilné) zotročení proti vůli (dříve svobodného) člověka? Nebo že otrokem se člověka stane protože maminka (a tatínek) byli otroky? Pokud v některých regionech z nějakého důvodů trpěli takovou pakárnu, tak většina takovýchto "pracovních pozic" zanikla přirozeně ... nejpozději s nástupem mechanizace, protože levnou práci vytlačovaly stroje.

b) Nebo myslíš "otroctvím" to, že se někdo nerozhoduje svobodně, např. něco na způsob nevolnického statusu? Svým způsobem totiž v lehké podobě tato forma otroctví nezmizela nezmizela nikdy.

Jenže namísto tlachání že je to složitá otázka jsem se pokusil celou situaci rozebrat... pokud Tě obtěžuje čtení toho co jsem napsal, tak klidně to nečti. Nepřipadá mi, že bych úmyslně psal něco co ostatní má poplést, či naštvat. Holt někdy je odpověď složitější. Takže jestli vadí, že se pokusím sepsat a že vyjde dlouhatánská, epická a nejednoznačná odpověď, tak milý Kenavf.... napiš moderátorovi ať mě blokne a bude klid. To myslím vážně. Připadá mi totiž zbabělé o některých věcech mlčet jen, protože jsou složité a komplikované. Takže jestli na Palba.cz není prostor co píšu, tak mě klidně zablokovat.

[asdfr]

zzz > Ak si cital zakony, tak vzdicky na zaciatku je vysvetlenie pojmov. Co sa pod nejakym slovom,s ktorym sa v zakonoch operuj,e bolo jednoznacne definovane co sa pod tym slovom mysli.
To je koli tomu, aby nedoslo presne k tomu co predvadzas ty. Tu bola diskusia s ohladom klasickeho vyznamu slova otrok a otrokarstvo. Nato si nabehol ty a zrazu uprostred debaty si sa rozhodol to vyznam toho slova rozsirit tak, aby sedelo tvojim argumentom. Pokial bude debata ci slovo otrok ma zahrnat pracu v bani v socializnme, kludne tie tvoje argumenty beriem, ale nie v tejto debate.

Neviem ci mas vodicak, ale predstav si debatu, kde niekto dostal pokutu za to ze autom stal v zakaze statia. Debata je o tom ci tam ma byt ten zakaz statia alebo nie a podobne. Vsetci sa bavia s vyzname zakazu statia tak ako je definovane v zakone. A potom nabehnes ty a zacnes tvrdit ze statie znamena to, ze to auto tam musi stat minimlane hodinu a na zaklade takehoto tvojho vykladu zakazu statia zacnes argumentovat. Pripada ti to logicke, mne nie.

[Alfik]

Trošku vám hodím vidle do té šachty a fárání (či krajově "kopalni a farani", když že zme u te Ostravy ).
1) Na šachtě je cca 45% lidí, co nefárají. Od kuchařek, přes obsluhy a opravy či údržbu zařízení, od lopat až po interferometry, a především lidé na prádle a na třídílně. Prádlo = kde se pere uhlí, ne hadry tzn. propírá se uhlí aby se extrahoval prach a drobné části, třídílna = kde se uhlí třídí jak podle kvality, tak podle velikosti kusů. Obvykle jsou to práce pro havíře s expirací, ale není problém zaměstnat tam i lidi co až v době podle bodu 2) který naleznete dolejc zjistí, že mají klaustrofobii a fárat nebudou moci.
2) Při počátku práce v šachtě se:
a) provede zevrubné školení BP, včetně praktického nácviku (protože už samo vysvětlení kde jsou a jak jsou odrazky v dole aby se nezabloudilo, a že "když ven tak proti větru", je lepší tomu člověku ukázat na chodbě bez oken a s vypnutým světlem, než aby kvůli tomu fáral), a pak se teprve přikročí k
b) provede se sfárání s prohlídkou, aby se jednak zjistilo zda má adept klaustrofobii a jednak se mu to všecko o čem se mu v bodě a) referovalo, ukáže přímo v dole, aby viděl co všecko tam není vidět takže si má dát majzla na hlavu aby si ji neomlátil.
c) pro prvních pár dnů, max. týden, se mu přidělí práce, kde se ukáže co v něm je - jak po str. pracovní (podle toho si je štajgři vyberou do svých týmů), tak po str. výdrže extrémních podmínek.

Takže, pokud někdo po nějaké době zdrhnul z práce, aniž by řekl - "Hele, mě to nevyhovuje, mohl bych dělat něco na povrchu?", tak to není v žádném případě kvůli klaustrofobii, ale nechce se mu makat!



PS: Co se týče debaty o otroctví kontra nevolnictví, vč. moderního: To jste opravdu takoví *** že vynadáte člověku, který se snaží o vymezení pojmu, za to, že měl vymezit pojmy???
To fakt ta Palba jde tak intenzivně do sraček, že už nedovedete diskutovat?
To nedovedete spolu s kolegou Zzz slušně a diskusně tyto pojmy vymezit, a popř. se bavit jak o klasickém otroctví, tak i o jeho moderní podobě coby prekarizované práci? Mimochodem, já sám s kolegou Zzz souhlasím v tom, že právě tento problém, tedy to, že práce za prekérní mzdu (za první rep. se u nás říkalo "hladová mzda" a bylo to to, s čím komunisté po válce zvítězili, oni totiž celou dobu svého působení proti této praktice vystupovali a po válce ji jako první věc zakázali!) JE OTROCTVÍM TAKÉ!

[asdfr]

Alfik > Kludne sa bavme o teme co ma pojem otrok alebo otroctvo zahrnat, ale bavme sa v teme kde sa budeme bavit co ten pojem ma obsahovat. S tym nemam problem, ale mam problem rozsirovat si tej pojem tak ako to vyhovuje mne a potom tym argumentovat.
Ostanme pri armade. Ako by sa ti pacilo, ak by som napr. pri debate o prieraznosti puskovych nabojov zahlasil ze aj naboj 30x165 mm je puskovy naboj, lebo moja definicia puskoveho naboja a na zaklade toho by som tvrdil, ze vsetky puskove naboje maju slabu prieraznost a su naprd.

[zzz]

asdfr:
Aha, už rozumím, proč mi nadáváš, když se zkouším najít odpověď. Ono totiž se jedna forma asi postupně transformovala do té druhé formy, kterou jsem napsal. A proto dle mého názoru nejde napsat číslovkou konkrétní rok.

Hezky je to vidět na mém příkladu o otroctví v Egyptě/Sudánu:

Naprosto jednoduchá otázka - kdy skončilo v Egyptě/Sudánu násilné zotročování dospělých, kteří po svém zotročení měli nulová lidská práva a jejich osudem bylo sloužit jako otrok do té doby dokud toho budou fyzicky schopní?

těmi lidskými právy myslím např. to, aby vlastník otroka z plezíru nemučil zotročeného člověka - na některé odkryté (ruka) i zakryté (prsa, břicho) těla bylo úmyslně a v souladu s tamní tradicí aplikováno nejen tetování, ale také umělé vyrábění jizev na těle otroka. Tj.čas od času pro ukrácení dlouhé chvíle vlastníka otroka: naříznout kůži břitvou a do nařízlé rány vetřít/nasypat sůl. Protože šlo o zjizvování otroka ženy, tak předpokládám, že smyslem zjizvování nebylo "identifikace" otroka aby se poznalo že jde o otroka, kdyby utekl = protože mimo dům musely ženské chodit zahalené.
Konkrétní příklad bezejmenné otrokyně, která jako zotročené dítě cca v 1877 dostala přezdívku "Bakhita" (po svém osvobození přijala jméno "Giuseppina Bakhita") - šlo o 114 umělých jizev zhruba za 10-ti letou část otroctví. Plus bičování a bití holí. Ten příběh je relativně známý https://en.wikipedia.org/wiki/Josephine_Bakhita

Člověk který si zjistí pár detailů o konkrétní životním příběhu této otrokyně, tak zjistí, že v 1889 v Itálii probíhal soud, kdy "vlastník" otrokyně vedl soudní spor se severoitalskými řeholnicemi (jeptiškami), které se tu otrokyni snažili uchránit, když odmítala se spolu s rodinou svého italského "pána" vrátit z Itálie zpět do Egypta/Sudánu.

Tento konkrétní soudní rozsudek je prý připomínán až dodnes, neboť často bylo na tento rozsudek odkazována při pozdějších soudech (v Evropě) na přelomu 19. a 20. století, jak je to s vlastnictvím otroků v Evropě Svým způsobem totiž rozsudek nám totiž říká, že ještě ve druhé polovině 19. století v praxi v Evropě nebylo vyloučeno "vlastnit" lidskou bytost, která byla násilně zotročena

A dle výkladu italského soudu o egyptském/sudánském právu byla Bakhita po část svého otrockého života otrokem nelegálně.
- Narozena v Sudánu cca 1869
- Zotročena v Sudánu cca 1877
- postupně přeprodávána až v 1883 tuto ženu cca 14-ti letou holku koupil jako otrokyni italský konzul v Sudánu (patrně šlo o honorárního konzula, nikoliv o přímého zaměstnance italského státu, ale tím si nejsem jist ... nicméně nenašel jsem, že by za Bakhitu platil penězi italského státu, nýbrž asi šlo o jeho vlastní peníze) - v rodině italského konzula v Sudánu získala jistý stupeň lidských práv, zejména skončilo trvalé mučení (zjizvování, bití)
- Rodina italského konzula odcestovala do Itálie v 1885
- V Itálii v 1885 získala nového vlastníka (nenašel jsem nic o konkrétní formě zcizení vlastnictví této holky ve věku 16-ti let, možná šlo o darovací smlouvu). Vlastníkem věci - holky jménem Bakhita - se stali manželé Michieli, kteří po otrokyni chtěli aby byla chůvou jejich dcery.
- V 1888 chtěla paní Michieli na několik měsíců navštívit svého manžela, který byl na dlouhodobé služební cestě v Sudánu. A proto paní Michieli odložila svoji malou dceru i její chůvu - otrokyni tj. věc jménem Bakhita do kláštera jeptišek.
- Někdy v průběhu roku 1889 se manželé Michieli na krátko vrátili do Itálie, protože se plánovali usadit natrvalo v Sudánu. V klášteře si vyzvedli svoji dcerku, ale když jejich věc - otrokyně Bakhita - zjistila, že z Itálie by musela odcestovat zpět do Sudánu, tak s prosíkem Bakhita požádali jeptišky, aby se jí zastali.
- Byl z toho soud - neboť manželé Michieli se domnívali, že jeptišky jim "kradou" jejich věc tj. v té době 20-ti letou ženu Bakhita.
- A jeptišky zaplatila advokáta, aby se s manžely Michieli soudil jestli holka jménem Bakita je věc nebo lidská bytost.
- Dle názoru italského soudu (vydaného v 1889) o výkladu egyptského/sudánského práva se Bakhita z pohledu práva stala svobodnou v 1885... konkrétní znění rozsudku jsem nenašel, když jsem to kdysi hledal, ale dle obecného popisu se stala svobodnou, protože zcizení vlastnictví k věci - holce Bakhita - v roce 1885 bylo neplatné, neboť v Itálii v 1885 nešlo darovat člověka.

Když se na to podívám ze SUBJEKTIVNÍHO pohledu samotné Bakhity - v rodině manželů Micheli byla +- šťastná jako "najatá" chůva. Tj. Bakhita v Itálii netoužila být plně svobodným člověkem v našem dnešním smyslu slova. Být chůvou "za byt a stravu" jí vcelku vyhovovalo. Primární důvod proč se začala "vzpírat" byl její strach, že po návratu do Sudánu by mohla být opět prodána a že opět zažije mučení pro sadistickou zábavu svých nějakých nových majitelů v Sudánu.

Až následně po svém propuštění po rozhodnutí italské soudu, poté co Bakhita začala získávat základní vzdělávání (číst, psát, počítat,...) se Bakhita postupně zbavovala svého subjektivně vnímaného statusu otroka.
Po čtyřech letech od svého osvobození byla v 1893 přijata do kláštera. Předtím Bakhitu nechtěli přijmout, neboť jeptišky tvrdili, že nejprve ať získá vzdělání. Proto jeptišky platili Bakhitě její vzdělání (= jako dospělý člověk byla moc stará na školní docházku do tehdejší úrovně "základní školy"). A teprve po získání aspoň nějakého vzdělání, ať se SVOBODNĚ rozhodne jak chce prožít zbytek života. Tj. ve svých 24-řech letech se Bakhita rozhodla že chce žít v klášteře.


Zpět k PRÁVNÍMU pohledu
Ovšem dle mého názoru by se Bakhita měla stát svobodnou o něco dříve (před příjezdem do Itálie) a to dle egyptsko/sudánského práva, neboť v okamžiku opuštění Egypta/Sudánu šlo o "export" otroka, což bylo zakázáno britsko-egyptsko/sudánskou dohodou z roku 1877 https://www.britannica.com/place/Sudan/ ... e#ref48941 Kromě exportu byl zakázán také "import" otroků... chápu-li správně to co jsem se dočetl, tak smyslem bylo zabránit dalšímu násilnému zotročování, ovšem lidé, kteří byli otroky, měli zůstat otroky až do konce života (nevím jak to bylo s jejich případnými dětmi).
Konec příběhu jedné otrokyně.


No jenže překvápko!!!, když se člověk dočte, že ještě v 30.-tých letech minulého století se v Egyptě/Sudánu vyskytovali otroci... Při průměrné délce života by se mělo jednat o zestárlé otroky, na konci své životní cesty, ale evidentně tomu tak nebylo. Tak platila nebo neplatila v Egyptě/Sudánu (okupovaném britskou koloniální správou) od r. 1877 právní úprava, že nedocházelo k násilnému zotročování dalších lidí

[jarl]

Stejné téma už je i na Novinkách: https://www.novinky.cz/historie/clanek/ ... r-40331545

[vajotkl]

Ad zzz a další:
Snad mě neukamenujete, ale svým způsobem mě fascinuje, že je na Palbě pravidlem, že u tak erudovaných a hodnotných příspěvků autor neovládá aspoň základy shody podmětu s přísudkem.
Takže:
muži platilI (měkké I) a jakákoliv jiná skupina živých tvorů mužského či smíšeného rodu (kromě dětí) také měkké I (psi běželi, přestože v houfu patrně bylY i fenY)
Cokoliv dalšího tvrdé Y (včetně dětí), vyjímečně A (u středního rodu).
Je opravdu tak těžké si to zapamatovat?
Zejména zde na Palbě mi připadá někdy vysloveně zvláštní, že lidé, kteří načetli spoustu historické literatury z knih, si v nich aspoň tohoto nejprazákladnějšího pravidla nevšimli. Snad byly některé skupiny obyvatel špatně vzdělány? Ale věřím, že občané ČR jako celku byli vzděláni dobře alespoň do té míry, aby jim pravidla českého pravopisu nedělala potíže. Ač připouštím, že potíže vždy byly, jsou a budou.
U některých příspěvků a článků jazykovým ignorantstvím autora vysloveně trpím a jsem si jist, že nejsem sám; přitom taková vlastně drobná technikálie notně shazuje důvěryhodnost hodnotného příspěvku i celého webu...

[Dzin]

vajotkl
Moc se omlouvám, jestli si ode mne něco četl, protože jsem souboj s pravopisem vzdal zhruba před deseti léty a sice tedy píši tak, že by z toho češtináři vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, ale jsem neskonale šťastnější. Nedělám to tedy proto, abys trpěl a ještě jednou se ti za to omlouvám, ale proto, že jsme zcela neschopný psát spisovně česky.

[zzz]

vajotkl
k názoru na gramatiku v tom co píši:
Primo - máš pravdu


Secundo - změnit to k výrazně lepšímu, patrně hned tak nenastane, neboť gramatická stránka toho co píšu má nižší prioritu. Vyšší prioritu má to, aby v textu nechyběly slova. A aby text byl aspoň trochu stylisticky čitelný. Proč tedy takto "neřádně" píši? Protože vesměs píši o tom, o čem tak moc nevím. Tj. v průběhu sepisování textu si sháním podklady, dovzdělávám se, takže v okamžiku, kdy začínám psát nějaký delší text, tak můj názor je buď žádný nebo můj názor je jiný (a na začátku bývá můj názor založen na chatrné, povrchní znalosti věci, která se trochu zlepší právě v průběhu sepisování textu). Z toho vyplývá, že já svůj názor přepisuji např. 10x. Vesměs proto, že nejprve zkouším formulovat hypotézu a pak k hypotéze hledám fakta, k popření/potvrzení hypotézy. Text který z toho vyjde je obvykle obtížně čitelný. Takže v druhém kroku nastoupí snaha o úpravy stylistiky. V třetím kroku se snažím doplnit chybějící slova či dát pryč slova (např. slovesa), která jsou v textu opakovaně či nadbytečně. A na gramatiku ve čtvrtém kroku mi už leckdy nezbývá ani čas a ani chuť, protože namísto relaxu mi připomíná např. 10.-té pročtení svého textu to kvůli čemu relaxuji = odpočinout si v přestávkách mezi pracovními úkoly.


Tercio - vajotkl... nyní víš proč v tom co píšu jsou gramatické chyby. Automatické korekce ve Wordu mi s tím vesměs nepomůžou (protože formátovací znaky, které používá publikační systém Palba.cz). Zbývá jen opakované pročítání. Aproč bych měl znovu a znovu pročítat text ve kterém mám gramatické chyby? Víš, jak to obrovsky otravné? Co za to?

Pro mě je odměnou sui generis. Buďto férová diskuze s moudřejším, sečtělejším, informovanějším člověkem a to ideálně má-li na svět jiný pohled než já. Anebo je pro mě "kvazi-odměnou", když se dočtu o něčem, na co jsem dosud nenašel odpověď. Konkrétně Ty, předpokládám, máš znalosti z Oceánie v období před a během WW2 (viz Tvůj komentář k situaci na Filipínách). Mě by zajímalo proč vlastně Japonci během WW1 usilovali o roztroušené ostrovy v Pacifiku (po Němcích). Zatímco o pár roků později Japonci vyklidili nejen Vladivostok, ale také severní část Sachalinu). Připadá mi, že "japonský zisk po Němcích" byla vesměs "černá díra" na peníze, zatímco blízké Přímoří či Sachalin by pro Japonce byly mnohem lépe využitelné z geografického pohledu. Kdybys např. na tuto moji nejasnost nějak informačně přínosně zareagovatl (např. ve vlákně o Japonsko v WW1), tak bych byl rád.
Jinými slovy - vajotkl... až uvidím na Tvém profilu, že ses podělil o své znalosti/fundovaně jsi diskutoval s kýmkoliv k věci, tak Tvůj názor o mé gramatice se budu snažit brát mnohem víc na zřetel.
Víš jak... "zadarmo ani kuře nehrabe"