Rase píše: ↑28/9/2023, 08:37
Pamatujete ještě na obránce Azovstalu? Tento ukrajinský voják se odmítl vzdát a pěšky pak ušel 200 kilometrů přes okupované území, aby se dostal do bezpečí. Nejde o filmovou zápletku, ale skutečný životní příběh ukrajinského vojáka Oleksandra, přezdívaného "Východ" (Схід). Oleksandr se nyní vrátil do vojenské služby a slouží u 3. samostatné útočné brigády. Slíbil, že o svém útěku napíše knihu. Oleksandr nejprve požádal velitele aby jej uvedl jako pohřešovaného a před rusy se ukryl v kanalizaci pod ruinami ocelárny. Zde si připravil matraci, deky, jídlo a vodu. Jeho spolubojovníci mu ještě stačili popřát hodně štěstí a odešli do zajetí. Zde se týden skrýval a po většinu času se snažil spát, aby mu čas rychleji ubíhal. Zvažoval různé scénáře odchodu, vymýšlel různé možnosti a co by řekl, kdyby byl zajat. Sedmý den se cítil velmi špatně, a tak se rozhodl ukrýt opustit. Poté se převlékl do civilu, zbraň rozebral a schoval. V noci začal chodit ven. "Nepřítel se odmaskoval, zapaloval ohně na kontrolních stanovištích, mluvil nahlas, svítil lucernami, takže jsem viděl, kde jsou rozmístěni. Hledal jsem místa, kudy bych prošel. Šel jsem dlouho, protože jsem musel poslouchat zvuky okolí, poslouchat, jestli je nepřítel poblíž." Postupem času se mu podařilo opustit areál ocelárny a dostat se do Mariupolu. Při své cestě k ukrajinským liniím ušel 200 kilometrů a nakonec se dostal na svobodu. Zmiňuje, že podrobnosti o své cestě řekne ve své knize. Mnoho vojáků z Azovstalu bylo zajato, někteří měli to štěstí, že se dostali na výměnné seznamy a jsou již doma. Dobrým příkladem je, že Oleksandr se v onom ukrytu neměl schovávat sám, ale i se svým spolubojovníkem. Ten si to ale v poslední chvíli rozmyslel a raději se vzdal rusům spolu s ostatními. Doposud se nevrátil.
https://twitter.com/Gerashchenko_en/sta ... 4184520979
Oleksandr Inavcov (29 let) popsal svůj dramatický únik z Azovstalu v knize, která by měla vyjít letos. Když byla situace obránců ocelárny již neudržitelná, rozhodl se vyhnout zajetí a schovat se. Osobně byl přesvědčen, že by se na něj v zajetí zvlášť soustředili, jelikož se narodil v Luhansku, který už v roce 2014 ovládli rusové. Spolu s jedním spolubojovníkem začal připravovat jak se vyhnout zajetí a dostat se na území kontrolované Ukrajinci. Dne 16. května 2022 našli na konci kanalizačního tunelu skryté místo, kam se dalo dostat, jen když se plazili. Natahali tam staré matrace, sardinky v plechovce, sáčky s čajem a 15 lahví dezinfekce. Ta měla posloužit jako palivo do vařiče, protože hořela bez dýmu a zápachu. Jeho parťák se rozhodl vzdát. Oleksandr se rozloučil se spolubojovníky i velitelem a dne 19. května se schoval do úkrytu pod ocelárnou. Druhý den nad sebou slyšel kroky. Ruští vojáci prohledávali areál, Ivancova ale nenašli. Původně se chtěl schovávat deset dnů, protože počítal s tím, že ostražitost Rusů postupně opadne. Věděl, že Rusové budou obezřetní několik prvních dní, potom začnou být pomalu uvolněnější. Nakonec ale vylezl po týdnu, protože se cítil špatně a trpěl průjmem. Navlékl se do civilních šatů a 26. května vyrazil do tmy. Z dálky slyšel smích ruských vojáků. Šel podél kolejí a schovával se mezi vagony, aby pak mohl zamířit do centra. Pro ruské vojáky, kteří by ho zastavili, měl připravenou výmluvu, že je námořník, který se vydal do Mariupolu hledat svou matku. V pase měl razítko, že vstoupil na území kontrolované Rusy. Plán mu vyšel, Rusové neodhalili, že byl v Azovstalu nebo že sloužil v ukrajinských ozbrojených silách. Nakonec se 6. června dostal na území pod kontrolou Kyjeva a spojil se s překvapenou rodinou.
Oleksandr Inavcov se narodil v Luhansku a v roce 2015 vstoupil do praporu Azov, který bránil Mariupol. Ve městě strávil pět let, během nichž se oženil a narodil se mu syn. Poté se odstěhoval s rodinou do Kyjeva, pak ale začal pracovat jako strážce obchodních lodí v Indickém oceánu, které chránil před útoky somálských pirátů. Když Rusko 24. února 2022 napadlo Ukrajinu, byl na lodi. Přes Suezský průplav se ale vrátil a přišel do kyjevské kanceláře pluku Azov. Nabídli mu, aby letěl do Azovstalu vrtulníkem s dodávkami střel NLAW a Matador. Neváhal, i když žádný zpáteční lístek neměl. "Musel jsem pomoci svým přátelům. Představovali moji rodinu," vzpomínal Ivancov. Je jedním z pouhých dvou obránců Azovstalu, kteří se vyhnuli hrůzám ruského zajetí. Asi 2 000 je jich stále v zajetí, část jich byla vyměněna a padesát jich zahynulo při explozi v zajateckém táboře Olenivka.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40456581
Oleksandr Inavcov (vlevo) se svým velitelem v ocelárnách Azovstal
