PALBA.CZ

Kombinované zbraně

Rozvoj palných zbraní v 16. století umožnil jejich vkomponování do předmětů s odlišnou funkcí. Kombinované zbraně si získaly značnou oblibu zejména v 16. a 17. století. V této galerii budou k vidění různé kombinace chladných a střelných zbraní, nebo všelijaké podivné zbraně i z 18. a 19. století.
Jako první ukázku si dáme jeden velmi zvláštní kousek z Německa. Dýka kombinovaná s pistolí s kolečkovým zámkem, která byla vyrobena někdy kolem roku 1590, patrně v Sasku. Kombinované zbraně byly tehdy obvykle vyráběny jako technické zajímavosti, a proto jsou často výrazně zdobené. Jemně leptaný vzor na tomto kousku lze nalézt na těch nejlepších německých zbraních a zbrojích z konce šestnáctého století. Před výstřelem z této dýky-pistole musel být odstraněn hrot čepele, čímž se odhalilo ústí hlavně.

https://www.metmuseum.org/art/collection/search/35887

pistole kombinovaná s dlouhým nožem (Belgie 19. století)

indická sekera se střelnou zbraní ukrytou v rukojeti. V hlavni je schovaná dýka (18. století)

revolver s nožem a bodákem (konec 19. století)

Ankus s ukrytou pistolí. Jedná se o poháněč na slony, vyrobený během 19. století v Indii. Ankus má vždy podobný tvar - zašpičatělý kovový konec a postranní háček. Jejich tlakem na vybranou část sloního těla člověk sděluje zvířeti, co má udělat – udává se směr chůze i rychlost, slon se vyzve ke zvednutí nohy nebo aby si lehl. Konce ankusu nejsou nijak ostré a tlak slona nebolí. Pobídka ankusem je však pro mohutné zvíře důraznější, než kdyby měl člověk použít jen tlak vlastních dlaní.

skládací šavle z 19. století

kombinace meče a pistole s kolečkovým zámkem. Francie mezi lety 1575-1585

kombinace palaše a revolveru

anglický palcát kombinovaný se střelnou zbraní. Za vlády krále Jindřicha VIII.

Bojové kladivo kombinující v sobě skrytou čepel meče a pistole s kolečkovým zámkem.

krásný příklad šavle kombinované s revolverem

luxusně zdobené kombinované zbraně

Vzácné Těšínské válečné kladivo s ukrytou pistolí s křesadlovým zámkem. Bohatě zdobené intarzií, vyrobené kolem roku 1720. Vzhledem k době vzniku již sloužilo spíše na parádu, než ke skutečnému boji.

Úvod
Jednoho dne ve mně začal hlodat červíček pochybnosti, zda byl Divoký Západ zemí výhradně Coltu a winchestrovky. Trošku jsem zahledal a vyšlo mi, že měl červíček pravdu; revolverů byla přehršel (třeba Merwin & Hulbert) a winchestrovce (s účinným dostřelem 200 m) zdatně konkurovala Vetterli s odsuvným závěrem.

Ale proč to všechno. Na Divokém Západě se vyskytoval Apačský revolver. Apačský podle pařížského gangu Les Apaches, ne podle indiánského kmene. Byla to kombinace boxeru, nože a revolveru, přesněji šestikomorového bubínku na náboje s kolíčkovým zápalem, tak šikovně složená, že se dala v podstatě schovat v dlani. Na Divokém Západě jej používali nejen hazardní hráči a psanci, ale i muži zákona a civilisté pro osobní obranu; byla to účinná zbraň při boji nablízko.

Jako zajímavá rarita je to pěkné, ale v konečném důsledku se kombinované zbraně ovšem ukázaly jako slepá ulička vývoje. Apačský revolver znám, ale myslím, že daleko většího rozšíření dosáhl Deringer.

Náhodou jsem se dostal k textu, který (po prohnání překladačem) prohlásil
… Tak vznikly střelné zbraně s mečem, sekerou a další zvrácenosti …

Po pár dalších řádcích text pokračuje:
Ale tady je opravdu skvělá zbraň, kterou najdete v arzenálu krále Jindřicha VII., štítová střelná zbraň (shield gun). Tyto zbraně byly v podstatě dřevěné kotouče s pistolí procházející středem, i když se v některých místech lišily. Některé jsou na přední straně vyložené železem a jiné měly nad zbraní kovovou mřížku pro míření. Dlouho se mělo za to, že tyto zbraně byly považovány spíše za ozdobné kuriozity a proto byly malého historického zájmu. Většina z nich šla do různých muzeí, kde se na ně prášilo na stojanech spolu s dalšími podivnými středověkými artefakty. Nicméně Victoria and Albert Museum v Británii nedávno studovalo vzorky takových štítů a zjistilo, že mohou být běžnější, než si většina historiků zpočátku myslela. Rozhodli se tedy nasbírat co nejvíce těchto štítů a pečlivě je prostudovat. Ukázalo se, že některé z těchto štítů měly prachové popáleniny, což znamená, že byly použity. Některé byly navrženy tak, aby blokovaly nepřátelskou abordáž, kde byly zřejmě použity jako další ochranná vrstva a linie obranné palby. Nakonec s úpadkem rytířství takové zbraně zmizely a objevily se lineární válečné taktiky tam, kde život vojáka nestál za to.

Podle určitých známek se na překladu podílela umělá inteligence (AI), proto při posuzování textu toto vezměte v úvahu.

Skutečně existovaly a dochovalo se jich vlastně i docela dost. Na fotkách italské štíty se zabudovanou pistolí, z období kolem roku 1540. Nachází se ve sbírce britské Royal Armories.

Meč-pistole, vyrobeno někdy v letech 1585-1600 v Norimberku, čepel je španělská a pochází z Toleda.

Úžasná fantazie španělských puškařů 18. století. Tohle by se asi dalo označit jako "čtyřhlavňová partyzána" s výklopným hrotem. Teoreticky by mohlo jít o ceremoniální zbraň důstojníka - partyzána totiž důležitým odznakem velitelského postavení důstojníků pěchoty a dělostřelectva. Další možností je, že podobně jako u jiných kombinovaných zbraní jde maximálně o zbraň loveckou, což by možná naznačovala absence "četnějšího" zdobení. Rozhodně ale jde o více než kuriózní předmět.

Asi spíš jen sranda (doufám), ale rozhodně zde má své místo.