Vliv genetiky na lidskou osobnost

[palo satko]

V oboch naších krajinach žije romska menšina už staročia. Dokonca v počiatku bola privilegovana. "Cisár Žigmund Luxemburský počas svojho pobytu v Spišskom Podhradí, na žiadosť rómskeho vajdu Ladislava, vydal 17. apríla 1423 ochrannú listinu (glejt), ktorá členom tejto rómskej skupiny dávala právo usadiť sa v ktorejkoľvek obci na Spiši. Vajda Ladislav to aj patrične využíval a svojich Rómov usadzoval aj vo vtedajších spišských mestách, ktoré patrili v tom čase medzi najbohatšie mestá v rámci celého Uhorska." (Citat z https://www.rusyn.sk/historia-romov-v-s ... roku-1918/) Take pravo ale už nemali všetci "domorodci" žijuci v okolitych dedinach a osadach.
No a tato privilegovana skupina ludi nadalej žije na Spiši, už nie v mestach, ale na okraji v chatrčiach a špine. Pritom mali všetky možnosti stat sa, mimalne niektori z nich vyznamnymi ludmi vo sprave, obchode alebo stavitelstve a umeni, ktore je v mestach ako Levoča, kežmarrok, Bardejov, .. vidiet dodnes.
Jednoduchu ako vravi moderne prislovie: "Geny nevycikaš!"

[bat]

Genetické vysvětlení je logické. Jsou názory např. i v medicíně, že nás geny determinují mnohem více, než si myslíme. Např. https://youtu.be/tij8MsJFa0o
Z toho pak plyne mnoho dalších věcí a v tomto světle i počínání dávných i nedávných generací dává smysl, kteří toto intuitivně (na základě pozorování a zkušenosti) učinili ve svém zájmu ochrany zdravý, života a majetku. A v historickém srovnání zvolili lepší strategii pro přežití.

[Alfik]

Genetické vysvětlení je logické. Jsou názory např. i v medicíně, že nás geny determinují mnohem více, než si myslíme. Např. https://youtu.be/tij8MsJFa0o
Z toho pak plyne mnoho dalších věcí a v tomto světle i počínání dávných i nedávných generací dává smysl, kteří toto intuitivně (na základě pozorování a zkušenosti) učinili ve svém zájmu ochrany zdravý, života a majetku. A v historickém srovnání zvolili lepší strategii pro přežití.

No nevím, no... Znám spoustu Romů co žili mimo svůj kulturní okruh, vyrostli mezi "Gádži", s minimem romských kulturních vlivů počas svého dětství, a řekl bych, že ty geny toho zas až tak moc neovlivňují. Možná barvu kůže, očí a vlasů... nic víc.
Podle mě (a nechci to nějak procentualizovat) bude ten vliv genetiky těžce přeceňovaný.
I co se týče IQ tak to nezáleží zdaleka na rase jako na výchově a kvalitě výživy v raném dětství.
Uvidíme. Nejsem ani biolog ani sociolog, musím si počkat až se tím někdo bude seriózně a bez snah o jeho likvidaci ať už z té či oné strany zabývat.

[KOLT]

Kdo vychovával víc dětí, asi bude tušit, že na genech záleží hodně moc, páč haverlanty zpravidla vychovává dost podobně, nicméně výsledky až tak podobné nebývají A studie srovnávající kupř. děti vychovávané v biologické vs. adoptivní rodině ukazují, že děti jsou i ve věcech, které by člověk považoval za vyloženě „výchovou determinované“, podobné spíš biologickým než adoptivním rodičům.

[Alfik]

Kdo vychovával víc dětí, ...

Jako svých? Takže geny jsou? Nejméně z 50, ale nejspíše ze 100%... Hm???
Nechcu do teho rypat, ale co přesně máš na mysli?

[KOLT]

Kdo vychovával víc dětí, ...

Jako svých? Takže geny jsou? Nejméně z 50, ale nejspíše ze 100%... Hm???
Nechcu do teho rypat, ale co přesně máš na mysli?

Ze 100 % určitě ne Ale vliv mají hodně velký i třeba v oblastech jako jsou rétorické schopnosti, u kterých by jeden čekal, že budou dominantně ovlivněné prostředím. Nicméně adoptivní děti v nich byly podobnější svým biologickým rodičům než těm adoptivním. Což, přiznávám, překvapilo i mě (řekněme, že mám blíž k biologii než k humanitním vědám ;)).

[Alfik]

Ze 100 % určitě ne Ale vliv mají hodně velký i třeba v oblastech jako jsou rétorické schopnosti, u kterých by jeden čekal, že budou dominantně ovlivněné prostředím. Nicméně adoptivní děti v nich byly podobnější svým biologickým rodičům než těm adoptivním. Což, přiznávám, překvapilo i mě (řekněme, že mám blíž k biologii než k humanitním vědám ;)).

Aha, dík. No tak s adoptivní výchovou zkušenosti nemám... takže asi máš pravdu.

PS: Příl. se zeptám ségry, dělá terénní soc. prac. takže se určitě s něčím podobným či totožným setkala.

[skelet]

u té adopce bude taky záležet, kdy je to dítě převzato. Celkem komplexní záležitost.

[bat]

Dětský mozek se vyvíjí dramaticky snad do 1,5 roku života. Existuje něco jako tzv. plasticita (pokud si pamatuju správně) a mozek se ještě dokáže "předrátovat". Pak už je struktura daná a i když dochází k dalšímu rozvoji např. osobnost od třetího roku dál, pak stavba mozku a samozřejmě genetické predispozice jsou omezující. Určitě výchovou lze mnohé ovlivnit a rozvinout, ale kde nic není...
Pokud někdo nemá třeba vlohy k běhání, tak z něj úspěšný maratonec nikdy nebude. A naopak. Zátopek v mládí, tvrdil, že má "slabé plíce", ale tréninkem svůj skrytý talent využil. Uvedl jsem schválně příklad, který asi většina odkývá, že je to dáno "vlohami". Panují názory, že u mnoha nemocí je to podobné viz Covid a těžké vs. lehké případy. Víme, že mnoho duševních nemocí, poruch je dáno geneticky resp. sklon k nim a jsou dědičné. Nakonec křížením lidstvo vyšlechtilo domestikovaná zvířata a nebylo to "kvalitní" stravou.
Přirozený výběr, celá historie života, je založena na DNA a zrovna pro některé lidské vlastnosti, které přímo souvisí s funkcí mozku resp. neuronové sítě, to neplatí...? V mozku jsou centra, které odpovídají za řeč, empatii atd. a ty se musí podle nějakého "programu" vytvořit - správně nebo špatně.
Proč by třeba kvalita abstraktního uvažování, schopnost se učit, nedostatek empatie (a schopnost vědomě konat zlo), temperament měly být výjimka? Takové osobě sice můžete věnovat péči, ale výsledek neodpovída vynaloženým prostředkům. A ani samozřejme nemůže, pokud přijmeme teorii o genetické predispozici. Tedy to jsou mé 2 centy. Možná vhodné přesunout diskusi do Hospody nebo jiné vhodné místo

[palo satko]

Podla poslednych vyskumov sme vlastne "hybridy" a hoci podstatna čast genetiky je rovnaka v tych poslednych percentach sa v našom genome objavuju geny inych "ludskych" davno vyhynulych populacii. Väčšina mimoafričanov ma geny neandertalca, plus ludia v Azii maju geny Denisivana, niektori dokonca dvoch odlišnych Denisovanov a ešte nejakeho jedneho alebo dvoch erectov.
Afričania pochadzaju z dvoch zakladnych populacii a jedna čast je ešte šmrncnuta nejakym africkym erektom. Aj ked tie percenta su jednomiestne, zdedili sme niektore geny ktore boli vtedy dobre pre prežitie a dnes si v nich nachadzaju vedci aj pričiny niektorych chorob. Plus dochadzalo až k neuveritelnym migraciam (Australia) a v ich dôsledku a dôsledku prirodnych katatstróf k zaniku niektorych ludskych spoločenstiev. Ked sa ktomu prirata vplyv životneho prostredia tak sme naozaj celkom rozlišne tvory.
Ale ono to vlastne nie je nejaka chyba. napr. pozeral som aktualne svetove majstrovstva žien vo futbale a v každom tyme som našiel nejake hračky, ktore by som rad mimo ihriska "trenoval".

[Dzin]

Pokud vím, tak sociologické výzkumy ukazují, že to, jak člověk "zapadne" do společnosti primárně záleží na výchově, kterou absolvoval a to hlavně tzv. předškolní. Tedy do 6ti let života. Přičemž je tato výchova ovlivňuje nejen jeho, ale i jeho děti tak, jak ony vychovávají svoje děti.

Pokud je mi známo, v USA proběhl v tomto výzkum "na hraně etiky", kdy bylo vybrán kontrolní vzorek dětí, kdy části bylo poskytnuto kvalitní předškolní vzdělání a části ne. Výsledky ukázaly, že ta část, která byla vybrána, si vede v životě daleko lépe, je obecně úspěšnější a má menší negativní a sociálně nežádoucí návyky (kriminální chování, závislosti apod.). Výzkum nebyl ukončen a pokračoval s jejich dětmi a i u nich se objevila stejná disproporce.

Geny nepochybně určují náš potenciál v určitých oblastech, ale to, jestli se rozvine nebo ne záleží právě na výchově a okolním vlivu.

[palo satko]

Štatisticky ma zamozrejme prostredie a vychova svoj vplyv, hlavne ked funguju počas niekolkych generacii. Na jednej strane je obama byvaly americky prezident a druhej strane taliansky futbalista Balotelli. Lenže tento postup plati pre jedincov. Nie pre spoločenstvo. Nazorne je to vidiet na migrantoch v zapadnej Europe kde sa z Turkov nestali Nemci ale v druhej generacii ešte echtovnejši Turci, kori volia sultana.
Treba si prečita Vaclava Cilka
https://www.armadninoviny.cz/emigrace-v ... st-1-.html
https://www.armadninoviny.cz/nazor-emig ... st-1-.html

[Alfik]

Existuje něco jako tzv. plasticita (pokud si pamatuju správně) a mozek se ještě dokáže "předrátovat". Pak už je struktura daná a i když dochází k dalšímu rozvoji např. osobnost od třetího roku dál, pak stavba mozku a samozřejmě genetické predispozice jsou omezující. Určitě výchovou lze mnohé ovlivnit a rozvinout, ale kde nic není...

Plasticita funguje i v 45 letech. Díky ní jakž takž chodím a já jsem měl úraz ve 45.
Ale, samozřejmě, čím starší tím víc roků, no u dětí to bude násobně lepší.

[seabee]

Plasticita funguje i v 45 letech. Díky ní jakž takž chodím a já jsem měl úraz ve 45.
Ale, samozřejmě, čím starší tím víc roků, no u dětí to bude násobně lepší.

Měl jsem šedesátiletého souseda, který se po těžké mrtvici naučil znovu chodit. Doktoři čuměli.

Ale:
Více než geny rozhodují vztahy
Jak zásadní jsou pro lidské zdraví a dlouhověkost dobré rodinné i společenské vztahy, ostatně ukazují i další vědecké studie. Třeba ty, které se věnovaly podivuhodnému zdraví obyvatel města Roseto.

Pensylvánské městečko založila komunita italských imigrantů a v polovině minulého století neobyčejné zdraví jeho obyvatel zaujalo lékaře Stewarta Wolfa z Oklahomské univerzity. Jak Wolf během výzkumu zjistil, srdeční choroby byly v Rosetu něčím naprosto výjimečným (žádný obyvatel mladší pětapadesáti let nikdy nezemřel na infarkt). Ve Spojených státech té doby šlo o něco výjimečného, právě infarkt byl tehdy nejčastější příčinou smrti u Američanů mladších pětašedesáti let. Ve městě navíc nikdy nedošlo k sebevraždě, nežili v něm žádní alkoholici a drogově závislí, byla v něm velmi nízká zločinnost a nikdo nepobíral sociální dávky.. Jak Wolf zjistil, za podivuhodným zdravím obyvatel města rozhodně nebyl zdravý životní styl - kouřili, pili hodně alkoholu a místo zdravé středomořské stravy rychle přešli na tučná americká jídla. Jak se ukázalo, klíčovým faktorem bylo fungování tamní komunity.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ja ... hp.context