Ukrajina plánuje vyrábět vlastní systém protivzdušné obrany, oznámil vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak. "Máme řešení, které začneme realizovat. Velmi brzy k nám dorazí specialisté, aby vypracovali plány na zavedení výroby vojenského vybavení včetně protivzdušné obrany." Jermak hovořil šířeji o návštěvě prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech minulý týden, ale nebylo jasné, zda specialisté a systémy o nichž se zmiňoval budou američtí. Prezidentův poradce také řekl, že Ukrajina usiluje o uspořádání mezinárodního setkání poradců pro národní bezpečnost.
Vyšel zajímavý článek o kombinování západních a východoevropských protileteckých technologií, pro urychlení vyzbrojování Ukrajiny. Ta již obdržela první systémy 9K37 Buk osazené střelami Sea Sparrow a pracuje se na dodání dalších. Rovněž se pracuje na systémech využívajících nadzvukové řízené střely krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder (určené k boji proti vzdušným cílům) v kombinaci se Sovětskými radary. V USA se dokonce testuje systém Patriot propojený s ukrajinskými radary.
Dnes večer došlo k prvnímu bojovému nasazení tzv. FrankenSAM, tedy sovětského systému protivzdušné obrany odpalujícího západní munici. Informoval o tom Oleksandr Kamyšin, ministr průmyslu Ukrajiny. Mělo by se jednat o sovětský systém Buk, který odpálil americké RIM-7 Sea Sparrow nebo AIM-9M ve spolupráci s ukrajinskými radary. Jde o snahu maximálně využít dostupné platformy bez závislosti na sovětské munici. FrankenSAM jsou 3 hybridní systémy protivzdušné obrany sestávající ze sovětských systémů protivzdušné obrany a radioelektronických stanic a amerických raket, jmenovitě: Buk s RIM-7 "Sea Sparrow", neznámý systém se střelami vzduch-vzduch AIM-9M, neznámý systém protivzdušné obrany s raketami a prvky z Patriotu.
Defence24: Lovci šahidů. Ukrajinské mobilní palebné skupiny
Jedním z hlavních úkolů ukrajinské protivzdušné obrany je boj s balistickými a řízenými střelami a také s bezpilotními letouny kamikadze útočícími na cíle na ukrajinském území. Význam protivzdušné obrany postupně narůstal s tím, jak se jedním z klíčových nástrojů války agresora staly útoky protivzdušnými raketami a následně útoky raketových dronů, které výrazně ovlivnily civilní obyvatelstvo a civilní i kritickou infrastrukturu.
Po zkušenostech z loňské zimy bylo vynaloženo veškeré úsilí na posílení sil protivzdušné obrany, aby se co nejlépe připravily na očekávanou raketovou a bezpilotní ofenzívu proti energetické infrastruktuře země. Jednou z klíčových součástí ukrajinského protiletadlového a protiraketového systému jsou kromě stíhacího letectva a klasických protiletadlových raketových systémů tzv. mobilní palebné skupiny.
První mobilní palebné skupiny se začaly formovat na jaře 2022 a měly za úkol bojovat s drony Zala nebo Orlan a jak se ukázalo i s řízenými střelami. Když v září 2022 začaly nálety kamikadze dronů třídy Shahed, hlavním úkolem mobilních palebných skupin se stala detekce a boj proti řízeným střelám a kamikadze dronům. Změnila se i organizace a výzbroj mobilních palebných skupin, protože zpočátku to byly těžké protiletadlové týmy vyzbrojené dělostřelectvem a raketovými systémy, bránící velká města bodově, a nyní jsou to především lehké palebné týmy, často i jednotlivé pickupy s automatickými děly, působící na celém území země, v poslední době i na jejím západním okraji.
Jak se Ukrajina připravovala na obranu?
První obranný ešalon Kyjeva sestával z mobilních palebných skupin vyzbrojených mj. s raketovými systémy Osa-AKM, Avenger, Stinger, Piorun, Igla-1, Streła-2, Martlet, RBS-70, ZU-23 a Gepard 1A2 a druhý obranný stupeň s raketovými systémy středního a dlouhého doletu, např. -300P, Buk-M1, S-125, NASAMs, IRIS-T, Crotale, Patriot atd.
V rámci přípravy na druhou válečnou zimu ukrajinské úřady vynaložily obrovské úsilí na zvýšení efektivity svých sil protivzdušné obrany, a to jak tlakem na západní partnery, aby získaly nové baterie protiletadlových systémů a raket, tak i formováním nové mobilní palebné skupiny založené na pickupech s kulomety jako levným, relativně účinným prostředkem boje s kamikadze drony.
Mezi hlavní úkoly mobilních palebných skupin patří pozorování vzdušného prostoru, identifikace hrozeb a ničení prostředků vzdušného útoku, tedy v případě řízených střel Ch-101 nebo Kalibr a především kamikadze Shahed-136/131 (Gerań-1). drony /2).
Nejmenší mobilní palebná skupina se může skládat pouze ze čtyř vojáků: řidiče pickupu, kulometčíka, operátora MANPADů a velitele skupiny. MWG se skládá především z různých pickupů získaných z různých zdrojů, vyzbrojených kulomety (např. PKT, PKM, DŠKM, ZPU-2, M2 Browning), méně často s MANPADS (např. Stinger, Igla/Igła-1), někdy také malorážními kanóny 20-40 mm na nákladních korbách (např. ZU-23-2, Zastava M75, Bofors L70)… MGW mohou být hybridní, např. jedna palebná skupina může mít dva pickupy, jeden s kulometem, druhý s MANPADS. MWG mohou samozřejmě operovat ve větších týmech a v případě potřeby bojovat i s jinými vzdušnými cíli, například vrtulníky, a dokonce i s pozemními cíli, jako je pěchota nebo vozidla.
Aby byla MWG účinná, musí mít nejen vozidlo s namontovanými zbraněmi, ale také další vybavení, například světlomet, který umožní detekovat létání Shahedů v noci, což je běžná praxe (nálety obvykle trvají několik hodin od večera předchozího dne do rána následujícího dne). Přední světlomety mohou být ukrajinské výroby, například od Spaceray, která přešla z civilní výroby na výkonné světlomety pro armádu.
Jak MWG fungují?
Mobilní palebné týmy pracují nepřetržitě. Z místa nasazení vyjíždějí na bojovou misi, a pokud zůstali v poli, okamžitě zaujmou určená palebná postavení, v souladu s předpokládanou trasou dronu nebo střely. Výhodou MWG je mobilita, ve 24hodinové službě jsou MWG připraveny k provozu během několika minut nebo desítek minut a pohybují se v terénu v závislosti na směru, odkud útoky přicházejí, např. trasy pro přesun a rozvoj palebných linií jsou vybírány na základě výsledků analýzy předchozích nepřátelských náletů a průběžných dat z různých průzkumných senzorů.
S nárůstem počtu protiletadlových střel v poslední době souvisí i formování místních motorizovaných protiletadlových praporů na pickupech, a to především ve střední a západní části země, kde saturace protiletecké obrany je nižší než např. na východě, blíže frontě. Vytváření nových palebných skupin je jednou z priorit ozbrojených sil, protože se má za to, že jde o relativně účinný a levný prostředek boje s bezpilotními letouny a zároveň umožňuje „zachraňovat“ nedostatkové protiletadlové střely.
MWG jsou dále vybaveny radiostanicemi, zesilovači signálu, světlomety, nočními a tepelnými pozorovacími prostředky, terminály Starlink a konečně displeji s vizualizací bojové situace, aby bylo možné rychle reagovat na dynamickém bojišti. Je důležité včas odhalit drony, rozpoznat jejich potenciální letovou trasu a nasměrovat mobilní skupinu nebo jiné prostředky – letectvo nebo protiletadlovou obranu – k boji s nimi. Po rozpoznání trasy dronů se MWG přesune, aby je zachytila. Vzhledem k malému efektivnímu dosahu mobilních palebných skupin, obvykle vyzbrojených kulomety, je zásadní účinný systém rozpoznávání hrozeb a efektivní, racionální způsob využití celého systému protivzdušné obrany.
MWG nepracují pasivně, např. zaujímáním pozic kolem chráněného objektu, ale velmi dynamicky, snaží se zachytit SMP při letu k cíli. Na základě analýzy nepřátelské taktiky a průzkumných dat jsou určeny potenciální letové trasy SMP a MWG se pohybuje, aby je zachytila.
…
V noci z 24. na 25. listopadu 2023 došlo k rekordnímu, extrémně masivnímu útoku dronů, a to i na cíle v Kyjevě. Útok trval několik hodin a ze 75 Shahed-131/136 bylo sestřeleno až 74. Zajímavé je, že podle oficiálního prohlášení přibližně 40 % všech sestřelů zaznamenaly mobilní palebné skupiny (53 % v severní zóně odpovědnosti).
"Ukrajinci umístili na stožáry po celé zemi 8 000 mobilních telefonů s mikrofony, aby tak pomohly sledovat směr letu ruských bezpilotních sebevražedných dronů Šahed," - řekl generál James B. Hecker, velitel vzdušných sil Spojených států v Evropě.
