PALBA.CZ

Prísny otec, vrúcny matkin brat

Ako vyzerali rodiny raných Indoeurópanov? Výsledky genetických a izotopových štúdií z posledných dvoch dekád, ako aj závery, ku ktorým sa dopracovala historická jazykoveda v priebehu posledných dvoch storočí, naznačujú, že fungovali spôsobom, ktorý by bol modernému človeku čiastočne povedomý, no zároveň čiastočne celkom cudzí.
V 3. tisícročí pred n. l. sa naprieč strednou, severnou a západnou Európou šírili komunity ľudí, ktorí svoj genetický pôvod odvodzovali od kočovných pastierov pontsko-kaspickej stepi. Ich prísne dodržované pohrebné rituály naznačujú, že na svet nazerali zásadne inak, než „neolitickí starousadlíci“. V popredí viac nestál kolektív, ale jednotlivec. A najväčšiemu uznaniu sa evidentne tešil muž-bojovník.

https://lumyd.eu/article/prisny-otec-vr ... uktura/176

poznámka k poznámce v článku

Poznámka: výraz strýko v spisovnej slovenčine označuje brata ktoréhokoľvek z rodičov. Čeština ale aj hovorová slovenčina matkinho a otcovho brata rozlišuje: otcov brat je strýc/strýko, matkin brat je naproti tomu ujo/ujec.

v Češtině se označení stryna (žena otcova bratra), ujec (matčin bratr), ujčina (žena matčina bratra), tetec (muž otcovy sestry), posel (muž matčiny sestry), už nepoužívá. Všechno je to strýc nebo teta.
A tím jsem předběhl Alfika a jsem spokojen

Těch názvů pro označení příbuzného je více, kdyby to někoho zajímalo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C ... %AF_rodiny

Před několika lety jsem hledal, co je to "svak" neb o tom zpívá V+W. Některé slova jsem viděl poprvé a souvisí to i s tím, že dříve (a není to tak dávno jako v tom článku ) byly širší rodinné vztahy více pěstovány a naši předci potřebovali častěji rozlišovat, kdo má jaký vztah ke komu.

Na Moravě a ve Slezsku se ještě trošku drží ujec, ale i tady to už považujeme za zastaralé.
Skelet umí a přidá a všichni Alfici jsou rádi že je spokojen

A o určitých zaručených událostech se říká, že se to stalo mojíznámésestřenicetetě

Je zaujimave, že ten starodavny indoeuropsky princip: najstaršieho syna si ponechat doma a mladšich poslat preč k rodine (do družiny stryka, alebo ujca) sa premietol až do dnešnych čias v pripade pozemkov. V Česku sa dedilo tzv. pruskym pravidlom : najstarši dostal grund - dom a pozemky a mladši synovia sa bud stali knazmi, vojakmi alebo remeselnikmi. Jednoducho išli z domu. Na slovensku sa dedilo terezianskym principom: každy dostal rovnaky podiel a tak ludia mali velakrat až tak male pozemky že ich neuživili.
Po Nežnej sa tak stalo, že v česku malo celkomk zmysel požiadat o vratenie pôdy a hospodarskych budov a mat farmu, ktora dokaže uživit. Na Slovensku sa pre rozdrobenost pozemkov nedarilo vytvorit dostatočne velku farmu. Preto v Česku je viac sukromnych fariem a na Slovensku je väčšina pozemkov v prenajme byvalych družstiev alebo novych polnohospodarskych podnikov.
Ja osobne mam zdedene pozemky rôznej väčšinou malej vymery po celom chotari. nejakych 20 pozemkov od vymery 400 m2 až po 4000 m2. naštastie sa prijal zakon o zabraneni dalšieho delenie pozemkov a tak dnes dedičske konanie prebieha tak, že bud sa o rozdeleni existujujucich pozemkov dohodnu dedičia, alebo notar urobi podla počtu dedičov rozdelenie do suborov približne rovnakej vymery a o tom kto zdedi prislušny subor sa losuje.

bat píše: ↑17/10/2023, 11:56 Těch názvů pro označení příbuzného je více, kdyby to někoho zajímalo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C ... %AF_rodiny

Ty jo, tak z toho jsem teda hodně neznal Ale znám jedno navíc – u babičky se jako sestříně označovalo dítě sestřenice/bratrance.