Heslingtonský mozek starý 2600 let
V roce 2008 se v britském Heslingtonu našla hlava muže, který byl popraven mezi lety 673 až 482 před naším letopočtem. Na základě stavu zachování lebečních švů a zubů bylo zjištěno, že mu bylo mezi 25 a 45 lety. Sekvenování DNA odhalilo blízkou shodu s Haploskupinou J1d, která byla původně objevena u jedinců z Toskánska a z Blízkého východu (mohlo tedy jít o cizince). Příčinou jeho smrti byla s největší pravděpodobností zlomenina krční páteře, k níž dochází při popravě oběšením. Hlava pak byla odříznuta a hozena do jámy, kde zůstala ležet tváří dolů. Podobný objev by byl jistě zajímavý i sám o sobě, ale tento je pozoruhodný tím, že uvnitř lebky byl nalezen mozek.
Právě rozpad mozkové tkáně je oproti jiným velice rychlý a dochází k němu již těsně po smrti. Různé enzymy (jejichž základní složku tvoří bílkoviny neboli proteiny) začnou trávit buněčné membrány a pak buňky prolomí. Vědci byli tedy objevem zachovalého mozku náležitě šokováni a začali tedy bádat, jak je něco podobného vůbec možné. Ohledání prokázalo, že mozek je zhruba o 80% menší a zachovalo se v něm poměrně velké množství tzv. bílé hmoty mozkové (konzistencí připomínající tofu). Tu tvoří nervové struktury jako astrocyty i axony a nacházejí se pod šedou kůrou mozkovou (té se zachovalo mnohem méně). Zajímavostí je, že bažina v níž byla lebka nalezena, neobsahuje žádné známky konzervačních tříslovin. Byť pH u nálezu bylo spíš při dolní hranici (což svědčí o kyselejším prostředí), nebylo natolik nízké, aby konzervaci mozku zajistila pouhá kyselost hrobu. Další zkoumání se proto zaměřilo na dochované bílkoviny.
Proteiny mají tu vlastnost, že se při setrvávání v relativně teplém prostředí začnou spojovat do stabilnějších struktur, aby se tak snadno nerozkládaly. Vědci postupně došli k úvaze, že na zachování mozkové hmoty měla vliv nějaká chemikálie, která během posmrtného stavu zablokovala působení destruktivních enzymů a umožnila bílkovinám spojit se do stabilnější formy, která mohla v teplejším prostředí přetrvat. Na lebce se ale nenašly žádné pozůstatky po možné chemické konzervaci. Stále tak jde o jistou záhadu, kterou se nám patrně nepodaří objasnit. Dost možná jde o zajímavou souhru jednotlivých faktorů, které napomohly k zachování zbytku mozkové tkáně.
Zdroj:
https://www.ucl.ac.uk/news/2020/jan/sci ... eservation
https://www.sciencefocus.com/news/somet ... gton-brain
https://interezmag.cz/nasli-nieco-co-ne ... -rozlozit/
https://sciencemag.cz/zahada-mozkova-tk ... 2-600-let/
https://mysteriesrunsolved.com/cs/heslington-brain/
https://www.denik.cz/veda-a-technika/ar ... logie.html
