Nález samnitského válečníka
V současné době je archeologicky známo více než 100 antických přileb typu Montefortino, ale většině z nich chybí lícnice. Přilba nalezená v Crecchiu ve střední Itálii byla první, která měla nejen lícnice, ale dokonce i hlavu muže, který ji kdysi nosil. Pravděpodobně šlo o samnitského válečníka ze 4. století př.n.l. a bohaté pohřebiště (čítající přes 100 hrobů) přineslo velké množství dalších zajímavých nálezů, které snad v několika případech demonstrují vývoj zbraní italských kmenů – např. například dva krátké meče, které mohou být interpretovány jako předchůdce pozdějších římských krátkých mečů, a hroty kopí, které mohou být předchůdci římského oštěpu Pilum.
Samnité byli tvrdí a bojovní pastevci a rolníci, kteří žili v horských vesnicích na svazích Apeninského poloostrova jihovýchodně od Latia a představovali nejvážnějšího protivníka Římanů v jejich boji o nadvládu nad Itálií. Celý národ se ve své středoitalské domovině dělil na čtveřici kmenů propojených sice volným, ale vojensky fungujícím svazkem. Samnité byli největším národem celého Apeninského poloostrova, ovládali dvakrát větší území než Řím. Hlad je vyhnal z jejich domovů do Kampánie, kde také načas obsadili Neapol. Římský zásah v Neapoli pak byl poslední kapkou a konflikt mohl začít. První samnitská válka vzplanula roku 343 př.n.l. na pláních Kampánie poblíž řecké kolonie Capua. Lze se domnívat, že válka se vyznačovala přesvědčivými římskými vítězstvími, obzvláště v bitvě na hoře Gaurus (v níž Římany vedl diktátor Marcus Valerius Corvus). Navzdory těmto úspěchům byli Římané po dvou letech přinuceni k přijetí míru, neboť se současně znovu rozhořely spory s jejich latinskými sousedy. Přesto všechno se Kampánie dostala do rukou Římanů, kteří byli posíleni jak ziskem bohatého a strategicky důležitého území, tak (zejména) nabytím dalšího rezervoáru lidských sil pro budoucí tažení. Svoji vládu nad Kampánií se Římané pokusili zpečetit rovněž expanzí za řeku Liris. Válka se rozhořela o řecké město Neapolis, z něhož v roce 327 př.n.l. římské legie a vytlačily samnitské vojáky. Válka měl trvat celých 23 let. Zpočátku se Římanům jako obvykle dařilo, ale pak se Samnité vzchopili a vyvázali se jiných konfliktů. Konečně se tak mohli postavit římské rozpínavosti. Římany vylákali do horských oblastí, kde roku 321 př.n.l. obklíčili jádro římské armády v Caudijské soutěsce. Přinutili je vzdát se na milost a nemilost, přičemž hrdí Římané byli nuceni projít pod jhem, což považovali za největší potupu. Římané přišli o některé kolonie a na pět let museli zastavit veškeré boje. Během této doby se stihli vycvičit boji v horách a nasazení menších jednotek. Roku 316 byli Římané opět poraženi, ale podařilo se jim nepřítele zatlačit do opevněných měst. Římané se dozvěděli, že samnitský vůdce Statius Gellius je ve městě Bovaniu a vzali ho ztečí. Samnité se posléze vzdali a roku 304 př.n.l. uzavřeli s Římany mír. Netrvalo dlouho a opět propukla třetí samnitská válka, která trvala od roku 298-290 př.n.l. a Římané ukázali nejen své válečné umění, ale i umění diplomacie. Válečné štěstí se stěhovalo ze strany na stranu až Římané pronikli do Samnia a zpustošili jej. Samnité se museli vzdát vítězům. Roku 283 př.n.l. se s Římany vojensky utkali ještě jednou, v bitvě u Vadimonského jezera, a utrpěli porážku ze které se více než následujících padesát let nevzpamatovali. Samnitům, kteří se proti nim vzbouřili, byli poraženi, znovu se vzbouřili a znovu byli poraženi; nabídli Římané pokaždé úplně stejné podmínky! Tak se vyhnuli pocitu křivdy a mstě. Římané se po skončení samnitských válek stali nezpochybnitelnými pány celého středu apeninského poloostrova.
Montefortino byla měděná římská přilba používaná přibližně od 4. století př.n.l. až do 1. století n.l. Římané převzali tuto přilbu od Keltů během římsko-keltských válek v Itálii. Byla jednoduchá na výrobu a zřejmě lehčí než do té doby používané řecké přilby. Montefortino byla hrncová přilba se slabým chráničem krku a s velkými lícnicemi na pantech. Na vrchu měla držáky na chochol, který se během republiky běžně nosil. V raných dobách se na přilbě nosila volná kohoutí pera, v pozdějších republikánských dobách nosili na ní vojáci volný koňský chochol. Po Mariových reformách v 2. století př.n.l. byla Montefortino nejběžnější přilbou římského vojska, vedle ní sloužily i řecké attické přilby. Montefortino se přestalo používat někdy počátkem 1. století n.l., kdy ho nahradily kvalitnější Galey a Coolusy.
Zdroj:
https://www.rete8.it/cronaca/crecchio-r ... necropoli/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Samnitsk%C3%A9_v%C3%A1lky
https://x.com/Lucius_Gellius/status/101 ... 31234?s=20
